Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle, tohle je Zážeh.

Dnešní Zážeh bude o čem jiném, než o podcastu,

když jsme v podcastu a jsem hrozně rád,

že moje pozvání přijal Dan Tržil. Ahoj, Dane.

-Ahoj, Martine. Díky za pozvání.

-Producent podcastů, k tomu se určitě dostaneme,

autor asi nejznámějšího, nebo určitě jednoho

z nejznámějších podcastů v Čechách, Proti proudu,

člověk, co sám, jak jsem vyposlouchal z jiných podcastů,

rád plave proti proudu a člověk, který rád žije, a teďka,

abych to, abych to nespletl, dobrý život.

-Jo, jo, dobrý život je teďko moje velké téma,

ale tak možná každého, že jo.

-Tak jak se žije dobrý život podle tebe?

-Hele, dobrý život,

no jako já možná spíš řeknu celou tu story,

tak já jsem Proti proudu začal s tím, že jsem vlastně jako sám

řešil, co v životě chci dělat, tak mně přišel jako super

nápad se ptát těch lidí, kteří jsou dobří v tom,

co dělají, jak si to vlastně vybrali, že jo,

protože spoustu řeší, spoustu lidí řeší takovéto,

tak dělám tady ty různé věci a jak si vybrat tu jednu věc,

kde jít fakt do hloubky a kde jako poznat,

že mám ten potenciál a stát se dobrý, nebo stát se dobrým.

Já jsem si to pak sám našel jako paradoxně v těch podcastech

a začal jsem to řešit dál a dál a vlastně to moje hlavní téma

dneska je jako najít si ten dobrý život,

protože mám pocit, že jako žít ten, v uvozovkách,

dobrý život není tak těžké a že kdyby to vědělo spoustu

lidí, tak je možná jako míň frustrace a míň

špatných jevů ve společnosti a že tam jsou některé jako prvky,

které buď se můžeš nechat inspirovat těmi lidmi,

kteří to žijí, ale často je to o tom prostě najít si

nějaké vlastní definice toho, co je pro tebe vlastně důležité

a ne to brát prostě z těch reklam, které ti tvrdí,

že tady potřebuješ nové auto a tady potřebuješ jakoby mít,

být na pivku s kamarády atd. Takže je to jako hledání,

co je pro tebe důležité a žití nějakého toho dobrého života

je pro mě velké téma, protože když vlastně už jsem jako

dělal tolik rozhovorů s byznysmeny, kteří vydělali

ty miliardy, aby vlastně zjistili, aha, tohle to není,

jako co dál, že mi to přijde důležité, no.

-A co jsi našel?

-Hele, že to je prostě o hrozně moc věcech,

nebo vlastně pár jednoduchých věcech, jo.

Začíná to takovéto neporovnávání se s ostatními,

nějak si jako uvědomit svůj smysl, nebo to, co tě baví,

nebo to, co je pro tebe důležité,

což je prostě pro každého něco jiného, jo. Je to hodně

o nějakém třeba dlouhodobém přemýšlení,

je to samozřejmě o nějaké práci atd., jo.

Těch motivů je několik, je docela vtipné,

že já jsem to vlastně přišel teďko na to,

protože z Proti proudu dělám knížku a tak jsem pročítal

ty přepisy těch rozhovorů, které jsem za těch posledních 5,

6 let dělal, a vlastně jsem měl pocit,

že tam některé motivy se furt opakují, takové

to vystupování z komfortní zóny přesně a nějaké sebeuvědomění,

nebo, nebo to jako dát si ten čas a přemýšlet,

co vlastně mě zajímá, co pro mě je důležité a tak, no.

Takže to se snažím předávat teďko, no.

-Já, když jsem přemýšlel, o čem se tady budeme bavit,

tak jsem si dělal přípravu, určitě ne tak precizní,

jako si děláš ty pro svoje podcasty, a zjistil jsem,

že ty už jsi o spoustě věcí mluvil, tak mě, jako amatéra,

napadla otázka, která tě určitě překvapí,

a to je, co jsi ještě nikdy neřekl a svrbí tě na jazyku.

-Hele, to je mimochodem docela dobrá otázka v rámci jako

příprav, pokud někdo dělá podcast třeba ptát se lidí,

já jsem to občas sám dělal, hele, je něco, nějaké téma,

které tě vlastně hrozně baví a nikdo se tě na to neptal, jo.

A občas přijdeš na zajímavé věci.

Co mě svrbí na jazyku, já nevím, já se rád bavím o takovém tom

jako, o takových těch filozofických kecech a přesně

smyslu života, o svém podnikání rád mluvím,

na to se mě nikdo moc neptá,

mluvím rád o takovém jako digitálním nomádství,

nebo práci na dálku, nebo to, jak si ten svůj život právě

uzpůsobit podle svých představ, kde třeba pro mě mít takovou

tu svobodu jako a vlastně to je důvod, proč jsme se třeba

minule nějak nepotkali, protože já jsem se jako

najednou rozhodl, že za 4 dny pojedu na Kapverdy kitovat.

-To souhlasí. -Jo a vlastně pro mě jako mít ten život nastavený tak,

abych tohle třeba mohl udělat, abych měl tuhle svobodu,

že si říct, hele, tak teď vlastně tady vidím dobrou

příležitost jet někam kitovat do Afriky, jako jedu,

je důležitý, no. Takže i tady to jako nastavení

života a vlastně jako, jak ten život chci žít

a co je pro tebe důležité, je zajímavé i vzhledem

k tomu podnikání, že jo, protože prostě jako ty cesty jsou různé,

myslím si, že není dobré úplně sledovat jako tak dogmaticky

ten Forbes a jak to dělá Tomáš Čupr a tady ti všichni

lidé, protože jako ne každý je Tomáš Čupr a je dobré začít

u těch svých hodnot a jak si ten jako život a to podnikání

chceš mít, no. -Tam se určitě dostaneme.

Ještě bych se vrátil k tomu, ty jsi mi trochu utekl z otázky.

Je v rámci podcastingu něco, na co se tě nikdo neptal

a přesto tě to svrbí na jazyku, protože to považuješ

za důležité říct? Co jsem tak viděl,

tak s tebou spousta lidí řeší techniku,

trendy, co posloucháš. Na co se tam zapomíná, co říkáš,

hergot, proč se mě na to nikdo neptá,

tohle musí ven, aby podcasteři věděli?

-Hele, nevím, jestli něco takového najdu, jo,

protože přesně, jak jsem ti utekl, tak já si myslím,

že to důležité tam vždycky dám, ať je ta otázka jakákoliv.

Ale, hele, pro mě asi to nejdůležitější je takové to proč,

jo, pokud chceš dělat podcast, jako vlastně proč,

protože se s tím setkávám sám velmi často teďko,

vlastně chodí za mnou spoustu lidí, nebo firem,

které chtějí dělat podcasty, protože to je trend,

protože to je vlna, protože to je cool a chybí

tam trošku to proč a jako velmi často to končí na takovém

tom pohřebišti těch podcastů, které skončí po třetím dílu,

kdy ti lidé si uvědomí, aha, ono to vlastně vyžaduje

nějakou práci a ještě se nedostaví žádné ty benefity a jim

tam vlastně chybí jako vlastně, proč to dělají,

takže jako u spousty věcí prostě to skončí dřív,

než můžou vůbec uspět.

-Má teda vůbec v zemi, jako je Česko, pro malou

a střední firmu, pro lidi, kteří nás teďka poslouchají,

smysl otevírat v téhle době ještě podcast?

-Takhle, jako smysl to samozřejmě mít může, jo,

i v zemi jako Česko.

Já hodně sleduju třeba Ameriku, kde mám pocit, že samozřejmě

ten svět a ten vývoj je o trošičku dál i tam,

přestože ty podcasty tam jsou mnohem rozšířenější než u nás

a to procento lidí, kteří podcasty poslouchají,

je větší atd. Tak i tam stále ty podcasty rostou,

roste ten počet podcastů, roste počet lidí,

kteří to poslouchají, roste, rostou reklamní budgety,

které do podcastů míří atd. Takže já si myslím,

že jako ten prostor tady stále je, ale je dobré si říct,

proč a co vůbec z toho podcastu, nebo čím tím podcastem chci

dosáhnout, protože

těch cílů, kterých můžeš dosáhnout

s podcastem, je několik. Můžeš mít podcast,

abys líp prodával, můžeš mít podcast,

abys čistě jako edukoval nějaký svůj trh.

Já dělám třeba spoustu podcastů, které jsou určené v podstatě

na nábor, nebo na employee branding,

jo, jako ukazovat vlastně, jak se v té firmě žije,

nebo jak to tam vypadá ven a pomáhat tím náborem, jo.

Ale dělám třeba i podcasty, které, nebo pomáhám s podcasty,

které jsou určené na interní komunikaci. A zase,

je to něco, co vlastně může dávat perfektní smysl,

ale není to třeba vidět ani navenek a co jsem chtěl říct,

je, že velmi často tady ty různé cíle nejdou kombinovat, jo.

Prostě pokud děláš podcast pro interní komunikaci,

tak to může být super, zvlášť v dnešní době,

kdy máš spoustu lidí třeba pracuje na dálku a nepotkávají se

v té kanceláři, tak ten podcast můžeš použít

jako takový prostředek, jak se ti lidé navzájem poznají

a prostě šířit nějaká zajímavá témata napříč tou firmou,

ale ten podcast bude úplně jiný, než třeba podcast

pro nějaké jako potenciální klienty, nebo nějaký lead gen.

-Ty vlastně v produkci podcastu pro klientelu funguješ.

Tohle to je hodně o obchodu a vlastně o různých

druzích podnikání.

Pro mě zvenku podnikat v podcastech v Čechách je jako

niche of the niche. Jak se ti v tom,

jak se ti v tom vlastně daří? Dá se v Čechách producentstvím,

evidentně jo, ale jak dobře se dá producentstvím podcastů uživit?

-Hele, bylo vtipné, že tuhle otázku já dostávám jako

poslední 3, 4 roky a ze začátku jsem se na to bál odpovědět,

protože jsem vždycky říkal, jako dá, ale jsem tak jediný.

Dneska už jako myslím, že těch firem, nebo lidí,

kteří se podcasty živí, je mnohem víc, protože ten trh

jako narostl neskutečně, takže si myslím, že to vlastně

není ani žádné tajemství.

Já kombinuju možná 2 dost rozdílné byznys modely a vlastně

jako Proti proudu a moje podcasty je trošku

takový mediální byznys model. Já vytvářím nějaký pořad,

kde mám vlastně partnery nebo sponzory a za to,

že je tam zmíním, nebo řeknu nějakou reklamu,

oni mi dávají peníze, to je jako mediální.

Druhý je takový trošku jako agenturní, nebo mini

agenturní model, kdy dělám podcasty na zakázku

a pomáhám s tím firmám a konzultuju a školím atd., jo.

Takže jsou to jako takové 2 věci, každá sama o sobě může

podle mě vydělávat. Dneska už vidíš u těch

nejpopulárnějších českých podcastů, že třeba,

jo, on má Patreonu, jako od toho, co vyberou

od posluchačů U kulatého stolu, Insider podcast atd.,

tam mají jako stovky tisíc měsíčně. Takže i jako

tvůrci už si můžou vydělat slušné peníze a pak ta druhá,

ta agenturní nebo konzultační část,

samozřejmě prostě je to jako dost podobné nějakému, řekl bych,

content marketingu, nebo prostě produkci obsahu na klíč,

trošku specifickému obsahu, ale já jsem vlastně vždycky

to jako niche of the niche měl rád, jo, že já jsem si velmi

brzo uvědomil ve světě, jaká ohromná síla je spojit svoje

jméno s nějakou jako niche. Jsem potkal třeba kluka,

který byl známý jenom jako Auto Responder Guy,

on byl známý tím, že uměl psát dobré emailové

sekvence, takové ty auto respondy,

a tím si vydělával spoustu peněz, protože jako měl

tady tu nálepku jako John McIntyre, to je Auto

Responder Guy. A já jsem začal 6 let zpátky s podcasty,

kdy podcasty v Čechách vlastně nikdo moc neznal,

bylo to takové hrozně jednoduché, rozjet 3 podcasty

a dostat je do top 10 jako českých podcastů,

vlastně to nebylo moc těžké a velmi rychle jsem si uvědomil,

že to je něco, co si myslím, že sem přijde, co mě hrozně

baví a říkal jsem si, hele, tak jako možná dává smysl,

abych já se stal tím jako podcasting guy v České republice.

A ano, první rok, dva to bylo hodně o té edukaci

trhu a chození a vůbec vysvětlování, co to je podcast

a jak se dají používat atd.,

což bylo možná trošku pracné, protože všichni to znají,

jako budovat trh, nebo vytvářet trh je vždycky

pracné, na druhou stranu, díky tomu, když pak ta podcastová

vlna přišla, tak já jsem měl ty 2 roky náskok,

protože jsem už spoustu, se spoustou lidí mluvil,

se spoustou médií jsem mluvil a měl jsem jako trošičku zabrané

ty pozice, takže jako pro mě v tom byla výhoda, no.

-Ty jsi tady zmínil, že ta tvoje agenturní část,

že to je jako mediálka, že je to součást, podcast

může být součást mediálního mixu.

Kdy bych o tom měl

takhle uvažovat, nebo kdy vlastně pro mě může

podcast hrát část toho mediálního mixu a pořád

teda jsem v teniskách malé a střední firmy. Dává to smysl

i pro nějakou lokální, řekněme, strojírenskou firmu, která chce

dát o sobě vědět v rámci Čech?

-Takhle, já bych jako možná zasadím ten podcast do nějakého

jako kontextu toho obsahu, co firma může tvořit, jo.

Samozřejmě to samé bychom se mohli bavit o Facebooku,

Instagramu atd., jo, dává to pro ty firmy smysl, nebo ne.

Jako ano, může dávat a nemusí.

Ten podcast je jiný v tom, že

asi k němu nikdy nepřivedeš tolik lidí jako možná k blog

postu, jako k nějakému facebookovému statusu atd.,

na druhou stranu, v čem je to velmi jiné,

že u toho facebookového statusu ti lidé tomu věnují

tak tu vteřinu jako, než swipnou dál,

zatímco k tomu podcastu, když už někoho přivedeš,

tak tě poslouchá půl hodiny, hodinu atd., jo, takže...

-Tři. -Klidně tři. Takže je to mnohem menší množina

lidí, ale s kterými můžeš jít do hloubky a předat jim něco víc,

jo, takže jako a k tomu se to může používat, jo.

Pokud ta firma má něco, co chce vysvětlovat,

kde je výhoda, že může jít do hloubky, že může ty lidi

přitáhnout na delší dobu, tak si myslím, že to je dobré.

Na druhou stranu, podcast podle mě nikdy nebude

masovka a nebude to nikdy jakože všichni lidé přestanou

koukat na televizi a poslouchat rádio a poslouchat

jenom podcasty, jo. Je to vždycky potřeba zasadit

do toho kontextu a vlastně s tím i tak pracovat, že,

ano, tady máme jako třeba skupinu lidí,

které oslovujeme newsletterem, nebo něčím jiným a část z nich si

poslechne ještě ten podcast, kde jim předáme trošku víc

a ten podcast má spoustu výhod, jako že tam, prostě tím,

že slyšíš ten hlas, tak to vytváří takovou zajímavou

intimitu nebo důvěru, máš pocit, že toho člověka trochu znáš

a je tam spoustu zajímavých efektů. Takže, hele,

ten podcast, já si myslím, že podcast by měli dělat lidé,

kteří mají aspoň podcasty trochu rádi,

kteří jako rádi poslouchají, víš, jako kteří je mají

trošku naposlouchané, protože pak celá ta konverzace

je taková jednodušší. Pak je to vlastně jako, ano,

já ty podcasty poslouchám, mám to rád, rád bych to tvořil.

U toho já hodně začínám, jo, protože obecně k tvoření

obsahu si myslím, že jsou dva takové přístupy.

Jeden je dělat si ty výzkumy trhu a cílovou skupinu atd.

a šít jim to na míru. Druhý přístup, který razím spíš

já, je dělat tak, jak ten obsah si chci dělat

já a doufat, že to bude bavit i někoho dalšího. Ne,

že by tam jako mělo chybět i to druhé, ale když to baví

aspoň tebe, jako tvůrce, tak jako máš jistotu,

že to minimálně baví jednoho člověka,

ale i díky tomu vlastně je mnohem větší pravděpodobnost,

že u toho vydržíš a že to, že to baví tebe,

se vlastně přenese a začne to bavit i další lidi.

Jo, takže já si myslím, že prostě podcast by měli

dělat lidé, které ten formát baví,

kteří to poslouchají a chtějí mít něco podobného.

-Asi jsem tě měl varovat hnedka na začátku, že mě to teda baví,

ale říkají, že tohle je nejnudnější podcast v éteru,

takže nevím, co s tím budu dělat. Hele, ještě mě napadla jedna věc.

Jasně, říká se intimita,

je to jediný kanál, kde ti zůstanou posluchači dlouho,

můžeš tam říct něco hlubšího, dlouhého,

trendy teďka byly klidně několikahodinové podcasty.

Nikde jsem nenašel, proč to tak je.

Řekl někdo chytrý, nebo vyzkoumal někdo chytrý,

proč zrovna podcast, proč všecko ostatní

vlastně je v životnosti vteřina, to, co jsi říkal?

Obecně se říká, že naše, naše schopnost soustředit se

jako rapidně klesá a teď najednou je tam něco, jo,

to něco je podcast a klidně to posloucháš 2, 3 hodiny.

-Je to zajímavé, co v dnešní době TikToků atd.,

kde jako na jedné straně máš přesně ta jako mega

rychlá videa atd. a proti tomu je něco,

co je vlastně na úplně opačném konci spektru.

Heleď, těch důvodů, já bych řekl, jsou dva.

První, co řeknu, je, že různí lidé z rozhlasu

dělali průzkumy atd. a je tam zajímavý ten efekt toho,

že lidé ty podcasty často poslouchají ve sluchátkách.

A oni vyzkoumali, že to navozuje takový pocit jako

takové to one on one communication, že když ty slyšíš

to rádio, tak máš pocit, jakože to je prostě pro všechny,

ale to, že ti to hraje do těch sluchátek, tak máš pocit,

že to promlouvá trošičku víc k tobě a vytváří se tam

nějaké zajímavé jako psychologické spojení.

Ta druhá věc, hlavní, proč to funguje takhle do té

délky, je, že ti lidé u těch podcastů často něco dělají, jo.

Že to není tak,

že to nevyžaduje moji plnou pozornost, jo, že to není,

teď jako sedím a na něco koukám, kdy u toho YouTubu to přesně

vidíš, jako u toho YouTubu jsi jako těch 5, 10, 15 minut,

ale dál už to je těžké dělat, protože ti lidé prostě potřebují

tu plnou pozornost, zatímco u těch podcastů

lidé při tom nejčastěji

řídí, jedou do práce, vaří, běhají, venčí psa,

prostě dělají něco, co by dělali stejně

a do toho vlastně mají jako volnou mozkovou kapacitu

a říkají si, tak si k tomu něco zajímavého poslechnu,

něco se naučím, nějak se pobavím atd.

A díky tomu, že jako ten člověk tomu nevěnuje úplně plnou

pozornost, ale většinou to poslouchá tak jako při ničem,

tak je vlastně, není takový, jako teď je tady slabá půlminuta,

teď to vypnu, protože to vlastně tak ubíhá a ti lidé jako

zůstanou mnohem dýl.

-Chápu teda správně, že moje konkurence je víc audiokniha,

potažmo rozhlas, než jakákoliv jiná mediální masáž?

-V podstatě jo, jo. Trošičku se tím vymyká YouTube,

kdy já jsem YouTube dlouho podceňoval a říkal jsem si,

proč by někdo seděl večer na gauči a koukal na to,

jak si my dva povídáme,

protože já jsem to nikdy nedělal, ale ukazuje se,

že spoustu mladých lidí to dělá a dokonce tenhle týden

jsem našel nějaký průzkum, kde se ukázalo,

že v Americe YouTube dneska je největší podcastová platforma

před Spotify a že vlastně ten YouTube je velmi silný, jo.

Takže nechci říkat, že to tak je vždycky,

určitě jsou i lidé, kteří na určité podcasty jako

fakt sedí a koukají jako na film, je to hodně spíš

ta mladší generace, ale jako v podstatě

souhlasím s tím, co jsi říkal. -Startuješ vlastní YouTube kanál?

-Jo, startuju vlastní YouTube kanál, začal jsem trošku pozdě,

myslím si, že kdybych začal před těmi pěti,

šesti lety zpátky, tak jako trošičku mi v tom ujel vlak,

si myslím, ale tak jako vždycky se dá jako vymýšlet

něco nového atd., jo. Ale jako je to tak,

že dneska si myslím, že to video má větší důležitost,

než mělo v těch podcastech, že prostě ten YouTube

je výborný hlavně díky tomu vlastně vyhledávacímu enginu.

A to, že k podcastu je velmi těžké dostat lidi,

kteří o tobě nikdy neslyšeli, jo. Prostě ti lidé

vědí, že to potřebuje nějakou,

v podstatě musí tomu věnovat tu půlhodinu atd.,

a tak nejčastěji ty lidi k tomu podcastu musíš přitáhnout

odněkud jinud, jo, ze sociálních sítí,

z newsletteru, někde, že to sdílíš atd.

Zatímco ten YouTube má ten vyhledávací algoritmus,

kdy to těm lidem řekne, hele, tobě se líbilo tohle,

možná by se ti líbilo i tohle.

A díky tomu je to jako velmi silné na to,

najít si vlastně nové lidi, kteří o tobě nikdy neslyšeli.

-Já teďka využiju, možná trochu zneužiju, toho, že tady mám

trochu i svůj český vzor.

Jak si třeba vybíráš hosty? Jdeš po jménu, nebo jdeš po tématu?

-Je to samozřejmě různé dle těch podcastů, co dělám, jo.

U těch firemních podcastů je to velmi jako specifické,

já dělám třeba jeden podcast o energetice, kde to je prostě

jako často spíš téma, jako teď jsem řešil, já nevím,

závislost na ruském plynu. A hledám, kdo by dobře mluvil

o tady těch dvou věcech a ještě si tam vlastně hraju

jako s duem hostů, aby tam byla nějaká zajímavá,

trošku jako jiné perspektivy, nějaký trošku názorový střet atd.

-Vyřešil jsi? -Jo, jo,

teď jsem měl člověka z Greenpeace a vedle

toho takového starého plynárníka a bylo to hodně zajímavé.

-Umím si představit.

-Ale, ale třeba u Proti proudu tohle nedělám a,

hele, u Proti proudu to jsou často lidé spíš,

jsou to jako ty lidské příběhy, kdy ten člověk mi přijde něčím

zajímavý, co mě třeba hodně baví, je,

když ten člověk uspěl ve dvou, ve třech nezávislých oblastech.

Víš, že si říkáš, hele, tak jako v jedné oblasti,

tam ta role náhody může být docela velká a když se

to někomu povedlo ve dvou, ve třech různých oblastech,

tak asi ví jako, jak uspět. Takže tohle mě třeba baví,

ale je to taky občas tematicky. Měl jsem třeba Josefa Holého,

který je skvělý na dezinformace a informační válku a tady tu věc,

takže jsem spíš chtěl zpracovat to téma a k tomu jsem si

pozval hosta. Takže dělám oboje, no, víceméně.

Ale jako spíš to je vždycky někdo, kdo mi zapadá do toho mého

motivu, že ti lidé jsou takoví architekti toho svého života

a nějakým způsobem si vědomě došli k tomu, že si ten život

nastavili tak, jak chtějí.

-Teďka možná teda amatérská otázka, Proti proudu

teda znamená, že oni plavou proti proudu, nebo..?

-Hele, je to vlastně zajímavé, že jo, protože ten název vzniknul

tak, že já jsem chtěl dělat podcast a hrozně jsem přemýšlel

nad takovým tím geniálním názvem, že jo. To je vždycky

takový ten jako ze začátku, tak musím mít geniální

název a doménu atd. A já jsem na tom názvu byl hrozně zaseklý,

ale vlastně vím, že to je hrozná chyba a že na tom

zas tolik nezáleží, tak já jsem si řekl, hele,

tak vím Proti proudu, největší nevýhoda toho bylo,

že vlastně existoval, než ho teďko zakázali,

ten web Protiproud, což je ten konspirační web

toho Hájka, že jo, lidé si to občas pletou

a je to jako nepříjemné trošku, ale já jsem si vlastně řekl,

že když do konce týdne nevymyslím lepší název,

tak to prostě bude Proti proudu, abych se na tom nezasekl

a rozjel ten projekt. Ale jako Proti proudu to je tak,

že ano, ti lidé jako někdy musí plavat proti proudu,

ale bráno spíš, že ten proud je dneska,

já nevím, jsi naštvaný a obézní a nebaví tě chodit do práce atd.,

takže v tomhle jako možná občas musíš plavat proti proudu,

ale jinak si myslím, že je jako vlastně fajn

ve spoustě věcech plavat s proudem a zbytečně

jako nebojovat.

-I vlastně získat hosta do podcastu je svým

způsobem prodej. Prodat svoje konzultace je klasický prodej.

To znamená, jak se prodává Dan Tržil?

-Heleď, já jsem upřímně třeba v prodeji hrozný posera.

Já třeba hrozně nesnáším lidem volat, jo.

Docela mě v tom zaujal třeba Kazma, s kterým,

když jsem se bavil, jak dostával ty lidi do té jeho

kdysi té One Man Show, tak on začínal někde na nějakém

paneláku v Zahradním Městě, že jo.

A on říkal, že těm lidem prostě volal a že kdyby jim psal maily,

tak v tom paneláku na Zahradním Městě je dodneška,

což si myslím, že je velká pravda, na druhou stranu,

já jsem dost stydlivý, jsem vlastně introvert,

i když to před tím mikrofonem, nebo před tou kamerou

tak nevypadá, tak jako tohle nemám moc rád. Takže, hele,

třeba to získávání hostů je fakt různé, jo, od Twitteru,

po různé jako kanály, různé známé atd. atd.

Hele, co se týče prodeje,

já si myslím, že tam hraje prostě velkou roli

ta dlouhodobost, no, že zaprvé, moje velká výhoda je,

že já za sebou nemám extra velký tým, takže,

a vlastně mám velmi nízké náklady, takže já jako

nemusím do toho šlapat a vlastně nemám moc cíle,

jo, nemám nějaké růstové cíle atd., takže pro mě prostě,

když je jako jeden měsíc lepší a druhý horší, tak mně to je

v podstatě buřt, protože...

-Už to je proti proudu docela. -Jo, jako, hele, já to tak mám,

jo, jakože vlastně pokud vydělávám nad nějakou svojí

osobní nastavenou hranicí, tak mi je vlastně jedno,

jestli je to o 50 000 víc, nebo míň, jo, jakože,

takže díky tomu je ten prodej jednodušší v tom,

že vlastně nemusíš tlačit na pilu, můžeš ty věci dělat

dlouhodobě, ale ten můj přístup je spíš takový marketingový,

jo, že si myslím, že spoustu organizací je tažených

buď salesem víc, anebo víc marketingem,

anebo nějakou samozřejmě kombinací.

A já jsem možná až extrémně na té marketingové straně,

že já tvořím hromadu obsahu, prostě článků, podcastů atd.,

píšu do různých médií, vlastně furt jako něco někde

říkám, něco tvořím a vlastně a ti lidé se mi ozývají, jo.

A není to úplně predikovatelné, nemám žádný pořádný sales cyklus,

nemám žádné pořádné CRMko. Myslím si, že mi vlastně tím

sítem jako spoustu věcí uniká a že bych to mohl zlepšit,

ale vlastně to funguje tím, že to dělám dlouho,

že to dělám konzistentně, že si myslím, že se

za to můžu vlastně postavit, no.

-To znamená, typický deal vypadá,

Dane, pojď nám dělat podcast o plynu.

-Hele, typický deal

vypadá tak, jako, dobrý den, Dane, tady naše

organizace by se chtěla dozvědět něco o podcastech,

chtěli bychom se naučit, jak to využívat a tak dále.

Často jim prodám nějakou konzultaci, jo,

a taky jsem jako bojoval, je to hodina konzultace,

nebo to má být nějaký jako workshop, nebo to má být

nějaký balíček konzultací atd., ale v podstatě je jako

nachytřím za hodinu, dvě hodiny.

Já jsem ještě docela špatný v tom, že vlastně ty konzultace,

víš, jsou lidé, kteří dokážou konzultace natahovat na x hodin.

Já jsem si vždycky říkal, jak to mám dělat,

já jim všechno jako vlastně řeknu během hodiny.

-Navíc ti to visí teďka zadarmo někde na blogu, viď?

-Navíc to visí zadarmo, jakože je to jako,

ti lidé si to můžou najít, jo, takže já jim vlastně

během hodiny je mega nachytřím, nicméně z toho nachytření často

vyjde, OK, dělat podcast je práce, jo, není to jenom

o tom si tady hodinu sednout a popovídat si, ale už ta práce

předtím, ta práce potom atd. je spoustu práce,

takže někdy z toho vypadne, aha, nás to baví, přijde nám to dobré,

ale potřebovali bychom s tím pomoct.

A já jako spoustu klientů mám velmi dlouhodobě,

jo, takže na druhou stranu, tím, jak vlastně já jsem sám,

tak já ani nemůžu dělat jako 20 podcastů, jo.

Já jsem sám dřív, protože ten podcast je hodně,

třeba ten mediální byznys je hodně závislý

na nějaké kvantitě. A byly doby, kdy já jsem dělal jeden díl

Proti proudu týdně, dva díly Na vlně podnikání týdně

a do toho klientské podcasty. A dělal jsem třeba 5,

6, 7 podcastů týdně. A to bylo šílené,

já jsem to jako vlastně vydržel nějakou dobu a pak

mě to samotného začalo štvát a cítil jsem, že ta kvalita

už není taková, že prostě už mě to tolik netěší,

že se na to nestíhám tolik připravovat,

jak bych chtěl, takže jsem to začal trošku odsekávat,

začal jsem to publikovat míň a i některé klienty jsem

vlastně jako tím pádem trošičku odříznul a dělám

toho teďko trochu míň, no. -Kolik teda dokážeš

vyprodukovat podcastů? Já myslím teďka, ne epizody

týdně, ale kolik vlastně máš na starosti firem?

-Těch podcastů, kde jsem, kde dělám vlastně asi všechno

od a do z, včetně toho, že jsem třeba ta hlava,

nebo ten hlas a ten moderátor, je, tuším, nějakých třeba 5, 6.

-A to znamená, když říkáš sám, že to děláš teda opravdu sám,

jo, od natočení po sestříhání po vypublikování?

-Mám lidi, kteří mi pomáhají s dílčími částmi. Mám člověka,

který mi pomáhá s audiem, mám člověka, který mi pomáhá

s videem, mám člověka na sociální sítě.

Takže jako dokážu ty věci rozkouskovat na několik procesů

a mám lidi, které mám prověřené, kteří mi s tím pomáhají,

ale jako vlastně nemám žádné stálé zaměstnance

a velké officy atd.

-Jo, jo. Jaké to je, ráno si sednout před někoho, kdo

rozumí plynu, a odpoledne,

já nevím, koho tam ještě máš, před třeba bankovní instituci?

-No, mě to vlastně hrozně baví.

Jakože já si, no,

možná je to moje výhoda, že já jsem vlastně taková

houba a mě baví se učit nové věci a vlastně to vždycky

beru tak, jakože všechno, co se naučíš, je taková kostička

puzzle a časem uvidíš, že si to jako spojíš,

ale třeba ta energetika mě vlastně hrozně chytla,

protože mě to samotného zajímalo, jak to je,

jestli teda máme zrušit ty uhelné elektrárny zítra,

anebo jak to je jako s těmi obnovitelnými zdroji atd.

Takže já jsem se v tom fakt našel a samotného mě to zajímalo,

ale i to bankovnictví, i přesto, že to je jako vlastně úplně

jiný svět a já jsem nikdy nepracoval v korporátu atd.,

tak mně to vlastně přijde zajímavé,

jak tam ti lidé fungují. Takže jako asi ta výhoda je,

že jako nevím, jestli dělám jenom témata, která mě baví,

anebo se dokážu jako nadchnout do témat, které dělám, ale,

no, mně to nedělá problém, protože možná tohle je nějaká

moje silná stránka, na kterou jsem narazil až jako

později během toho procesu, ale vlastně mě to baví.

-Jak se na to teda vlastně chystáš? Jedeš na vlně,

chtělo by se mi říct podnikání, a bereš to tak,

jak to přijde, anebo děláš nějaké hlubší rešerše?

Protože každá ta oblast potřebuje svůj nějaký skill set.

-No, takhle, taky hodně záleží, protože třeba u podcastu

o energetice je ten cíl a to, proč to dělám já,

to vlastně zjednodušovat pro běžné lidi, jo.

Takže tam už jako řešíme trošku problém, že já po 20 dílech,

což znamená, nevím, 20 hodin nahrávání plus 40 hodin

rešerše, vlastně už vím jako o dost víc než běžný smrtelník

o energetice a začínám být jako už trošku, nechci říct expert,

to zase jako vůbec, ale nad těmi běžnými lidmi.

Někdy je vlastně důležité, pokud ta moje role a často

ta moje role, jako externího moderátora,

je právě brát ta složitá témata, nebo nichová témata

a dostávat to k těm běžným lidem.

Takže jako nějaká příprava tam je potřeba,

na druhou stranu to vlastně nemusí být až tak do hloubky,

abych já jako nevěděl všechno, abych se trošku ptal jako

ten člověk z ulice, jako chápu to vlastně správně,

jak to vlastně je, jo. Takže tohle tam je třeba

docela důležité.

-Další věc, která tady je hodně často probíraná, jsou trendy.

Podcast je podle mě, je věc, kde jako prakticky s každou

novinkou my jsme, co 2, 3, 5 let pozadu oproti

angloamerickému světu.

-No, myslím si, že jo, že jako 2, 3 roky asi ano.

Na druhou stranu je tady jako to velké omezení

toho malého publika, že jo, takže podcasty,

které fungují v Americe, jsou často třeba jako velmi

zprodukované podcasty, jo. Jenže udělat takový ten jako fakt

hodně produkovaný podcast tady je,

aby si to lidé představili, na úrovni nějaké rozhlasové hry,

má scénář, má nějaký sound design,

má různé efekty, střihy, režii atd., trvá násobně dýl

než udělat rozhovor, jo. A problém je, že zatímco na tom

anglickém trhu, nebo americkém, když se ti to povede,

tak ten tvůj podcast může mít milionovou poslechovost

a ty peníze se vrátí, tak u toho českého trhu

je to velmi složité, aby se ti to vrátilo,

a proto třeba tady ty produkované podcasty dělají

spíš, ať už instituce jako Český rozhlas, anebo jako velké

mediální skupiny typu Seznam atd.

-Přesně proto jsem se na to ani moc nechtěl ptát,

protože klasicky, já nevím, softwaru v automatizaci,

digitalizaci, to, co je tam za 6 měsíců,

bude tady a dává to smysl.

Tady se ptát na trendy v Americe mi právě moc smysl nedává,

protože spousta věcí, které třeba poslouchám,

si nedokážu představit, že se tady uživí.

-Jako ta ekonomika je v tomhle rozhodně těžká,

no, protože jako vlastně čistě na ta čísla,

takový ten klasický mediální model,

že prodáváš jako vlastně čísla, no, ti, jako je velmi nízký

ten strop tady. -Tak já teďka strčím hlavu do oprátky,

protože máme tady pár set

posluchačů, diváků, kteří zkontrolují,

jestli se nám to stane, nebo ne.

Kam bych se měl do roka a do dne posunout já?

-Takhle, co je tvůj cíl? Víš, jako, protože,

já ti řeknu příklad. Měl jsem teďko na školení člověka,

který dělá podcast o hypotékách, a i přesto, že má možná

pár set lidí, tak mi vlastně říkal,

jak ten podcast je naprostá většina jeho příjmů

nebo zakázek atd., kdy to dává vlastně smysl.

Jako člověk, který poslouchá podcast o hypotékách,

nejspíš řeší hypotéku a nejspíš jako je velmi blízko k tomu,

aby jako od něj dostal pomoc, jo.

Takže jako tam hodně záleží, co vlastně chceš,

protože já jsem si jako zjistil, že většina lidí skončí u toho,

chci větší čísla, což je vlastně...

-To já už jsem dávno zabalil. -Jo, jako, ale hlavně

je to takový jako mediální model, jako chceš ty čísla,

jsi jako Blesk, chceš, jako chceš být Blesk.

Já třeba, ten recept k tomu mít velká čísla není tak těžký.

Pozvi si Radovana Vávru, jo, vlastně vezmi nějakou

kontroverzní věc, kterou on řekne,

udělej z toho klip, dej to na TikTok.

-Ty hele, mně tohle nefunguje, jo.

Mně paradoxně, lidé skutečně z praxe jsou daleko zajímavější

a zajímavější je téma než člověk.

-Já s tím souhlasím, jako já vlastně,

možná bychom mohli mít takové badge,

jako ještě jsem neměl Radovana Vávru v podcastu.

Jsem jako přemýšlel, že si to to...

-A Petra Máru. -Petra Máru, to bych se nemohl rád,

toho jsem měl. Ale jo jako, já s tebou souhlasím.

Je to možná dobré přesně jako přemýšlet,

co tě vlastně baví a přemýšlet jako, co tady ještě není, jo.

Protože těch možností, jak to dělat jinak,

je ještě furt dost. Já třeba teďko přemýšlím o tom,

že udělám nový byznysový podcast a moje ambice jít třeba

je do extrémního detailu a fakt jako čísel, jako najít lidi,

kteří dokážou poodkrýt, jaké máš marže,

jaký je prostě největší problém, jak ten, jak tenhle ten byznys

model funguje. Protože co si budeme povídat,

jako spoustu podcastů je furt na úrovni vlastně ne moc dobrého

PR rozhovoru a self-proma, jo. Ti lidé jako, a často to jsou

i konzultanti, proto jako vlastně je fajn,

že se bavíme trošku o něčem jiném, protože já dokážu

povídat jako velmi dobře o tom, jak by měly firmy dělat

podcasty a proč dělat podcasty atd., ale mě samotného

třeba už jako řeči o firemní kultuře a digitalizaci jako

moc nebaví, přestože to jsou dobrá témata, tak, víš,

jako pojďme dopodrobna, do konkrétna, jak jste

to udělali, co to znamenalo, kolik to stálo peněz,

co to vydělalo.

-Hele, v tomhle ti budu držet hrozně moc palce,

protože můj původní záměr byl vlastně tady pomáhat live lidem s

jejich byznysem,

ale tohle není v české nátuře jít si někam jako říct o pomoc.

-A odkrýt karty. -Tak, jo, a být vlastně

zranitelný, takže v tuhle chvíli

pokud možno zajímavý rozhovor, ale taky mě to původně

táhlo někam trošičku jinam.

-Jo, ale je to těžké samozřejmě udělat jako,

aby ti lidé samozřejmě, jo, třeba, třeba přijde třeba téma

agentur, víš, jako je tady stovky, tisíce agentur a

prostě takové nepsané tajemství je, že ano 10 % z nich

jako velmi dobře vydělává, ale jako 80 % z nich, ty jo,

ti foundeři jako jsou rádi, že zaplatí to, co mají a říkají

si, hele, když jsem to dělal sám na sebe,

tak jsem se měl možná líp. Jo, jako nechci to jako

generalizovat, ale vlastně to jsou takové věci byznysu,

o kterém se vůbec nemluví, a vlastně tam jsou, jo, jako,

jaké jsou, víš, nebo různé byznys modely,

třeba před pěti lety se mluvilo o tom, že affiliate

marketing je super způsob, jak vydělávat na internetu.

Jako opravdu, je furt, kolik se tam jako vydělává,

co musíš umět atd. Takže jako těch možností,

co dělat, si myslím, že je furt dost,

jak to ohnout, jak to udělat a pak je to hodně

o té trpělivosti jako ty lidi k tomu naučit a udělat něco

tak dobrého, aby ti lidé prostě přišli do hospody a řekli,

hele, slyšel jsi tenhle podcast, to bylo jako fakt zajímavé,

to bylo jiné než jinde.

-Já jsem si v tomhle tom našel svůj anglický předobraz,

který mi teda hodně otevřel oči. Logicky, jak jsi správně říkal

na začátku, čísla, čísla, čísla, než mi došlo,

že to moje auditorium nikdy

Proti proudu nepřekoná, protože to je úplně jiná kategorie.

A ten dotyčný říkal, pokud to bude poslouchat 20 lidí

a já 10ti z nich pomůžu, tak vlastně to dělá,

má to smysl, jo. Kecal bych, že jsem altruista,

takže samozřejmě to nějaký byznysový dopad

pro mě by mělo mít jako cokoliv, co všichni děláme mediálně,

ale, no, honba za tisíci zhlédnutí,

které ti nic nepřináší, si myslím, nebo už se

mi to i ukázalo, nedává smysl.

-Hele, určitě, víš, já jsem tuhle debatu měl hodně

v létě, když jsem přemýšlel a teď jsem byl takový skleslý

jednu dobu, že jsem si říkal, hele, já jsem tady s těmi

podcasty začínal a byl jsem ten největší a teď

je tady spoustu podcastů, které jsou

dle čísel větší než já. A vlastně jsem taky došel k tomu,

že jako, i když jsi jako médium, tak ano, to nejčtenější médium

je nejspíš Blesk, jako my dva možná asi Blesk

nečteme, jo, a možná máme radši, já nevím, Deník N, který...

A teď jako, chceš být ten Blesk a dělat ty věci,

které dělá Blesk, protože to vede k těm číslům,

nebo chceš být ten jako Deník N, jo.

A přesně k tomu, co jsi říkal s tím pomáháním,

já si myslím, že to je super, já, když jsem začínal

s Proti proudu, tak jsem si dal asi 3, nebo 4 věci,

proč mi to dává smysl i přesto, že to nikdo neposlouchá, nebo jo,

já jsem si ze začátku řekl, že ten podcast budu dělat,

protože se naučím ptát se na zajímavé otázky,

což mi přijde dobrý životní skill, nebo jako schopnost,

že vlastně je to způsob, jak potkat zajímavé lidi,

se kterými bych si chtěl stejně popovídat. Řekl jsem si,

že když to pomůže aspoň jednomu člověku,

tak to dává smysl, což je přesně takové to snížení

té laťky a myslím si, že jsem si řekl tenkrát ještě,

že se na tom naučím vytrvalost, což je něco, co mi dělalo

problémy, jako dotahovat projekty do konce a byl jsem

takový startovač, který projekty opouštěl,

takže jsem to bral jako něco, na čem se naučím tu vytrvalost.

A díky tomu, že jsem v tom měl tady ty 4 věci,

které dávaly smysl mně, tak jsem jako vydržel těch třeba

prvních 6 měsíců, kdy to nikdo moc neposlouchal,

až k tomu, že se to začalo zvedat,

zvedat a vlastně každý měsíc to začalo růst.

-Jaký je teda vlastně trend dneska podcastu? Všichni říkají,

že rostou, já, když se podívám na svá čísla, tak rostou v Praze,

ale když vyrazím mimo Prahu, tak

vlastně saturace minimální.

-No, hele, já si myslím i, že s tím růstem je to trošičku

těžké, protože ano, roste furt počet lidí,

kteří podcasty poslouchají, ale zároveň vzniká stovky

nových podcastů, jo. Takže si myslím, že se hodně

jako rozmělňuje to publikum,

takže, a navíc vlastně dneska bojuješ jako přesně proti těm

mediálním domům, kdy vlastně všichni si

to uvědomili a všichni, ať už ekonomie, Seznam,

Czech News Center atd., všichni jako začínají generovat

hromadu podcastů, které samozřejmě oni můžou

propagovat skrz své kanály atd.

-Čísla, to je jasné, na druhou stranu,

jsem překvapený, jak pořád lokální na Prahu a Brno relativně

je podcasting záležitost.

Co teda dělat, asi všichni podcasteři, nebo všichni,

co o tom přemýšlí, co teda dělat, aby se vlastně

podcast dostal,

teď nechci, aby to znělo blbě, jo, ale na vesnici?

Aby vlastně pokrytí bylo daleko širší než dvě největší,

možná tři největší města v republice.

-Heleď, já jsem třeba pomáhal se spoustou, nebo spoustě lidem,

kteří chtěli vytvořit nějaké lokální podcasty a mně

to taky dávalo smysl, jo. Vlastně když máš jako podcast

o jihlavských podnikatelích, tak je mnohem snáž se dostat jako

do povědomí těch lidí v Jihlavě. A zase, asi tě nebude

poslouchat nikdo v Praze, protože tady lidé v Praze asi

nebudou zajímat jako ty podnikatele.

-Promiň, pokud máš cukrárnu v Jihlavě,

tak to dává velký smysl.

-Přesně, ale pokud vlastně jako jsi člověk, který žije v Jihlavě,

tak se třeba chceš dozvídat o těch lidech kolem sebe

a už tě jako nezajímají jako, já nevím, nechci to říct podruhé,

jo, ale jako Tomáš Čupr, nebo tady ta jako

velká podnikatelská esa, která jsou všude.

Možná tě zajímají spíš ty příběhy těch lidí kolem tebe,

kteří mají jako stejné podmínky jako ty,

kteří jsou ze stejného prostředí atd. Takže myslím si,

že třeba ty lokální podcasty můžou být jako velmi silné,

anebo fakt jako nichové podcasty.

Teď pomáhám třeba jednomu člověku s podcastem v logistice,

zase, jo, jako, kolik je lidí, kteří se zabývají logistikou,

asi pár tisíc jo, ale to je vlastně, nebo já nevím,

jestli jsou desetitisíce, ale máš jako na strop velmi

nízko, ale už to, že máš prostě jako pár stovek lidí,

které to baví, myslím, že je super a abychom si to dali

do perspektivy, tak

ten průměrný podcast, mám pocit, že v Americe má,

a teď jako nechci kecat, jo, ale to číslo bylo třeba

30 přehrání na epizodu. Jako vlastně ten průměr

je extrémně nízko a opravdu ta křivka je, jako je spoustu

podcastů, které jako poslouchá pár až pár desítek lidí,

a pak jsou ty mega slavné, na které jako všichni koukáme,

ale jako nešel bych do toho s ambicí být na těch,

na těch žebříčkách jako na prvních místech.

-Já jenom doufám, že až to Tomáš Čupr bude,

a on určitě bude, tohle to sledovat, tak že mi

nepřestanou vozit z Rohlíku věci. -Ne, jako Tomáš je super, jo,

ale na druhou stranu, pro mě je třeba rozhovor

s Tomášem Čuprem a s Tomášem Havrylukem o tom,

jak budovat firmy, byl super, na druhou stranu jsem si

velmi uvědomil, že já nikdy takový jako oni nebudu, jo.

Jakože ano, pokud jsi tady ten žralok a máš tady tu vůli,

kterou tady ti dva pánové jako mají a je to velmi zajímavé

sledovat tu jejich vůli, tak super, ale je i zajímavé

jako sledovat prostě, že to má své oběti

a to ti lidé si furt neuvědomí už, jo.

Každý chce být jako velký podnikatel a mít miliardové

firmy a to, že vždycky to má oběti v těch

dalších oblastech života,

o tom už jako to ti lidé nevědí.

-Hele, dokážeme do jedné, dvou vět, třech maximálně

nafokusovat lidi na pár myšlenek, které by si,

nebo otázek možná, které si mají zodpovědět,

pokud ke mně přijdou a říkají, Martine, jo, to je super,

že to děláš, my o tom přemýšlíme u nás ve firmě taky?

-Specifikuj to. Myslíš podcast vyloženě? -Podcast, no.

-Hele, tak zeptal bych se, dobře, proč ten podcast chci dělat.

Je to jenom proto, že to je trend,

nebo protože reálně mám něco, co říct, nebo co chci předat,

jo, nebo prostě protože, přesně, chci pomoct pár těm lidem,

komu chci pomoct a s čím. Tím bych začal,

nelámal bych si vůbec hlavu technikou, protože,

ať už si pronajmu nějaké studio, nebo vlastně si najdu

nějaké články a zjistím, co mám koupit,

to je poměrně jednoduché. A pak bych jako si dal záležet

na tom, jak s tím pracovat, a v té firmě, jak to spojit

s těmi dalšími kanály, jo. To znamená, aby ten,

jako už přemýšlet nad tím, že ten podcast teda bude mít

nějaké místo na webu, bude se z něj dělat třeba

nějaké klipy na sociální sítě, budu na newsletteru,

ale vlastně takové to jako propojení v rámci té firemní

komunikace, aby ten podcast nebyl něco osamoceného,

ale aby to vlastně byla jako součást toho,

co ta firma říká a komunikuje.

-Děkuju moc. -Díky, Martině, za pozvání.

-Když tě budeme chtít najít, kde tě najdeme?

-Dan Tržil je docela unikátní jméno, takže když dají

lidé do Googlu Dan Tržil, tak to najdou, ale dantrzil.cz,

Proti proudu, mám web, ceskepodcasty.cz,

takže ceskepodcasty.cz, pokud by třeba chtěli najít

nějakou inspiraci, co poslouchat, tak tam

je takový katalog českých podcastů, ale myslím si,

dlouhou dobu to bylo tak, že když dali české podcasty,

tak mě našli, myslím si, že ještě furt ten Google

je tak jako dobitý, že když budou chtít, tak lidi najdou.

-Teď mě napadá, že se musím podívat,

jestli už jsem u tebe v katalogu.

-Myslím si, že určitě, nebo měl bys být.

-Tak jo, já si to zkontroluju. Děkuju, děkuju za účast. -Díky.

-Tak to byl Dan Tržil.

Pokud jsme vás nadchli ještě víc pro podcasty,

tak jsme svoji práci udělali dobře. Ten můj určitě

likujte tam, kde právě posloucháte,

ať už na YouTube, nebo

ve své podcastové appce.

Určitě dejte odběr.

Dana najdete i u mě na webu, www.martinhurych.com,

v sekci Zážeh jako už ostatně všechny ostatní epizody.

No a mně už nezbývá, než jenom držet vám palce

a přát úspěch, díky.