Posloucháte Zážeh, podcast Martina Hurycha,

který zažehl týmy na čtyřech kontinentech

a dnes sdílí principy úspěšných firem

jako byznys akcelerátor.

Akcelerujte váš obchod, inovace a lidi

s profesionální podporou Martina Hurycha.

-Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle,

tohle je další Zážeh.

Dnešní epizodou otevírám nepravidelnou rubriku,

jak se jim daří.

A podobně jako před dvěma lety mi pomáhal roztlačit

celý Zážeh, tak dneska mi pomůže roztlačit tuhle

tu rubriku Honza Koprajda, ahoj.

-Ahoj, Martine. Já děkuji moc za pozvání.

-Majitel dvou firem, Whys a syncAgent.

Souhlasí? -Ano. -Tak jo, než se pustíme

do toho, co se u tebe za ty dva roky stalo,

tak ty jsi se mezitím naučil potápět,

stal se z tebe vášnivý potápěč.

Řekni mi, co tě k tomu vedlo a co tě na tom nejvíc baví.

-Já jsem se už potápěl kdysi dávno jednou se

svojí ženou na svatební cestě v Řecku a tam mě to,

mě obecně jako láká voda, miluji vodu, já jsem

takový ten vodní typ a vždycky vyhledávám vodu,

v létě, bazén, jo, a tak dál a vlastně

ten svět, který je pod vodou, je hodně jiný

oproti tomu, co je jako tady

na zemi a je to vlastně úžasné pozorovat

ten život kolem sebe. Mě to strašně uklidňuje,

zároveň mě uklidňuje ta beztíže, která pod tou

vodou je, a strašně tam odpočívám

aktuálně a vypínám. Takže vlastně nějak

mě to tam táhlo a nakonec, když jsem to zkusil a začal

jsem se tím víc zabývat, tak jsem zjistil,

že to je něco, co mi hodně pomáhá se jako uklidnit,

odpočinout si, přestat myslet na práci a tak dál.

Takže proto jsem to začal dělat víc a víc.

Teďka dokonce novinka, začínám plánovat jako

freediving, na to se taky hodně těším a taky

mě to strašně fascinuje a vidím tam ten rozdíl

oproti tomu třeba scuba divingu,

že tam má člověk takovou tu větší svobodu,

že tam nemá na sobě tu láhev a tak dál,

ale prostě je tam úplně sám a jenom ta zvířata okolo,

ten svět okolo. Takže je to úžasné,

doporučuji to každému, kdo se nebojí vody a

kdo prostě chce poznat něco zajímavého, nějaké,

nějakou část země, kterou pozná vlastně hodně

nízké procento lidí, si myslím, tím,

že se tam potápí jenom fakt nízké procento celkové

populace, tak je to takový nedotčený svět ještě,

i když už taky, ale ještě pořád tam je ještě

dost co vidět, na co se dívat.

-To je za ty dva roky, protože ty se potápíš

něco málo přes rok, jestli si dobře pamatuju

jako v té, v tom novém životě teda. Co je top

zážitek za ten rok a kousek?

-Asi nejzajímavější je pro mě noční potápění,

to úplně miluju, to vylézají různí jako

tvorové a nejvíc se mi líbily dvě murény,

já jsem stál nad nimi třeba metr, metr a půl

a ony se takhle proplétaly mezi sebou prostě a pak

ta jedna někam šla a normálně začala lovit

ryby přímo přede mnou, prostě tam začala

pomalinku a teď najednou škub prostě po nějaké rybě.

Tak tohle asi se mi úplně líbilo nejvíc.

-Tak jo, když jsi tu byl před těmi dvěma lety

a kousek, tak jsi měl jednu firmu, Whys,

měl jsi firmu, která dělala zakázkový vývoj,

a tady jsme tak trochu nesměle pošilhávali

po produktu. Co se od té doby změnilo?

-Že dál nesměle pošilháváme po produktu.

Tak tam to začalo vlastně celé,

protože my jsme řešili ty integrace s těmi ERP,

protože ten zakázkový vývoj a ten dneska děláme taky

a stále ho děláme s těmi ERP systémy,

děláme ho možná už v mnohem větší míře,

že tehdy to bylo třeba, že, nevím, 70 % zakázek bylo

na integrace s ERP, teďka už jich máme třeba 90,

možná 95, jo, už je to opravdu

vysoké procento. Nicméně jsme v té době

postupně ten produkt ladili a uvolnili jsme

nějakou verzi ven

pro ostatní zajímavé služby, ať už se jedná

o softwarové firmy, nebo o

nějaké SaaSy třeba a najednou jako se to chytlo

a prostě hodně firem se, do toho šlo, líbilo se jim

to, ten nápad byl skvělý pro ně, jako když to viděly,

jak to funguje a díky tomu začínají s námi více

a více spolupracovat různé právě firmy,

které mají nějaké aplikace, které potřebují

integrovat na rozličné ERP a nechtějí to řešit,

a zároveň prostě i software housy,

které vyvíjejí nějaké aplikace,

tak de facto chtějí tu práci, když to tak jako

řeknu, delegovat na někoho jiného. Takže,

takže se vlastně hodně posunul ten produkt

i to naše přemýšlení, jak nad tím produktem dneska

přemýšlíme, máme mnohem větší vize, plány, cíle,

všechno, než to bylo tehdy, no.

-Já jenom pro posluchače a diváky, Honza je hrozně

skromná osobnost, takže tam, kde musíte

u některých jiných dělit 10, tak u Honzy v klidu

násobte dvěma, protože skutečnost je lepší,

než ji tady Honza velmi pravděpodobně

bude vykreslovat. -Uvidíme. -Každopádně

integrace ERP, možná pro ty jenom

krátká vsuvka, co je ERP?

-ERP systém je podnikový informační systém,

který řídí celou, řekněme, minimálně, ideálně středně

velkou firmu, až velké firmy.

Je to systém, který pomáhá mít firmy

vlastně všechny důležité agendy

té firmy na jednom místě.

-Tak to je jenom pro ty, co neznali zkratku,

protože mi bylo vyčteno, že tady občas

házíme anglicismy.

Pojď nám teda říct, proč sis vybral zrovna

integraci do informačních systémů firem.

-Tak já jsem se k tomu tak přichomýtl

jako vývojář a tím, že my jsme to vlastně řešili

a řešili jsme to čím dál tím častěji, tak,

a vlastně my jsme to tak jako, já bych

to řekl, že my jsme to tak jako zkoušeli,

protože já jsem, myslím si, že jsem docela kreativní

v tom, jak přistupuju jako k řešení nějakých

problémů a tehdy už, když jsme řešili ty první

integrace, tak mě napadlo si oddělit

tu aplikaci a udělat si to nějak zvlášť,

protože jsem věděl, že to bude něco,

co bude chtít hodně klientů a nebavilo mě dělat jako

dvojí práci, jo. Nevýhoda těch velkých

softwarů je, že často se tam všechno vyvíjí na míru

a dělá se tam de facto v podstatě to stejné,

jenom třeba mírně jinak, jo. A já jsem,

když jsem řešil ty integrace s těmi ERP,

tak už jsem od začátku přemýšlel,

že to je vlastně něco, co dává smysl oddělit

a nikdy to nemít součástí toho produktu a takhle

to vlastně jakoby vznikalo. A tím, že to takhle

vznikalo a my jsme zjistili,

že to funguje a že ti klienti to poptávají

a že to je zajímavé vlastně ve výsledku jak pro

ty výrobce těch ERP, nebo pro ty zákazníky,

případně pro nějaké další aplikace,

tak jsme si čím dál tím víc uvědomovali,

že by bylo lepší to nějak jako

víc se na to fokusnout, bych řekl. A ještě se

mi často stávalo, že jsem se potkával

s různými lidmi a vždycky, když jsem se jim

představoval, tak jsem jim řekl,

že jsem tady nějaký Honza, který má tady softwarovou

agenturu, a pak tady máme nějakou integrační

platformu na ERP a vždycky ti lidé přeskočili

tu softwarovou agenturu a vždycky se zaměřovali

na to, co že, integrační platformu na ERP,

co to je, jak to funguje a tak dál a strašně se

o to zajímali. Takže jsem si začínal víc

a víc uvědomovat, že vlastně to je to,

co je zajímavé na té práci, co děláme a ne to,

že jsme vývojová agentura, jo. Takže tím,

že jsme to takhle nějak měli, tak jsem to začal víc,

víc, víc jsem se tím začal vlastně zabývat

a utvrzovat se v tom, že to dává smysl,

protože já jsem hodně opatrný v tom jako něco

pustit do éteru, případně jako i říct,

že tady vyvinu a nainvestuju hodně peněz

do nějakého produktu, když nemám tu jistotu,

že ten trh to chce. Takže my jsme vlastně si

tak nepřímo zvalidovali, že ten trh to chce

a že ho to zajímá a na základě toho jsme si

řekli, pojďme do toho více úsilí vložit, jo.

-Dneska se z toho původně jako vedlejšího

úsilí stala druhá firma.

-Ano, je to tak. -Jak se jmenuje?

-Aktuálně se jmenuje syncAgent a teďka jsme

zrovna v období, kdy, protože my teďka řešíme

rebranding, chceme, chceme, chceme to vlastně celé

dát, dát tomu nějakou oficiální hezkou značku,

nějaký pozitivní brand, chci trošku změnit

komunikaci, protože ten ERP segment je takový

konzervativní a já tam chci být více takový jako

fresh a stavět se na stranu těch zákazníků,

vytvořit jim nějaký, řekněme, vřelý produkt,

ze kterého budou mít dobrý pocit.

Tak to celé jako rebrandujeme a tím,

že to rebrandujeme, tak vlastně řešíme

i trademark a ten jsme zjistili, že syncAgent není

úplně dobrý název, takže se snažíme teďka najít

nový název, který asi si myslím,

že během krátké chvíle, pár týdnů prostě bude venku

a využijeme to k tomu, že prostě všem zas řekneme,

že něco, že jsme to přejmenovali,

takže se těším na to.

-Okay. Spousta projektů a startupů sní o hokejce,

jak se jim zvednou revenue a zisky a počty klientů

a tak a statisticky vzato světově jich tam dojde jenom

velmi malá menšina. U tebe to vypadá, že už se zvedáš,

takže hokejka už je aspoň

na obzoru. Je to tak, ne?

Můžeme to považovat za úspěch. -Já v to doufám.

-Kde se to začalo měnit? -Jako

myslíš teďka, kde jsem začal nad tím přemýšlet,

že tam je nějaká potenciální

hokejka, jo, nebo? -Tak o tom asi přemýšlí

každý na začátku, ale spíš kdy opravdu začala

ta křivka stoupat? Byť samozřejmě ti přeju, aby

byla raketovější a

velmi brzo jste neviděli základnu,

jak budete daleko s obraty, ale vzhledem k tomu,

co o tobě vím, tak vím, že

se ti začalo velmi dařit, velmi pěkně dařit.

Tak kde vidíš ty začátky toho, co se stalo,

že jste opravdu začali, začali růst?

-Já si myslím, že se o tom začalo mluvit,

prostě to bylo vlastně celé.

Více jsem to začal řešit,

dal jsem to prostě ven, celé jsem to vyplivl ven

a já jsem to vlastně tím chtěl i vyzkoušet,

jak na to ti lidé budou reagovat.

Začal jsem o tom mluvit na LinkedInu hodně,

na profilu o tom obecně hodně mluvím a

to, co se mi líbí na těch integracích, je,

že vlastně my integrujeme nějakého klienta třeba

a ten klient, když je s tou integrací

spokojený a vlastně se mu to líbí, jak to vlastně

celé jsme odbavili,

tak on to řekne nějakému jinému klientovi,

anebo to řekne

přímo tomu výrobci toho softwaru, který,

na který my to integrujeme, nebo ten výrobce si

toho všimne. Takže tam to jde docela rychle

kupředu tady v tomto ohledu a věřím tomu, že zároveň

i to, že to takhle přirozeně jde dopředu

a ty firmy se o to zajímají,

je i ten důvod, že to je něco,

co tady trošku chybělo na tom trhu, jo,

že jsme jako narazili prostě na něco,

co opravdu je potřeba a co ty firmy jako chtějí,

ale vlastně nic v takovém tom modelu,

v jakém to aktuálně vyvíjíme my, tak tu nic

takového podobného není. Jako jsou tady

jako různé integrační služby, jde to i integrovat

jinými způsoby ty ERP systémy, není to tak,

že by se to všechno dalo dělat jenom přes nás,

ale i tak ten způsob, jakým k tomu přistupujeme,

je aktuálně dostatečně unikátní na to,

aby to ty firmy zaujalo natolik,

že to chtějí přes nás integrovat.

-V čem je ta podle tebe

vaše největší výhoda, nebo kde je ta změna

oproti třeba konkurenčním službám?

-Ten hlavní benefit vidím asi v té znalosti

těch systémů a... -Myslíš těch ERP?

-Těch ERP, přesně tak, případně i už zkušenosti

z těch, zkušenosti s těmi platformami,

na které ty ERP přímo integrujeme a jakoby

ty ERP tam jsou jako nejdůležitější samozřejmě,

protože to se, tam panuje takový strach

kolem toho trochu, jo. Samozřejmě, když se budeme

bavit o nějaké firmě, která přímo implementuje

ty ERP, tak ti se toho nebojí, jo, ale pro ně,

pro toho klienta to zase na druhou stranu

může být příliš drahé, jako když to naintegruje

přímo ten implementátor a udělá to přímo

pro tu firmu na míru. Kdežto je to, je to taková

oblast, které se jako obecně částečně jako

vyhýbá každý, kdo může.

Je tam spoustu důvodů, proč, ale tím,

že my se na to specializujeme a vzali

jsme si to za své a je to něco,

za co my bojujeme, aby prostě fungovalo dobře,

aby pro ty klienty to byla skvělá služba,

tak si myslím, že to je to, co nás vlastně odlišuje.

Já bych řekl, že ten postoj vlastně k celému tomuhle,

to, že vlastně my to fakt bereme jako za své,

že kvůli tomu rozvíjíme tu platformu, co máme,

protože ono to není dneska, aspoň v tuto chvíli to není

jenom o té platformě, ale je to opravdu o tom

přístupu k těm integracím a k nějaké kreativitě a,

no, asi tak bych to shrnul. To si myslím,

že je nejdůležitější v tuto chvíli.

-Ty mě, ty mě znáš, takže víš, že se

vrátím k té otázce. Co jsou ty důvody,

proč se integraci ERP spousta lidí vyhýbá?

-Je to, ono totiž integrovat ERP znamená

pracovat za prvé

s neznámým rozhraním často, které není dobře

zdokumentované

a zároveň je napsané tak trochu krkolomně, jo,

složitě zbytečně možná, jo. Když to srovnám

s moderním softwarem, tak dneska ty integrace

na ta klasická

APIčka jsou mnohem jako jednodušší,

a přesto na to existují integrační platformy,

jako tady máme třeba Make, nebo Zapier, jo.

A u těch ERP je to ještě mnohem jako

sofistikovanější, není to tak hezké na pohled

a tím pádem je to

prostě pro ty, je to míň lákavé, bych řekl,

prostě není to sexy to dělat, jo.

A my se snažíme vlastně i s syncAgentem nejenom

dělat ty integrace, ale zároveň když už

potřebuje ten klient třeba nějak napojit tu aplikaci

na ERP trochu jinak než tím naším stylem,

který my interně děláme primárně,

a potřebuje nějaký, řekněme, API rozhraní

do toho ERP, tak my jsme schopni mu vytvořit krásné

RESTové rozhraní, které třeba ten ERP nemá

a postrádá ji, jo. Takže vlastně vytvoříme

v tu chvíli takovou jakoby bránu do toho,

aniž on by se musel učit a zkoumat,

jak ten ERP systém funguje, jo.

-Jak vás mají rádi dodavatelé ERP? Protože to,

co říkáš, je de facto pomoc jim

dostat se do moderního byznysu, nebo

pomoc jejich klientům propojit ty informační

systémy s externím světem, což dneska je skoro,

bych řekl, podmínka nutná, nikoliv postačující

pro byznysové přežití. Tak jak na to koukají

ti dodavatelé? -Já si myslím, že,

já bych to řekl, že to není zas tak růžové,

jak by se to mohlo zdát.

Mění se to, jako za tu dobu, co v tom jsem,

tak samozřejmě, kdybych to srovnal,

jak to bylo třeba před těma dvěma lety a dneska,

tak dneska už jsem trošku pozitivnější a jsou firmy,

které se nám i ozvou a řeknou nám,

že nás chtějí třeba oficiálně supportovat,

že se jim to líbí a že si uvědomují,

že ty integrace na ty ERP teďka v této

době hrají obrovskou roli a může to pro ně znamenat

jako docela i deal breaker mnohdy.

Nicméně je to trošku pomalé v tomhle ohledu,

ale je to i trošku mojí vinou, protože se

tomu zas tak nevěnuju, abych pravdu řekl,

se musím tady přiznat. Jakože de facto,

kdybych možná víc tlačil na ty dodavatele ERP

a víc se je snažil motivovat a hledat ty cesty,

tak si myslím, že i dneska máme mnohem

větší support než v tuto chvíli,

nicméně já teďka primárně fokusuju klienty a jako

fakt partnery, kteří do toho chtějí aktivně

do toho zasahovat, a až vyčerpáme

tenhle segment, tak potom začnu možná

víc řešit jakoby ty ostatní, ale ta podpora

těch ERP systémů, tu vidím jako velice

důležitou pro nás. To znamená, když

ji tam máme, tak samozřejmě je to úplně jiný přístup

i potom k tomu klientovi, protože když se za nás

postaví ten výrobce toho ERP systému,

tak samozřejmě pro toho klienta

to něco znamená, jo. On má i větší,

mnohem větší jistotu, že tím, že jsme doporučovaní

výrobcem a nejenom nějakým Jardou prostě,

co má někde nějakou firmu, tak tam je ta větší

jakoby vážnost toho produktu, větší důvěra.

Nicméně i tak ta potřeba je tak obrovská,

že mám pocit, že stejně ty firmy jsou rády,

že tady vůbec něco takového je, takže, takže,

takže to jde, i bez toho to jde dobře

a řekl bych víc než dobře.

-Hele, moje zkušenost je taková, že když si třeba

s klienty sednu k ERP a řeknu,

já od vás potřebuju nějaká data do obchodu,

abychom přenastavili segmentaci klientely,

nebo abychom získali data o stávajících klientech atd.

atd. a jako nestačí nám interní kapacity na to,

abychom si udělali tyhle ty třeba reporty,

nebo podobné věci, tak v momentě,

kdy vyžádáme support od dodavatele,

nebo respektive jeho integračních partnerů,

tak je reakční doba

velmi dlouhá a vlastně zákaznický zážitek

ve valné většině hrozný.

Čím myslíš, že to je? Je to tím, že už vlastně

jako jednou ulovený zákazník, právě proto,

že to je srdce informační firmy,

už nemůže utéct, nebo proč mi přijde,

nebo možná ještě jinak, jsem to jenom já,

komu přijde, že to je jako velmi zkostnatělé

odvětví tohle to?

Trochu zákaznicky, ne zákaznicky orientované.

-Ano, ano, ano. Teď si musím dát pozor

na to, co řeknu. Ne, jako myslím si, že je to obecně

pomalejší tam.

Já tam taky vidím jako velkou nevýhodu,

že ten zákazník, když se rozhodne,

že si pořídí nějaký ERP systém, tak vlastně svým

způsobem je v nějakém vendor locku, jo, a

nemá v podstatě příliš moc možností, jo.

Často tam jsou nějaké vztahy mezi určitými

třeba softwary, které jsou nějak nativně,

nebo naintegrované s tím ERP systémem,

a on nemá možnost si vybrat jako jiný software.

To je něco, co mi právě dlouhodobě vadí,

možná i tím, že jsem

vyrostl na Linuxu a tady těchhle věcech,

tak vlastně jsem zvyklý, že si člověk může dělat

všechno nějak různě, jak potřebuje. A takže

já jsem hledal právě, vidím v tom výhodu,

že vlastně to je i jeden z mých cílů

vlastně umožnit, otevřít se, vlastně

otevřít ty ERP pro ty zákazníky tak,

aby právě nebyli, nebo když už mají ten ERP

a už ho prostě používají, tak aby měli tu možnost se

napojit na cokoliv, na co potřebují

a nemusí mít výběr jenom tady ze dvou softwarů,

A nebo B, ale můžu si vybrat najednou z 10 softwarů, jo.

Takže to je jedna z cest a

řekl bych, že

obecně výrobci ERP jsou opatrní hodně na cokoliv.

Nevím, čím to je, možná to je opravdu tím,

že většina těch ERP systémů vznikla tady před 20,

30 lety, jsou to už velké firmy, mají nějaké know-how,

mají nějakou úroveň,

asi to jako je přirozené, že ty firmy se takhle

chovají, nicméně pro ty zákazníky samozřejmě tím,

jak ty technologie jdou hodně dopředu,

tak pro ty zákazníky je to značně znevýhodňující

a hledám, já hledám cestu, jak jim tam dát

větší kousek svobody vlastně, když to tak jakoby

vezmu v tomhle systému, v tomhle světě těch ERP, jo.

Věřím tomu, že to vlastně ve výsledku přinese výhodu

i pro ty výrobce

a doufám, že se bude měnit právě myšlení i tady

v tomhle ohledu i na straně těch výrobců ERP časem, jo.

-Ty jsi říkal, že integruješ informační

systémy na platformy, pojď nám třeba popsat

typický příklad toho, co děláte, co na co, co

na co propojujete.

-Tak aktuálně máme velký boom v e-commerce,

takže různé e-shopové platformy, ať už nějaké,

ať už přes nějaké jako jednoduché,

tak po nějaké složité, třeba custom řešení klidně

i, potom hodně různé výrobní systémy,

které se třeba programují, nebo nějaká CRMka, jo,

nebo třeba skladové systémy, jo.

Vlastně v podstatě jde o to, že my se pohybujeme

v integracích takových těch jako fakt podnikových

systémech, což není jenom o tom ERP, ale je to o tom,

že tam mám prostě nějaký skladový systém,

nebo CRM systém, cokoliv, co vlastně potřebuju běžně

integrovat s ERP systémem, jo.

S ERP systémem například nepotřebuju integrovat

Google Docs, jo, a takovéto aplikace,

které právě jsou součástí těch běžných integračních

platforem, spíš se bavíme o tom, že to jsou aplikace,

které nejsou úplně takové ty masové, mainstreamové.

Často to jsou B2B aplikace a jsou to aplikace,

které mívají třeba maximálně, řekněme,

třeba tisíce uživatelů, jo, když to teďka tak nějak

jako zkusím zprůměrovat, jo.

Nejsou to takové ty appky, které používají

miliony lidí na celém světě.

Takže v tomhle,

v tomhle to potom dává smysl, tady tenhle trh

je tak trošku, bych řekl, v tomhle ohledu

přehlížený, no.

-To znamená, že to, co já bych normálně

řešil nějakou na míru psanou automatizací,

tak vyřeším teďka přes syncAgenta?

-Já si myslím, že jeden z velkých benefitů

vlastně toho právě způsobu toho vývoje,

jak my k tomu přistupujeme,

ono to není tak, že by dneska neexistovaly

třeba můstky na ERP systémy, jo, máme tady

firmu, jako je například Dativery,

jo, která vytváří vlastně nějaké, řekněme,

jednotlivé můstky, kdy řekne, hele,

pokud máš například Shoptet a potřebuješ data

dostat do ABRY, tak prostě já tady mám takový můstek,

který ti umí objednávky dostat do ABRY, jo.

My jsme jiní v tom, že my jsme si postavili

cloudovou platformu, která za prvé nepotřebuje

žádné pluginy do těch ERP, prostě to funguje nezávisle

na nich, ona komunikuje přímo buď třeba s databází,

nebo prostě s nějakým APIčkem, prostě na straně

toho ERP a s APIčkem na straně té druhé aplikace

a my máme nějaké templaty vždycky

na tu komunikaci, jo. Takže když máme nějaké hodně

úzké spolupráce s některými partnery,

tak to máme nastavené tak, že my tam máme vyřešené

nějaké třeba agendy a procesy, které řeší

80 % těch klientů. V tu chvíli prostě,

když ten zákazník za námi přijde,

tak my mu jsme schopni vyřešit buď ty věci hodně

rychle a levně, anebo řekne,

a já to potřebuju trochu jinak,

anebo já to potřebuju úplně jinak a potřebuju

to napsat úplně na míru a potřebuje to úplně skoro

překopat jako. Ale tam je ta výhoda,

že my to všechno jakoby dokážeme zvládnout

na té jedné konkrétní platformě, aniž bychom

nějakým způsobem omezovali tu platformu a tím pádem

my nejsme krabice, ale my jsme vlastně krabice

a zároveň jsme krabice s nějakou konfigurací,

anebo jsme i krabice, kterou můžeme úplně přepsat

a trošku změnit a de facto poskytnout jenom výhody

té naší platformy, toho jádra, nějaké firmě,

která by si mohla tu, i tak dává smysl si

tu integraci, když to tak řeknu,

vyvinout skoro na míru, ale my ji vyvineme, řekněme,

na míru, nebo nad tou naší vlastně platformou,

která už má potom spoustu dalších benefitů, jo,

že to monitoruje, hlídá to prostě, máme tam logy,

dashboardy, grafy, statistiky celé

té integrace, jak to valí, nevalí a navíc tím,

jak se na to specializujeme a těch klientů máme víc

a víc, tak vlastně ti klienti sami za námi

chodí a říkají nám, a teďka mi tady blbne

tohle a já bych potřeboval ideálně tohle nějak vyřešit,

co kdybyste se podívali na to, jak to vyřešit,

a hledáme nové cesty, jak ten proud ještě zlepšit,

jak ho posunout na lepší úroveň a jak ještě více

ujistit ty klienty, že ty integrace u nás

budou jako stoprocentní, jo.

-Když mi firmou běhá hromada lidí,

nebo nějaké převodní excelové tabulky,

nebo Google Docs tabulky, když bych měl chuť

začít propojovat ty systémy, které mám třeba

ve výrobě, jaké jsou první věci,

které bych si měl zjistit, zvážit, nakreslit předtím,

než jdu k nějakému integračnímu partnerovi?

-No, ideální je, já miluju klienty,

kteří mají úplně kompletně popsaný ten proces, jo.

Takže vlastně oni jenom přijdou s tím, že řeknou,

hele, my tady máme třeba, plácnu, tři aplikace,

které bychom rádi prointegrovali,

protože tady máme nějaký třeba ERP,

který používáme, pak tady máme nějaký,

řekněme, třeba výrobní systém a pak tady máme

nějaký třeba skladový systém, jo.

A teďka já se většinou s těmi klienty bavím o tom,

dobře, pojďme se bavit o tom,

jak by to mělo fungovat správně, jo.

Když ti klienti to neví, tak už jsme i v roli

takového jako poradce, kdy my se snažíme

tomu klientovi vlastně vymyslet ten proces tak,

aby to bylo co nejjednodušší i pro něj

výhledově a snažíme se ho i tím, že jak integrujeme

jakoby spoustu jiných firem,

tak se snažíme hledat nějakou, řekněme,

co nejvíc standardizovanou cestu i právě kvůli nějakým

případným změnám v budoucnu, jo,

kdy on si třeba řekne, já vyřadím tenhle,

tohle WMSko za jiné třeba časem, jo,

protože když se mu to naprogramuje příliš

na míru, tak to někdy je kontraproduktivní,

protože my tím, že víme, že dneska ty konektory

a třeba 80 % klientů to řeší tady tímhle

způsobem, tak prostě je blbost,

aby ten klient to řešil obráceně, jo.

Takže když to neví, tak mu takhle radíme,

když to ví a má to připravené a dává

to smysl, tak si to s ním jenom potvrdíme, vyřešíme,

to je potom ideální zákazník, samozřejmě ještě

ideálně, když nám připraví i,

co by chtěl propojit s čím přímo na úrovni fieldu

třeba, to potom je už jenom o tom to u nás

nakonfigurovat, nějak to nachystat a potom

tam máme mnohem méně práce, což se ale holt neděje.

Většina to právě takhle nemá, většina

ani nedokáže nad tím přemýšlet a potřebují

nějakého průvodce, který jim to vlastně

vysvětlí, ukáže a tak dál, takže většinou jsme spíš

v roli, že ty konzultace tam jsou potřeba,

je potřeba to s tím klientem probírat a najít

tu správnou cestu pro něho.

-Co tak vymyslet krátký

manuálek, nebo checklist toho,

co je potřeba předtím, než půjdu

za Honzou Koprajdou?

Upíšeš se k bonusu?

-Tak, manuál. Mám to udělat, mám

nějaký udělat manuálek, jo?

-Já to nepotřebuju teďka, stačí když...

-Jasně, rozhodně, určitě. Ono se to, ono se to liší

i podle toho, kdo přijde, s čím přijde, jo,

takže, ale určitě, určitě něco takového vymyslím.

Možná to budou třeba dva manuálky, jo.

-Okay, takže, posluchači, diváci, určitě mrkejte

někde tady okolo epizody,

případně na moje webovky, kde tenhle ten bonus

už v tuhle chvíli visí.

Já bych otočil list s dovolením.

Mě v tvé přípravě zaujala, když jsem se ptal

na fuck-upy, tak mě zaujala výborně jedna věta,

která říká, když děláš všecko naplno, tak se

fuck-upy nepřihodívají.

-Jo, nedějí. -Nedějí, děkuju.

Jak to myslíš?

-Takhle, já se na to dívám, takhle, problémy jsou

a já nevím, je otázka, co nazývat fuck-upem

a co nazývat jako nějakým jednoduchým problémem,

který nastává jakoby v průběhu té realizace.

Já si myslím, že většinu fuck-upů,

kterou jsem kdy udělal, jsem udělal proto,

protože jsem si buď něco dobře

nepromyslel, jednal jsem třeba vyloženě hodně

na základě emocí třeba,

anebo strachu, jo, takže, a beru to tak,

že když se dívám dneska, jak funguju, jak fungujeme,

tak myslím si, že když totiž člověk jde

do věcí naplno, tak tím i dost řeší ty jako

důležité věci, které je potřeba řešit.

Jako tam můžou být nějaké náznaky nějakých

komplikací, které můžou právě vzrůst v ty fuck-upy,

ale ve chvíli, kdy k tomu přistupuju proaktivně,

hlídám si to zodpovědně a

řekněme i retrospektivně, tak v tu chvíli prostě žádný

fuck-up nemůže nastat.

-To znamená, že všichni, co měli fuck-upy,

tak se něčemu nevěnovali dostatečně detailně.

-Myslím si, že to je aktuálně pro

mě osobně, já nevím, jak to je jako,

to je prostě, já nechci říkat, já tohle,

takhle to teďka cítím já, možná to cítím příliš krutě,

ale myslím si, že

fuck-up je vždycky

vyhnívání nějaké věci, anebo prostě podcenění

nějaké věci, na kterou, na kterou jsem nedal

dostatečnou pozornost a prostě podle mě,

když to tam je,

nebo prostě, jo, nebo třeba z mého pohledu

to může být třeba takový, já můžu dneska považovat za,

i když to je těžké, třeba lidé, mít schopné

lidi, mít správné lidi v té firmě prostě a tak dál.

To, že třeba naberu někoho špatného na nějakou pozici,

třeba si to ještě neohlídám, nechám to vyhnít,

ignoruju to, díky tomu ta firma se dostane

do nějakého specifického problému, tak ten fuck-up

tam potom vznikne, ale vidím tam jako velkou

dávku toho, že ten člověk k tomu právě nepřistupuje

zodpovědně, nebo retrospektivně, jo.

Já chápu, že to je o nějaké úrovni cesty,

nějaké úrovni znalosti, ale dneska to pro

mě je takové, že jako dneska já neřeším fuck-upy,

já řeším jenom výzvy a problémy,

kterým my musíme čelit, a fuck-upy budu řešit

ve chvíli, kdy se na něco vykašlu, jo, nebo prostě,

nebo prostě, no,

nedám do toho dostatečnou pozornost.

A je to jenom o tom, protože tam může vzniknout

nějaká komplikace, která i může být správná,

jakože já si ji, já si ji musím vlastně

uvědomit a já musím na ni nějak zareagovat, jo.

Takže potom je otázka

jako, co je fuck-up vlastně z tohohle pohledu,

proto já to tak beru, já vlastně si čím dál

tím víc si uvědomuju, že fuck-upy jsou o mně,

jako majiteli firmy, nebo firem, o tom,

jak prostě, jak jsem zodpovědný vůči vlastně těm

lidem a těm jednotlivým,

řekněme, signálům, které přicházejí zvenčí,

a jak včas reaguju. Takhle to beru.

-Ještě jedna věc, tou bychom to dneska

uzavřeli, mě zajímá.

Ty jsi v oblasti, která prožívá,

ať už díky Covidu, nebo teďka ekonomickému

tlaku, velký boom,

obecně automatizace, digitalizace je velký

buzzword, který teďka vlastně se diskutuje úplně

všude, včetně teda Zážehu.

Je to oblast, do které spousta lidí

jde, chce investovat, nebo pokud tam má nějaký

projekt, nebo startup, tak hledá investora.

Ty jsi tomuhle tomu imunní, ty vlastně to,

co jsme si tady říkali, že se ti za ty dva roky

povedlo, financuješ z vlastních zdrojů.

Co tě k tomuhle tomu přemýšlení vede?

Na tvém místě spousta lidí by už někde sedělo

a hlásilo se o desítky milionů korun.

-Teď to bude asi trošku souviset s tou mojí povahou,

ale já, i když teďka to roste,

tak já se furt utvrzuji v tom, že to, co děláme,

dává smysl a vlastně si pořád nejsem stoprocentně

jistý, že ten trh ten produkt

přijal jako takový. Ono i když ten boom

kolem toho je, tak pořád si říkám,

pořád se může něco stát, pořád se může něco pokazit,

jo, a to může být i na naší straně, jo,

protože tím, jak si začínám uvědomovat,

že vlastně vůči těm zákazníkům máme čím dál tím

větší zodpovědnost, tak tím si uvědomuji

i to riziko toho, jak to všechno správně

odbavit, nachystat, navrhnout, dobře pracovat

s těmi klienty, s tím produktem,

jako s jednotlivými odděleními, které prostě

potřebujeme pořádně vybudovat na to,

aby to fungovalo dobře a nerad chodím

jakoby za lidmi s něčím, o čem nejsem stoprocentně

přesvědčený, že na tom trhu uspěje.

Jako v podstatě

i ten úspěch teďka hodně záleží jako na,

jako nejvíce na mně jako a samozřejmě jako tím

myslím tím, já tím to beru, jakože i já vybírám

ten správný tým, ty správné lidi na ty dané

pozice a tak dál, jo. Samozřejmě to není jenom

o mně, je to o celém tom týmu,

ale u mě je ta zodpovědnost toho týmu a tím pádem

se na to dívám tak, trošku přísně se

na to prostě dívám v tomhle ohledu a pokud jednou budu

mít nějakého investora, nebo budeme přemýšlet

o nějakém investorovi, tak budu vědět,

že když za ním jdu, tak jdu za ním s hodně

dobře zvalidovaným produktem, který potřebuje

nějakou pomoc opravdu třeba jenom kvůli tomu,

aby mohl velice rychle,

mnohonásobně, nebo několikanásobně prostě

vzrůst v krátké, v krátké době a ideálně,

aby to byl nějaký investor z oboru,

který se v tom vyzná a může nás dostat třeba

ještě na nějaké lepší služby, na nějakou lepší

pozici na tom trhu, kde už to třeba já nezvládnu,

protože já jsem takový jako

malý pán ještě v tomhle ohledu, jo.

Takže věřím tomu, že potom dojdu na nějakou hranici,

kde si prostě řeknu, vlastně teď té firmě nemůžeš

nic přinést bez toho investora, nebo nějakého

většího člověka, který prostě je mnohem dál

než ty, protože ty jsi jako hodně zapšklý v té své

bublině věcí, co řešíš. Momentálně si myslím,

že se i já osobnostně a tak dál rozvíjím

dostatečně na to, abych mohl říct,

že tu firmu ještě dokážu i já sám posouvat bez toho,

aniž bych tam měl nějakého parťáka, jo.

-Máš nakreslenou tu hranici?

-Jako kde to je? Ne, nemám. Nevím ani, kde je.

-Okay. Tak to necháme třeba za ty dva roky.

Poslední otázka dneska, když jsi tady byl

před dvěma lety, tak jsi nesměle mluvil

o produktu, dneska produkt máš, to je

neoddiskutovatelná věc, byť

se svojí skromností si myslíš, že jsi mohl být dál.

V přípravě jsem našel, že máš minimálně

evropské ambice. -Ano, ano, je to tak.

-Tak mě napadlo, až se uvidíme případně

zase za další dva roky a až tě zkontrolujeme,

jak se ti daří, tak co už budeš mít

a jak bude vypadat

tehdy už přejmenovaný syncAgent a Whys

za ty dva roky?

-Já doufám, že už v té Evropě budeme

fungovat nějakou dobu a

věřím to, jako takhle, nevím, jestli to bude

za dva roky, mně to přijde totiž svým způsobem

jako velice krátká doba,

ale doufám v to, že postupně se staneme

takovou, bych řekl, na ty ERP a na ty podnikové

systémy takovým nejzajímavějším brandem,

protože v České republice už doufám, že budeme nějak

ustálení v té době, že už nás budou ideálně

všichni znát a v Evropě budeme nějakým způsobem

už aspoň na nějakém začátku, nebo zavedení

trochu jako, tak to by bylo super.

Ten cíl je vlastně pro mě aktuálně stát se

takovou, bych řekl, největší, nebo

nejzajímavější integrační platformou na podnikové

systémy v Evropě minimálně právě. Takže

to by bylo super.

-Tak ti budu držet palce a přát ti, ať se ti to splní.

-Uděláme pro to maximum a budeme, věřím tomu,

že postavíme jadernou elektrárnu.

-Tak jo, díky, díky za účast a ať se daří.

-Díky taky za pozvání.

-Tak jo, tohle byla první epizoda z,

jak už jsem říkal na začátku, z nepravidelné

série, jak se jim daří. Doufám, že vás nakouknutí

do Honzovy firmy, nebo dneska už firem,

zaujalo, možná trochu nakoplo, pak jsme,

jak tady říkám často, udělali naši práci dobře.

Určitě mrkněte na www.martinhurych.com/zazeh,

kde už v tuhle chvíli pod touto epizodou visí

slíbený Honzův bonus. Pokud se vám epizoda líbila,

tak určitě likujte, sdílejte, dávejte nám

hvězdičky, komentujte, protože jinak se

o nás algoritmy nedovědí.

No, já už vám jenom držím palce a přeju úspěch, díky.