Posloucháte Zážeh, podcast Martina Hurycha,

který zažehl týmy na čtyřech kontinentech

a dnes sdílí principy úspěšných firem

jako byznys akcelerátor.

Akcelerujte váš obchod, inovace a lidi

s profesionální podporou Martina Hurycha.

-Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle,

tohle je Zážeh. Dnešní Zážeh bude o

plánování výroby v IT agentuře,

dotkneme se umělé inteligence v programování

a pokud nám čas vystačí a neutečeme někam jinam,

tak se podíváme i na to, jaké výhody pro agenturu

softwarovou má specializovat se na několik

málo výklenků trhu. A celé tohle to budu

probírat s Martinem Stojkou.

Ahoj, Martine. -Ahoj, Martine.

-Co-founderem společnosti Jimmy Technologies. Souhlasí?

-Souhlasí. -Hele, já když jsem se na tebe připravoval,

tak já jsem zjistil,

že střílíš, že si chodíš vyčistit velmi pravděpodobně

hlavu na střelnici.

Tak mě tak napadlo, koho jsi naposledy

virtuálně zastřelil? S kým sis vyřídil účty?

-Ty jo, to by mě zajímalo, jak jsi to zjistil,

protože já to úplně navenek neříkám, ale já

nestřílím, jakože bych si někoho představoval,

to myslím, že bych ten zbroják ani nedostal,

kdyby to tak bylo, ale jako je to super jako

stress relief, to musím uznat, že jo.

-Takže naposledy na tom terči nebyl

nějaký nespokojený zákazník, se kterým sis

to chtěl vyřídit? -Jako šel jsem kvůli

nějakým nespokojenostem, nebo nějakým víc stresovým

situacím z práce, ale že bych si tam někoho

představoval, to fakt ne.

-Já tady vždycky, Martine, prosím hosty,

aby v rámci představení ukázali i svoji takovou

zkrácenou životní pouť,

protože se mi ukazuje, že ta životní pouť potom

jako vysvětluje úhly pohledu,

které tady budeme probírat. Tak jestli mi můžeš říct,

jak jsi se dostal k Jimmy Technologies?

-No, tak kdybych měl teda začít

tou životní poutí, tak...

-Nejdeme od narození. -...tak

vlastně i ten celý můj jako profesní život hodně

ovlivnilo to, že jsem od nějakých

5 do 19 hrál profesionálně hokej.

V podstatě byl jsem zvyklý od nějakých 5,

6 vstávat v 6 ráno, několikrát dřív,

v pozdějším věku trénovat dvakrát denně,

mít dvakrát týdně zápas

a to mě naučilo jako nějaké disciplíny,

týmového nějakého ducha

a hlavně jako nesnáším porážky,

prostě nějaká vítězná jako

nálada, nebo spirit. A tam vlastně na hokeji jsem

potkal i svého prvního co-foundera,

s kterým jsme se rozhodli, že po maturitě

nepůjdeme na výšku. -Okay. -O svaťáku

místo učení jsme

navrhli a částečně naprogramovali naši appku.

No a vlastně od té doby

prvně vlastně jsme přeskočili takovou jako

tu ságu toho, že někde člověk pracuje a učí se,

tak my jsme rovnou se vrhli do toho podnikání,

což na jednu stranu bylo dobře, na jednu stranu

špatně, kvůli tomu nám to i jako failnulo,

těch nezkušeností, co jsme tam měli,

bylo strašně jako moc, ale fakt hodně jsme se

naučili a potom jsem vlastně udělal ten krok

zpátky, kdy jsem šel do vývojářské agentury,

tam jsem dělal projekťáka,

nasbíral jsem vlastně ty zkušenosti třeba,

které mně jako právě v tom našem vlastním startupu

chyběly, a zároveň jsem tam byl schopný už přinést

třeba zkušenosti z toho byznysu,

pomoct klientům třeba s nějakými věcmi atd.

No a potom jsem šel dělat konzultanta do Škodovky,

Volkswagen Group, a tam jsem potkal své

další co-foundery a založili jsme

Jimmy Technologies. -Okay.

Podle tebe je teda lepší, aby Honza alias

Martin vyrazil do světa předtím, než začneš podnikat?

-Já bych to neměnil, ale určitě jako

když se takhle s někým bavím,

třeba kdo je na výšce, nebo tak a přemýšlí jako,

co by dělali, tak vždycky říkám,

že je dobré si jako něčím projít,

protože třeba i to, že jsem si prošel jako

menší firmou, vlastním startupem a pak korporátem,

viděl jsem prostě, jak to v těch firmách

funguje, ty procesy, které procesy fungují,

nefungují a vlastně tohle jsem si jako potom vzal

s sebou a jako aplikoval jsem to v tom

svém jako byznysu. Samozřejmě člověk to musí

přizpůsobovat tomu, jak ten byznys se rozvíjí,

no a nebo třeba jsem viděl, jaký jako šéf

nechci být, že jo.

-Okay. Jo, rozumím, taky jsem jich pár poznal.

Asi tuším, odkud vítr fouká, protože jak jsem

zmiňoval v začátku, tak my se dneska budeme

bavit o procesech, já tomu dám

takové malé pozadí. Už jsme se tady párkrát

v Zážehu bavili o tom, jak naplánovat

vlastně výrobu, nebo delivery

softwarového studia.

Vím o tobě, že vlastně

jste hodně v Jimmy Technologies pyšní na to,

jak máte nastavené procesy a protože se neznáme krátce,

už se nějakou dobu známe, tak vím, že tohle

oceňují i klienti. Jestli dovolíš,

tak bych se rád podíval na procesy a co to vlastně

znamená, protože před

natáčením jsme se bavili, že pro tebe proces,

vlastně důležitost

procesů není jenom v samotné firmě

během delivery, ale že to začíná

mnohem dřív. Tak můžeš to nějakým způsobem objasnit?

-Jo, určitě.

Vlastně ohledně těch procesů, my doopravdy

od začátku jsme si na tom jako zakládali,

my jsme měli procesy dřív, než jsme měli jako klienty

a je to přesně to vlastně, kam se jako dostáváme,

že ten proces už začíná v nějakém jako salesu,

nebo presalesu.

To znamená, já jsem zažil prostě ve firmách i jako

klienty jako v agenturách to, že prostě přišel

obchodník, bavil se s klientem, ten má nějakou

potřebu, nějakou znalost, ale spíš jako neznalost

i toho, co chce jako postavit.

Obchodník samozřejmě chce jako uzavřít ten deal,

což je jako super, bez těch jako dealů

by ty firmy jako nejely, problém je ale jako špatně

nastavené očekávání. To, že slíbí klientovi,

že se něco dodá prostě v určitém čase za určité

peníze, v určité, já nevím, kvalitě, nebo třeba i

určité jako požadavky, které třeba nejsou

jako realistické. A vlastně bez nějakého jako

consultingu s tím jako delivery týmem

se vlastně jako podepíše deal,

tam se jako potom ten obchodník potom pyšně

přijde za tím týmem, takhle jim to předá,

ti na to kouknou a řeknou, ty jo, no, tak to nedáme.

A v ten moment už je to jako ten projekt

vlastně ještě ani nezačal a ten tým už jako

jede v nějakém krizovém módu, kdy prostě oni jako

musí doručit buď čas, nebo něco nereálného atd.

Teď je samozřejmě možnost se pobavit s tím

klientem, hele, jako není to možné,

ale to většina firem jako neudělá,

protože se ještě ani nezačalo a už bychom

jako klientovi říkali, že to nejde, když jsme

mu to týden předtím jako slíbili.

-Obchodník si nepoškodí vlastní ego.

-Přesně tak i jako reputace, že jo, té firmy.

No a už dochází ke kompromisům,

už dochází ke kompromisům, že ať už kvalita,

kvalita lidí, velikost týmu,

ne vždycky se vyplatí mít jako velký tým,

musí se to vybalancovat atd.

No a když do toho ještě nejsou žádné jako

ty procesy potom jako té delivery, tak je to jako

průser a to víme, že jo, oba, že prostě...

-Je to průser.

-Ne, a to se nebavíme jenom o agenturách,

to se můžeme bavit i prostě o firmách,

které mají vlastní produkt, které prostě to delivery

nemají podchycené. Tady je obrovské jako

neporozumění většiny lidí,

to, že nestačí si najmout čtyři vývojáře

a dát jim práci a práce jako bude dobře jako hotová.

To by ti kluci museli být jako skvělí,

že by se mezi sebou měli bavit, jeden by to vzal

na sebe, nastavil architekturu,

hlídal to atd.,

ale tam prostě musí být nastavený nějaký proces,

nějaká infrastruktura toho projektu.

A teďka nemyslím jako infrastruktura jako servery

atd., ale nějaké právě jako procesně automatizace třeba,

jo, různých jako věcí,

kontrola vůbec té kvality

atd., no. Takže začíná to tím salesem, kdy

třeba u nás primárně děláme sales my jako co-foundeři

a já už na druhou schůzku, máme nějakou pipelinu

salesovou a v ní už mám jako v druhém a třetím

kroku, že vytáhnu klientova CTO, technického člověka,

pokud není, tak nevadí, stejně ale já

už do toho zatahuju našeho CTO, nebo solution

architecta, který se prostě na to podívá,

podívá se na to z toho technického hlediska,

získá vlastně ty jako technické požadavky,

ale má i přehled o těch jako produktových.

Častokrát ty produktové nejsou vůbec jasné,

většina projektů jsou agilní, time and material,

na začátku je nápad, jak to vypadá na konci,

okay, ten core je možná stejný,

ale jako je to trošku jiné. No a tohle jako vlastně

pomůže dát víc přehled jako do toho, co se děje a já,

teďka vlastně my jsme třeba zjistili

před tři čtvrtě rokem, že já musím

zahrnout i design. Předtím jsem jako design

úplně nezahrnul třeba a přesně jsme se dostávali

do toho, tak já jsem si říkal, jo, tak design 20 %,

jak to dělá většina firem, že jo, 20 % design,

30 % projekťák atd. A tak to jako fakt vůbec

není, ten každý jako projekt je jiný,

ten každý klient je jiný, potřebuje něco jiného,

takže já zahrnuju prostě CTO, solution architecta,

designéra, teďka zahrnujeme product ownery,

aby jenom třeba dali nějaké jako produktové věci,

okay, hele, nemůže tam být tenhle edge case, jo,

a potom to jako takhle si sedneme,

pořádně to zanalyzujeme, nastavíme správná očekávání

nějakými odhady, no a ty odhady se potom

přesně jako už předávají tomu týmu, máme

nějaký proces na to, jak ten tým postavit,

samozřejmě záleží jako,

jaké lidi ta firma má, teďka myslím jako seniory,

mediory, juniory, jak postaví ten tým,

no a potom máme, my třeba konkrétně máme

jako framework vyloženě, ve kterém jako vyvíjíme,

nebo vyvíjíme, je to postavené vlastně

na scrumu, ale prostě scrum je hrozně jako obecné,

takže my tam máme právě vydefinované třeba

i detailně některé věci, které jako máme dělat,

a ten tým už vlastně ví, v jakém procesu bude

fungovat, jak prostě bude spolupracovat přesně

s klientem, jak bude spolupracovat s product

ownerem, s designérem, se solution architectem

mezi sebou, nemusejí se učit žádný nový proces

a můžou jako okamžitě vytvářet tu value

pro toho klienta. No a potom na to jsou

samozřejmě navázané různé jako procesní věci,

přesně hlídání jako té kvality a teďka nejenom

třeba toho, že,

nevím, plácnu, sledujeme, jestli nám nehnijí

tasky v Jiře, jo, víc jak dva dny in progress,

to je jako špatné. To buď znamená,

že ten tým to podstřelil, protože ten task by měl být,

nebo subtask by měl být ideálně prostě jeden,

dva dny jako, by měl být hotový,

nebo tam je nějaký problém a teďka ozval se ten člověk,

že má problém, neozval, nebo prostě čeká,

než mu jako někdo jako pomůže, že zjistí

jako to, no a nebo to ten člověk jako

nepřesunul, jo, nebo třeba pull requesty,

chceme, aby se prostě ihned jako dělalo cold review,

schvalovaly se, aby ten kód jako nehnil,

hned se to posílá automaticky na staging,

může se to testovat, klient se na to může

kouknout, různé jako code smelly, se tomu jako říká,

se sledují, kvalita, máme jako Data Studio,

kde sledujeme performance vlastně toho týmu,

velocita a někdo říká, je to špatně jako sledovat

performance jako jednotlivce atd.,

ale jako pokud já chci poskytovat skvělou službu,

tu klientovi slíbím a chci ji zaručit,

tak já musím prostě koukat na to, že mi ten celý jako

řetězec funguje dobře. A já jsem díky tomuhle

jako schopný jako zjistit i, že,

okay, tým odhadl na tuhle user storku 5 story pointů,

což pro lidi, co neví, to my neodhadujeme,

většinou se neodhaduje jako v časech,

že něco zabere prostě dva dny, ale odhaduje se

to v nějakých story pointech,

které reflektují nějakou jako komplexnost,

story pointů, my víme z minulých sprintů,

že 5 story pointů nám zabere jeden a půl dne

a najednou vidím, že tahle user storka zabrala 5 dní.

Jo, a už jako se na to koukáme,

product owners, solution architect,

delivery managers se na to koukají, co se stalo.

Okay, můžeme si vzít z toho nějaké lessons

learned, ne, tady jsme to podstřelili, jo,

a můžeme, takhle vlastně jako můžeme průběžně

zlepšovat i ten proces a na základě toho vlastně

to máme celé postavené, ale nad tím je postavená

nějaká transparentnost, kdy ten klient

jako do toho vidí. Prostě on chodí

na ty ceremonie s námi, je v kontaktu s tím týmem,

máme prostě společný Slack

a tohohle si jako ti lidé hodně váží,

protože zaprvé oni se od nás dokáží hodně naučit

v rámci toho procesu, protože prostě...

-Jasně. -...málo firem má jako doopravdy

vyladěný delivery proces. -Já jsem to takhle

popsané ještě neslyšel.

-Vyladěný proces a vlastně teďka jsme třeba

stavěli velkou platformu pro klienta a ten jako

přišel a říká, hele, to je fakt skvělé jako,

já jsem, my jsme se naučili jako takových věcí

a je to jen kvůli tomu, že to máme nastavené,

ale zároveň ho jako do toho pustíme

a on zároveň má jako,

moje filozofie, nebo naše filozofie je,

že nedokážeš postavit dobrý produkt bez

zapojení byznysu. Takové to, že klient

ti předá jako požadavky, ty zavřeš dveře,

něco si kutíš, za tři měsíce to otevřeš,

takhle mu to předáš a on na to čumí a říká,

ty jo, tak takhle jsem to přesně nechtěl.

Tomuhle chceme jako předejít.

Takže my plánujeme s klientem sprint,

během toho sprintu on prostě jako vidí,

má přístup do task managementu, mají přístupy

do kódu, což se nám jednou i nevyplatilo,

kdy jako klient nám nezaplatil a ten kód si jako

stáhnul, protože tam nebylo nějaké jako ošetření

od GitHubu, aby, aby

si to jako nemohl stáhnout, ale pokud ten klient je jako

normální, tak prostě on přesně ocení

tu transparentnost, to, že vidí, i vlastně jako

pro tebe je to dobré, že ty vlastně jako

tomu klientovi říkáš, hele, tak tohle jsme si

naplánovali, za 14 dní mu dáme demo, my víme,

že nemůžeme plánovat sprint prostě, tak, jo,

hele, tak možná stihneme tohle,

ale my doopravdy víme, že na konci sprintu

to musíme doručit, ukážeme to tomu klientovi

a ten klient vidí, co s tím týmem vlastně

naplánoval a do čeho investoval peníze a může

ihned zareagovat. Hele, tohle se mi nelíbí,

jo, tohle je dobré, ty jo, nebo mě možná napadá

ještě k tomu něco. A najednou dokážeš jako

postavit super produkt, takže to není,

vlastně ten proces jako není jenom na to,

aby my jsme byli schopní jako něco doručit,

dobře, ale je to na to, abychom doopravdy jako

s tím klientem postavili jako hodnotný produkt.

Takže vlastně jako takhle to máme postavené a

zatím nám to funguje. Samozřejmě třeba

ta transparentnost se nevyplatí v momentě,

kdy máš klienta, který,

teďka to nechci říct nějak hnusně,

který si toho jakoby neváží.

Během toho procesu vždycky se objeví

nějaké chyby, vždycky, tím, že on do toho má přístup,

tak on je vidí, když chce, tak toho může využít

a přijít, a, tady jste to prostě jako,

já za to prostě nebudu platit.

Ale když je normální, tak on zjistí, hele,

to celé mi přináší mnohem větší hodnotu a to,

že se stala nějaká chyba, okay, stala se,

pobavím se s nimi o tom třeba na nějaké

retrospektivě, řeknu svůj názor,

oni mi k tomu něco řeknou, jestli o tom vědí,

ale prostě jdeme dál, protože vím,

že to jakoby funguje. Takže vlastně jako takhle

to máme nastavené a pak samozřejmě ti do toho musí

zapadat ti lidé,

které máš v tom týmu. Pokud prostě ti do toho

nezapadají, tak...

-Ty jsi na začátku říkal, že jsi měl procesy

vyladěné dřív, než jsi měl klienty.

Já spíš vidím v IT

takové, takovou tu nesprávnou agilitu, jo,

že i interně se ženeme do něčeho, co ještě

sami nevíme, co bude.

Co ti to teda přináší za výhodu, za výhody

podle tebe mít takhle odladěné procesy?

Proč bych já měl po tomhle tom podcastu možná trochu

zpytovat svědomí a říct si, vždyť to možná tam mám

trochu chaos, možná se do něčeho pouštím

moc rychle, možná ty problémy s plánováním

si do značné míry jako vytvářím sám?

Co s tím?

-Hele, jako když nemáš ty procesy, tak,

nebo takhle, záleží, jaký je tvůj cíl a vize té firmy.

Pokud máš firmu a teď se bavíme o agenturách a jde

ti jenom o to

získat klienta, něco doručit a dostat paycheck...

-A utéct. -...a utéct, tak asi jako v pohodě,

nemusíš se starat jako o kvalitu,

nebo jako jak tohle. Pokud ti jde o to jako,

můžeš doručit, jsou, jsou prostě jako řešení,

ale pokud doopravdy jako

chceš doručit jako řešení, kdy ten klient jako

z toho fakt bude jako nadšený, že ti jako

na konci řekne, hele, já jsem z toho fakt nadšený,

což třeba se nám teďka jako stalo a to je jako

i pro ten tým a přesně, pokud nechceš být

ve stresu v rámci toho jako delivery a samozřejmě

i my jsme ve stresu, já jsem taky kolikrát

ve stresu, když vidím, ty jo, teďka spadla jako

velocita prostě sprintu oproti jako jinému,

co se děje atd., ale my jsme za 3,5 roku,

co třeba máme firmu,

jenom dvakrát se museli zeptat kluků,

jestli nechtějí dělat jako, jestli můžou dělat přesčasy.

Třeba v minulých firmách to bylo naprosto běžné

a vím, že to je naprosto běžné v jiných firmách.

Prostě takhle to jako, jo, a ty procesy ti prostě

přesně pomůžou k tomuhle, že jsi schopný doručit

kvalitu, ale kvalitu, to jako teďka už říká každý,

jo, my se soustředíme na kvalitu, ale hodnotu,

prostě hodnotný produkt.

Co mě vždycky strašně trápilo

v IT, je jedna jako věc, že to není hmatatelné.

Postavíš appku a za 5 let ta appka nefunguje,

když tady postavím barák... -Je tam 50 let.

-...mám z toho skvělý pocit, ale mě nejvíc jako

třeba štvalo, že my jsme na něčem tři

čtvrtě roku s týmem dělali a za půl roku ten produkt

byl, prostě byl nepoužitelný, jo.

A ať už to bylo z toho, že právě ta firma to napsala

špatně, nebo ten byznys prostě krachnul na tom

špatném, že prostě dal většinu peněz

prostě do IT atd.

A my chceme stavět produkty, které tady jsou

prostě dlouhodobě, dávají smysl,

takže mají nějakou hodnotu pro ten byznys,

pro ty uživatele, co to používají.

No a jako k tomuhle musíš mít jako postavené procesy,

to není přesně tak, jako že si řekneš, jo,

tak tady jsme získali deal, tady na to dáme tady

ty čtyři lidi, projekťák ať si nastaví

nějak jako ten proces a oni to jako budou doručovat.

My jsme třeba na začátku, když jsme zakládali firmu,

tak jsme jako vlastně ten jeden z hnacích motorů,

proč jsme ji založili, bylo právě, že jsme

jako klienti měli jako problém s těmi dodavateli.

A říkali jsme si, ty jo, vždyť to jde dělat

jako jinak, plus jsme našli nějaký nový byznys model

toho jako remotu, že jsme jako full remote,

ale byla tam jako věc, kdy jsme se bavili s jedním

známým ze Švédska, který měl jako hodně velkou

IT firmu outsourcingovou, z které se pak jako

překlopili do SAPu, ale on ji prodal asi, já nevím,

no, za velké peníze a on říkal,

hele, vždycky nad tím musíš mít nějakého

delivery managera. Prostě ten projekťák,

produkťák, ti ti to budou řídit on daily basis prostě,

ale ty prostě potřebuješ tam mít toho zástupce

toho jako tvého byznysu a to, jestli to,

co jsi jako podepsal s tím klientem, se dodržuje,

jak to jde atd. Takže už jakoby jenom

tím to vlastně jako začalo, začíná, že tam vlastně

je vždycky jako hodně oddělené jako, okay,

tak ten byznys jako třeba té agentury podepíší

deal a potom to předají vyloženě tomu týmu,

tomu projekťákovi a ten už jako,

mezi tím nikdo není a všechno to nechají

na tom projekťákovi. A kolikrát víme,

že prostě v těch firmách ti projekťáci jsou ještě

juniorní, na nich se prostě šetří,

přitom to je jako ta nejdůležitější role,

to je prostě most mezi tím byznysem,

mezi tím klientem a mezi tím

vývojářským týmem. A jakmile ten most je

vachrlatý, nebo má, nevím, díry v sobě, no,

tak ten vývoj jako nebude vydávat tu hodnotu,

kterou ten byznys potřebuje.

Takže takhle prostě ty procesy musí být

postavené a třeba ta výhoda pro nás vlastně byla,

a samozřejmě my furt zlepšujeme, my jsme Jimmy

Framework neměli hned na začátku,

měli jsme nějaký jako proces, ale Jimmy Framework

vznikl o rok a půl později právě jako zkušenost,

vidíš, jaké máš lidi, můžeš to jakoby jim

postavit, ale nám to pomohlo, my vlastně,

my jsme během tří let vyrostli na 30 lidí,

což, okay, jsme furt malá firma, ale je to dost.

A my kdybychom neměli procesy,

tak by to byl totální mess, to my bychom prostě

nebyli schopní dodat, ale my jsme vždycky jako

vlastně měli proces a byli jsme jako připravení udělat

ten jako další větší krok, třeba přeskočit po roce

z toho body shopu primárně na jako vývoj na zakázku.

A samozřejmě musíš to potom jako srovnat,

jako je to takové jako, že ti tam něco chybí v tom,

to jako nebudu říkat, že to šlo jako stoprocentně,

ale v tomhle nám jako pomohlo,

že jsme jako neměli nějaké jako velké problémy

v tom, že bychom jako dodávali nízkou

kvalitu, nebo tak. A potom je jako třeba zajímavé,

že my ten jako proces máme jako postavený na velké

projekty a třeba na malé nám jako

úplně tolik nefunguje. -Okay.

-Takže jako, no.

-Takže Jimmy Technologies si najímejte rovnou

na velké projekty. Já bych se, Martine,

vrátil ještě na začátek toho procesu. Jako

člověk, kterého zajímá obchod,

znamená to teda, že do CRMka má přístup

minimálně ta byznysověji orientovaná technická část

firmy, nebo jak to, jak to je, jak možná funguje

synchronizace mezi obchodem,

co už je na spadnutí, jo, jaká jsou procenta

clousenutí atd. atd., jak se plánují

dlouhodoběji kapacity a možná na jak dlouho

vlastně vidíte dopředu?

-My jako CRMko pravděpodobně používáme jako

špatně, jo, to řeknu jako na rovinu.

Tam má jako přístup, máme tam přístup my jako

foundeři, máme tam přístup jako,

když to řeknu, jako ten board,

ale nemáme tam vyloženě jako nějaké detailní

informace, protože ty většinou, co jako

dostáváme informace od klientů, tak

to je na nějakých drivech atd.,

takže my jedeme jako na drivu a prostě přesně

v moment, jakmile se mi jako stane,

že klient pozve technickou osobu na call,

tak já už vím, že z naší strany tam taky

musí být někdo technický, protože prostě ten se

tam jako rozjede, začne jako říkat ty věci

a jak já tohle předám tomu. Já chci, aby to hned

ten jako náš tým jako technicky načerpal

a potom, když

se tohle jako nestane, tak i přesto v druhém kole

já si toho CTO do toho jako zahrnu,

aby se potkal s tím klientem a přesně zjistil

a ať je to od základních věcí, máte preferovaný

jazyk, máte preferovaný, nevím, něco,

jaké jsou vlastně vaše byznysové cíle a vize,

abychom věděli, jak to řešení navrhnout.

Protože my se jako nemůžeme koukat na to,

že teďka děláme projekt 6 měsíců, nějak to postavíme

a takhle to tomu klientovi předáme.

My se musíme koukat na to, že on za dva roky chce

třeba z té platformy udělat franšízu a my mu nemůžeme

postavit řešení teďka a on za ten rok a půl

přijde, že chce jako postavit jako franšízu

a někdo, což se klasicky stává, řekne,

no, hele, to ale jako budeme muset celé přepsat,

protože to není škálovatelné, jo.

Takže vlastně jako už jenom kvůli tomuhle, aby,

aby ten klient si to potom třeba i klidně

mohl převzít sám a rozvíjet to dál,

nebo to mohl rozvíjet, aby to bylo flexibilní

vůči těm jeho jako byznysovým požadavkům...

-Promiň, tomuhle tomu rozumím,

posuňme se kousek dál, mě tam zaujala jedna věc.

Jasně, uděláte nějaké analýzy, techničtí

lidé si vyposlechnou,

jaké jsou ty byznysové záměry, dokáží se

tomu přizpůsobit, tomu rozumím,

nicméně sám víš, protože jsi zodpovědný

za obchod, že pak je jako relativně dlouhá fáze

po podání nabídky, vyjednávání atd. atd. Tam

mě zajímá, protože tam se mnohdy,

spousta firem dělá analýzy a v téhle té fázi

techničtí lidé do toho namočení jsou.

Co se potom děje, je totální mrtvo,

absolutní jako nekomunikace mezi obchodem a

výrobou, byť to nemáš rád

a pak je velké překvapení, tak už je to tady,

začínáme zítra. Tak jak managuješ tohle to?

-Jo, my máme jako pravidelné dvakrát týdně

statusy salesové, kde vlastně zapojujeme

i třeba toho CTO, nebo mu jako říkáme o těch

jako novinkách, on je i v našem jako sales

channelu, takže vidí jako, co se děje a my nejsme

tak velká firma, abychom to měli tak jako oddělené.

Sedíme prostě vedle sebe,

řešíme ty věci jako spolu a my zase těch jako projektů

jako nabídek nedáme tolik. My třeba jako nemáme prostě

20 nabídek jako najednou, my jich máme třeba 7,

takže to už si jako člověk líp zapamatuje a samozřejmě

pokud jako budeme dělat tolik nabídek víc,

tak se asi budeme muset jako o tom víc pobavit,

ale zároveň my třeba jako nechodíme do tendru ani

a to ti to jako docela jako ušetří čas,

nebo tady ty starosti, protože tam většinou

ten decision making process je jako rychlejší a potom

když to trvá dýl, tak samozřejmě já jako

obchodník s tím klientem získávám jako furt kontakt,

jak to vypadá atd. a ty informace potom

předávám dál tomu týmu a

máme naplánované prostě kapacity,

máme nějaký plánovací tool, na to plánujeme kapacity,

většinou ti vývojáři jsou od tohohle oddělení,

ty to jako úplně jako nezajímá,

jestli tady bude nějaký deal, ty zajímá to,

že když vidí v tom toolu, že za měsíc jim končí

kapacita, hele, budete mít pro mě jako práci,

tak jako v ten moment samozřejmě s nimi jako

v kontaktu jsme, s product ownery to je taky

jako tak, ti nějak tak vědí,

co se jako připravuje. -Kdybych si chtěl porovnat

vlastní procesy, nebo,

já nechci říkat úplně bordel, ale řekněme

chaos diplomatičtěji, ve vlastní firmě,

dokážeš dát dohromady nějakých 5, 7, 10 bodů,

nevím, kolik jich budeš potřebovat,

co bych vlastně jako měl v té firmě provádět,

abych se aspoň na, na světelná léta přiblížil

k Jimmy Technologies?

-To záleží jako, kde, kde teďka jsi jako,

jestli tam nějaké ty procesy máš, nebo ne,

ale dejme tomu...

-Upřímně, promiň, upřímně já vidím, že

logicky když řídíš firmu o i pár lidech, tak

tam nějaké procesy, byť možná neformální, jsou.

Já spíš co vidím, tak je, že neexistuje ten core

process od začátku do konce, že máš jako

fragment, jo, tady utržený kousek,

kde je na tadyhle něco, pak hodně IT jsem právě

zjistil, že se nějakým způsobem soustředí

na plánování uvnitř firmy

a pak se zase jako děje něco na konci.

Jak to smysluplně provázat tak, abych měl ty benefity,

o kterých mluvíš?

-No, já bych určitě začal od začátku a to je

to od toho salesu a tam i záleží jako,

na jaké klienty a na jaké projekty cílíš. Tohle třeba,

co já jako popisuju jako Jimmy Framework,

by třeba nebylo úplně aplikovatelné na fix time

fix price, kdyby prostě přišel klient a řekl,

hele, já potřebuju tohle, mám tady jasně

danou specifikaci, potřebuju to za 2 miliony

a 3 měsíce. Ale my tím, že vlastně jako jdeme

spíš jako agilně, tak jsme věděli, že, okay,

tak aby to jako fungovalo, abychom nastavili správná

očekávání na začátku, tak si musíme nastavit

sales, potom co přichází po salesu, nějaké delivery

manager, delivery management, příprava těch,

toho projektu, ať od toolu, alokací atd.,

potom ten jako vývoj jako takový.

Existují metodiky, že jo, vývoje agilní a v tom

nějaké frameworky, kanban, scrum, extreme programming,

tam si jako člověk musí říct, co by chtěl

jako dělat, nebo co je v jeho možnostech,

asi když jako je to nějaký nízkobudgetový projekt,

tak asi nebude dělat extreme programming, že jo,

říct si jako, co mu vyhovuje,

hlavně ti lidé, jako doopravdy jako to se

musí přizpůsobit těm lidem. My, aby nám tohle třeba

fungovalo ve firmě, tak máme tzv.

jako edukační program Inženýr 2.0, kde prostě

chceme, aby přesně ti kluci jako nebyli jenom

u té své klávesnice, nekoukali jenom na ten svůj

kód a byli takoví ti, já tomu říkám,

coding monkeys, ale aby doopravdy nad tím

mysleli, že na konci má být produkt,

který používá jako člověk, a já jsem součástí týmu

a my jako tým jsme zodpovědní za to,

jestli to funguje, nebo ne. Ne takové to, ta moje

část funguje, to jako, to není můj jako problém.

Jo, a tohle jako, tohle je všechno jako spojené,

no a potom samozřejmě do toho třeba zapadá

ten design, testing, jak vlastně provázat jako

proces zadávání, nebo vytváření požadavků

a do toho design, v jaký moment tam má skočit.

Spousta firem navrhne celý design a potom začne

dělat vývoj, ale to je waterfall,

to je prostě a, jo, potom si to jenom

jako rozdělí. Když to chceš,

aby ti to běželo paralelně, tak už jako potom přemýšlíš,

okay, tak v který moment tam toho designéra jako

do toho procesu pustím, asi hned na začátku,

on ale do toho hned musí zapojit jako vývojáře,

aby s nimi zjistil, je to vůbec jako reálné,

nebo nenamaloval jsem něco, co prostě vy nad tím

strávíte půl roku zbytečně,

no, a je to vždycky jako nad tím a je to i jako

spojené s tím, s těmi jako odvětvími,

která my děláme. My víme, že tohle jako funguje

třeba v těch odvětvích jako mobilita,

fintech i jako automotive, ale třeba by to nefungovalo

v healthcare. To já jako nevím, tam pravděpodobně

není úplně prostor na nějakou jako agilitu

a na nějaké jako chyby, tam to musí být

nalajnované prostě, takže...

-Jestli tě správně chápu, tak vlastně celý

obchodní a delivery proces by měl být namapovaný

na potřeby zákazníka. Je to tak?

-Jo, určitě.

-Ty jsi tady zmínil tři, tři

výklenky, které máte.

Můžeme krátce zmínit, jaké, nebo vlastně jaké

už jsi zmínil, automotive, mobilita a fintech.

Zajímalo by mě, co vás vedlo zrovna

k těmhle těm třem. Automotive asi chápu

vzhledem k tomu, že jsi nějaký čas svého

profesního života prožil ve Škodovce,

nicméně ty ostatní dva a byť se to lepší,

byť čím dál tím víc studií hledá nějakou specializaci,

tak co vás vlastně k tomu vedlo a co vám

to má přinést ty specializace?

-Jo, tak ten vlastně automotive, já v něm

až tak jako, i přestože jsem dělal 2,5 roku

ve Škodovce, tak zase tak jako silný,

že bych vyloženě v něm dělal, nejsem,

protože já jsem měl ve Škodovce na starosti

new mobility solutions a to byla právě ta mobilita.

Já jsem měl na starosti s kluky, s kterými jsme

jako dělali, ale kluci vlastně,

s kterými mám jako firmu, nebo minimálně jeden a potom

i product owneři, tak ti dělali ještě roky

předtím jako ve Škodovce. Máme, máme člověka,

který má Ph.D. prostě v connected car, atd.

Takže vlastně tím, že jsme byli v tom prostředí,

viděli jsme do toho, dělali jsme třeba

i pro to něco, plus ta mobilita,

tak se to jako spojilo, ono jako automotive

a mobilita, automotive firmy si teďka říkají,

že už jsou jako mobilitní firmy,

takže ono to je jako doopravdy provázané.

Takže to byl nějaký jako background, zkušenosti,

doopravdy já nerad jako tohle říkám, ale myslím si,

že v Česku není jako, není specializovanější

skupina na mobilitu, než jsme my. Ty služby

doopravdy, které jsme tady jako postavili těch nějakých

těch už 5 let zpátky, 6 možná teďka,

už nevím a stavíme doteď, tak doopravdy ten jako trh

známe velice dobře, ty uživatele,

ty byznys modely, co funguje,

co nefunguje atd., většina toho nefunguje samozřejmě.

-Umíme nějakou říct, nebo jsme pod NDAčkem?

-Můžeme říct, co jsme postavili jako Jimmy,

což je třeba služba Citya, ta funguje, ta funguje.

Většina těch služeb, co jsme dělali, funguje,

některé služby, co jsme dělali třeba pro Škodovku,

už jakoby nefungují.

A ten fintech, tak to zase jako vyplynulo z toho,

co dělali mí co-foundeři předtím,

byl to zase jako nějaký background

a i to vyplynulo z toho, že vlastně my před nějakým

rokem a čtvrt, rokem a půl jsme viděli,

že ten trh se nějakým způsobem mění.

Před těmi prostě třemi roky tady, kdo jako měl

titul vývojář, tak okamžitě jako získal práci,

to bylo jako to, ale vlastně tím,

jak se zvedaly ty ceny,

trošku ta ekonomika šla, že jo, dolů atd.,

tak jako ty firmy už začaly řešit, okay,

tak kolik dáváme do toho IT atd. a najednou

sem jako začínají chodit jako přesně vývojáři

z Ukrajiny a z Balkánu, kterým my jako cenově

jako nemůžeme už jako konkurovat.

Za chvíli sem přijdou jako Indové, kteří jako

já dostávám jenom týdně prostě tři zprávy od Indů,

jestli jako nechceme vývoj, což třeba jako v té Británii,

nebo v Americe už je jako naprosto běžné,

že jo, a tímhle jako my nejsme

schopní konkurovat. Teda jsme si jako říkali,

okay, hele, my říkáme, že jsme experti,

ale jako člověk nemůže být expert ve 20 různých věcech.

V čem jsme teda experti? Okay, jsme experti v tom

jako vývoji, ale to víme, že už nestačí,

protože to říká jako každý,

my jsme experti v té automotive, v mobilitě,

ve fintech, co dokážeme tam tou expertizou předat

krom té technické, jo. Dokážeme předat

produktové znalosti, znalosti trhu

i toho byznysu, třeba operations,

protože některé služby jsme jako operovali sami,

no, a tohle jako vlastně,

tohle bude ten náš niche a my třeba teďka už ani

neprodáváme to, že jsme jako vývojářské studio,

my prodáváme, že jsme jako produktové

studio pro automotive, mobilitu, fintech.

My vám postavíme prostě od nápadu až po nějaké

post release fáze produkt v těchhle jako

odvětvích a jsme vám schopní předat

tu naši znalost a ať je to znalost,

kterou jsme si prošli sami, anebo to je třeba lessons

learned našich klientů, co vidíme, že funguje,

nefunguje, jo, a prostě pomáháme

tomu klientovi ten produkt vlastně jako navrhnout

a potom ho i jako pro něj postavíme,

než abychom vyloženě dostali zadání a třeba se

museli o tom trhu něco učit.

Tam třeba vlastně v tom fintech,

tam teďka vlastně mi říkal jeden jako klient,

hele, to já vím, že já už bych na to nemohl

pustit normálního vývojáře i seniorního,

protože ten vývojář musí vědět, jak ten finanční

trh jako funguje, aby ten produkt mohl

jako navrhnout. A v ten moment jsem si jako

říkal, ty jo, a tohle je přesně to,

proč my to jako děláme, že ten jako klient si nás

jasně navrhne, že potřebuje vývoj,

ale on ví jako, že on potřebuje jako

toho specialistu na ten jako fintech,

nebo prostě na tu mobilitu. A tohle je vlastně,

proč děláme a nějakým způsobem nám to právě

jako jsme schopní poskytnout tu přidanou

hodnotu a tu jako prodáváme a odlišit se třeba

i od toho jako zbytku trhu, což já vím, že ten zbytek

trhu teďka přesně, jak jsi jako říkal,

si to každý jako hledá, protože ti klienti

už hledají přesně tu přidanou hodnotu,

za kterou budou platit. Už tady nejde

jenom o ten vývoj.

-Je logické koupit si, teď to řeknu možná ošklivě,

výrobek a ne ruce a nohy, že jo?

-Je to tak, je to tak.

-Poslední otázka, Martine,

teď se hodně mluvilo a i tady to proběhlo

Zážehem, jak AI bude likvidovat počty

ajťáků ve firmách.

Tak jsem se chtěl zeptat, kolik už jsi jich vyházel ty?

-Jako pár ajťáků jsme vyházeli, ale ne kvůli AI,

ale tím se jako to vlastně je navázané na tu předchozí

otázku, nebo respektive odpověď.

Já nejsem, dvě věci jako na začátek,

já nejsem člověk, který tady říká,

že nás AI připraví jako o práci, okay, někde jo,

ale asi ne jako v nějakém

větším jako měřítku a zároveň jako nejsem

zase úplně jako vývojář, abych mohl jako hodnotit,

ale pokud už teďka jako víme, že například

OpenAI funguje dobře na to, že máš nějaký program

prostě v jednom jazyku a chceš to přepsat

jako do druhého. Není to úplně perfektní,

musí k tomu přijít furt jako člověk,

aby to jako doladil, ale ten jako ušetření času,

které ti to jako dá... -Hrubá manuální práce teda.

-Přesně tak, tak jako tam je poměrně jako velké.

Vím, že na to vznikají už i jako startupy atd.,

ale třeba jako nevidím tam ještě využití toho,

že by sis s tím postavil nějaký komplexnější

jako produkt. Jo, třeba když si budeš chtít

postavit nějakou landing page a mít tam formulář,

zadáš do toho, postav mi jako tohle,

tak to jako může fungovat, ale v nějakém jako

kontextu větších jako appek, co třeba my jako

stavíme, tak tam už prostě je nějaká architektura,

musí to přesně odpovídat tomu jako vizi

toho byznysu atd. a tam tomu jako

úplně jako nevěřím. Na druhou stranu už teďka,

jak je to jako poměrně pokročilé,

tak se to bude určitě rozvíjet dál a z mého

pohledu, pokud si vývojáři budou chtít udržet práci,

tak se z nich přesně budou muset stát Inženýři 2.0,

o kterém jsem povídal. To znamená, člověk,

který se nad tím zamýšlí

z větší perspektivy a nejenom z té technické,

protože vlastně ve výsledku jako ten kód toho finálního

uživatele vůbec nezajímá, jeho zajímá,

co mu ten produkt přinese. Ten kód je jenom tool na to,

aby se ten jako produkt jako postavil,

ale jako důležitý tool. A teďka pokud ten vlastně

vývojář do toho přinese ten lidský faktor toho,

že si dokáže přesně propojit ten byznys

toho klienta, co ten byznys potřebuje,

ten produkt, třeba znalost toho trhu, třeba expertizu

toho trhu a na to jako postavit to řešení,

tak nevěřím tomu, že AI v nějaké dohledné době

bude takhle komplexně schopná jako

něco jako postavit, ale pokud to ten vývojář

neudělá, takové to jako,

teďka to možná fakt jako řeknu blbě,

jo, ale takoví ti jako vývojáři, takoví ti ajťáci,

kteří jsou nejradši zavření ve sklepě sami a prostě

jenom si jako píší ten kód a píší,

můžou ho psát skvěle, ale já prostě nevěřím tomu,

že to bude stačit jako v budoucnu.

Pokud bude jako AI, bude tam přesně muset

být ten lidský prvek, třeba to, že má expertizu

v tom fintech, jo, to, že prostě máme vývojáře,

který dělal prostě seniorního vývojáře

v Revolutu, v Deutsche Bank, v J.P. Morgan,

a ten přijde k fintech projektu a řekne, hele,

tady tohle prostě, tady jsou chyba jako,

tady většinou transakce fungují takhle,

tady může být jako tenhle security problém

a přinese ti do toho úplně jinou perspektivu

než jen to, že nějak to vypadá, naprogramuje

to a možná to jako bude fungovat, nebo ne,

ale doopravdy ti to jako přinese,

že to navrhne vlastně jako to řešení k tomu,

aby tomu byznysu a všemu to jako fungovalo.

A tohle podle mě AI jako nezvládne.

-Takže kódeři ve sklepech už zůstanou a jestli

to dobře chápu, ten zbytek se bude

měnit. Inženýr 2.0, já teda chápu,

že to je spíš jakoby byznys konzultant víc a víc.

-To je jako náš termín, který my používáme,

náš CTO tomu říká, jakože je t-shape, jo,

že doopravdy není jenom zaměřený na ten svůj kód,

ale doopravdy jako umí komunikovat a i s tím

klientem a vyloženě není to jako, že by to byla

byznys osoba, je to furt jako inženýr.

-Takže má široký byznys rozhled,

ale hluboký technický.

-Přesně, dokáže do toho svého technické

expertizy přinést i jako znalosti třeba

té jako produktové, anebo minimálně se

nad tím jako zamyslí. Okay, tak jo, když chci

postavit formulář na hypotéku, tak vím,

že asi jako hypotéka, že je důležité tohle,

takhle to postavím, aby mi ten jako klient dal,

nebo uživatel dal správné informace,

které já potřebuju, někde musím vyhodnotit.

Tohle nevěřím, že AI je jako schopné

jako postavit. Ten ti udělá nějaký formulář

a jestli to je jako UXově dobře, nebo ne,

to už je jako jiná věc, ale jo, aby to doopravdy

jako splňovalo, aby se zamyslel nad tím,

co ten jako produkt a ten uživatel jako

potřebuje, nebo ten byznys potřebuje a na základě toho

do toho vnést nějakou svoji jako znalost,

zkušenosti z minula a postavit to.

Tohle jako bude

podle mě seniorní vývojář, se bude hodnotit

podle tohohle, ne podle toho,

jak má čistý kód, nebo tak, bude se hodnotit

podle tohohle, no, a junioři, medioři to budou

mít asi složitější, ti jako přesně do toho budou

muset asi víc vnášet jako ten, takové to jako

konzultační jako vhled než jako kvalita a potom

mezitím pracovat ještě na té kvalitě

jako toho kódu. Uvidíme, ale to je jenom

jako moje teorie.

-Přeju ti, ať máš hromadu velkých projektů

na Jimmy Framework... -Děkuju. -...a ať se

z vás sypou Inženýři 2.0 a třeba se dostanou

i někam jinam výhledově.

-Díky moc. -Díky za návštěvu.

-Děkuju. -Tak to vidíte, dá se

vyrábět kód i, protože on to Martin nemá

rád, proto to používám znovu,

vyrábět kód i efektivně.

Pokud jste se rozhodli zrevidovat vaše procesy

a to nejenom v IT agenturách, tak

jsme rádi, že jsme vás nějakým

způsobem inspirovali. Pokud to tak je,

tak určitě likujte, sdílejte, komentujte,

cokoliv, co na platformě, na které nás momentálně

používáte, je možné. Určitě mrkněte na moji

webovou stránku, www.martinhurych.com,

kde v sekci Zážeh je nejenom tahle,

ale i všechny ostatní epizody a co hlavně,

bude tam i bonus, který z Martina

ještě dodatečně vyrazím.

Díky, mějte se fajn.