Posloucháte Zážeh, podcast Martina Hurycha,

který zažehl týmy na čtyřech kontinentech

a dnes sdílí principy úspěšných firem

jako byznys akcelerátor.

Akcelerujte váš obchod, inovace a lidi

s profesionální podporou Martina Hurycha.

-Dobrý den.

Já jsem Martin Hurych a tohle, tohle je Zážeh.

Dnešní Zážeh bude o účetnictví, ale

neutíkejte, dneska to bude o té pozitivní stránce

účetnictví a budeme se vám snažit ukázat,

že i účetnictví může být sranda,

cool a sexy záležitost,

s Marcelou Lonkovou, dobrý den.

-Dobrý den.

-Spolumajitelkou účetní kanceláře This One.

Než začneme, já jsem v přípravě našel

takovou zajímavou věc,

Vy, když nic neděláte, tak si šuškáte s ChatemGPT.

Docela by mě zajímalo, co mu teda šuškáte

a co jste se romantického dozvěděla.

-No, šuškám mu podle toho, v jaké jsem náladě.

Teď jsem v takové trošku, řekněme, jako

unavenější, depresivnější, protože je duben, květen,

takže jako daňová kancelář jsme samozřejmě v tom

nejnáročnějším období. Takže si s ním třeba jako

šuškám, ahoj, jsem unavená a mám

před sebou spoustu úkolů, je pátek odpoledne,

co mám dělat. A vyjede mi odpověď, ať se uklidním,

je potřeba něco udělat, furt jenom nepřeplánovávat,

zaměřit se na to, abych měla za sebou

na ten pátek odpoledne nějakou hotovou práci,

no a před sebou mám víkend, tak abych si odpočinula

a takovéto věci. Zkouším samozřejmě i ty naše účetní,

nějaké daňové otázky zkouším,

tam je to ještě slabší, ale nějaký text na webové

stránky, nebo na sociální sítě je docela dobrý,

nebo na konference, já myslím, že dobrá

příprava, zajímavé. -Takže ChatGPT je jako

osobní psychoterapeut?

-Určitě je osobní psychoterapeut,

určitě je to taková jako, takový napovídač různých

témat, různých pohledů a jsem zvědavá,

no, co až se zeptám za půl roku na stejné

daňové otázky, protože občas si zapisuju

ty odpovědi, tak jestli se to bude zlepšovat

a jestli za rok budeme mít ještě vůbec práci, no.

-Testujete. -Testuju, testuju, no.

-To je super.

Tak jo, pojďme k Vaší práci, k Vaší firmě.

Jak se stalo, že se Marcela stala účetní a jak se stalo,

že si Marcela založila firmu?

-Jak se stalo, že se Marcela stala účetní,

já mám VUTčko v Brně, já pocházím z Moravy,

tam jsem si našla manžela Pražáka a ten jednou

bouchnul do stolu a řekl, že přece Pražák nebude

v Brně a jsme v Praze.

-Není kam jinam, než k nám než na Moravu.

-Není kam jinam, přesně. Ještě je to advokát,

takže představa, že advokát bude pracovat v Brně,

je Pražák, tak to už vůbec ne.

No ale po vysoké škole vlastně,

studovala jsem podnikatelku,

tak jsem nastoupila do účtárny klasicky

do stavební firmy jako do interní účtárny,

kde jsem strávila asi rok a musím se přiznat,

že jsem byla zděšená, protože vlastně moje jediná

pracovní náplň bylo otevírání obálek

s fakturami, přepisování, zapisování do Excelu,

přepisování do účetního systému, běhání po tehdy

prostě vcelku velkých prostorách,

aby se faktura schválila a utekla jsem za rok.

Utekla jsem za rok, protože jsem si říkala,

že, panebože, tohle přece po mně nemůže

s vysokou školou jako nikdo chtít.

A cítila jsem, že není moc kam se posunout,

že takhle prostě jsem těmi majiteli, šéfy,

těmi šéfy těch ekonomických úseků a různých jako

dalších úseků prostě vnímaná jako ta holka,

co běhá s těmi fakturami. Tak to bylo jako hořké, no.

-To Vás teda dovedlo k otevření firmy?

-To mě nedovedlo k otevření firmy,

tehdy bouchnul ten už dneska manžel

do stolu, že jdeme do Prahy a já jsem nastoupila do malé

účetní kanceláře tady v Praze a poznala jsem

trošku jako jiný pohled, poznala jsem víc jako daňové

poradenství, poznala jsem jako různé typy klientů,

tam jsem vydržela dva, tři roky, to bylo fajn,

ale byla to taková menší kancelář.

Pak jsem se přesunula do větší účetní kanceláře,

tam jsem hodně poznala, co to je proces, co to je

dobré naplánování tak, abych zvládla samozřejmě

obstarat co nejvíce klientů a tam jsem jako cítila

ten důraz na to nedělat prostě ty věci jako zbytečné

a dělat je trošku jako, řekněme, jako moderně.

No a po 6 letech jsem byla natolik otrávená profesí

účetní, protože jsem furt jako na tom neviděla nic

smysluplného, až jsem z toho založila

vlastní firmu, kterou mám 8 let,

ale založila jsem ji tak, že jsem nechtěla ani

jeden papír, chtěla jsem aspoň ta PDFka,

kdyby už nám ti klienti posílali, nebo jsme si

nějakým způsobem vyměňovali, tak to hned

od začátku jsme jeli na PDFkách a vlastně velice

rychle se to překlopilo v roce 2018 do nějakého

vyčítání vytěžovacího nástroje a na tom

jedeme dodnes. Takže zaplaťpánbůh,

že jsem to vydržela, protože to nebylo úplně

jako jednoduché a že jsme si ustáli to,

že prostě nechceme ty papíry a to dneska

dodnes prostě trvá.

-Tohle je dneska věc, o které se hodně mluví,

těch firem, které mluví o digitalizaci účetnictví,

je hromada, nicméně pořád je ještě spousta okolo mě

takových těch dam, které místo obálek

teda otvírají ta PDFka a stejně to přepisují

všecko ručně.

Čím myslíte, že to je, jako proč je tady taková

setrvačnost v rámci účetnictví?

Já třeba kolikrát slyším, že

vzhledem k archivačnímu zákonu, vzhledem k tomu,

na co jsou třeba dámy z finančních úřadů zvyklé,

je pořád lepší držet si někde šanony,

byť jako veškerý zbytek jede digitálně

a já to nechápu. Pomůžete mi s tím nějak?

-Já to taky nechápu. Všechno to, co jste

vyjmenoval, jsem slyšela mnohokrát jako argument

proti digitalizaci,

finanční úřad komunikuje přes datovou schránku,

už jsem jako roky neposlala nic v papíru,

okay, možná že v rámci Prahy,

nebo okolí Prahy je trošičku jako jiný

přístup, nicméně i dámy z menších měst jako

na okraji České republiky určitě datovou schránku

jako finanční úřad drží. Myslím si, že ta profese

účetních, my jako účetní jsme hodně konzervativní,

je tam jakási obava, aby to bylo správně,

zodpovídáme za účetnictví, daně, léta, léta,

léta se to v tom papíru prostě dělalo,

léta byl ten papír tou podstatou,

jako tím nejdůležitějším pro tu účetní a myslím si,

že jsme nějak jako zapomněli přemýšlet nad tím,

jestli to teda vůbec jako dává smysl,

jestli je to efektivní, jestli je to vůbec jako

práce, kterou jako chceme dělat,

protože pokud studujete vysokou školu,

jste k tomu daňový poradce a vlastně podstatou vaší

práce je 80 % času přepisovat z papíru nějaká

data do účetního systému, pak to všechno naskenovat,

na finanční úřad často poslat přes datovku,

bojovat proti klientům, kteří to absolutně nechápou,

tak mi přijde, že jsme někde zaspali.

Myslím si, že opravdu hodně se zaměřují účetní

na tu legislativu, na to, aby to bylo jako odborně

správně, i když, no, to je otázka, ale už se

zapomíná na to, abychom to jako zpracovávali

efektivně, aby i ty účetní kanceláře jako vydělávaly

nějakou zajímavou korunu. Ty marže v těch účetních

kancelářích jsou prostě strašné,

proto jsme tam jako často v těch účetních kancelářích

takové ty krysy v tom kolečku a je to prostě skoro

nezastavitelné a my dneska, když jako přicházíme

do takovéto účetní kanceláře, kde třeba chceme

pomoct s tou digitalizací, tak vlastně to nejvíc,

proti čemu bojujeme, je často to, jako

ta neschopnost se zastavit a vlastně si uvědomit,

jsem v takové situaci, v jaké jsem a potřebuju

tu změnu a teď musím udělat jeden krůček za druhým.

Ten fakt přijmout, že to potřebuju tu změnu,

že prostě už jako ten vlak už jako ujíždí a je prostě

za 5 minut 12, je jako bolavý,

náročný a těch 20, 30 let té historie,

co často ti majitelé, nebo ty účetní jakoby

v sobě mají, je prostě obrovské břemeno a bolí to,

změna, bolí to. -Chápu správně teda,

že pomáháte i potenciální konkurenci v přechodu

na digitální..? -Jo, jo, jo, pomáháme.

Vlastně ukazujeme tu naši cestu,

kterou jsme si prošli,

ať už třeba od toho, jak komunikovat s tím

týmem těch účetních, že opravdu se nemusí bát

o tu práci, že je tam prostě hezká práce

čeká, když ty doklady jako nebudou pořizovat,

že jsou tam zajímavější klienti, že jsou

tam zajímavější peníze, protože tam samozřejmě

vzniká nějaká jako zajímavější marže,

tak jsme schopni tady s tímhle tím jako pomoct.

-Vy jste v přípravě uvedla, že účetnictví je mrtvá věda.

Jak to mám chápat?

-No, má dáti, dal prostě existuje,

nějak jinak se neúčtuje a vlastně je to pořád

to stejné. Výsledkem jsou, výsledkem je nějaká obratová

předvaha, rozvaha, výsledovka, daňové přiznání,

na tom se nic nezměnilo.

Takže ten obor jako takový, ta legislativa se trošičku

jako mění, DPHčko z 15 spadne na 10,

potom zase na 21 a tak podobně,

něco je daňové, pak to zase je nedaňové,

takže to jo, to, tyhle ty změny se tam dějí,

no ale to účetnictví, to je vlastně jako furt

dokola to samé. To je prostě aktiva,

pasiva a tam není jako nic jiného jako už k vymýšlení,

ale okolo to zpracování, ty technologie,

ten způsob toho, jak na to nahlížet a jakou

vlastně jako zpětnou vazbu tomu klientovi to může dát,

co mu to může přinést, tak to se teďka naštěstí

posouvá tyhle ty jako roky, nebo aspoň já to tak vnímám,

že za těch 8 let, co máme firmu,

tak je to jako, je to jako mazec, no,

je to jako obrovská změna. -K technologiím

se dostaneme. Já vlastně poslední otázku

ještě na to účetnictví, hodně okolo sebe sleduju

a dlouho jsem to tak měl i já, že vlastně účetní,

a Vy jste to taky říkala, je většinou dáma,

nebo významně méně teda pán,

který má zajistit, že To s velkým T bude správně.

Jste sama jako vyjádřila pochybnost,

co znamená správně, ale vlastně to,

co skutečně spousta klientů chce, je pomoc,

nějakou pomocnou ruku provedením

a možná trochu kreativity.

Čím to podle Vás je, že

aspoň z mého pohledu je těch druhých

výrazně míň než těch prvních?

-Já si myslím, že to je právě zakopané

v tom, jak 80 % té práce věnujeme tomu přepisování,

nebo té práci s těmi doklady samotnými a strašně

málo času díky tomu jako zbývá jako sednout si,

co vlastně v tom účetnictví vidím,

protože v tom účetnictví já tam vidím spoustu věcí,

naši klienti tam vidí ještě jako jiný úhel pohledu

a když se tady tyhle ty, ten náš svět a ten jeho

svět dát dohromady, ať už přes technologie,

anebo přes jenom jako hloupou schůzku,

jednou za měsíc si sednout, co v tom účetnictví vidím,

co vidím v těch nákladech, výnosech, co vidím jakoby

v těch aktivech, pasivech, ano, já vím, že říkají,

že to je historický pohled, ale když je tam třeba potom

nějaké porovnání s budgetem toho výsledku,

když je tam potom nějaký detail třeba

na projekty, na zakázky, na střediska a tak podobně,

tak je tam spousta toho vidět.

Ale to účetnictví, a přesně, pokud to tomu

klientovi chci prezentovat, nemůžu mu to asi

prezentovat jako dva měsíce, nebo jednou

za kvartál, nebo ročně jako v období duben,

květen už je prostě pozdě. To znamená, aby to pro

toho klienta mělo tu přidanou hodnotu,

aby tam opravdu jako chtěl s tou účetní sedět,

nebo chtěl se do nějakého toho svého,

řekněme, reportu podívat, tak ho musí mít jako včas.

Musí ho mít z nějakého úhlu pro sebe jako čitelný,

ale jestliže jako do 25. s vyplazeným jazykem

následujícího měsíce zpracováváte za všechny

klienty DPHčka, potom jako máte pár dní,

kdy zakládáte doklady, první části týdne,

nebo měsíce ta účetní kancelář zpracovává mzdy

a jedete vlastně pořád, pořád a nezbývá tam čas

na to zastavit se, protože ten klient

ty výsledky třeba chce hned druhý pracovní den,

nebo týdně, nebo denně, máme klienty,

kteří si stahují jakoby výstupy od nás denně,

že opravdu potřebují ty pohyby vidět denně,

tak když se nezastavíte a jste furt v tom krysím

kolečku toho přepisování, tak vám vlastně ten čas

na to vůbec nezbývá. A tady já třeba vidím hodně,

když se potkávám s těmi účetními,

vlastně oni mají až jako panický strach,

že vlastně ani neumí tomu klientovi ta data

jako vlastně přečíst, nebo jako vysvětlit,

protože 20 let jsou v tom závodu toho honem

to přepsat, honem kliknu na DPHčko,

vygenerovat DPHčko a včas nějak poslat příkaz

a poslat na finančák přiznání a teď my je vlastně

konfrontujeme s tím, hele, data ti zaúčtuje někdo jiný,

ona ti tam prostě naskáčou v uvozovkách téměř sama

a ty máš čas si sednout a podívat se do toho

účetnictví, no, to je jako, to je stres jak blázen

tohle pro ty účetní. -Tohle mě hrozně zajímá.

Tohle teda podle Vás by měla být

funkce účetní, jo? Protože to, co vidím,

je a účetní se degradovalo, nebo vidí se jako čistě

vložení dat do systému a to, co jste Vy popsala,

že by vlastně měla dělat dobrá účetní,

už dneska nabízí spousta

finančních analytiků, nebo jako vlastně

nadstavbových profesí nad účetní a spousta těch

lidí dokonce říká, my jsme ve spolupráci

s účetní, protože od ní se vlastně tohle nedá očekávat.

Co Vy na to?

-Myslím si, že aby toho ta účetní byla schopna,

tak je potřeba, aby se trošku jako vzdělávala,

že by teďka jako po těch 20 letech toho přepisování

ta účetní, nebo účetní pán vylezl a začal jako

veleradit klientům, co se v tom jeho

účetnictví děje, tak možná trošku jako

toho vzdělání mu tam jako bude chybět.

Ale já si nemyslím, že by to bylo nějak jako

zásadní, protože pracujeme jakoby s těmi čísly,

s těmi daty, s těmi výkazy, nějakými jako reporty

pracujeme na denní bázi, takže jako víme a já myslím,

že po pár schůzkách s klientem bychom pochopili

i ten pohled toho klienta jakoby na to účetnictví.

Co tam ale ještě jakoby vidím,

tak teď mi utekla myšlenka, takže už se mně,

něco jsem chtěla říct a uteklo mi to.

-Nevadí, třeba ji objevíme.

Já mezi vlastně, proč jsem se na to ptal,

jedna z věcí, která mě vždycky při

debatě s účetními zaráží a není to teda,

abych byl fér, není to otázka jenom účetní,

on to má vlastně každý, kdo je entuziasta ve své

vlastní profesi,

totální jako úplně jiná úroveň komunikace,

kdy já jako podnikatel chci vědět

vlastně dopady na mé podnikání a účetní

na mě mluví třeba v analytických účtech,

o kterých já nemám absolutně žádné ponětí.

Znamená to teda vlastně, jestli to dobře chápu

z toho, co říkáte, že účetní by měl

začít chápat ten můj byznys, což je velký posun vpřed?

-To je ale základní. Jako pokud nechápu byznys

klienta, tak o čem mám účtovat,

to často to účetnictví potom může být špatné,

pokud já nechápu ten byznys toho klienta.

-Jenže já mnohdy vidím, že se dotyčný zeptá,

co to je, a pak řekne, jo, to je účet XYZ a vlastně

mi nepřišlo až doteďka, že by se mi někdo jako

staral o firmu z hlediska byznysového.

-No, a to je proto, že na to není ten čas,

není na to ten čas, někdy tam třeba nejsou

ti správní lidé v těch účetních kancelářích,

ale z 90 % to není ten čas. Takže pokud jako nejdete

na to jako trošku od lesa pochopit ten byznys

toho klienta, z toho vám potom vyplývají

i nějaké jako možnosti automatizací,

pokud je to klient typicky, já nevím, e-shop

a nějaké tady Google, googlí aplikace všeho druhu,

tak ty chcete přepisovat, to ani jako nejde,

to nejde časově ani zvládnout.

To všechno se musí jako přes importy,

to se všechno musí jako, řekněme, na jedno kliknutí

do toho účetnictví vlastně dostat. Takže jako

neznat byznys klienta si troufnu říct, že ani nevíte,

jak zaúčtovat, ale to je opravdu,

to je jako pravda, jo, pokud opravdu nevím,

jestli ten klient, ta služba je služba,

anebo je to vývoj nějakého softwaru,

což většinou jakoby nějaká IT služba ani není

IT služba, účet 518, ale je to prostě vývoj

nějakého majetku a teď se potřebujete bavit s tím

klientem, jestli to tak opravdu je.

Je to opravdu ten náklad, náklad,

nebo je to ten majetek? A pokud nechápu,

co ten klient dělá, tak vlastně si troufnu říct,

že u půlky faktur ani neumím zaúčtovat správně.

-Okay, tak to je pro mě třeba první velké zjištění.

Budu se muset zeptat mojí účetní,

jestli chápe můj byznys. -A já teď jsem si

vzpomněla, jak mi utekla ta nit.

Vy jste se vlastně ptal na ty datové analytiky,

jak mají tu provázanost na ty účetní společnosti.

Já si troufnu říct, že pokud má klient třeba

datového analytika a má špatnou účetní,

tak ten datový analytik mu reportuje vlastně špatná

data, jo, takže vlastně od té účetní

k tomu datovému analytikovi je vlastně jenom kousek.

Pokud ta účetní má ta data včas,

dobře zaúčtovaná, chápe ten byznys toho klienta,

umí je rozčlenit přesně jako ten datový analytik

a je schopna se naučit nějakým novým technologiím,

novým nástrojům, anebo třeba má tu spolupráci

s tím datovým analytikem, tak on to dokáže jakoby

předpřipravit a ta účetní, i kdyby třeba jakoby ruku

v ruce s tím datovým analytikem, může být vlastně

tím parťákem tomu klientovi.

Ale pokud je tam ta účetní, která vlastně od rána

do večera jenom přepisuje, tak si myslím,

že má i smutného datového analytika za sebou,

protože ten moc jako reportovat

klientovi asi nemůže, no.

-Otočíme list. Kamkoliv jsem se kouknul,

na Váš profil na LinkedInu, na web, tady to z Vás sálá,

tak Vy jste entuziasta do technologií.

V přípravě jste dokonce říkala,

že Vám to málem zlomilo vaz, že Vám trvalo

tři až čtyři roky, než vlastně tahle ta stránka

Vaší profese se prosadila.

Co vlastně takhle brzo Vás k technologiím přivedlo,

kde je ta záliba v technologiích?

-Já si myslím, že ta záliba je hlavně v tom,

že jsem jako z podstaty líný člověk.

A když jsem vlastně začínala firmu a první

dva roky to bylo opravdu jenom o tom, že já a moje

kolegyně přepisujeme ta PDFka, ctrl v, ctrl c,

nebo naopak, tak jsem si jako vlastně říkala,

jako jestli tohle jako je vrchol jako mého

podnikání, jestli takhle vlastně chci jako 20 let

jakoby kontrolovat po někom, jestli správně

něco zkopíroval z PDFka, jestli to správně přeuložil.

Tak to jsem si říkala, panebože, to přece

jako není možné. Takže jako představa,

že bych to přepisovala, to vůbec jako, to jsem ani,

to bych ani nezaložila tu firmu, to si přiznám,

že bych do toho asi ani nešla. No a tam vlastně

bylo v roce 2018 jako srážka se společností Rossum

a už to běželo, no. My jsme nějakým způsobem

v tom roce 2018 spolu s nimi, řekněme, jako do,

nechci říct jako dovyvíjeli, ale dávali jim

nějaký feedback na to, co se v účetnictví děje,

jak může fungovat vytěžování, jak potřebujeme

ta data v účetním systému, no a když jsem viděla,

že vlastně všechno naše umění přepisování,

přeukládání a všechno zálohování PDFek vlastně

zvládne jako technologie, tak jsem si říkala, a sakra,

abychom taky za dva, za tři roky jako

měli co dělat. No, ono bohužel to není tak rychlé,

i po 5 letech je pro někoho jako vyčítání, vytěžování,

technologie v účetnictví prostě absolutní jako tabu.

Takže pořád si s těmi tématy vystačíme,

ale kolem toho účetnictví je vlastně spousta dalších

jako nástrojů, ať už jsou to třeba roboti,

ať už je to umělá inteligence, ChatGPT,

importy pokud jsou to jako jednoduché,

nebo klienti přichází s neskutečným množstvím

různých jako vychytávek a vy nemůžete říkat, no,

to nebudeme používat, to my to jako neumíme,

musíte se tomu otevřít. Já nevím, typicky máte

jednatele, který běhá po celém světě,

platí platební kartou a za měsíc vám nasbírá

300 jakýchsi podivných dokladů a vy mu vlastně jako

po měsíci říkáte, no, to vám zdražíme tak,

že to snad ani nebudete jako nikde platit tou

kartou, protože to se vám nevyplatí,

anebo přicházíte jakoby s nástrojem, hele,

tady je nějaká aplikace, kup si virtuální kartu,

zaplať si tady přístup a kdykoliv zaplatíš,

tak tě to bude buzerovat na e-mailu a my vlastně

nemáme žádnou jedinou papírovou fakturu,

nemáme žádnou jedinou chybějící nejasnou platbu

a máme naimportované během, já nevím, třeba hodiny

s nějakou kontrolou 300 plateb.

Dřív jsme to třeba dělali den a ještě jsme buzerovali

klienta, že potřebujeme ty fyzické doklady a to bylo

podle mě to nejhorší, to nejbolavější,

že vlastně jako máte platícího klienta

a vy ho jako buzerujete tím, že vám nedodal jako

účty za tankování, za restaurace, za ubytování,

za taxíky, za bůhvíco a můžete mu jako nabídnout

nějaký nástroj, který tu je, je vyzkoušený,

ano, není zadarmo, něco stojí, ale pokud

bychom my to naše účetnictví zdražili,

nebo nedejbože ho neustále jako bombardovali,

a už jsi poslal doklad, už jsi nám ho naskenoval

a my ho nevidíme, tak já si myslím,

že to je daleko dražší než nějaká jako

jedna aplikace. Takže vlastně si jako uvědomuju,

že je to na tom vlastně to hezké, jo, že vlastně to,

co nemáme rádi, to dohledávání, přepisování,

vlastně ty technologie jako nahrazují,

ale bojíme se toho, že nám to tu práci jako bere.

-Zmínili jsme Rossum, zmínili jsme importy.

Co ještě za technologie máte ve stacku?

-Jakoby Rossum, umělá inteligence, vyčítání,

roboti, to je asi to základní.

-A roboty jaké?

-Máme klasicky jenom takový jakoby jednoduchý

nástroj od Automation Docku,

pracuje to na bázi Excelu, není to žádné, zase,

není to žádné extra drahé milionové řešení,

je to prostě jako jednoduchý vcelku levný

nástroj, snadno ovladatelný námi, klientem,

takže jsme schopni si na tom, já nevím,

bankovní výpisy stahovat, rejstříky, DPHčka generovat.

Generuje nám to dneska i nějakým způsobem

účetní závěrky, dělá to kontrolu,

je to takový jako jednoduchý nástroj,

obhospodařováváme si ho sami, tzn.

nepotřebujeme žádnou jako další kapacitu,

která by nad námi stála, a každý proces by stál

spoustu peněz, na to jsme furt jakoby vcelku malí.

Takže takovéto jako jednoduché nástroje máme,

typicky třeba to, jak jsem říkala,

na ty platební karty, tak to je nástroj Payhawk,

se to jmenuje a jako takových nástrojů je jakoby

vícero, ale protože to bylo jako celosvětové placení,

byl tenhle ten jako ideální, pokud je to české

placení, může to být třeba Fidoo,

nebo něco podobného a těch věcí je spousta.

-Vy musíte koukat dopředu,

co máte v merku na tenhle ten rok?

Co instalujete tenhle ten rok?

-Tenhle ten rok v rámci naší kanceláře bych ráda,

kdybychom se všichni trošku jako v těch digitálních

dovednostech posunuli. Takže mám jako v plánu léto

využít opravdu na nějaké naše jako společné

testování ChatGPT a trošku jakoby posunout to naše

jako technologické IT zázemí, abychom všichni

udělali zase třeba krok, dva dopředu, protože někdo

je třeba víc vepředu, někdo je, není tak vepředu,

třeba ho to tak... -Myslíme osobně, jo?

-Myslím, myslím, jo, jo, myslím osobně.

Takže to je takový jakoby jeden, opravdu nás jako

trošičku posunout v těch digitálních dovednostech.

Máme nový systém, takže jsme implementovali

nový systém, takže si hrajeme s novým systémem

a letos vyměníme, myslím si, už konečně

vyměníme a půjdeme ven s informací,

že nebudeme používat Rossum, ale budeme používat

skupinový nástroj, protože já jsem nově,

nebo naše firma je nově od letošního roku součástí

skupiny ETL Global, což je evropská skupina

a vyvíjí se vlastně pro tuhle tu evropskou

skupinu tady tenhle ten nový nástroj,

takže se těším na změnu z toho,

co už jedeme 5 let a už to máme zažité

a už to umíme ovládat i v noci, tak se těším

na to, že to nebudeme umět a že to nebude ono

a že to nebude fungovat, že to budeme ladit

a že to budeme posouvat a ukazovat třeba i tomu trhu.

-Jak se na to těší Vaši lidé?

-No... -Protože tohle většinou bývá, bývá,

posluchači a diváci prominou, velký průser,

protože majitel firmy je vždycky nadšenec,

nebo většinou nadšenec, který to táhne dál,

a ti lidé pod ním jenom úpí, co zase si vymyslel.

Tak jak to mají Vaši lidé?

-Budou úpět, co jsem si to zase vymyslela.

-Okay. -Ale nic jiného jim nezbývá.

Jdeme prostě dopředu a tak to prostě je.

-Vy jste mi už částečně sebrala další otázku

z jazyka, když jste říkala, že na léto plánujete

posouvání toho týmu.

Vlastně ze všeho, co si tady povídáme,

rezultuje, že na lidi v rámci těch technologií

kladete velký

jako nárok.

Jak je rozvíjíte?

-No... -Protože tohle to musí být nějaká

systematická činnost, že jo, tohle to jedním

školením v jedno červnové odpoledne nevyřešíme.

-Je to tak. Nemáme ani my v kanceláři jako

moc lidí, kteří by aktivně přicházeli s nějakými

návrhy, jako zlepšování nových věcí,

takže pár nás tam je, kteří hážeme nové podněty,

nové technologie a tak se jako vzájemně

jako popichujeme. Jak jsem říkala, je ideální,

pokud půjde nějaké jako kontinuální školení,

ani dodnes jsme ho neměli, takže jsme vždycky

vlastními silami vyzkoušeli,

naimplementovali, pouštěli do toho týmu,

ne vždycky to dopadlo dobře, někdy prostě

to tomu týmu jakoby trvá déle, protože

samozřejmě mají spoustu takové té běžné agendy,

kterou třeba, já se omlouvám,

třeba nechci úplně jako vidět a ráda bych,

aby upřednostnili ty technologie,

ale naštěstí upřednostňují stále jako ty klienty.

Ale myslím si, že tohle je něco, co začne,

nebo začíná už odlišovat jakoby ty průměrné,

podprůměrné firmy od těch prostě dobrých,

dobrých firem. Vlastně dneska i můžu

potvrdit, že při náboru nového člověka, třeba 3,

4 roky zpátky by bylo na prvním místě,

jak je na tom účetně, daňově, dneska nás opravdu

zajímá, jak se staví k těm změnám,

k těm technologiím, jestli je tomu otevřený,

jestli si zkouší, jestli tam, kde je,

tak jestli se někam posunul za tu dobu,

jestli třeba sám něco jako zlepšuje,

jestli jako se ptá těch klientů, co chtějí.

A pokud z toho vidíme, že, Ježíš Maria, to jenom to ne,

no, to nefunguje, protože a to nefunguje proto

a může být sebelepší účtař, daňař, tak já prostě vím,

že do budoucna to jako bude váznout a není to jednoduché

takové lidi najít, není to ani jednoduché

takové lidi jako mít v té firmě jako dlouhodobě.

Ty nároky jsou velké, uvědomuju si to,

musíme s tím jakoby víc začít jako pracovat aktivně,

protože prostě ta únava a ten stres

z toho možná třeba i tlaku ode mě,

i z toho tlaku toho okolí, i toho, co se jako dneska

děje, je velký, takže na druhou stranu se

tam snažíme tvořit nějakou dream atmosféru,

aby nám to všechno dávalo smysl a není

to jednoduché, no.

-Tahle otázka bude širší, nebude jenom o účetnictví.

Držet se na špičce jako technologického pokroku,

nebo v tom Vašem případě v čele pelotonu

účetních kanceláří

znamená, že nějakou část

něčího pracovního času vlastně musím

věnovat na testování.

To je část, která ve spoustě

firem se první škrtá.

Jak to vlastně teda organizujete,

organizujete Vy? Protože Vy jste několikrát řekla,

že Vy přicházíte s náměty pro klienty,

jak to vlastně technologicky vyřešit,

tak máte na to pozici, nebo je to součástí každého

člověka a jako v Googlu má 20 % času na testování,

nebo jak vlastně tohle to organizujete?

-Myslím si, že, nebo dneska máme

naši kancelář rozdělenou, řeknu, jako 50 na 50. 50

% lidí jsou ti opravdu účtaři účtaři, ti,

co opravdu se věnují, řekněme, 80, 90 %

tomu byznysu a pak jsou tam z 50 % lidé,

kteří se nějakým způsobem věnují automatizacím,

procesům, technologiím a to jako vidíte,

že je docela jako, samozřejmě i ta půlka těch,

co se věnuje technologiím, tak musí vydělávat,

musí vydělávat třeba, já nevím, implementaci těch

robotů, nebo právě tou službou digitální

transformace, anebo samozřejmě umíme

i to účetnictví, ale už to není o tom,

že bychom měli 9

z 10 lidí účetních a jeden nějaký IT správce,

který nám čas od času někde něco jako pomůže

nainstalovat, anebo aktualizovat.

Je to opravdu o tom, že co jeden člověk,

tak to vedle toho je člověk tady tohohle toho jako

posouvacího typu.

A bez toho, bez těch lidí to nejde a jsou různí,

jsou mladí, jsou zkušení, jsou míň zkušení,

někdo na procesy, někdo na systémy,

někdo je schopný datová analýza,

někdo je schopný se naučit programovat.

No, takže takhle to jakoby kombinujeme.

-Jak vlastně ta půlka, která tlačí firmu vpřed,

kde třeba sbírá informace, kde jsou ty tajné informační

zdroje, kam bychom se měli třeba ostatní

podnikatelé koukat?

-Já si nemyslím, že to jsou tajné informační zdroje.

Za těch jako x let, co už fungujeme,

máme na sebe navázané různé konference,

různé webináře, jsme členy jako úplně

normálně běžných nějakých jako skupin

a ty věci se tam prostě méně či více jako objevují.

Velmi častým zdrojem těch inovací jsou naši klienti.

Oni často přicházejí s tím, co se jim nelíbí

a oni často, protože jsou to třeba i technologicky,

startupy, zdatné firmy, tak oni nám často říkají,

my to chceme takhle, tak se jenom podívejte,

jestli v České republice to máte a my to tady

třeba vidíme v Americe, že to mají takhle a takhle.

Aha, okay, tak my se podíváme,

jestli v rámci České republiky za peníze,

které klient i my jsme schopni jako do toho jako

dát, tam jakoby vidíme tu cestu.

Takže velmi často jsou to ti klienti a je potřeba

jim naslouchat právě. To je takové třeba to moje,

že opravdu, když se s tím klientem potkám,

tak jako ptát se, co tam je, co mu tam vadí,

co mu tam nesedí, co by ještě chtěl, co,

o čem sní, co je to takové to wow, super,

že bych jako měl a poslouchat to a pak

na to když tak hledat nějaký nástroj a nemusí

být vždycky super drahý, super skvělý.

Může to být jenom zlepšení nějakého našeho interního

procesu a hned tomu klientovi jako může,

může prostě něco přinést.

-Já, když Vás tak poslouchám, tak mě napadá,

počítáte se pořád za spíš účetní,

nebo už technologickou firmu?

-Tak 50 na 50. Pořád nás živí hlavně to účetnictví

a ty technologie k tomu prostě

podle mě patří. Už nejde podle mě,

nebo já už bych neuměla dělat účetnictví bez

technologií, já už bych se nechtěla k tomu vrátit

a ty technologie mě baví. Že bychom byli nějak jako

super technologicky jako extra zdatní,

furt se pohybujeme v tom našem jako malinkém

rybníčku, je tam, řekněme, jako těch pár firem,

pár nástrojů, postupně se jako samozřejmě rozšiřujeme,

postupně testujeme a zkoušíme, ale jo,

to je to, co mě na tom jako baví.

Takže potřebuju lidi k sobě, aby

je to taky bavilo. Pokud je člověk,

pokud účetní je typu, že prostě papíry,

šanony a barevná propiska, tak my si prostě nerozumíme,

nemáme si jako byznysově co říct.

-Když už jsme v těch technologiích,

kdy nebudu účetní potřebovat?

-No, to je dobrá otázka.

Tady s tímhle tím tempem, jakým to jde,

tak já si dokážu představit, že třeba

do 5 let by to mohla být aplikace,

kterou Vy jenom budete schvalovat a bude

tam automaticky se všechno jako zaúčtovávat a padat.

U nás si to jako dokážu představit.

Ty daně a tady tyhle ty věci jsou prostě furt

ještě takové jako v České republice jinak

než na Slovensku a když se na to nepodívá ten daňař,

tak tam může být jakoby velký průser, ale myslím si,

že opravdu ta účetní práce už nebude jako o tom,

že potřebuju jako nějaký ten měsíční jako

report a zaúčtované ty doklady, ale že to bude

spíš jako složené z ceny těch aplikací a úplně

minimum toho bude toho lidského času.

Tam já to jakoby vidím, dneska už ta naše služba

je prostě z velké části tvořena těmi aplikacemi

a my chceme a furt se snažíme posouvat,

aby tam bylo co nejmíň toho našeho, řekněme,

týdenního jako té týdenní, měsíční kontroly

na takových těch běžných věcech,

ale aby tam byl opravdu ten prostor pro ten

consulting s tím klientem nad tím reportem,

nad tím výstupem. Takže já si myslím,

že pokud se ještě něco maličko jako doposune,

tak třeba 5 let si myslím, že už to účetnictví bude

prostě takovou aplikací a nad tím bude ten daňař

a nad tím bude ten datový analytik.

-Máte z toho obavy?

-Ne, nemám. -To, co slyším,

tak je vlastně jako posun z administrativní činnosti

do konzultační činnosti. Jo, je to tak? -Je to tak.

-To znamená, dámy, co mají za sebou

trezory šanonů, mají před sebou 5 let.

-Záleží, jestli jako ti klienti budou taky

tak jako Vy, že to budou chtít jako aplikaci

bez té účetní, anebo furt budou jako

dobíhat ti klienti, kteří budou chtít tu svoji

jako účetní, tak jak to dneska

má a ty papíry. Je to hodně o tom klientovi,

je to hodně o tom ten klient, co chce,

protože já je teda moc často nepotkávám,

ale někteří prostě říkají, že to, že si dělají

ty dvě hromádky zaplacených a nezaplacených faktur,

že je to vlastně jako fajn, to je super, že v tom mají

jako přehled, dokud samozřejmě nepoznají jakoby,

co jsou ty technologie, jak to ušetří čas a peníze.

Takže jako dokud těmhle těm lidem jako

někdo na rovinu neřekne, že to, co dělají,

je prostě zbytečnost, ztráta času a ztráta peněz

a budou si v tom jako furt hovět,

tak pro ty účetní jako ta práce bude.

Ale pak budou podle mě ty firmy jako zajímavější

a výdělečnější a přitažlivější možná i pro

zaměstnance do budoucna i pro ty klienty, pro nově

vznikající, ale i pro

dneska jsou prostě jako mladí, začínají podnikat,

všichni jsou youtubery, influencery, takže všichni

potřebují jako nějakou správu nad těmi financemi,

a tak já myslím, že takových klientů

bude jako hodně. Takže já se jako

na to těším, kdy i z nás už nebudou takoví ti opravdu

jako kontrola toho běžného, ale že se to bude posouvat,

posouvat dopředu. -Kdybych chtěl

těchto plus minus 5 let překonat nějakou třeba

novou účetní kanceláří,

jak bych si ji podle Vás měl vybrat dneska,

aby to teda bylo moderní? Jaké parametry bych měl

vzít v potaz, aby mně jako podnikateli účetnictví

nebyl jenom, omlouvám se, opruz a něco,

co musím dělat kvůli státu, ale aby to teda byla,

aby to nebyl náklad, aby to byla investice?

-Tak určitě chtějte firmu, která Vám dá online přístup

nějak jako k těm datům, která v tom účetnictví jsou.

Nebude po Vás chtít ty papíry, nabídne Vám

nějaký reportingový nástroj, nabídne Vám

nějakou míru jako přizpůsobení se, že něco,

co máte třeba možnost pořídit si Vy,

Vaše asistentka, nebude za draho, v uvozovkách,

pořizovat ani umělá inteligence,

ani ta kontrola té účetní, může to dělat,

může to dělat ten klient. Takže jakoby ta míra

toho přizpůsobení se a vlastně toho po Vás musí

chtít jako ve finále úplně minimum,

ale dávat ten report, dávat ty přehledy v pro Vás

smysluplné formě. Jak takovou firmu najít,

asi na internetu, nevím, já jsem takovou firmu

jako nehledala

v konkurenci, nevím, jak se jako vyhledává,

jak se k nám klienti dostanou, asi googlí,

tak se k nám nějak jako dostanou,

ale tohle bych jako asi chtěla,

abych se mohla jako kdykoliv podívat,

aby se mnou komunikoval ne jeden člověk,

ale aby v tom týmu prostě byl třeba ten daňový

poradce, byl tam někdo, kdo mě třeba upozorní

na nějaké běžné věci, je tam nějaká jako různá

sazba mezi těmi lidmi, aby to prostě dávalo

jakoby všechno tak nějak jako smysl a ten tlak

na ten výstup, to je asi jako důležité.

V okamžiku, kdy ani 25. k DPHčku nemáte měsíční

přehled o tom, jak se Vaší firmě daří,

nemůžete se nikam podívat, vlastně čekáte na to,

jste závislý na té, na tom účetním,

až Vám ta data předá, tak to je jako blbě.

Už myslím jenom ten jako první krok toho,

že chcete vidět do toho účetnictví,

i když tomu třeba nerozumíte, ale rozumíte

zaplaceným fakturám, přijatým, vydaným rozumí

jakoby každý klient, nějakému měsíčnímu výsledku

taky rozumí každý klient, takže v okamžiku,

kdy Vás nechce ta účetní pustit do těch svých jako,

do toho svého prostředí, tak je někde

jako něco špatně. Takže hledejte firmu,

která je prostě otevřená tomu, že jí tam budete

říkat, že to má blbě a že to chce jinak

a že to chce předělat a přeúčtovat a ještě

rychleji a tak.

-Tak jste to viděli a slyšeli.

Marcelo, děkuju moc za rozhovor.

-Já děkuju za pozvání.

-Přeju, ať se daří a ať přežijete za těch

5 let i tu změnu, kdy účetnictví

bude v jedné appce.

-Určitě. Děkuju mockrát za pozvání

a za super atmosféru.

-Tak jo, já jsem vám říkal, že účetnictví může

být cool a sexy. Dneska jsme to slyšeli

a pokud jsme vás zaujali, tak jsme naši práci

udělali nadmíru dobře.

No a mně už nezbývá, než zrekapitulovat to,

co tady říkám každý díl,

všechny díly včetně tohoto najdete na

www.martinhurych.com/zazeh.

Pokud se epizoda skutečně líbila, tak určitě likujte,

sdílejte, odebírejte, protože jinak se

o nás svět nedoví.

No a mně už nezbývá, než držet vám palce

a přát úspěch, díky.