Posloucháte Zážeh, podcast Martina Hurycha,

který zažehl týmy na čtyřech kontinentech

a dnes sdílí principy úspěšných firem

jako byznys akcelerátor.

Akcelerujte váš obchod, inovace a lidi

s profesionální podporou Martina Hurycha.

-Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle,

tohle je Zážeh. Dneska na téma,

které tady zas není až tak úplně obvyklé,

dneska budeme probírat cloud native aplikace.

Pozval jsem si k tomu spoluzakladatele společnosti

Think Easy, Matouše Mojžíše. -Ahoj.

-A Matěje Schuha. -Ahoj, děkuji za pozvání.

-Díky, chlapi, že jste tady.

Než se pustíme do cloud native aplikací,

tak mě napadlo,

kam utíkáte, když jste unavení od klávesnice,

od myši a od obrazovek?

-Tak nejradši domů

v ideálním případě a pak případně do kina.

Speciálně rád navštěvuju nějaká alternativní kina,

nebo úplně nespecifická, jako je Aero a Bio Oko

třeba, anebo případně někam do přírody,

buďto si zaběhat, nebo třeba vyvenčit svého psa.

-Co tě baví za filmy?

-Teďka primárně vzhledem k těm kinům,

která navštěvuju, tak spíš nějaké starší,

takové kino věci, které jsem nikdy neměl

šanci vidět v kině, tak třeba takové rád sleduju.

-A ty, Matouši?

-Já utíkám většinou doslova.

Já hodně často chodím běhat,

mě to hodně pomáhá s myšlenkami si je nějak

utřídit a nemyslet pořád na ten byznys,

takže to je primární, jinak... -Sluchátka,

nebo jsi sám se sebou?

-Sluchátka hodně, bez sluchátek neběhám.

-Okay. A co ve sluchátkách?

-Elektronická hudba, většinou něco rychlého,

aby mi to rychle odsýpalo. -Jo, jo, jo, takže

duc duc duc, jo, jo. -Přesně tak.

-To je jediná, jediný moment, když běhám,

kdy poslouchám tuhle tu muziku.

Tak jo, chlapi,

představte nám na začátek vaši firmu a cestu k ní,

abychom věděli, z jakého úhlu pohledu budeme

cloud native appky řešit. -Jasně, tak Think Easy

jsme vlastně společně s Matoušem založili

před více než 6 lety a zaměřili jsme se

tam vlastně primárně na vývoj řešení na míru,

ať už se jedná o nějaké webové aplikace,

mobilní aplikace, nebo složitější systémy.

A vlastně ta cesta, jak jsme se poznali vůbec

s Matoušem, tak byla o tom, že jsme tvořili vlastní

produkt, ten produkt byl vlastně zaměřený dříve

na správu nějaké hospody, potom se to rozšířilo

na EET pokladnu a nakonec to přešlo ještě do EET

pokladny pro maloobchody, takže takový první produkt,

který jsme společně vytvářeli.

Marketingově nám to příliš nevyšlo,

samozřejmě konkurence EET pokladen tady byla poměrně

velká, každopádně jsme viděli,

že tam máme určitou synergii a že umíme společně

nějakým způsobem pracovat, tak jsme se rozhodli, že

začneme vlastně s nějakým vývojem na míru

a že třeba postupem času se k nějakému vlastnímu

produktu vrátíme.

A vlastně, co se týče těch věcí, které aktuálně

děláme, tak postupně jsme se vlastně dostali

k tomu, že trh potřebuje nějakým způsobem inovovat,

jsou tady určité tlaky na, ať už se jedná o kvalitu

řešení, budoucnost řešení a možnost jeho

rozšiřitelnosti, tak to je vlastně,

kam jsme se dostali teďka k cloud native vývoji.

-Matouši, máš k tomu něco?

-Asi moc ne, spíš jako my jsme začínali tím,

že jsme dělali hybridní aplikace,

to dneska už dělá každý druhý, takže jsme

museli najít něco, nebo museli, chtěli jsme

najít něco, co nám bude dávat smysl a co nás

bude trošku odlišovat od naší konkurence.

-Hele, než se pustíme do těch cloud native

aplikací, tak mě by zajímala jedna věc.

Tady hodně často jsou starší hosté,

spousta doporučení, spousta know-how,

mě vlastně na vás baví, že vy jste pořád relativně

mladá firma a vy jste mladí kluci, firmu jste

založili společně na vysoké škole,

když vám bylo 21. Mimochodem,

co vás k tomu vedlo?

V tu dobu, v tu dobu většinou buď,

já jsem ležel v knížkách a mí kamarádi honili holky.

Vy jste založili firmu.

-Tak vlastně mě k tomu vedlo už

nějaký dřívější jako podnikatelský duch,

který jsem v sobě měl. Byl jsem trošku inspirovaný

svým bratrem, který tohle to také dříve realizoval,

a konkrétně vlastně IT zaměření, tak

tomu jsem se začal věnovat někdy od 12 a nikdy

mě to asi pořádně nepustilo, pořádně jsem se

pak k tomu vrátil právě na výšce a už při té výšce

jsem se vlastně začal ohlížet po tom,

co bych mohl nějak dále dělat a shoda teda byla,

že jsme se potkali s Matoušem přes jednoho

kamaráda, kterého jsem taky znal z výšky,

a díky tomu vlastně jsme se dostali do společné

komunikace, založili jsme firmu a vlastně

s prakticky jako nulovými zkušenostmi z dřívějška,

čistě vlastně nějaká teorie,

tak jsme se pustili do praxe, nebo teda aspoň já.

-Já jsem v IT od 8 let, víceméně od základní školy,

kde jsem chodil na nějaké kroužky programování,

vždycky mě lákaly počítače. To, že si založím firmu,

to mě chytlo nějak kolem 19 let,

kdy jsem se vlastně přesunul právě na výšku

do Prahy a zjistil jsem, že těch lidí s touto

mentalitou je víc, takže jsme vlastně se

snažili tvořit nějaké startupové projekty,

kde vlastně poslední ten startupový projekt,

který byl, tak byla právě ta Chytrá hospoda,

což byla automatizace hospod, pak i s EET

pokladnou, kdy vlastně my jsme to začali vyvíjet

a jak Matěj už zmiňoval, tak

vlastně jsme se potkali přes kamaráda u nás vlastně

v kanceláři, kterou jsme měli, a Matěj

vlastně ukazoval tomu kamarádovi svůj projekt,

nějakou, myslím, seminárku, to bylo semestrálka

a bylo to vlastně Travian v Javě a mě to hrozně

zaujalo, jako že programově,

že udělat takhle jenom takovouto obří věc

na semestrálku, tak jsem si říkal,

že takový člověk vlastně by se nám hodil do týmu,

tak jsme si s Matějem sedli, Matějovi dával

smysl náš plán a od té doby vlastně spolu

programujeme, když to tak řeknu.

-Je asi fér a čestné říct, že nejste jenom vy dva.

Kolik vás je ve firmě?

-Teďka je nás vlastně dohromady 20,

z toho máme teďka 13 vývojářů.

-To mě právě zajímá. Vy jste v přípravě říkali,

že jste hrdí na to, jak jste kompaktní banda.

Při tom, co se tady vlastně dělo,

protože první moje informace už říkají,

že se ta situace na trhu s programátory trochu

mění k lepšímu, že už nějací lidé teoreticky

i jsou, tak jak jste vlastně bojovali o lidi,

co je ta, co je ta vaše přidaná hodnota, že kluci,

co s vámi jsou a jsou tam dlouhodobě,

tak jsou s vámi a nešli do těch velkých

obecně známých firem?

-Tak myslím si, že to je samozřejmě

i závislé konkrétně na tom daném člověku,

který s námi vlastně spolupracuje,

a všechny kolegy vlastně, všichni kolegové,

kteří takhle s námi pracují,

tak záleží to i na nich. My se to snažíme nějakým

způsobem podporovat tím, že

vlastně s těmi lidmi samozřejmě řešíme,

co budou dělat, kam se chtějí třeba dále rozvíjet,

snažíme se nějakým způsobem rozvíjet z hlediska věcí,

které děláme, neděláme úplně stejnou věc,

většinou se to poměrně mění, to znamená,

že to je takové dynamické prostředí,

může to být pro někoho zajímavé, pro někoho možná

moc dynamické.

A vlastně ti lidé teďka, co s námi jsou,

tak s námi jsou kvůli tomu, že všechno diskutujeme

ve firmě, jsme furt taková jako menší firma,

kdy vlastně máme k sobě poměrně nablízko a také

vlastně vzhledem k tomu, že jsme jako mladší firma,

tak se nebojíme jít třeba novými technologiemi

dopředu. A i díky tomu si myslím,

že s námi naši kolegové zůstávají,

protože mají možnost používat nějaké nové

technologie, vyzkoušet je, zjistit, investujeme

nějaký čas do toho, abychom tyhle ty technologie

používali a mají tam možnost se nějakým

způsobem rozvíjet, kdy vlastně ve větších

společnostech nejspíš ne vždycky tohle to mají

a úplně poslední, co bych chtěl ještě zmínit,

tak je vlastně to, že dáváme jako

i na názor kolegů. Necháme si vlastně poradit

od nich, co by pro ně bylo zajímavé,

co by chtěli třeba vyzkoušet, co jim přijde

třeba na našem procesu špatné a myslím si,

že i to je do

jisté míry motivuje, protože mají možnost o něčem

rozhodnout, nebo něco ovlivnit.

-Já bych asi k tomu dodal, že i důležitá další věc je,

že neděláme bodyshop, že děláme všechno in-house

vývoj, externí, většinou vyvíjíme nějaké buď části

aplikací, nebo celé aplikace. Není to tak,

že někomu dohodíme člověka, který by ještě

nedejbože musel sedět v cizí kanceláři následující

3 měsíce, nebo 6 měsíců, jo.

To bych řekl, že je velká výhoda.

Pak bych asi ještě jednou zmínil to,

že jsou naši zaměstnanci jako vyslyšeni jako od nás,

že prostě, to už Matěj říkal, ale myslím si,

že je to důležité, že prostě, když něco řeknou,

tak to nezahrajeme do autu, ale řešíme to a řekl

bych i oproti korporátům určitě ta lidská

podoba té firmy. Není to prostě nějaký robot,

nějaký moloch, nebo něco takového.

-Jo, takže jsou to, vaši lidé jsou parťáci

a ne human resources teda.

-Přesně tak. -Okay. Tady když Matěj

na začátku vlastně povídal o vaší cestě,

tak za těch 6 let jste toho zvládli hromadu věcí,

hromadu kotrmelců. Mě tam zaujala jedna věc.

Vy jste říkali, hledali jsme si, nebo hledáme si

specializaci.

Spousta firem vaší velikosti a vašeho mládí

jako setrvale a paličatě bere dovnitř do firmy

úplně všecko.

Co vám má ta specializace, na kterou se potom vrhnete,

přinést v rámci vašeho obchodování, nebo strategie?

-Tak my už jsme si vlastně za těch 6 let stihli

všimnout toho, že

samozřejmě jsou různé poptávky,

různí klienti a různé jejich potřeby,

nicméně vždycky ten klient preferuje někoho,

kdo mu dokáže s tím jeho problémem pomoct a kdo

mu dokáže taky tomu jeho problému porozumět,

což poté znamená, že díky vlastně

našim zkušenostem s různými typy aplikací,

nebo s různými odvětvími dokážeme tomu našemu

klientovi vlastně poradit, jak tu jeho věc,

ať už je to nějaký systém, aplikace, realizovat

a dokážeme vlastně už na základě našich

zkušeností mu i pomoct

jednoduše prostě přeložit ty jeho požadavky do toho

technického světa, do toho, aby vlastně ta aplikace

dělala to, co on potřebuje, i když to možná původně

nevěděl, že by to mělo takhle být a aby mu vlastně

ta aplikace přinesla nějakou novou přidanou

hodnotu do jeho byznysu. -Hele, pro diváky

a posluchače je čestné říct, že já se

s kluky znám už delší dobu,

Matěj u mě byl na byznys inkubátoru a s oběma se znám

i z platformy Scaleupboard, dříve MasterMind klub,

a tak mi snad prominou, že jsem si na ně připravil

takovou malou podpásovku.

-Pojďme na to. -Cloud native,

pojďte to vysvětlit

mému čtrnáctiletému synovi, puberťákovi, který udrží

pozornost kratší dobu než rybička Dory.

Pojďte to vysvětlit jemu s jeho znalostmi

a s jeho pozorností.

-Má tvůj syn rád třeba počítačové hry? Předpokládám.

-To se mě snad ani neptej, protože to je věčný

boj doma, no jasně, že jo.

-Tak vlastně úplně jednoduše,

setkáváme se s tím, že některé aplikace bojují,

bojují vlastně s tím, že

prostředí, ve kterém běží, nestíhá ty aplikace

obsluhovat a není připravené

na zátěž té aplikace. Kdybych to měl vysvětlil

tvému čtrnáctiletému synovi, tak bych mu vlastně

vysvětlil, že je možné, že si koupí nějakou hezkou

hru, dneska nějaký áčkový titul,

ale bohužel jeho počítač už to třeba nestihne,

nestihne zprocesovat a jeho hra se mu bude sekat.

A vlastně klienti, nebo klienti naši,

kteří vlastně třeba měli nějakou aplikaci,

počítali s tím, že bude stačit starý počítač

a začali ji provozovat velkými daty,

s velkým množstvím dat, s mnoha uživateli,

najednou zjistili, že ten malý počítač jim

nestačí a museli si koupit větší počítač.

A samozřejmě dneska je možné si počítač koupit

poměrně jednoduše, ale v případě serverů to tak

jednoduché není a potřebuješ někoho,

kdo ten server umí sestavit,

kdo ho umí nakonfigurovat, kdo ho umí spravovat.

Je to práce na delší lokte, na delší dobu,

není to tak jednoduché si skočit někoho,

kdo poskytuje počítače a jednoduše si ho koupit.

A přidaná hodnota cloud nativu je například tato,

že aplikace, které jsou stavěné jako cloud native,

mohou běžet na cloud, na cloudu, mohou využít

maximálně jeho potenciál a umějí velice

jednoduše škálovat. A změna toho počítače

za silnější počítač

je otázka buďto pár kliků, anebo třeba automatizovaného

nastavení, protože to vytížení se může

v průběhu času měnit, ať už nahoru, nebo dolů.

-Chápu správně teda, když se bavíme o mém

puberťákovi, mimochodem můj puberťák má v rodině

nejlepší počítač a přesto je nejpomalejší,

ale to asi chápete. Chápu teda správně,

že to je jeden z důvodů, proč se třeba hry

začaly streamovat?

-Je to vlastně jeden z případů jako užití toho

streamování, protože právě mít doma jako silný počítač,

speciálně třeba pro někoho, kdo ten počítač zapne jednou

za týden, nebo jednou za měsíc,

protože si chce udělat hezké odpoledne,

nedává moc smysl a vlastně ty možnosti toho počítače,

i těch klasických počítačů dneska je potřeba

je obměňovat poměrně často, anebo je mít prakticky

předimenzované a nevyužívat třeba na maximálně

jejich výkon a postupem času horší využívat,

protože ty hry se postupně dostávají dále.

-Tuším, že máte v ruce něco, čemu já úplně

nerozumím a potřeboval bych to vysvětlit nějak hlouběji,

jo, protože mí klienti jsou IT firmy a oni dělají

třeba velké portály, mluví

o cloudech, všecko běží venku atd. atd. V čem

je teda další výhoda, nebo v čem je ten další krok

od klasické webové appky, nějakého portálu, řekněme,

B2B konfigurátoru, nebo obrovského e-shopu

na zahraniční zájezdy a jako opravdu

cloud native appky?

-Důležité je asi rozlišit vlastně to, že aplikace,

která běží v cloudu, neznamená, že je

nutně cloud native. A to je asi ten největší

rozdíl, protože jedna věc je vzít vlastně obrovskou

aplikaci, nějaký velký monolit a celou vlastně

ji nasadit do cloudu.

To znamená, že musíme celou dobu využívat vlastně

nějakého silného stroje, protože ta aplikace

je prostě nějakým způsobem robustní a není možné

ji rozdělit na menší části. Kdežto pokud máme aplikaci,

která je vyvíjená jako cloud native, tak je možné

vlastně ji rozdělit na menší části

a, nebo respektive ona je rozdělena na menší části

a díky tomu podle vytížení těch jednotlivých částí

je možné i třeba škálovat

ty počítače, nebo servery, na kterých to běží,

přesněji instance na cloudu, což znamená,

že díky tomu dokážete třeba ušetřit v rámci provozu

té aplikace jako takové, protože škálujete na větší

instance, nebo na větší servery pouze to,

co je potřeba a ostatní části,

které jsou třeba nevyužité, tak mohou běžet stále

na nějakých slabších částech.

To je jako jedna z výhod, co se týče třeba

kapacitního i rozdělení.

Další z těch výhod může být třeba možnost využít

nějaké existující serverové služby,

nebo serverové, cloudové služby,

které na tom cloudu jsou, a vlastně některé ty části

postavit jako serverless, což znamená, že

nemusíte nutně vlastně mít pronajmuté nějaké části

toho cloudu, nějaké servery tam,

ale máte pronajmutou vlastně službu,

která je určená pro správu toho,

co v ní děláte a platíte třeba čistě jenom za využití

té služby a ne za to, že máte 24/7 někde zapnutý

nějaký server, ale prostě ve chvíli,

kdy je to potřeba, tak se to zapne, vykoná to to,

co je potřeba a zase se to vypne.

Zase se ušetří vlastně na tom, že nemusí tam být

24/7 zapnutý nějaký server, ale stačí ho zapnout

pouze tehdy, kdy je potřeba. -Na co jsme zapomněli?

-Určitě na bezpečnost. Ty cloudy samy

o sobě jsou zabezpečené minimálně na té hardwarové

vrstvě, takže to vůbec nemusíme řešit.

Dále mají několik, většina těch cloudů

má několik vlastně toolů, které nám zkontrolují

tu naši vlastně část, tu serverovou část

a upozorní na některé možné chyby, co tam jsou,

chyby v zabezpečení.

Za další, není třeba tam mít někoho,

kdo se o to stará, ono ti DevOps lidé,

nebo ti lidé, co se o ty servery starají,

tak v IT jsou jedni z nejvíce vyhledávaných

a také z nejvíce placených, takže tím jako odpadne dost

velká částka za to starání o to.

Většinou stačí ty servery nějak nakonfigurovat,

nebo servery, teda tu cloud native

aplikaci nějak nakonfigurovat,

mít tam nějaký, samozřejmě nějaký monitoring

a sledovat to, ale pokud je to správně

nastavené a pokud máte

reliable cloud, tak

většinou je to bez výpadku. My vlastně ty cloud

native aplikace jsme se snad ještě nesetkali

s nějakým výpadkem

infrastruktury, co vlastně od začátku,

co je děláme, takže...

-Vís, že jsi teďka naštval hromadu lidí z branže?

-Věřím tomu, bohužel ta doba je neúprosná

a tohle je zrovna část, která se dá automatizovat

a bude se automatizovat, protože ty náklady

na tu infrastrukturu a na ty služby

spojené s ní jsou veliké. -Pořád slyším,

že třeba z důvodu bezpečnosti,

ale nejenom bezpečnosti, paradoxně, ty říkáš,

že výhoda cloudu je bezpečnost,

já u spousty lidí jako pořád slyším, že potřebuju

něco on-premise, protože chci mít pocit,

že to mám někde v trezoru v serverovně za třemi zámky.

Co podle vás ty lidi k tomuhle tomu smýšlení

pořád ještě vede?

-Já si myslím, že to je pocit,

že to je hlavně pocit těch lidí, protože pokud

něco opravdu chtějí mít k tomu přístup jenom oni,

aby někdo třeba z těch cloudových služeb,

žádní zaměstnanci k tomu neměli přístup,

tak se ty cloudy nabízejí službu,

že se všechna data zašifrují a ten klíč mají

jenom ti lidé, který můžou mít třeba

na flashce někde v trezoru u sebe.

Takže myslím si, že tady jde fakt jenom o pocit toho,

že to mám u sebe a že to není někde v cloudu,

kde to mají rozdělené třeba po 4 státech, nebo,

jo, takhle asi.

-Já jim vždycky říkám, kde máš kreditku,

nebo čím platíš na internetu, jo, a jak to,

že, mě překvapuje, že nemáme problém sdílení

ven na cloud se soukromými daty,

ale pak v rámci firmy jako ten problém najednou máme.

-Tak záleží, jestli jsou ta data citlivá. Třeba

ve zdravotnictví, tam je hodně citlivých dat,

tam se nedivím, že ty nemocnice třeba

to schraňují u sebe, ale zase na cloudu mají

specializované úložiště přímo pro zdravotnictví,

nebo pro nějaké záznamy pacientů, které vlastně

za prvé skrývají identitu, za druhé si to můžou

šifrovat sami, jak už jsem říkal, jo,

za třetí to ještě uschovávají v trezoru,

nebo v trezoru, to je v uvozovkách trezoru

po 10 let, kdy ty záznamy se musí

schraňovat, jo. Já si myslím,

že to je spíš jenom o tom přístupu a pokud

jim to funguje, tak bych je asi nenutil

migrovat tyhle záznamy do cloudu,

ale pokud přemýšlí o nějaké aplikaci,

nebo o nějaké změně, tak už stoprocentně

by to měli mít v cloudu.

-Paradoxně jsem se potkal i jako s úplně

opačným názorem na druhé straně spektra.

Ty jednotlivé služby v cloudu se mění tak rychle,

že já to nedokážu dosledovat a vlastně nevím,

co se mi v té mé appce mění. Co na tohle to říct?

-Tak ono záleží, které ty služby

konkrétně používáte. My máme samozřejmě už nějaké

zkušenosti s tím, které služby jsou konkrétně

vlastně u poskytovatele, které jsme zvolili,

což je Amazon, tak které vlastně jsou

vhodné pro různé případy použití,

a proto vlastně víme tu množinu těch služeb,

které jsou vhodné využít pro takové klienty

podle toho, co oni vlastně potřebují nejčastěji,

podle toho, jaké tam očekáváme využití těch

služeb, zátěž těch služeb atp.

-Jak se dá, kluci, kvantifikovat přínos

cloud native přístupu?

-Tak myslím si, že dá se to kvantifikovat tím, že

v rámci vývoje ta aplikace může být připravená

k delivery, k nasazení daleko dřív,

než by byla třeba nějaká monolitická

aplikace on-premise.

Ty služby, které vlastně na Amazonu používáme,

anebo případně

pokud by šlo o služby nějaké třeba potom serverové

služby, dají se pronajmout

v rámci vlastně nějaké free tier,

což znamená provoz zdarma, což znamená, že pro

nějaký třeba prototyp, který bychom chtěli

co nejdříve nasadit, to může být provoz zdarma

a ten prototyp může být daleko rychleji

vydaný, což znamená daleko rychlejší ověření nějakého

vlastního business casu, může

být jeden z těch důvodů.

Druhé vlastně může být i třeba ušetření z hlediska

nákladů na vývoj, protože využijeme vlastně

existujících služeb třetích stran,

ať už z hlediska nějakých funkcionalit,

anebo případně z hlediska infrastruktury.

To znamená, že ty ušetřené náklady se pak mohou třeba

použít na zkvalitnění nějakých dalších částí,

vyvinutí nějakých dalších funkcí,

které by v té aplikaci byly

a... Jestli mě doplníš?

-Já myslím, že to je asi to nejdůležitější,

vždycky jde o čas a o peníze.

Možná bych přidal ještě tu bezpečnost,

protože v poslední době

Evropská unie vytváří nějaké nové směrnice,

pořád se řeší zabezpečení dat a velikost těch pokut,

tak ty cloudy většinou na to mají nějaké

ty frameworky k tomu, aby k žádnému úniku

dat nedošlo a také k tomu, aby případně už předem

mitigovalo nějaké ty možné úniky.

-To je zajímavé. Je to tak teda,

že s příchodem,

jak se to jmenuje, kluci, pomozte mi, zákona

o ochranu čehosi...

-Ono jich je víc, já si teďka taky nemůžu

z hlavy vzpomenout, vím, že těch zákonů je víc,

řeší se to, řešilo se už GDPR, že jo,

pořád se na to tlačí víc a víc,

ale myslím si teďka ten nový zákon,

který nevím přesně, jak se jmenuje, tak je hodně

zaměřený na firmy a na to ukládání těch dat

a ať už jde o jakákoliv data.

Už nejde jenom o data spotřebitelů,

což jsou většinou nějací klienti třeba na webu,

nebo i prostě záznamy jejich,

ale jde o celkově nakládá, jak nakládají s daty,

aby to měli celkově zabezpečené a nemohlo k těm

únikům dojít, protože k těm únikům dochází víc a víc,

třeba ještě ransomware, jak se šíří, že jo,

to sice nejsou úniky, to je úplný opak,

ale právě se ta Unie s tím snaží tímhle

způsobem bojovat.

-Kdybyste, posluchači a diváci, náhodou věděli,

tak omluvte naši děravou paměť a někam tady okolo,

kde zrovna posloucháte, nebo koukáte,

tak nám napište, co si sami nepamatujeme.

Já, proč jsem tu otázku vedl tímhle tím směrem,

mám to chápat teda tak, že vlastně po účinnosti

tohohle toho zákona tím, že já budu v cloudu, tak se

vyviňuju ze značné části těch povinností?

-To není pravda, spíš ten cloud,

respektive v tomhle případě cloud native aplikace

mají nástroje,

které dokáží s těmi úniky bojovat,

které dokáží zjistit možnost, kde ten únik se

může stát a připravit na to.

Není to tak, že já jsem v cloudu a jsem v pohodě.

Musí se s tím pracovat, ale je to daleko jednodušší,

jo, než to řešit on-premise,

tam prostě, tam je to daleko složitější

to nastavit tak, aby k těm únikům nedocházelo.

-Rozumím. Vím, jak je nebezpečná tahle

ta otázka a jak hrozné jsou průměry,

ale dá se to kvantifikovat vlastně jako do čísel?

Ty jsi říkal, mnohem více, mnohem kratší a tak.

Máte třeba zkušenost z nějakého konkrétního

projektu, co to ušetřilo jak časově,

tak peněžně tenhle ten přístup?

-Jasně. Tak z hlediska toho vývoje tak odhadujeme

vlastně zjednodušení toho vývoje třeba o nějakých

jako 30 %, okolo 30 % z hlediska prostě time

to delivery i ceny a tak dál.

Co se týče vlastně toho provozu,

tak ten provoz, protože

většinou vlastně aplikace když se vytváří,

tak se myslí na dvě věci a to je pořizovací cena

a potom cena provozu, tak vlastně ten provoz

je tam pravděpodobně levnější v tom,

že není potřeba někdo specifický,

kdo by se staral o tu infrastrukturu a pokud

je ta aplikace udělaná správně tím cloud native

přístupem a ne, že jenom jsme přesunuli

nějakou aplikaci do cloudu, tak vlastně dá se

i ušetřit na provozu těch jednotlivých služeb,

protože většina z nich nabízí právě ten free tier,

který umožňuje do určitého objemu,

do určitého jako času provozu a tak dál to třeba

provozovat zdarma, což znamená, že některé

ty části můžou být naprosto zdarma. A co se

týče potom vlastně dalších možností,

tak i na tom cloudu je možné pak si jednotlivé

servery, nebo případně služby rezervovat,

což znamená, že dokážete ušetřit třeba až 85 %

nákladů za provoz toho daného serveru.

Když říkám server, tak myslím jako instanci,

byť třeba na tom Amazonu byla.

-Pojďte nám teda říct, aby pro nás, co nejsme

úplně v obraze, abychom si dokázali představit,

jaká appka třeba je vhodná pro tenhle ten přístup.

Pojďte se pochlubit nějakým majstrštykem, co máte

v portfoliu. -Tak nejvhodnější typ

aplikací je obvykle něco, přes co jde velké

množství dat, co velké množství dat zpracovává,

ukládá a pak třeba nějakým způsobem zobrazuje a taky,

co používá hodně uživatelů najednou.

To je vlastně to, co dokáže velice dobře

profitovat z hlediska cloud native přístupu a poslední

jako velká appka, kterou jsme teďka v rámci

toho cloud native vývoje vytvořili,

tak byla aplikace pro společnost Engerio,

stejnojmenná aplikace Engerio, která vlastně

dokáže navzájem propojit různé publishery a teďka

aktuálně se jedná hlavně o slovenské weby,

Topky.sk, Zoznam.sk a další velká média na Slovensku.

A jak to vlastně dělá Engerio,

tak je propojuje pomocí takového chytrého widgetu,

který se dá vložit na stránky těchto publisherů

a ten widget vlastně zobrazuje obsah

z jejich třeba podstránek,

nebo případně z nějakých jiných partnerů,

zobrazuje je v takovém boxíku pomocí zobrazení

vlastně nějakého obrázku a nadpisu třeba článku,

který tam zobrazuje, a vedle toho dokáže taky

samozřejmě zobrazit i reklamy, což je samozřejmě

taky nějaký revenue stream potom pro klienta a

víceméně díky tomu, že je to nasazeno na poměrně

velkých předních webech na Slovensku,

tak tam vlastně teďka protýká přes několik desítek

tisíc požadavků za minutu,

během hodiny to jsou miliony a díky tomu vlastně

ta aplikace vyžadovala tento přístup,

protože čtenáři se ráno vzbudí, přečtou si

novinky na těchto webech, přes den to třeba trošku

klesne to využití, večer se to zase musí

trochu zvýšit a ve 2 ráno už většinou lidé jdou spát,

a proto vlastně zase ten výkon klesá.

A třeba v rámci toho provozu,

tak ten provoz se liší opravdu markantně a pokud

by vlastně ten provoz měl být celou dobu

naškálovaný na ten nejvyšší provoz, tak by klient

vlastně platil třeba 6x, 8x víc peněz za provoz

té infrastruktury, než platí aktuálně.

A co vlastně je ještě taky důležité v rámci

toho cloudu, tak vždycky, když vlastně přijde

nějaký nový publisher do tohohle toho vlastně

ekosystému, tak ta aplikace funguje tak,

že si načte většinu z jeho, jeho článků, které má,

které chce zpracovávat a které chce případně

publikovat v těch jeho widgetech,

a v té chvíli najednou opět zase narůstá infrastruktura,

která je potřeba pro to, aby to zpracovala.

Takže nejenom vlastně zápis článků jako takových

v této chvíli, ale zároveň i třeba zápis

toho, že uživatel si ten widget prohlédl,

že se proklikl do nějakého dalšího článku,

aby se mu už znovu nezobrazoval a všechna

tahle ta data vlastně zpracováváme a zobrazujeme

pak těm publisherům jako vlastně nějaké výsledky

impresí těch jeho widgetů.

-Jestli tě dobře poslouchám, tak datově

náročné operace, které jsou nárazové,

to je to ideální, kde je cloud native přístup vhodný.

Je to tak? -Je tomu tak, já bych dal taky,

dal ještě nějaká stoupající tendence, jo,

že na začátku mám aplikaci, ideálně nějaký startup,

který začíná, tak na začátku nepotřebuje

moc výkonů, ale počítá s tím, že bude růst,

tisícovky procent ročně a musí být na to připravený,

jo, takže ty startupy. Ještě bych vlastně chtěl

zmínit k tomu, jde tam taky o content delivery,

kterou vlastně ten Amazon řeší místo nás,

řeší tam přes Amazon CloudFront službu,

která vlastně daleko rychleji, daleko rychleji

přináší data k těm klientům, protože má

několik míst i v České republice, přes které ta

data distribuuje, takže je o dost rychlejší,

než kdybychom si to dělali sami a taky je potřeba,

aby to běželo 24/7 bez výpadku, jo.

Takováto služba nemůže najednou vypadnout,

protože je tam spousta, je tam spousta velkých

publisherů a ti si nemůžou dovolit,

že jim něco na tom webu nefunguje.

-Kdybych vás, chlapi, na konec tohoto vyprávění

měl poprosit o jednu věc,

dokážeme to doporučení shrnout jako bonus téhle

té epizody do nějakých pár bodů?

-Určitě. Myslím si, že cloud native aplikace

jsou aplikace, které jsou připravené na budoucnost

díky tomu, že jsou škálovatelné,

díky tomu, že

zajišťují provoz bez výpadku, díky tomu,

že jsou připravené na větší zátěž a naopak,

pokud není větší zátěž, tak může být zase škálováno

níž a že dokáží vlastně ušetřit čas a peníze

při nějakém prvním vývoji.

-Perfektní, tohle rozpracujeme a někde

tady okolo na to, kde nás momentálně poslouchají, nebo

na nás koukají, tak pověsíme jako

materiální bonus. Může být? Děkuju moc za náhled

do pro mě úplně nové škatulky, přeju,

ať se vám daří a děkuju, že jste tady byli.

-Děkujeme. -Díky moc za pozvání.

-Tak jo, vidíte, i cloud native appky existují,

já si rozšířil repertoár. Pokud vás to zaujalo,

tak jenom prima,

pokud o cloud native appkách uvažujete, ještě líp.

Za sebe určitě držím palce, přeju úspěch a díky.