Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle, tohle je Zážeh.
Tenhle Zážeh bude o trendu poslední doby. Kdo neslyšel
o low-code a no-code platformách, jako by nebyl.
A proto jsem si pozval dnešního hosta Dalibora Houfka,
CEO společnosti Jetveo. Ahoj, Dalibore.
-Ahoj, Martine.
Zdravím posluchače, diváky.
-Slyšel jsem průmysl 4.0, slyšel jsem web 3, nebo web 3.0,
tam to ještě není úplně jasné.
U vás na webu jsem našel programování 4.0,
tak jak si to mám představit?
-Je to takový buzzword. Snažíme se udělat to samé,
co bylo v průmyslu, protože původně jsi začal
nějakou manuální výrobou u pásu, postupně do toho začali vcházet
nějací roboti, automatizace a bylo to takové efektivnější,
tak se snažíme změnit takhle jako způsob,
jakým se vyvíjí aplikace. U těch aplikací je to stále
o té manuální činnosti, že vejde programátor
a má nějaký nový projekt, musí začít od začátku,
nainstalovat si nějakou databázi, na to se napojit, vzít si ta data,
potom to nějakým způsobem zobrazit,
aby to bylo responzivní, aby to bylo zabezpečené
a k tomu si nějakým způsobem naškálovat.
A je tam spoustu nějakých manuálních činností,
které trvají velmi dlouhou dobu, a my jsme se rozhodli tyhle
činnosti automatizovat. Takže to, co dělají
roboti a automati pro průmysl, tak jsme udělali něco podobného
pro programátory. -K tomu se, k tomu se dostaneme.
Já, když jsem četl přípravu, tak jsem se hrozně smál,
když jsi popisoval svoji korporátní
část svého života, protože jsem si prošel úplně to samé.
Ty tam píšeš, že korporát je o zlaté kartě od aerolinek,
platinové karty od banky a o červené kartě
od vlastní manželky.
Potvrzuju, moje manželka musí mít svatozář nad hlavou,
co se mnou vydržela.
Pojď nám na začátek popsat, jaká byla teda cesta z korporátu,
nebo možná ještě malinko dřív, jak jsi se dostal
do korporátu a co tě odlákalo ze zlaté klece a přivedlo tě
ke startupům a budování vlastního Jetvea.
-Jo, to je celkem jednoduché. Já jsem začal jakoby programátor,
takže mám nějaký technický background, po cca 8,
10 letech vývoje, tak jsem se dostal do ABBčka,
tam jsem začal s vývojem konfigurátorů a takových
specifických aplikací a postupně jsem zjišťoval,
že na ten vývoj nemám ani tak moc času, jako spíš,
že zaškoluji další a další kolegy,
takže najednou jsem zjistil, že mám tým lidí po celém světě,
že spíš dělám project management, školení a organizace.
A ten samotný vývoj šel nějak jako stranou.
Takže postupně jsem se začal učit, co to znamená
jakoby projektový management, dělal jsem si nějaké školení
a tak dál a ten korporát je skvělý, máš tam relativně
pohodu, cestuješ, poznáváš tam nové lidi. Bohužel těch mil,
co máš u aerolinky, si moc
nevyužiješ, nebo to nemáš čas využít.
Peníze časem jako se dostaneš na nějakou úroveň,
kdy ti to stačí a kdy už další peníze nevyužiješ,
takže potom zbývá ta manželka a tam to musíš v rámci nějakého
pudu sebezáchovy dát
do kupy, aby to fungovalo. Takže to byl takový jako
zlomový okamžik.
-Jetveo je low-code platforma. Říkám to správně?
-Ano, jsme takový jakoby sweet spot mezi no-code a klasickým
vývojem, protože tady je hodně takových no-code
a low-code platforem. Ty low-code de facto jsou,
že tam něco málo někde naprogramuješ a
snaží se ti automatizovat část těch činností.
U no-code to programování schovávají za skriptování,
takže oni se tváří, jako že tam nic neprogramuješ,
že tam jenom něco naskriptuješ, ale je to ve skutečnosti
ještě horší, takže...
-Okay. Pojďme možná rozebrat,
kde se momentálně bere jejich popularita,
protože spousta z nás zná možná Integromat, dneska Make,
oni mají hromadu variant,
existují programy jako, jestli si to dobře vyslovuju,
Tabidoo a spousta dalších věcí.
Kde se, kde se v tuhle chvíli bere jejich popularita,
odkud se vylouply?
-Nám už to začalo nějakou dobu zpátky. Tak, když si
vezmeš takový WordPress, tak, nebo Wix, tak je to jenom
o tom zjednodušit tu práci a dostat nějaký výsledek
za nějakého minimum effortu. Navíc tady tohle jsou
opakovatelné činnosti, které můžeš nějakým jednoduchým
způsobem automatizovat. A důvod je celkem nasnadě,
protože ty máš nedostatek lidí, máš nedostatek vývojářů,
trvá ti to dlouho, každých 5 let se počet těch devů
zdvojnásobí a stále je to málo. Nevím, jestli jsi někdy
hiroval devy, ale je to celkem zážitek.
A najednou teďka, když firmy jsou postavené a mají úkol,
hele, musíme mít nějaký nový e-shop,
nebo nějakou novou aplikaci, tak buďto to můžu udělat tím
klasickým způsobem, anebo půjdou po tom low-codu,
kdy už to je částečně za ně udělané. Je to sice
na úkor nějaké flexibility, ale potom je to za zlomek času.
Takže čím dál víc firem teďka musí digitalizovat, jsou firmy,
co teďka hodně vyrostly,
najednou zjistily, hele, my si stále posíláme věci po mailech,
máme velkou excelovou tabulku, kde si trackujeme naše kontakty,
nebo máme tam veškeré věci a u těchhle firem,
co hodně vyrostly, tak najednou teďka hledají způsoby,
jak udržet to tempo růstu s tou jejich digitalizací.
A tyhle firmy nemají moc možností, jako buďto si
vezmou nějaké řešení od IBMky, nebo od Oraclu, za které zaplatí
velký ranec, a budou mít problém to naimplementovat,
anebo si najmou nějaký tým devů a budou to několik let
stavět dohromady, nebo si vezmou nějakou low-code,
no-code platformu a tam si to ušijí na míru.
-Ty jsi v přípravě psal a to pro mě, jako amatéra,
který na to kouká zvenku, je neuvěřitelné,
já samozřejmě znám a využívám Integromat přes parťáky,
kteří mi s tím pomáhají,
nicméně já mám, řekněme, velmi amatérské integrace
a automatizace. Ty říkáš, že zrychlení vývoje appky
je vlastně z řádů
měsíců a let na hodiny a týdny. To zní až příliš dobře na to,
aby to byla pravda.
V čem je ten zakopaný, pozitivně řečeno, zakopaný pes?
-Když se potom podíváš na ty činnosti,
co musí ten dev udělat na to, aby se vlastně pustil
do té byznys logiky, to je to, za co ho platíš,
aby ti pomohl jakoby s tou tvojí firmou,
tak on kolem toho musí udělat hodně takovéhoto balastu jakoby,
jak to zabezpečit, jak to škálovat,
jak to hodit někam do cloudu atd. A tohle jsou právě
ty činnosti, které se stále opakují a které jdou
jednoduše automatizovat. Ten pes je zakopaný v tom,
že většina těch low-code platforem to dělá za ty devy
a jsou schopni takhle se soustředit na tu byznys logiku,
že to jim vlastně potom umožní
potom urychlit ten vývoj. Navíc, když ten,
když tu byznys logiku píšeš v něčem, v nějakém frameworku,
nebo v něčem, co ti pomáhá, pomůže ti to nějak vizualizovat
a máš tam potom do toho
i jednodušší interakci s tím zákazníkem, tak ten vývoj
jde opravdu zrychlit
desetinásobně, možná i více.
-Kdy jo, kdy nad něčím jako low-code, no-code platforma
bych měl uvažovat, jako třeba majitel firmy,
a kdy naopak bych
měl slyšet varovné signály, že pro mě už tohle to není?
-To je dobrá otázka. Hele, já mám zafixované možná trošku
mylně ty no-code platformy jakoby spíš takové webové appky,
kam ti chodí hodně lidí, chceš tam mít nějaké jednoduché
workflow, možná nějakou platební bránu, takže něco jakoby e-shop,
nebo nějakou jednoduchou službu. U těch low-code,
tam za mě to je spíš o nějakém,
o nějakých interních aplikacích, o nějakém backendu,
o nějaké logice a je to skvělé na to, když máš
formy v nějaké schvalovací workflow, nějaké integrace
a nemusíš tam moc řešit nějakou jakoby fancy grafiku.
Na co to podle mě není úplně vhodné, tak
jako určitě nemáme magickou hůlku,
abychom mohli zkonvertovat tvoji nějakou legacy aplikaci,
která se blbě udržuje a takhle, že bychom ji zkonvertovali
do platformy a najednou bys získal veškeré výhody
toho low-codu, tohle bohužel nejde. Nicméně
to můžeš udělat úplně od začátku.
Jsou tam potom nějaké další casy, kdy to úplně není vhodné,
typu, kdy máš něco hodně multimediálního,
kdy máš něco hodně graficky
založeného, nebo nějaké počítačové hry a
takovéto věci. Ta naše platforma není ani vhodná úplně na mobilní
aplikace, nejsme schopni vygenerovat mobilní aplikaci
pro Android a pro iPhone, nicméně to jde použít aspoň jako
backend, takže ty můžeš veškerou tu logiku a veškerá ta data
mít na tom backendu v rámci té platformy
a potom si uděláš buď nějakou single-page aplikaci v Reactu,
nebo nějakou nativní appku pro mobil a tam už se můžeš
potom vyřádit i s grafikou a potom, jak to vypadá.
-Teď se omlouvám, teď budu hrát chvilku ďáblova advokáta.
Na jaře tohohle roku tady byl Filip Dřímalka,
bavili jsme se o tom, že tuším, že Apple si dokonce patentoval,
nebo registroval, to je lepší slovo, registroval
"There's an app for that". To znamená, že vlastně na všecko,
co chceš dělat, už je nějaká appka.
Proč vyvíjet svoji?
Proč vyvíjet vlastně svoje řešení, když velmi pravděpodobně
někde na světě už někdo něco podobného dělal?
-Dobrá otázka.
Hele, nevím, jak najdeš tu appku pro ten tvůj konkrétní
case, možná chceš něco jednoduchého a
nepovede se ti najít
aplikace, která by ti plně vyhovovala,
takhle máš flexibilitu v tom, jaké máš požadavky.
Chceš to naintegrovat na Pohodu, nebo chceš to mít
v nějakých reportech, nebo chceš, aby do toho mohli
chodit zákazníci, tak takhle máš jasně definované
požadavky pro ten tvůj konkrétní byznys.
Možné je, že tady nějaká aplikace už existuje,
nevím, jestli má někdo trpělivost tady tyhle appky
hledat, nebo jestli je nějaký jednoduchý způsob,
jak najít tu pravou. Já jsem si užil jenom s takovou
hloupou službou, chtěl jsem jednoduchou čtečku na maily a mít
nějaký kalendář, kde si poznačím schůzky a těch možností,
kolik tu je, tak je
neskutečné množství a z nouze ctnosti jsem skončil u Microsoft
Outlooku na mobilu, protože všechny ostatní byly ještě horší.
Pokud bych měl podobným způsobem hledat i aplikace na veškeré
další činnosti, ať už na sběr nějakých kontaktů,
nebo na tohle, tak nevím.
-Skvělá odpověď, dobře jsi vybruslil.
Občas testuju pár věcí a
přijde mi, že to testování samo o sobě zabírá víc
času než potom reálné používání, takže tomu dokážu rozumět.
-Možná jenom doplním. Ono to je vlastně i o tom,
že ti zákazníci občas jako neví, co chtějí, takže oni,
když si potom testují nějaké aplikace, tak tam vidí,
hele, tohle mi jako dává smysl, tohle ne.
A tohle je potom skvělé na tom low-codu,
ty začneš jako s nějakým jednoduchým prototypem,
takže nemusíš mít nějakou detailní analýzu upfront
a můžeš začít jako s něčím jednoduchým,
co pomůže vizualizovat ty požadavky tomu klientovi
a on hnedka vidí, jo, tohle mi dával smysl,
nebo tady takhle, měl jsem trošku jinou představu
a chtěli bychom, aby to fungovalo trošku jinak.
-Pro mě, já tam vidím, když tak mě oprav, jestli se mýlím,
když si vezmeš něco, co už je hotového,
tak mnohdy musíš ohýbat firmu podle toho, co je hotového,
zatímco vlastně tady ohýbáš to, co vytváříš, podle firmy.
Tak to asi tam je ta největší výhoda, ne?
-Je to tak. Koneckonců to je ten pain,
proč máš takový velký problém zaintegrovat takové ty velké
složité systémy, takže oni umí všechno, ale
strávíš jako půlku času
pochopením, co tam jde udělat a další půlku času v integraci
do toho tvého environmentu.
-Proč se směju, já jsem za svoji korporátní éru byl u třech
implementací různých ARP systémů.
Vždycky jsme říkali, že ta další bude lepší a že se
nepodvolíme a že oni to musí ohnout podle nás.
A vždycky jsme udělali ten předklad my,
vždycky podle té,
podle toho dodavatele. To jsem se chtěl zeptat,
jaké je vnímání vlastně odborné veřejnosti
vzhledem k těm low-code, no-code platformám?
Protože je trochu zvenku viděno
a mluvili jsme tady o tom třeba i v další epizodě,
třeba s Edou Hlavou, mnohdy ti
ortodoxní programátoři, a nemyslím to zle,
berou Integromat jako hračičku pro amatéry.
Mění se to, nebo pořád je to takhle?
-Nemohu soudit, jak je to u ostatních platforem.
Nicméně, když ukazujeme tu naši platformu
těm hardcore vývojářům, tak je to takové většinou
na začátku skeptické jako, jo, zas nějaké další klikátko
a potom, když zjistí, že můžou jít z toho klikání,
z toho no-codu opravdu do toho programování,
na co jsou zvyklí a nemusí tam dělat workflow v nějakém
vizuálním editoru, ale můžou napsat
pár commandů, anebo nějakou jednoduchou podmínku,
tak potom většinou jako zjistí, hele, to dává možná smysl a jako
dostáváme vesměs hodně pozitivní odpovědi, že nečekali,
že je to až takhle flexibilní, nebo že jsme s tím
takhle jako mákli a jdou tam dělat takovéto zajímavé věci.
-Mezi mladšími potom sleduju, že
vlastně nevědí, kterou úplně z jazykových mutací,
nebo kterým směrem se vydat, kde je ta budoucnost.
Opět zvenku viděno, těch jazyků je možná víc než jazyků na zemi.
Je to tak, že když bych byl mladý začínající programátor,
že bych možná měl na nějakou low-code platformu
vsadit a získat tím nějakou konkurenční výhodu?
-Tvůj koncový stav je, že by ses měl naučit programovat
opravdu ten kód. Teďka je cesta,
nebo teď je otázka, jakou cestou se tam dostaneš.
Buďto můžeš jít a začít studovat nějakou teoretickou informatiku,
abys měl povědomí o tom, co jsou to nějaké algoritmy
a tak dál, potom si začneš psát nějakou jednoduchou aplikaci
v Javě, nebo v Céčku, nebo v čemkoliv a bude ti trvat
strašně dlouho, než vlastně pochopíš, jak to funguje,
než ti to vyplivne nějaký výsledek byť někde
v command lajně, bude ti tam strašně chybět taková ta,
takové to uspokojení z té činnosti, že tam nevidíš
ten výsledek. A když půjdeš
skrze tu low-code platformu, tak minimálně u nás začneš si
s nějakou jednoduchou aplikací, tohle si můžeš jednoduše
naklikat a potom postupně budeš narážet na omezení. Hele, tady
chci, aby tohle políčko bylo viditelné jenom
za určitých okolností. Tak si tam dáš nějakou
jednoduchou expirační, nějaký jednoduchý kód.
Potom zjistíš, že tady bych to chtěl na něco naintegrovat,
nebo tady bych chtěl nějakou složitější logiku.
A ty se k tomu programování dostaneš trošku
z té druhé strany. Takže ty vidíš ten výsledek,
vidíš, jak to funguje a chceš tam trošku poupravit,
aby ti to vyhovovalo a najednou zjistíš, že píšeš
i nějaký kód a začínáš programovat.
-Tohle ale mnohdy znamená, že opustíš vlastní ego. To,
co sleduju, je, že
každý programátor si mnohdy svoje knihovny píše od začátku
sám, čemukoliv, co už je dávno napsané někde jinde, nevěří,
protože to je konkurenční prostředí. Tady se vlastně
tobě odevzdávám. Tak jak moc,
jak moc si vlastně musíme věřit, když mám na tvém prostředí něco
začít programovat? Kde ověřím třeba,
jak to máš napsané, co to vlastně dělá,
jestli mě to nenechá ve štychu?
-Neuděláš. Hele, je to vždycky o nějaké důvěře,
ale když se podíváš na celý, celou tu infra, celý ten stack,
tak ty už musíš důvěřovat
cloudovým poskytovatelům,
výrobci databáze a těm dalším titulům jako většinou tady
používáš nějaké frameworky, nějaké knihovny,
takže tu důvěru tady musíš mít. A jestli ti někdo zaplatí
a dá čas na to, aby sis vyvíjel tady každou knihovnu jako sám,
tak jako dobré, máš to asi dream job, můžeš si hrát,
můžeš si zkoušet, co tě baví, navíc ale mám obavu, že
ten člověk nemůže být expert ve všem.
Takže když tam bude dělat jednoduchou věc jako zabezpečení,
jak autentifikovat uživatele, jak si vyměňovat klíče a tak dál,
tak musí nastudovat neskutečné množství materiálů na to,
aby v tom byl expert, protože tady jsou desítky,
stovky lidí, firem, co pracují na podobném problému
a co ví, že jsou tady nějaké best practice.
A teďka je na tobě, aby ty
ses naučil ty best practice security ve škálování,
jak udržovat kódy a tak dál.
Jsou způsoby, jak potom zmírnit
tady tu nedůvěru,
buďto, že v rámci naší platformy umožníme běh aplikací u tebe
na serveru, takže máš aspoň nějaký pocit toho, že tu aplikaci
můžeš kontrolovat a že to běží u tebe.
Potom nabízíme i SQL zálohu
celé naší platformy, takže kdyby se něco stalo
a my bychom nebyli schopni s tou platformou pokračovat,
tak v rámci tady té zálohy dostaneš řadové kódy celé
té platformy a potom tím, že ta naše platforma
v konečném důsledku funguje jakoby generátor kódů,
tak my jsme schopni i vygenerovat takhle jakoby
zdrojový kód té finální aplikace a úplně při nejhorším
ty si to potom můžeš pustit u sebe ve Visual Studiu
a pokračovat ve vývoji klasickým způsobem.
Takže jsou i nějaké způsoby, jak zmírnit tu nedůvěru, to,
že to je nějaký blackbox, že to něco dělá a ty nevíš, co.
-Teď jsi mi sebral poslední rýpavou otázku,
protože co sleduju vlastně v té mojí bublině,
je částečně i nedůvěra.
Těch platforem je relativně hodně, všechny zaštiťuje
nějaký startup, ne každý startup má nějakou historii
a je dobře zainvestovaný.
To znamená, ta otázka vždycky byla, no a co, když to vypnou.
V tom vašem případě jsi to vlastně říkal,
já dostanu kompletní zdrojový kód a pak děj se vůle boží.
Já to teda můžu vlastnit, jo, když..?
-Pokud si to zaplatíš. -Jasně, jasně, samozřejmě.
-Normálně to neděláme, snažíme se to omezit,
protože je v tom taky nějaké naše IP a nechceme
to úplně dávat. -Tomu rozumím, ale tam je vyřešené minimálně to,
že když se něco bude dít, tak férově ten dotyčný
to může používat dál.
Pojďme, pojďme možná trochu se na to podívat byznysově.
Jak, jaká je situace v adopci
možná i mezi programátory i možná mezi koncovými
potenciálními uživateli a zákazníky v Čechách
a na Slovensku a v okolním světě? Liší se to?
Říká se, že třeba Češi jsou v IT světě jedni z nejrychlejších.
Potvrzuje se to, nebo máš jinou zkušenost?
-Hele, já tady minimálně v Česku vím o dalších asi třech,
nebo čtyřech platformách, co se snaží o něco podobného,
mají trošku jiný case, že to je buďto více na front-end,
nebo více na nějaké interní procesy a tak dál, ale myslím si,
že tady jako v Česku jako vzniká taky nějaká IT velmoc a
začíná se to prosazovat. Nicméně stále vnímám,
že minimálně na straně zákazníků i na straně programátorů je to
spíš o nějaké edukaci toho trhu, že vůbec neví, že tady takováto
možnost je a furt jsou někde mentálně zaškatulkování,
nebo zaseknutí 10, 20 let zpátky a netuší,
že najednou můžou mít ty aplikace násobně rychleji,
nebo že je i nějaký jiný způsob, jak tohle dělat.
-To jsme plynule přešli do druhé části, kterou v Zážehu
často máme, a to je obchod. Jak teda edukujete, ať už vy,
nebo možná, nevím, teoreticky v nějakém poolu,
trh, aby se o vás dověděl a začal vás používat?
-Hodně těžce.
-Co jsou třeba ty hlavní blokátory?
Když jdeš za zákazníkem, tak možná za kým jdeš
za prvním a co jsou ty blokátory, kdy vám řeknou,
na nás to ještě není?
-Je to fakt o té edukaci. To znamená, že bavit se s těmi
lidmi, že něco takového existuje,
psát články, vysvětlovat, co to je ten low-code,
ukazovat těm programátorům, hele, pojďme udělat meet up,
ukážeme vám potom, jak dělat ty aplikace nějakým
jiným způsobem. A když jdeme za těmi,
do nějaké firmy, nebo za nějakým potenciálním zákazníkem,
tak je to, ty se vlastně musíš bavit jednak s tím devem na to,
aby on tam viděl tu hodnotu, aby on to byl ochoten používat,
protože ten, jestli ti to bude sabotovat,
tak vedení jako sice mu to může nakázat, ale
tohle potom nebude dlouhodobě fungovat.
Takže tihle techničtí lidé musí být ochotni tohle používat
a zároveň management
musí chtít tohle nějakým způsobem implementovat,
nebo musí mít jako nějaký problém.
Takže buďto musí mít problém shánět nové devy,
nebo jim musí vadit, že ten vývoj trvá dlouho,
nebo na to mají nějaký specifický case.
Problém je v tom, že ty, jakožto, dejme tomu,
IT manager, tak máš nějaké ego, takže čím větší máš tým,
tak tím líp pro tebe. Když jsi zase v nějakém větším
korporátu a jsi CTO, tak tvým úkolem je dodat ty projekty,
které už jsou naplánované, jakoby včas, v kvalitě a v tom
budgetu, takže nějaké inovace, nebo implementace nějakého
low-codu, tak tohle moc nehrozí. Takže buďto můžeš jít
za nějakým CFO a tlačit to jako skrze ty finance,
že jim ukážeš, hele, vy tady
dáváte x milionů na vývoj, tohle můžete udělat s jedním,
se dvěma juniory, budete to mít násobně rychleji.
Takže tam už ten benefit je trošku jako víc
jako viditelný, anebo teďka v poslední době i v těch
korporátech začínají vznikat takové ty innovation
managers a tady tyhle pozice, co mají za úkol ty větší firmy
trošku posunout někam dál. Takže tohle je taky občas
jako zajímavý kontakt, se kterým se můžu bavit,
co dělají a jak fungují. -To znamená, že z
povahy věci primárně jdeš proti souvěrcům, jestli jsem
to dobře pochopil. Je to tak?
-My jsme u tohohle neskučně narazili u software housů,
jsme si říkali, hele,
tady najednou budou schopni odbavovat desítky klientů
místo jednoho a
budou to dodávat za rekordní čas,
budou mít i nějakou konkurenční výhodu.
My jsme zjistili, že oni o to nemají až takový zájem,
protože většina těch software housů funguje na bázi body shopu,
takže jejich cílem je udat ty své lidi na co nejdelší dobu,
ideálně když se tam něco posere a aby to trvalo ještě
delší dobu a najednou, když dojdeme, hele,
nebudete to dělat 9 měsíců, nebo rok, ale budete to mít
za pár dnů, nebo za týden hotové.
Ono to je skvělé, ale my na tom nevyděláme tak.
-Já tohle to, to je hezké, že jsi to říkal, nebo že to říkáš.
Tohle totiž není otázka jenom IT, tohle to mně přijde,
že je bohužel vlastnost Čechů, že my se spokojíme s málem a body
shopovat lidi někomu jinému.
Možná trochu kontroverzně, ale já vidím jako novodobou
montovnu a není to o moc jiného než to, co jsme dělali,
když jsme montovali pro Němce kabelové svazky do Volkswagenu.
Jo a ti mladí kluci, možná to vidíš jinak,
ale pro mě ti mladí kluci to zatím nevidí
a bylo by fajn, kdybychom si troufli na víc.
Takže tohle to mě mrzí. Jak je to venku?
Venku je to lepší?
Venku, vím, že třeba se snažíte jít do tah regionů.
Je tam situace příznivější?
-Hele, náš první feedback
z Německa bylo, že
je to too good to be true. Jako měli jsme tam nějaký první
projekt, tak se nám vysmáli, jako že to není možné,
abyste to dodali za tyhle peníze a za tuhle, za tenhle čas.
Tak na základě tady toho feedbacku jsme asi
čtyřnásobně, nebo pětinásobně zdražili a stále se nám
jako smějí, jakože jsme levní, jo. Když si vezmeme,
že tady u tohoto klienta, to je nějaký větší klient,
má správu budov, má tam desítky stovek budov,
desítky zaměstnanců, několik dodavatelů,
komunikuje s pojišťovnou, má nějaké další partnery,
tak, když by si dělali tu aplikaci, co jsme jim dodali,
je by to stálo nějaký 1 000 000 euro,
možná víc a my jsme jim to dodali do deseti tisíc
euro a je tam nějaké minimální měsíční feečko,
takže najednou jako ta cena je tam někde úplně jinde.
A ty firmy, když vidí, že to je takhle levné,
tak se na tebe dívají jako divně, jako že to nemůže
fungovat, jako to nemůže být zabezpečené,
nebo tam musí být nějaký problém a furt tam hledají
nějaký problém. Takže kdybychom řekli, hele,
nebude vás to stát milion ale, dejme tomu, půl milionu, nebo
400 000, tak budou úplně happy, protože ušetřili polovinu budgetu
a budou mít v tebe důvěru, jako že si za tu kvalitu zaplatili.
Takže tohle je teďka to vnímání tady na západě.
-Co tě vede k tomu, že nezdražíš?
-My jsme zjistili, že ta cena je velmi jakoby subjektivní,
jako že jsou, jsou firmy, co mají tu hodnotu
z té aplikace někde úplně jinde než, dejme tomu,
nějaká jiná firma. A my jsme hodně zápasili s tím,
jak nastavit ty ceny, podle čeho to počítat,
chtěli jsme podle nějaké vytížení,
nebo podle počtu commandů, nebo podle nějakých šílených
technických metrik, pak jsme došli k tomu,
že tohle je hodně složité jakoby pro toho zákazníka pochopit,
jak to, nebo kolik ho to bude stát,
tak jsme to potom nastavili podle počtu koncových uživatelů
té finální aplikace. Takže těch developerů tam můžeš mít,
kolik chceš, ale platíš potom za ty koncáky.
Jenomže tohle potom není úplně vhodné pro
firmy, co mají nějakou jednoduchou appku a mají stovky
tisíc uživatelů, takže tam jsme to zacapovali na 50 uživatelů.
A potom se s těmi firmami bavíme, snažíme se pochopit jako,
co to je zač, jakou to má pro ně hodnotu,
kolik to bude stát a tu cenu jim ušít jako na míru.
Takže může to být v konečném důsledku podle počtu uživatelů,
nebo podle nějakého
resharu, nebo podle nějakého vytížení a tak dál.
Takže tohle pro nás potom je taková cesta, jak zdražovat,
nebo jak nastavit tu cenu, ale je to zase o individuálním
pochopení toho zákazníka.
-Pochopil jsem správně teda, že byznys model je SaaS?
-Ano, je to tak.
Pro nás ten vývoj aplikací, nebo ta interesová složka
za ten vývoj je úplně marginální, nebo minimální.
Navíc my, jakožto Jetveo, neděláme ten vývoj aplikací,
máme na to partnery, takže ty zkoušíme zapojit
do toho vývoje a pro nás to primární revenue je
saasová jakoby subscriptiona z těch koncových uživatelů,
takže tam platí měsíčně nějakou částku.
-Když někdo z diváků, nebo posluchačů zatouží být partnerem,
tak co bych měl teoreticky udělat?
-Jít na naše stránky, tam máme velké tlačítko become a partner,
napište nám a my vám pomůžeme zaškolit se,
ideálně ten první projekt uděláme s vámi, to znamená,
ať máme jistotu, že chápete, jak využít tu platformu
úplně na maximum.
Uděláme nějakou analýzu toho zákazníka, ať víme,
jestli je to na to vhodné, nebo není a po tom
prvním projektu už ten člověk je většinou schopný
pokračovat v tom vývoji dál a už si to jako kopíruje,
nebo tady ty znalosti už nějaké má.
-Too easy but still true, abych naparafrázoval to,
co jsi říkal před chvilkou.
Až si tě sem pozvu za rok, za dva, kde bys rád byl?
Co mi tady za rok, za dva budeš povídat,
kam se s Jetveem chystáte?
-Hele, máme velké plány. Teďka chceme dobýt Evropu,
na Ameriku si zatím úplně netroufáme,
protože to spolkne jakoby hodně peněz a nemáme tam ani
nějaké kontakty, takže
za rok, za dva, doufejme, že už tak budeme číslo 1 v Evropě
a budeme se pokukovat po zbytku světa.
-To bych vám ze srdce přál.
Pojďme to nějak uzavřít
a pojďme to možná uzavřít tím,
co bude zároveň součástí bonusu, na kterém jsme se dohodli.
Pojďme v pár větách sesumarizovat,
kdyby měl divák a posluchač vidět jenom těchto posledních 2,
3, 5 minut, kdy low-code ano a kdy ne a zároveň znova
připomínám, přesně tohle to bude pro vás i ke stažení na mém webu.
-Takže, kdy low-code ano a kdy low-code ne.
Já možná začnu trošku obecněji,
low-code a no-code, u těch no-code
tam bych doporučoval něco, co je hodně jakoby
orientované na koncové uživatele, kdy nemáte
až tak složitou logiku. U těch low-codů je to spíš
vhodnější na interní systémy, kde máte nějaké formuláře,
máte nějaké workflow, máte nějaké integrace a chcete
to nějak customizovat, nebo to chcete mít jako backend
pro vaši single-page aplikaci, nebo pro nějakou mobilní appku,
kde už můžete mít
hodně jako custom grafiku, nebo jestli ho chcete použít
jako hodně flexibilní headless CMSko, kdy vy tam budete
mít nějaký backend a do toho si budete cpát
nějaké texty a potom to zobrazíte někde
na blogu, nebo na webu. Tohle jsou na to vhodné casy.
Co opravdu neumíme udělat, tak jako magicky zkonvertovat
vaši stávající aplikaci, která se těžce udržuje a...
-Běží ještě na DOSu a... -No, to je úplně ideální.
Ten jeden klient právě jako měl aplikaci,
co běžela na Windows 95kách někde pod stolem,
takže ani ne někde
v cloudu, ale tak to bylo zajímavé.
Takže s tímhle vám nepomůžeme, nicméně pokud se rozhodnete,
že tuhle vaši legacy aplikaci, na které máte celý váš kritický
byznys, chcete modernizovat, tak jako tohle je celkem v pohodě.
Další no go pro tyhle platformy jsou hry,
nebo nějaké sociální appky,
videa a tak dál, takže asi další Instagram na tom asi úplně nedává
smysl postavit, ale cokoliv, kde máte interní procesy,
schvalování, notifikace a tak dál, tak to je, myslím si,
že skvělý case. -Tak jo, děkuju. Poprosím tě jenom pro nás amatéry,
kdyby to bylo i s třeba příklady, protože vím,
že na webu máte i příklady typických appek,
které se v tom teda dají dělat, tak, aby diváci a posluchači,
třeba i ne IT osoby měli představu, kdy vám volat.
Bylo to skvělé. Děkuju moc za návštěvu a přeju,
ať se vám daří.
-Martine, díky moc. Vám taky děkuji.
-Tak jo, dneska to bylo o programování a téměř
programování, amatérsky řečeno.
Jak už jsem několikrát zmiňoval, bonus o tom, kdy
low-code a no-code platformy jsou pro vás vhodné,
bude ke stažení na mém webu, www.martinhurych.com/zazeh.
Pokud samozřejmě zahoříte touhou
něco takového vyzkoušet, tak Dalibora kontaktujte,
moje chyba, že jsem ho nepožádal o kontakty,
určitě ho najdete na jejich webu, jetveackém webu,
nebo na jeho LinkedIn profilu, to je, to je jasná věc.
Abych nezapomněl, určitě vás prosím o odběry a liky,
ať už na YouTubu, nebo ve vaší podcastové aplikaci.
No a mně už nezbývá, než jenom držet vám palce
a přát úspěch, díky.
We recommend upgrading to the latest Chrome, Firefox, Safari, or Edge.
Please check your internet connection and refresh the page. You might also try disabling any ad blockers.
You can visit our support center if you're having problems.