Stojíte před výzvami v B2B podnikání a hledáte

úspěšné strategie? V Zážehu s Martinem Hurychem

najdete odpovědi. Každý týden Martin rozebírá

problémy ve strategickém managementu,

moderním obchodě, inovacích a budování

angažovaných týmů. I dnešní epizoda vám odhalí,

jak posunout vaši firmu na vrchol trhu a udržet

si tuto pozici dlouhodobě. Připojte se k nám,

poslechněte si příběhy úspěchu a získejte

praktické rady, které nastartují vaše podnikání.

Překonejte překážky s Martinem Hurychem

a dosáhněte úspěchu.

Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle,

tohle je další Zážeh. Ještě než se dostaneme

k tématu a k dnešnímu hostovi,

měl bych na vás prosbu

už trochu tradiční. Pokud jste viděli jakoukoliv

epizodu Zážehu a pokud se vám cokoliv v ní líbilo,

tak hnedka teďka, abyste na to po shlédnutí

téhle té epizody nezapomněli, zmáčkněte

odběr nebo sdílení. Vyhrajeme oba dva.

Vám už neuteče žádná epizoda a mně pomůžete

dostat se skrz algoritmy sociálních sítí a mně

to tohle to pomůže ukázat Zážeh vícero lidem a pozvat

sem ještě víc tak skvělých hostů, jako je ten dnešní.

Díky předem.

Po čase jsem si jako dnešní téma vybral

zase digitalizaci. Dneska se podíváme na to,

jak minimalizovat tisky, jak možná vybudovat

paperless firmu a jak to udělat správně.

K tomu jsem si pozval Tibora Brunclíka, ahoj.

-Ahoj. -Majitele a šéfa firmy SimplyUp Group.

-Souhlasí? -Souhlasí. Dobré ráno.

Než se pustíme

do digitalizace a do firmy, tak mě zaujala na tvém

LinkedInu jedna věc. Ty máš kafe jak ve jméně,

tak i na fotce,

zároveň v přípravě říkáš, že neexistuje nic

jako kyselé kafe.

Proč teda to, co piju v Karlíně,

je kyselé kafe a proč mi nechutná?

No, proč ti nechutná, to je otázka, ale proč,

možná máš ten vjem, že to je kyselé,

je prostě proto, že kafe je ovoce a to je něco,

co si spousta lidí neuvědomuje a pokud to ovoce

úplně nezpražíš na popel a na uhel, tak samozřejmě

má ty svoje původní atributy, které můžou být

velmi rozmanité a můžeš je vnímat jako kyselost,

ale je důležité zaměřit se, co je za tím vjemem

té kyselosti, abys vnímal i ty další chutě,

-které tam jsou. -Jaké kafe chutná tobě?

Tak já bych asi neřekl, že to je jedno konkrétní

kafe, ale musí to být kafe, které si zachovalo

svoji duši, svoji vlastně původní nějakou hodnotu.

To znamená, má nějaké atributy z toho místa,

ze kterého vlastně pochází, a není ubité ke smrti,

to je, to je důležité. My tady v Čechách máme

obrovskou plejádu vlastně

pražíren a prostě skvělých kafí,

takže je z čeho, je z čeho vybírat, takže

rozhodně ne ubité ke smrti.

Diváci a posluchači, já se vám musím přiznat,

když jsme se bavili před natáčením,

tak jsem pochopil, že já mám rád kafe

ubité ke smrti.

Ale takhle, ono když si dáš to kafe, jak říkáme,

ubité ke smrti, to znamená černé na uhel

a dáš si ho v Itálii pod tím sluncem a dáš

si k tomu skleničku Prosecca, tak ono je to taky

úplně něco samozřejmě jiného, jo. Takže takhle

já si ho dám klidně rád taky, ale jinak mám

trošku jako radši tu variabilitu

-v těch chutích. -Chápu to, že jsem

dostal odpustek teďka. Pojďme, pojďme k digitalizaci

a pojďme k tvojí cestě k firmě.

Ty ses k firmě dostával paradoxně přes papíry.

Pojď nám v pár minutách říct,

jaká vlastně byla tvoje cesta k SimplyUp Group

a co děláte a proč to děláte.

Tak ta cesta začala pro mě před 28 lety,

29 skoro lety, firma je na trhu 30 let,

z čehož vyplývá, že já jsem ji nezakládal

tu firmu v roce 93,

já jsem do ní přišel vlastně jako brigádník

ještě v dobách, kdy jsem studoval

na gymnáziu a byla to spíš taková náhoda,

bych řekl, jak jsem se k tomu vlastně

jakoby dostal. V té době ta firma se jmenovala

Europrint Recycling a recyklovala skutečně,

nebo přeplňovala tiskové, tiskové náplně.

Já jsem byl teď asi před třemi nedělemi u jednoho

výrobce tiskových náplní někde vlastně mimo

Evropu a co mě hrozně překvapilo, že jsem tam

stále ještě viděl ty stejné mašiny,

které jsme měli my v tom shopu před nějakými

desítkami let. No a ta cesta samozřejmě

jako byla od toho, že jsem měl na stole žluté

stránky a volal jsem do, do firem a prodával jsem

tonery a byla to cesta, která trvala vlastně

poměrně dlouho. Já jsem při tom studoval, prošel jsem si

studium, pak jsem vlastně

byl šéfem obchodu a postupně jsem se dostal

až teda k tomu, že jsem firmu v roce 2017

převzal. Už nějakou dobu jsem měl pocit,

že někdo jiný vlastní moji firmu, což je takový

zvláštní pocit, takže nám trvalo chvíli,

než jsme to vyřešili, není to úplně jednoduchá

situace a samozřejmě se vyvíjel ten

trh a vyvíjelo se to,

kam ty dokumenty dáváme, že jo.

Na začátku jsme je dávali jenom na ten papír a dneska

už směrujeme k tomu, jak je spíš na ten papír

dávat nebudeme a jak je budeme digitalizovat

a jak budeme digitalizovat hlavně nejen ty papíry,

nejen ty dokumenty, ale hlavně ty procesy,

které s tím souvisejí, protože to je to

zásadnější než to, jestli ten obraz

máš na papíře, anebo ho máš někde v počítači.

Firma dneska tlačí do trhu tři značky.

Je to tak.

Pojď nám o nich něco povědět.

Takže SimplyUp Group má vlastně tři značky,

je to naše tradiční záležitost a to je SimplyUp

Print, čili vlastně všechno kolem tisku,

kdy my vlastně říkáme, že se snažíme vědět

o tiskárnách tolik, aby o nich nemusel vědět

zákazník nic, pokud možno, takže samozřejmě

Managed Print Services a správa tiskových parků,

to je naše, řekněme, rodinné stříbro

a dlouhá historie.

Pak je tady samozřejmě SimplyUp Digital,

to znamená, to je vlastně naše divize,

která se snaží zbavovat lidi rutinní práce,

osvobozovat je doslova od té rutinní práce pomocí

digitalizace a automatizace procesu.

No a pak je tady třetí taková nejmladší naše

sestra, stále ještě bych řekl v záběhu,

a to je SimplyUp IT services, kde se vlastně

snažíme ujednodušovat podnikatelům jejich

podnikání díky technologiím,

které jim slouží a nestojí v cestě

vlastně jejich podnikání.

Já když jsem se ti ozval, jestli bys nepřišel

do Zážehu, tak v té době,

já jsem vlastně minimálně 15 let bezpapírová jednotka.

Já jak jsem začal cestovat po světě,

tak se mi přestalo chtít tahat veškerá ADKčka,

dokumenty, katalogy atd. atd., takže už někdy před

15 lety jsem přemýšlel, jak se vlastně

sám papíru zbavit. Tiskárnu jsem kupoval po 5,

před 5 lety, pardon, kdy naše skvělé školství

chtělo po mém synovi vytisknout si v rámci Covidu

domácí úkoly, takže se skřípěním zubů

jsem kupoval tiskárnu.

Jaká je vlastně situace dneska v tisku,

ve firemním tisku, pořád běží?

Tak, Martine, pořád běží, ještě dlouho poběží,

jo, taková ta představa o tom, že budeme mít úplně

bezpapírovou kancelář, ta asi, upřímně řečeno,

není realistická. O tom se tady mluví už jako

desítky let a já si osobně nemyslím, že to je to,

co nás jako úplně čeká. Na druhou stranu je asi

jako fér si říct, že tady dochází k velkému vývoji,

už vlastně spoustu let trvá pokles objemu vlastně tisku.

Já musím říct, že spousta mých kolegů,

majitelů firem, kteří tady v tomhle tom

oboru podnikají, tak si má trošku problém

přiznat tenhle ten fakt, jo, a já jako,

já jako majitel firmy, která nesla všechny ty názvy

EP Recycling, Toner Expres - Print Partners

a teď tedy čerstvě od

prosince je to SimplyUp Group, tak musím říct,

že vlastně jsem se rozhodl tenhle ten fakt nějakým

způsobem konfrontovat a

postavit se k tomu čelem, protože ten objem

tisku jde dolů. Bavíme se někde mezi

5 až 10 % ročně, to znamená, není to jako

malý pokles toho objemu tisku.

Samozřejmě jsme se zbavili nejprve takových těch

jako transakčních věcí, to znamená, netiskneme

už skoro faktury, nebo velmi málo tiskneme faktury,

dneska 95 % faktur existuje prostě v digitální

podobě a samozřejmě toho tištěného dokumentu

ubývá a ubývá a je potřeba prostě s tím počítat.

Ale že by zmizel ten tištěný dokument,

to bych zase neřekl, jo, protože mění se možná

účel toho tisku, tiskne se mnohem víc

barevně, tiskne se mnohem víc prezentačních materiálů,

ale méně té transakční věci, ale je potřeba

počítat, nebo je potřeba myslet na to,

že pokud můj byznys stojí na tisku, tak ta budoucnost

asi není úplně zářivá a to je, to je to,

co jsem samozřejmě já reflektoval.

A v tomhle bych se rád trošičku pozdržel

a pošťoural, protože okolo sebe vidím spoustu lidí,

kteří právě se radši přesvědčují,

že to tak špatné není. Vy jste měli a pořád máte

v rámci tisku

jednu z top firem, sám jsi byl, tuším,

že v roce 2022, když tak mě oprav,

jeden z top influencerů v rámci jako firemního tisku

a správy tiskového fleetu, jestli můžu říct amatérsky.

Kdy a jak přijde to, že si vlastně přiznáš,

že tenhle ten kšeft

rozhodně jako dlouhodobě nepokvete a pustíš

se do budování startupu na zelené louce?

No, neuděláš to v době, kdy je všechno růžové,

jo, když je všechno růžové a všechno šlape,

tak ta motivace se těžko sbírá, jo.

My jsme to samozřejmě už nějakou dobu věděli,

že ten trend tady jako je, už někdy od toho roku 2016,

2017 jsme vlastně viděli, že ten objem tisku klesá,

ale pořád to šlo, pořád to šlo dobře,

ten byznys se mu dařilo velmi dobře a startuješ,

startuješ digitalizaci, samozřejmě protože tušíš,

že něco jako se asi děje, ale pro nás tím rozhodným

momentem byl samozřejmě Covid, protože v okamžiku,

kdy ti lidé zůstali doma samozřejmě na základě

vládních rozhodnutí, která jsem nesl velmi,

velmi těžko tenkrát, tak vlastně ze dne na den

se propadl ten objem toho tisku úplně dramatickým

způsobem, jo. V podstatě

naše Managed Print Services se propadly třeba o 70,

80 % ze dne na den. No, takže chodíš po té firmě

a říkáš si, kde bych ještě tak zhasnul,

jo, a přemýšlíš, jestli už máš uvažovat o tom,

že sáhneš do řad svých zaměstnanců,

nebo jestli je ještě něco jiného, co můžeš prostě

ušetřit a to je ten moment, to byl pro mě ten rozhodný

moment, kdy jsem si řekl, tady jako končí veškerá

sranda a já se do toho musím opravdu,

opravdu opřít. Takže to byl ten moment,

ten objem tisku se samozřejmě zvednul zase,

nikdy se nedostal teda úplně na tu úroveň úplně

původní předcovidovou, ale to byl ten moment,

kdy mi bylo naprosto jasno, že teď jako se musíme

vydat cestou digitalizace. A jsem za to vlastně hrozně

rád, abych řekl pravdu.

Dalo by se teda říct, že ta vaše druhá značka,

nebo main divize, nebo jak tomu interně říkáte,

je úspěšná z donucení?

Ne, je úspěšná z lásky. Já jsem se v tom hrozně

našel a musím říct, že mě to strašně jako

chytlo, že to je nový, nový drive obrovský,

ale co si budeme povídat, jo, jak se říká v umění,

nejlepší díla umělci netvoří, když nemají hlad,

ale když mají hlad. Takže ten hlad nás dokopal

k tomu to jakoby rozjet, ale dneska je to určitě

velká radost.

Ještě mě tam zaujala jedna věc.

Je to druhý byznys, který jsi vlastně dotáhl

víceméně na možný vrchol, dneska patříte mezi,

jestli si dobře pamatuju, top

10 % distributorů DocuWare. -Je to tak.

Jsi maximalista, nespokojíš se s málem?

Lidé to říkají kolem mě, já to nějak pořád nevidím

ten svůj maximalismus, ale asi jsem určitě náročný, ano.

Jaké je s tebou pracovat?

Náročné. Jedna z našich hodnot říká,

že překonáváme domnělé limity.

A to je takové samozřejmě dvousečné,

protože někteří moji lidé to vnímají tak,

že od nich chci vždycky víc, ale ono asi

je to v pohodě, když vidí ten přínos toho,

když vidí, kam je to posouvá, to,

že od nich někdo chce víc a já na prvním místě chci

hodně od sebe samozřejmě vždycky,

tak vám to tak nějak jako odpustí,

nebo vědí prostě, proč, proč to tak je.

Takže jo, jsem určitě náročný.

Pak by mě zajímal náborový proces do firmy,

protože se říká, že

čím mladší generace, tím míň náročnosti v sobě má.

Jak se ti daří hirovat lidi do firmy s tímhle

tím mindsetem, že překonáváte

-domnělé limity? -No, je to, je to výzva,

Martine, ale já si myslím, že je lepší, aby to ti lidé

věděli hned a prostě buď jako do té kultury zapadají,

anebo prostě do ní nezapadají.

Je to výzva, já jsem loni na podzim poprvé v historii

naší firmy si najal interního HR člověka,

protože ty ambice růstu firmy jsou docela jako velké

a už se mi to nechtělo úplně lepit nějakými

externími službami a podobně, navíc teda

nejsem úplně nadšený z toho, jak fungují

ty služby v České republice úplně,

úplně otevřeně. Takže bylo to jedno z nejlepších

rozhodnutí, která jsem loni udělal,

určitě už se mi potvrdilo, že to byla správná cesta,

takže je to, je to výzva samozřejmě, ale je to něco,

co je potřeba zvládat, abychom se posouvali dál.

Než se vrhneme na tu digitalizaci,

tak mě zajímá ještě v tomhle bloku

poslední otázka. Co je podle tebe potřeba

udělat hnedka na začátku, abys měl opravdu šanci tak

rychle jako vy, protože vy jste vybudovali

firmu během 4 let, nebo firmu, myslím

tu část novou byznysu,

během 4 let jste jí dotáhli do top 10 světových

distributorů? Co na téhle té relativně krátké cestě

pro tebe byly ty milníky, které musíš neminout,

aby sis byl, jasně, že si nemůžeš být jistý

úspěchem, ale aby sis byl minimálně jistý tím,

že míříš správným směrem?

Spoustě lidem to trvá jako léta, tak co podle tebe

bych měl sledovat já, pokud bych chtěl

jít ve tvých šlépějích?

No, je tam, je to jako řada faktorů, ale pár jako

opravdu zásadních věcí tam asi je. Já myslím,

že to je mindset, je to nastavení toho,

že tohle je moje priorita, tohle to je to jako,

do čeho jdu a ten třeba konkrétně u mě se prostě

projevil v tom, že jsem před těmi 4 roky se rozhodl,

tak jako okay, já musím teď prostě

management toho tiskového byznysu opravdu nechat

na jiných lidech, jo, můžu mít v hlavě,

že já bych to dělal nějak a možná lépe a nevím,

nevím jak, ale já teď potřebuju uvolnit

tu kapacitu a vlastně dát veškerou tu svoji pozornost

právě tady na to. Takže mindset je strašně,

strašně důležitý. A myslím, že tam je důležitý ten

mindset toho lídra, toho někoho v roli

zakladatele nebo toho skutečně toho podnikatele,

jo, dát do toho ten podnikatelský drive.

Takže to je asi první věc, aby to šlo takhle rychle

a potom je tam strašně důležitá věc,

kterou zjišťuju, že spousta z partnerů DocuWaru vlastně

trošku postrádá, a to je velmi

aktivní marketing.

Lead generation je alfa omega, jo,

protože když máš dostatek leadů,

tak samozřejmě je to jako úplně jiná, jiná cesta.

A pak možná bych zmínil ještě třetí věc

a to je sestavit to všechno do nějakého smysluplného

sales procesu, jo, aby to byla, aby to byla mašina,

aby to byl nějaký stroj, který jako šlape od toho

leadu až po tu podepsanou smlouvu.

A to vidím taky, jakože spousta vlastně

partnerů DocuWaru úplně nemá, je to takový

intuitivní proces, tak nějak do toho jdeme zleva,

zprava, uvidíme, jak to dopadne,

někdy to dopadne, někdy ne. Když si to sestavíš

do dobrého procesu, živíš to dostatkem leadů,

máš ten správný mindset, za mě to je ta cesta.

Pojď se podělit o pár zákulisních

informací, jak vypadá dobrý proces obchodní.

Tak já jsem dneska docela zastáncem toho,

že máme za sebou dávno ty časy, kdy jsme dali

obchodníkovi zlaté stránky a řekli mu, tak kamaráde,

tady jsou dveře, vyraž. Myslím si, já jsem tak

třeba začínal v devadesátých letech

ještě na telefonu teda vlastně, ale...

Zlaté stránky jsou pro ty mladší vytištěný Google.

Jo, jo, tak přesně tak, jo, vidíš, to mě nenapadá,

že už někteří ani nevědí vlastně, co to bylo.

No, každopádně tyto doby jsou za mě jako velmi

dávno pryč a dneska je potřeba ten,

ty jednotlivé činnosti, aktivity, které v tom

obchodě jsou, tak je nějakým způsobem

rozdělit mezi více lidí, jo. To znamená,

i my máme vlastně, máme nějaký marketing,

máme potom lidi, kteří provádí nějakou

předkvalifikaci toho marketing qualified leadu

do fáze, řekněme, sales qualified lead,

kdy tam teprve přivádí někoho,

kdo je skutečně ten, ten closer, ten, kdo, ten,

kdo tu věc jako je schopen dotáhnout do té smlouvy.

Takže dělba práce za mě tam musí být naprosto

jednoznačná, ano, a samozřejmě ty jednotlivé

fáze toho procesu je potřeba měřit a hledat,

kde jsou ta úzká místa, optimalizovat ta úzká místa

a je to nikdy nekončící proces samozřejmě,

nikdy to není perfektní.

Fakt jsi maximalista. Napadá mě, jak vypadá

tvůj work-life balance, něco takového podle

mě neexistuje u tebe, nebo..?

Tak kdyby tady byla manželka,

tak by to bylo složité. No, je to, je to složité

téma, ale tak, jak ty roky přibývají,

tak musím říct, že na to už myslím víc.

Tak jo, uděláme otočku, jdeme na to téma,

které jsem sliboval hnedka na začátku,

a možná tomu udělám malý úvod, jo.

Teď se pozná hromada firem, ačkoliv nemám v hlavě

jednu konkrétní. Tak jak chodím firmami

za posledního, řekněme, minimálně půl,

tři čtvrtě roku, tak sleduju, že čím dál tím

víc i menších a středních firem se chce vrhnout

do digitalizace

dokumentace, vytěžování dokumentů atd. atd.

Všecky tyhle různé termíny padají čím dál častěji.

Zároveň ale sleduju, že spousta firem

vstup do bezpapírové firmy

začíná pohovorem s dodavateli technologií.

Nějak tak amatérsky si myslím, že tohle

je totální blbost. Tak se chci zeptat profíka,

jak by to teda mělo vypadat správně?

No, já myslím, že někde na začátku musí

být nějaký záměr, jo, musí tam být záměr toho

nejvyššího managementu, protože ty technologie

nastupují v okamžiku, kdy se tím ten management

nemá chuť jako zabývat, že jo. To znamená,

řekne svému IT specialistovi, hele,

jako ať už to tady nepřepisujeme zleva doprava,

něco jako najdi a něco jako vymysli, jo.

Možná do toho zapojí tady Marušku z účtárny a Pepu

z výroby a něco jako vymyslet. No, tak

to jako samozřejmě není úplně jako šťastná cesta,

i když je fajn do toho zapojit ty vlastníky toho

problému, ale na začátku musí být nějaké rozhodnutí,

nějaké odhodlání, nějaký záměr vlastně toho

nejvyššího managementu a podpora vlastně

té cestě vlastně digitalizace a je potřeba

si definovat priority a nějakou cestu,

protože nejhorší představa je, že si řekneme,

teď uděláme digitalizaci a začneme stavět

atomovou elektrárnu, budeme se snažit zvládnout všechno.

To znamená, chce to nějaký

plán toho, co jsou největší priority,

jak vlastně půjdeme po té cestě té digitalizace.

Pojďme zkusit jít ještě o jednu úroveň níž,

abychom tady poskytli možná návod, pojďme se bavit

třeba klidně i o tom vůbec, jaké agendy bych měl zvážit,

kde si mám krást ty priority, jak by měla

vypadat třeba nějaká digitalizační strategie,

vůbec jako opravdu, představ si majitele firmy,

který ví, že už ho nebaví šanony, protože,

a jsou takové firmy, archiv je větší než

prostor, na kterém vydělávám peníze.

Už mě to neba, chci s tím zatočit a vlastně

vůbec v tuhle chvíli nevím, odkaď začít.

Pojďme si dát nějaký konkrétnější návod,

než jenom, že bych měl mít strategii.

Tak je asi potřeba podívat se v té svojí firmě na to,

kde jsou procesy, které jsou náročné na práci

s dokumenty a které jsou obecně procesně náročné.

A to je samozřejmě velmi jako odlišné v každé

té firmě, ale můžeme říct, že jsou nějaké jako

typické oblasti, kde se začíná,

kam je potřeba se dívat. Jednou z těch oblastí

je samozřejmě oblast účetnictví,

to je jako nejčastější

prostor, kde se dá tou digitalizací ušetřit

spousta energie, času,

takže to je jedna z oblastí samozřejmě.

Další takovou oblastí potom je oblast lidských zdrojů,

kde máme před sebou ještě jako velkou budoucnost,

protože musím říct, že lidské zdroje v České

republice jsou neuvěřitelně paper-based

a ten mindset tam je takový nějaký jako,

chceme něco změnit, ale trošku se bojíme těch

technologií, jsme k tomu velmi opatrní.

Takže to jsou v podstatě dvě oblasti,

které najdeš skoro v každé jako firmě,

kde ten prostor prostě je. No a potom samozřejmě

záleží, když se budeme bavit o výrobní firmě,

tak celý ten proces vlastně obchodu, nákupu,

logistiky bývá velmi, velmi náročný na dokumenty,

na procesy, je tam, je tam prostě prostor

se na to podívat a nějakým způsobem to optimalizovat

a automatizovat především, ale je to samozřejmě

velmi individuální podle toho, čím se ta firma

daná konkrétně zabývá, ale můžeme říct,

že to jsou ty typické, typické oblasti.

Možná ještě vlastně jednu bych zmínil

a to je obecně contract management a obecně document

management, jo. Ve firmách pořád ještě

vládnou papírové prostě smlouvy, jo,

anebo když už se třeba podepisuje digitálně,

tak se ale vlastně neexistuje žádná strategie,

jak to jako, kam to ukládat, jak s tím

pracovat, neexistuje žádné workflow,

je to takové intuitivní, náhodné víceméně,

nemá to žádnou hlavu a, hlavu a patu.

A obecně můžeme říct, že v těch firmách chybí

obecně takový ten základní document management jako

takový, jo, ty dokumenty jsou rozházené prostě

na SharePointech a na, v e-mailech bohužel,

na síťových úložištích, jo, v šanonech prostě,

na x místech, to znamená, nemá to opravdu žádnou,

žádnou koncepci, jo. A ten, mně se líbí taková

jedna teorie zvládání chaosu, protože to je chaos,

jo, chaos znamená uchopit jednu částici a zorganizovat

kolem ní ty ostatní částice. To je nejsnazší

cesta, jak jako někde začít.

Takže za mě je potřeba jako identifikovat,

kde jsou ta konkrétní místa, kde vlastně máme

největší neefektivitu v těch procesech a s nimi

začít a vybrat si třeba dvě ta místa, maximálně tři.

Ne všechno, protože opravdu stavba atomové elektrárny,

to není strategie, kterou bychom někomu jakoby

doporučovali, ale pochopitelně i když

si vyberu dvě nebo tři místa,

tak musím mít trošičku jako myšlenkový přesah, jo.

Musím vědět, že to někam vede dál, že to není řešení,

které volím teď jenom pro dvě, tři oblasti,

musí to mít větší prostě potenciál.

Myšleno, že přijdou další agendy, které chci...

-Přesně tak. -...dostat do toho daného systému.

-Přesně tak. -Okay, k tomu se ještě vrátíme.

Další věc, kterou často vidím, je,

hele, okay, vnější svět mluví o digitalizaci,

mě tady trápí papírový, omlouvám se za výrazivo,

bordel nebo chaos. Vím, že s tím něco musím dělat,

ale vlastně vůbec nevím, jak by měl vypadat ten

finální stav, jo. Vyrážím na cestu,

ale protože třeba nejsem specialista a nechci nutně,

aby mi něco nakukávali dodavatelé různých řešení

a já si chci udělat představu vůbec,

kam bych s tou firmou mohl v rámci stávajících

možností, technologií dojít.

Pojďme si říct, kam až vlastně

můžu bezpapírovou firmu dneska dotáhnout.

Co se vlastně dá očekávat od teď existujících technologií?

Co se dá očekávat, je samozřejmě ne to,

že to bude všechno běhat úplně samo, jo,

vždycky v tom budou, budou samozřejmě lidé.

Dá se očekávat automatizace těch klíčových procesů,

velmi efektivní automatizace, to znamená,

aby se ten proces posouval

nezávisle na tom, jestli někdo přemýšlí o tom,

co je další, druhý, třetí krok a jak se mění ten

proces v závislosti na tom, co se stalo někde

v nějakém bodě toho

procesu, ale samozřejmě dá se očekávat to,

že většina těch procesů v té firmě bude vysoce

automatizovaná, že vlastně odpadne nějaké

ruční opisování dat někde na začátku.

Dá se očekávat, že dokumenty budou dostupné

kdekoliv, kdykoliv, jednoduše, nezávisle

na místě, nezávisle na čase.

To znamená, že většina těch procesních agend

bude skutečně v jednom

komplexním dokumentovém řešení a v jednom řešení

pro digitalizaci procesu.

Jaká je nejčastější chyba nebo chyby, kdy tady z toho

bodu A, kdy si vlastně ujasňuju,

co mám za agendy ve firmě, po to B, chci vědět,

nebo chci, mám představu, jak by to mělo ve finále

vypadat, jaké jsou nejčastější chyby na téhle

té cestě, které majitelé firem dělají?

No, já musím říct, že ta nejčastější chyba

je to, že tomu nevěnují vlastní pozornost,

že to svěří do rukou někoho,

kdo navíc není vlastníkem těch problémů,

jo, to znamená, úplně typicky nejčastěji

to bývá právě to IT

a vlastně tohle to není problém technologie,

to není problém toho, jaký si vyberu software.

My samozřejmě budeme rádi, když si zákazník vybere

naše řešení, to je jasné, ale tady je potřeba začít

vlastně tím problémem, tím, kde zákazníka tlačí pata

a ta nejčastější chyba bývá právě v tom,

že se ty firmy na to dívají jako na nákup

technologie, jo. To znamená, dají klasicky

zadání svému IT specialistovi, hele,

zjisti, co je na trhu,

porovnej, jo, zapoj do toho Marušku z účtárny,

zapoj do toho Pepu z výroby a podívejte se na ta řešení,

která tady jsou. Jenomže když zahájíte

rozhovor s tím, kdo ten projekt má

za stranu toho zákazníka vést,

tak tam vlastně zjišťuješ, že ten projekt manažer

na jejich straně vůbec nemá představu o tom,

jak ty procesy běhají, vůbec, jo.

To znamená, tam jakoby my se vždycky snažíme

toho zákazníka dovést k tomu, ale my potřebujeme

ty vlastníky těch problémů, jo, nepotřebujeme nutně

trávit mraky času stop managementem, je dobré,

když víme, že tam máme ten sponsorship,

že tam máme tu podporu, to ano, ale potřebujeme

primárně mluvit s těmi lidmi, kteří zažívají

tu rutinu toho procesu dnes a denně.

A pokud vlastně ta organizace tohle

to nějakým způsobem tomu brání, což se jako

bohužel děje, tak si to strašně komplikuje

vlastně sama, protože dospět do toho,

že mají dostatek informací na to, aby se rozhodli,

kudy se vydají touhle tou cestou,

pokud k tomu nepřizvou ty vlastníky problémů

od samého začátku, je strašně těžké.

To znamená, v tuhle chvíli vím,

co bych chtěl, vím, kde chci začít,

mám nějak informované a angažované lidi,

mám to velmi pravděpodobně někde v tuhle chvíli ještě

papírově sepsané, protože ještě nemám

bezpapírovou firmu a začínám provádět rozhovory

s potenciálními dodavateli. Kde tam si dát pozor?

Především si dát pozor na to, na co se jdu dívat

na ten trh, jo, abych náhodou nešel se dívat

na nějaké technologické řešení jednoho

konkrétního problému. To znamená, abych nesměroval

k nákupu jedné nějaké kostičky nebo jednoho

nějakého technologického řešení

pro jednu problematiku, jo. Vidíme překvapivě,

musím říct, že na trhu i relativně jako slovutné

velké firmy, které si nakoupily spoustu

kostiček za posledních 5, 6 let, kdy se vrhly

do digitalizace, ty větší firmy samozřejmě

dřív a teď se tak jako drbou na hlavě a říkají si,

Ježíš Maria, ty jo, jako jak to máme vůbec řídit,

že jo, protože synchronizují všechno

se vším, integrují všechno se vším, pochopitelně jim

to nefunguje, protože

je to prostě příliš komplexní a nemá to žádnou

jakoby strategii a my vždycky říkáme,

tohle není digitální transformace, jo,

jako mít 20 kostiček a každou na něco jiného.

Takže když půjdu na ten trh, tak se musím dívat

na to, na jakou technologii se zaměřit s ohledem

na ten dlouhodobější záměr, který tady mám. To znamená,

pokud mojí prioritou není vyřešit jenom digitalizaci

faktur, ale opravdu chci zavést jako

bezpapírovou kancelář, i když ten termín

je skutečně trošku jako nadsazený,

tak se musím ujistit, že se dívám na platformy,

které mají ten potenciál sloužit mně i v těch dalších

oblastech, ne třeba jenom v té, která je tou

největší prioritou teď momentálně.

Takže určitě na začátku bych řekl, že je potřeba,

aby si ten zákazník dal hodně prostoru na to

podívat se, co na tom trhu je a vlastně si jaksi

umožnil synchronizovat ty svoje myšlenky ohledně

toho, co tedy chce a potřebuje, s tím,

co se na tom trhu nabízí, jo.

My i právě proto vlastně naše, naše, řekněme,

prodejní aktivity začínají hluboko předtím,

než jde vůbec o nějaký prodej a začínají u toho,

že edukujeme ten trh, jo. My máme mraky webinářů,

já mám za sebou loni 30 webinářů na téma

digitalizace různých oblastí, účetnictví,

document management, HR, digitální podpisy,

specifické nějaké procesy a podobně a vlastně důvod,

proč to děláme, je, že chceme těm firmám vlastně

pomoct na té cestě té jejich edukace, jo,

a myslím, že by s tím měli počítat, ne si říct,

teď jdu vybírat nástroj pro jeden konkrétní proces,

ale teď se jdu dívat, co na tom trhu je

a potřebuju synchronizovat ta moje očekávání s tím,

co se nabízí za technologie na trhu.

Ta technologie bude ve firmě

ne instalovaná sama o sobě, to by nedávalo smysl,

ta technologie musí být součástí nějakého dalšího

informačního systému, obchodního systému a tak.

Je něco specifického, na co si dát tam pozor?

Promiň ještě, protože mnohdy vidím,

že firma, když se zeptám, máte nějaké ERPčko, jasně,

máte nějaké CRMko, jasně, jak mezitím převádíte data,

jenom z té mé oblasti, jo, obchodní,

vlastně nijak, nebo složitě jednou za čas

synchronizujeme databáze přes Excel nebo vlastně

na ty dvě strany moc nekoukáme, takže není,

nevíme, kde je to místo pravdy.

Trochu se bojím, že s document management

systemem to může skončit úplně stejně,

že někde bude program, kde bude něco,

já bych tíhnul k propojené opravdu bezdigitální,

nebo bezpapírové digitální firmě.

Na co si tadyhle dát pozor při

integraci bezpapíru do firmy?

Tak to je samozřejmě otázka těch konkrétních

systémů, které v tom, v tom byznyse mám,

v té firmě mám, a jakým způsobem už dneska

jsou spolu integrované a jaké možnosti

nabízejí k té integraci s tím DMSkem

a ta škála je široká. My se setkáváme,

máme v České republice integrace,

snad můžu zmínit od Pohody až po SAP,

takže ta škála je široká a hlavně ty možnosti těch

integrací jsou strašně široké.

Ten náš systém je dneska integrovaný s více jak

500 systémy jako nějakým jako defaultním způsobem

a existuje arzenál možností, jak vlastně

provést integraci, ale někdy taky můžeme mluvit

spíš o datové výměně, ona integrace je trošičku

až možná jako nadnesené slovo,

ono tady spíš jde o nějakou datovou výměnu

a dokumentovou výměnu. No, na co si dát pozor,

je samozřejmě to, jaké jsou ty možnosti

toho daného ERP systému.

My se někdy setkáváme taky s tím, že ty firmy mají

pocit, že to teď jako musí vzít jako od podlahy, jo.

To znamená, abychom zavedli digitalizaci,

tak nejprve musíme vymést ten ERP systém,

který tady máme a už dávno víme,

že vlastně jako jsme ho přerostli a že to jako

není štěstí do budoucna, že ho musíme vyměnit a pak

teprve půjdeme do té digitalizace, jo.

Tohle se ukazuje...

Zároveň si musíme kompletně překreslit

procesy, protože když už do toho jdeme,

tak to musí celé znovu.

Ano, může to být, může to být i takhle.

Problém tohohle přístupu jako komplexního je,

že se někdy nestane nic prostě, jo,

je to tak prostě obrovské, že je to neuchopitelné, jo.

To znamená, samotná výměna ERPčka, víš sám,

to je prostě velmi často projekt na 2 roky nebo

taky dýl, že jo,

když to někdo zvládne za rok, tak bych řekl,

že to je teda jako, to je super.

Takže je asi potřeba

se taky jako úplně nezablokovat tím,

že to musím změnit úplně všechno od začátku.

To znamená, řeknu si, dobré, mám nějaké ERP,

vím, že mám výhledově myšlenku do 2, 3 let,

že třeba ho vyměním to ERP, ale teď potřebuju

digitalizovat procesy, chci se do toho vrhnout

a v podstatě dokážu zvolit to řešení tak,

aby bylo kompatibilní i s mým novým ERPčkem,

které nasadím třeba za 2, za 3 roky, jo,

ale musím na to myslet pochopitelně,

asi bych měl mít třeba v hledáčku nějaké konkrétní

ERP systémy, když dělám to rozhodnutí o DMSku a měl

bych vědět, že ty věci spolu budou nějakým

způsobem kompatibilní.

To znamená, jestli tomu dobře rozumím,

digitalizace dokumentace v tomhle tom konkrétním

případě by teda neměla být vnímaná jako

jednorázová věc, ale proces, nikdy

-nekončící proces. -To 100%, jo, protože

představa, že si jako namaluju projekt a řeknu,

tak teď to zdigitalizuju od A do Z, jo,

tak to je taková, takové marketingové sdělení,

abych řekl jako pravdu.

Musím říct, že, promiň, musím říct, že velmi

úspěšné, protože spousta majitelů firem přesně

na to takhle kouká, jako tady si to koupíme

a do Vánoc máme hotovo.

Jo, jo, jo. Jo, taky to potkáváme tenhle

ten přístup, tak úplně reálné to není,

jo, jako můžu si říct, že co jsou ty prioritní

oblasti, dvě, tři oblasti, které si můžu dát

nějaký milník, dokdy je chci mít digitalizované,

to ano, ale s jídlem roste chuť a obvykle já když

zjistím, jak mi to vyřešilo moje problémy a přineslo

to nějakou větší efektivitu v těch dvou,

třech oblastech, tak mám chuť pokračovat dál, jo.

Takže já si myslím, že je potřeba vybrat

si tu platformu tak, aby měla potenciál prostě

pokrýt i ty další, další oblasti,

ale nepočítat s tím, že to bude projekt,

který teď zahájím a do Vánoc bude prostě

komplet jako zdigitalizováno a už nebude

na co sáhnout, to se nestane.

Spousta majitelů

menších a středních firem naprosto oprávněně

chtějí vědět, kam investují a jakou ta investice

má návratnost

a mnohdy nejde ani o to, že momentálně na trhu je míň

peněz, než bývalo před pár lety.

Mně je to vlastně sympatické, co bych jim

já v tuhle chvíli sám nedokázal poradit, je,

co v rámci digitalizace sledovat,

jestli jdu po správné cestě a jestli se mi vlastně to,

co do toho leju, ať už jsou to peníze, lidé,

čas, skutečně začíná vracet, tak jsem

se na to chtěl zeptat tebe.

No, návratnost té investice je strašně

důležitá za mě, za mě je to jako jednoznačně

jedno z kritérií, která tam hrají při tom

rozhodování významnou roli. My se té návratnosti

věnujeme vlastně v tom obchodním procesu,

když vedeme toho zákazníka tou cestou a

návratnost mimochodem našich projektů se snažíme,

aby byla v řádu měsíců, jednotek měsíců,

aby to bylo do jednoho roku.

To je taková naše meta, takový náš cíl,

ale samozřejmě někdy tu návratnost počítáš velice

jako jednoduše, rychle, jo, když víš, že prostě účetní

oddělení má 5 lidí a pokud něco neuděláme,

budeme muset přidávat šestého člověka,

tak spočítat tu návratnost je jako relativně

jednoduché, ale samozřejmě jsou

oblasti a procesy, když se budeme bavit

o digitálním schvalování smluv a vůbec práci

se smlouvami, tak tam to vyčíslení té návratnosti

je trošku víc tricky, jo, je to, je to o tom fakt

se jako zamyslet nad tím, kolik dneska tím ti lidé

tráví času a spočítat opravdu nějaký odhad nákladů

a kolik můžeme tím uspořit. Takže je to samozřejmě

proces od procesu, ale spočítat se

to dá a je to velmi důležité a naším cílem je,

aby tam ta návratnost byla. My vždycky říkáme,

že neprodáváme software, jo, my prodáváme vlastně

tu automatizaci,

ten, ten přínos, který to té firmě dá,

a to znamená, podívat se na návratnost

té investice je naprosto alfa omega. Pak už není zas

tak důležité, kolik to stojí, upřímně řečeno,

jo, protože když to přinese víc,

než kolik to stojí, no tak jako to je značka

ideál, že jo.

Slyšeli jste slovo obchodníka.

Jo, jasně, v ten moment, kdy máš zaplatit fakturu,

se to nahlíží trochu jinak, nicméně souhlasím s tebou,

nemůžu ze své pozice ani jinak.

Co potom s těmi ušetřenými Maruškami na účetním?

Hele, my jsme, my jsme na trhu, kde máme 2,5%

nezaměstnanost, nejnižší v Evropské unii

toho času, jo. Já jsem nedávno dělal

nějakou prezentaci, kde jsem se fakt na to díval

a je to jako fakt neskutečné. To znamená,

já si myslím, že nikdo nemá problém s přebytkem Marušek,

takhle bych ti to řekl, naopak jako většina českých

firem má problém s tím, když jsme teda u Marušek

v účetním oddělení, že ti lidé pořád nemají

čas věnovat se té odborné práci, kreativní práci

a vlastně pořád dělají spoustu manuální,

rutinní prostě práce. Takže my vlastně se snažíme i

ty konkrétní lidi v tom provozu ubezpečovat

od samého začátku, že nejde o to,

aby se jich firma zbavila. Jde možná o to,

aby nehledala další zdroje, které jsou prostě dneska

k nenalezení a aby se ti lidé mohli věnovat

kreativní odborné činnosti.

Ty jsi součástí mezinárodní sítě firem,

které tu vaši technologii distribuují, implementují,

pomáhají uvést v život.

Co nás čeká v následujících měsících a letech?

Co už venku frčí a k nám teprve přijde?

Myslíš teď, protože my jsme součástí...

V rámci digitalizace teďka.

Tak to, co přijde do oblasti document

managementu a digitalizace, přijde skutečně

pokročilejší AI.

My dneska máme samozřejmě strojové učení,

můžeme mluvit o umělé inteligenci,

která vytěžuje data z dokumentů, ale já jsem

vlastně teď před dvěma týdny asi byl na konferenci

v Německu DocuWorld,

kde DocuWare vlastně oznamoval akvizici německého

startupu Native AI a musím říct, že jsem

si pořád říkal, tak v čem je to teda jako lepší,

jo, tak pořád je to o vytěžování dat

z těch dokumentů a tak nějak jsem si říkal

ty 2 dny, co jsem tam chodil, tak teda jako

v čem to teda jako opravdu jako je lepší.

A pak se mi povedlo

zachytit toho zakladatele té firmy tak nějak pro sebe

už ten druhý den a strávil jsem s ním asi tři

čtvrtě hodiny, kdy jsem mu pokládal opravdu

velmi nepříjemné otázky a říkal jsem, no,

to mi teda jako vysvětli, v čem je ta technologie

jiná, než je IntelX v rámci technologie,

kterou dneska máme,

a on mi to tak jako teoreticky vysvětlil,

ale pak vzal počítač a

vlastně našel si pár českých faktur,

což bylo jako velmi, velmi zajímavé vidět

a předvedl mi, co umí umělá inteligence,

která bude součástí už dneska vlastně,

se dá jednoduše integrovat s DocuWarem,

do konce roku bude

integrální součástí DocuWaru a mně padla brada,

už jsem nepotřeboval moc slov, jo. To znamená,

opravdu se posouváme od strojového učení k reálné

inteligenci, která umí řešit, umělé

inteligenci samozřejmě, která umí řešit,

co je obsahem toho dokumentu a vlastně na první

dobrou dokáže vytěžit jako neuvěřitelné

množství informací. Takže ten posun tam bude

jednoznačně obrovský v tomto směru,

ta umělá inteligence do toho začne velmi,

velmi zasahovat.

Ač fanoušek digitalizace, tak jsi tady několikrát

říkal, že paradoxně bezpapírová kancelář

je pořád ještě science fiction.

Kde podle tebe bude papír přežívat další rok, dva, tři?

To bude déle než rok, dva, tři, Martine.

Jasně. Já myslel teďka, to určitě, mně teďka

šlo o to, kde vlastně,

pokud jsem maximalista a chci digitalizovat firmu,

kde, teďka vlastně beru trochu zpátečku,

kde jako majitel firmy se mám smířit s tím,

že budou papíry i ten rok, dva, tři a dál,

protože to prostě jinak nejde?

Tak já si myslím, že takovou jako oblastí

číslo 1 je obecně

prezentace informací, pořád tam ten papír má svoji

velkou váhu a teď nemyslím jenom taková ta marketingová

prezentace, ale myslím tím,

řeknu to jinak, my jako lidé,

je prokázáno spoustou průzkumů, daleko lépe stále

vstřebáváme informace z tištěného dokumentu, jo.

Ne náhodou studenti, kteří vyrostli vlastně

v digitálním světě, tak pořád tisknou skripta

nebo mají tištěná skripta, no proč, no protože si tam

samozřejmě dělají ty poznámky, že jo,

zvýrazňují si, protože prostě mají vyzkoušeno,

že se z toho papíru toho naučí, naučí víc.

Takže všude tam, kde je důležité jako to

pochopení té informace, kde je důležitý detail,

jo, když se budeme bavit o právní kanceláři,

čteš prostě padesátistránkovou velmi

komplikovanou smlouvu, tak tam my vidíme i mezi

našimi zákazníky, že se stále jako tiskne.

Takže všude tam, kde ten detail

na tu informaci chytíme lépe z toho papíru než

z té svítící obrazovky. Všude tam to bude

pořád důležité.

Mě, když jsi říkal, že tištěná informace

má váhu, tak abych to tady odlehčil,

tak mě napadlo, kolik kg týdně

vytištěných letáků od Lidlu a podobných věcí

odnesu přímo do popelnice, takže ano, tištěná

informace má váhu.

-Máš pravdu. -Na závěr jsem se chtěl

zeptat, jak vypadá digitalizace u vás ve firmě,

chodí kovářova kobyla bosa?

No, tak dobře, přiznám barvu, jo,

máme v České republice nejstarší invoice processing

řešení dat DocuWaru, jaké tady je.

Samozřejmě logicky protože bylo první,

které jsme v České republice zaváděli,

a protože teď ten, ta jízda byla taková

ty poslední 3,5 roku, že jsme prostě na sebe

moc čas v invoice processingu

neměli. Takže tam se přiznávám, že používáme,

ale už to chce opravdu update.

Ale jinak musím říct, že se opravdu rozrostla

digitalizace v široké škále prostě oblastí

od contract managementu, my máme poměrně hodně

smluv a složitou smluvní dokumentaci i z oblasti toho

tisku, řekl bych velmi složitou,

takže ta je kompletně samozřejmě digitalizovaná,

ale je tam i celá řada úplně specifických procesů

v souvislosti právě s tím tiskovým byznysem,

které jsou digitalizované, postupně se digitalizují,

takže já bych řekl, že jako nejsme na konci,

ani my nejsme na konci zdaleka,

ale že jsme ušli pořádný, veliký kus času,

cesty chci říct, a kdybychom měli více času,

byli bychom ještě dál.

Ty jsi připravil bonus pro diváky a posluchače.

-Co to bude? -Tak bude to taková malá ochutnávka toho,

co to znamená digitalizovat dokumenty.

To znamená, nabídneme

posluchačům možnost vyzkoušet si tzv.

smart document control řešení na bázi DocuWaru

s nějakým popisem toho, jak vlastně to řešení

funguje a je to taková jednoduchá rychlá cesta,

jak si vlastně ve firmě vyzkoušet, kam,

kudy bychom mohli k té bezpapírové kanceláři

aspoň směrovat, protože my tam nikdy úplně

tak jako nedojdeme asi, ale kudy vlastně ta cesta

jde a je možné si to vyzkoušet prakticky.

Informace budou u mě na webu,

ještě se k tomu vrátím

na konci podcastu. Tebe bych poprosil o jednu

věc, kdyby celá tahle ta epizoda měla zapadnout

v digitálním informačním šumu a mělo se z ní zachovat

jenom pár shrnujících vět, jaké by byly?

Jaké věty bys teďka vytisknul na papír,

aby zůstaly světu?

Nejde o digitalizaci dokumentů, jde

o digitalizaci procesu, to je strašně důležité.

Dokument se blíží možná někde ke svému konci,

velmi brzo budeme pracovat víc s daty a s informacemi,

které už nebudou úplně ve formě toho dokumentu,

a na to je potřeba, potřeba myslet. No a pokud

se pouštíte do digitalizace, tak se snažte

nedostat k tomu, že budete mít spoustu kostiček,

které budete muset nějakým způsobem řídit a zvládat,

ale vybírejte si komplexní řešení na základě

nějaké promyšlené strategie.

Děkuju mockrát a přeju, ať se ti daří.

Děkuju, Martine.

Tak to vidíte, dneska jsme zevrubně probrali, co,

jak a možná i proč dělat v rámci digitalizace

vašich firem. Pokud máte před sebou počmáraný papír

anebo reMarkable poznámkami, tak jsme naši

práci s Tiborem udělali dobře.

Určitě mrkněte na www.martinhurych.com/zazeh, www.martinhurych.com/zazeh,

kde už v tuhle chvíli pod touhle tou epizodou visí

slíbený bonus a návod, jak se k němu dostat.

Znovu vás poprosím o liky, sdílení, přeposlání

kamarádům, které by tahle ta epizoda mohla zajímat,

protože jinak se o nás svět nedozví.

No a mně už zbývá jenom držet vám palce

a přát úspěch, díky.