Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle, tohle je Zážeh.

Dnešní Zážeh bude s Katkou Pavlíčkovou,

jednou z tváří značky BGRAM a jinak, a to se mi hrozně

líbilo na jejím linkedinovém profilu,

proto je koneckonců tady, machrem na Instagram.

Dobrý den, Katko.

-Dobrý den, krásné dopoledne. Jsem moc ráda, že jste

mě tady pozval. -Já jsem rád, že jste tady.

Ten důvod je, že minimálně tou mojí bublinou,

B2B bublinou, rezonuje vlastně poslední 2 roky,

přibližně celý Covid, jedna jediná síť a tou je LinkedIn.

Vy děláte Instagram. Část mojí bubliny se na Instagramu pohybuje

taky, takže jsem pojal nápad vlastně rozebrat něco dalšího,

co možná nám uniká jako prodejní kanál, a proto jste tady.

Jak jste se vůbec k Instagramu dostala?

-Já si to pamatuju velice dobře, protože když Instagram přišel

na trh, to bylo někdy v roce 2010, tak samozřejmě

chvíli to trvalo, než přišel do Evropy,

plus minus asi 2011, a v té době zrovna Apple vydával

iPhone 4ku na trh. Ono se to perfektně jako sešlo

v té době a já jsem tu 4ku zrovna si pořídila a samozřejmě

vidíte v App Storu takové ty doporučené aplikace a bylo

tam něco jako Instagram. Mělo to hezké logo s foťákem,

říkám, ty jo, to je zajímavé, to si musím stáhnout.

Stáhla jsem si to

a od té doby už na něm frčím, takže...

-Už jste nevylezla.

-Už jsem nevylezla, už mě to pohltilo.

-A co Vás zaujalo na ikoně s foťákem?

Vy jste fotila předtím?

-Já jsem fotila už od puberty, měla jsem svůj první digitální

foťák, tehdy ještě bez toho displeje, takže všechno,

co jste vyfotil, jste potom musel vrazit

přes kabel do počítače, abyste zjistil,

co z toho vylezlo. A ta vášeň k tomu focení je se

mnou spjatá de facto odjakživa, takže to si myslím,

že byl ten spouštěč toho, proč Instagram ano.

-Propadli jste tomu s přítelem dostatečně na to,

abyste si založili instagramovou značku BGRAM.

Co to znamená BGRAM?

-Je to taková zkratka, Be on Instagram,

buď na Instagramu, to asi mluví za vše.

-Tak nám značku a vlastně cestu k ní trošku popište, ať víme,

z jakého úhlu a pohledu tady budete dávat rady,

na které se za chvilku budu ptát.

-Ono je možná ještě zajímavé zmínit,

že my jsme se s přítelem našli na Instagramu v tom roce 2011.

My jsme se našli přes hashtagy a sledovali jsme se,

protože oba jsme v té době fotili,

takže jako to bylo docela vtipné. A když jsme se

poznali, tak my jsme každý dělali v nějaký branži a ještě

jsme vlastně vůbec nevěděli, že jako nějaký BGRAM tady

bude a že budeme tohle to dělat. A já jsem v té době

byla v klasickém zaměstnaneckém poměru a už nějakým způsobem

jsem si přičuchla k sociálním sítím,

protože v té době hodně frčel Facebook.

Prostě firmy začínaly mít facebookové stránky.

A já jsem si říkala, to je skvělé, to v té firmě

musíme mít taky, protože máme B2C segment, takže paráda.

A to už nějakým způsobem jako utvářelo nějaké moje zkušenosti

vůbec k sociálním sítím. A teď oslí můstek k tomu,

nebyla jsem spokojená v práci, skončila jsem, samozřejmě

nějaké zkušenosti mi dodaly sebevědomí,

abych mohla jít na volnou nohu a v té době jsem začala se

živit focením. Nějakou chvíli jsem to dělala a zjistila jsem,

že to úplně není ta cesta, kterou chci jít,

ale to focení mě baví. A tím, že už jsem vlastně byla

na Instagramu, nějak jsem se s ním seznamovala,

přišel mi strašně zajímavý a takový jako přirozený pro mě,

nativní v té době. Tak jako slovo dalo slovo,

já jsem ho začala zkoumat atd. atd. a s přítelem

jsme si říkali, hele, jako budeme sledovat,

co to jako dělá v zahraničí, protože tam už to bylo rozjeté,

už tam jako první firmy s tím začaly pracovat.

A já jsem si tehdy říkala, to bylo někdy asi 2013, 2014,

že to prostě určitě přijde do Evropy a že je jako nejvyšší

čas se na to připravit. A v té době se začala utvářet

ta myšlenka, pojďme založit něco, co bude lidi učit

s tím Instagramem. A do jisté míry to přišlo v dobrý

čas, protože tady v Čechách byla díra na trhu v tomhle.

Tohle nikdo nedělal, že by někoho učil s Instagramem,

a tím to celé odstartovalo. -Super.

Dnešní úkol, já Vám popíšu moji cílovku, moje možná prehistorické

nějaké názory, vy mi je tady rozmetáte na cimpr campr.

Mě poslouchají, nebo se mnou spolupracují

lidé, kteří mají v zásadě několik typů firem.

Všechny spojuje, že

mají produkt, který protistrana vnímá jako velmi drahý,

mnohdy dost ne sexy, nebo, v zásadě výrobní firmy,

IT studia, občas obchodní firmy, právníci,

většinou drahé hodinové sazby nebo drahý výrobek.

Všichni se pohybujeme na LinkedInu, kde

to většině z nás frčí.

Většina z nás ale slyšela něco o omnichannel přístupu, takže

hledáme druhý kanál.

A ta první věc je, že se soustředíme třeba na Facebook.

Syn mi říká, tati, Facebook je pro staré, což mi otevírá oči.

-To je milé od něj.

-Je mu 13, ahoj, Tomáši,

takže on je teďka víc milý než nemilý.

A začíná nám být jasné, nám starším, že třeba část

té cílovky se zrovna na Facebooku nepohybuje.

Na druhou stranu panuje přesvědčení, že Instagram pro to,

co děláme, není úplně vhodná síť.

Že Instagram je pro B2C,

consumer goods a

spíš tenhle ten směr. Pojďte nám to rozmetat a pojďte

nás přesvědčit, že i pro výrobní nebo IT firmu Instagram je něco,

kde bychom měli být.

-Já jsem ráda, že jste tady zmínil ty zkratky B2C a podobně,

protože já si myslím, že by k tomu člověk měl

přistupovat trošku jako modernějším způsobem,

protože ono de facto na těch sociálních sítích, a je jedno,

jestli to je LinkedIn, Facebook, Instagram, už úplně jako

B2B a B2C není. Ono dneska máte H2H, human to human.

Vždycky lidé obchodují s jinými lidmi.

Vy nejdete obchodovat s tou firmou, ale s nějakým

člověkem v té firmě. A je mi jasné, že ten LinkedIn

je pro takovéto obory, co jste zmiňoval, zajímavější,

protože ti lidé z těch firem se tam logicky vyskytují častěji,

takže máte větší šanci je rychleji oslovit.

Zase na druhou stranu spousta těch lidí nepracuje od rána

do večera a nějakým způsobem se chodí odrelaxovávat třeba právě

na ten Instagram, na ten Facebook.

Takže vlastně de facto vy akorát využijete jinou síť,

kam ten člověk stejně tak i tak chodí pravděpodobně,

akorát že na té síti, když se budeme bavit konkrétně

o Instagramu, ten člověk očekává jiný typ obsahu, nebo spíš...

Ono ten obor, který nemusí pro vás být jako zajímavý

pro Instagram, se tam dá odkomunikovat,

ale nebude to tou konzervativní cestou jako třeba právě na tom

LinkedInu, kde většinou se vypíšete,

dáte odkaz na nějaký článek, tečka.

Jenže na tom Instagramu je to vizuální platforma,

to znamená, že tam to všechno musíte ukázat. Tam to neobkecáte,

vy to tam musíte ukázat. A to je pro spoustu firem třeba

právě z toho odvětví B2B problém, protože přesně,

jak Vy jste to říkal, bude nějaký, nevím, nějaký stroj,

nějaký soustružník, cokoliv a vám to přijde,

že to není zajímavé, ale když se dneska podíváte

na Instagram a vyhledáte si nějaká konkrétní klíčová

slova z téhle té oblasti, tak zjistíte, že tam jsou tisíce

videí, kde vám vlastně ty firmy ukazují, jak to dělají tu práci,

co z toho vzniká, jací lidé tam pracují za těmi

stroji a de facto vlastně polidšťují tu svoji firmu.

A to je ta myšlenka toho Instagramu právě

třeba pro to B2B, prostě polidštit tu svoji firmu.

A pak to může fungovat.

-Pojďme teda co možná nejvíc prakticky.

V bonusu, který jsme spolu dohodli, bude, proč firmy

na Instagramu nejsou úspěšné. Já bych to teďka jenom lehounce

pootočil a vlastně, jestli dovolíte,

začal bych od píky. Pojďme probrat,

jaký má být třeba začátečnický postup, když po tom,

co jsme si právě řekli, jsem zatoužil soustružnickou

dílnu začít prezentovat

na Instagramu a zatím jsem na to vůbec nesáhl. To znamená,

jak třeba vůbec vytvořit profil, aby mě lidé začali hledat?

-Aby vás lidé začali hledat, tak, zmínil jste to,

musím si nejdřív ten profil založit.

Takže krok číslo 1, založím si Instagram.

Pojmenuju si ho tak, jak mě třeba lidé znají

buď z jiných sítí, nebo z mých webovek, aby lidé věděli,

co mají hledat. A já doporučuju hned první

krok udělat a to je přepnout ten účet na tzv. firemní.

Protože vy, když si zakládáte Instagram,

tak ho vždycky zakládáte do roviny osobního účtu,

i když ho pojmenujete firemním. Což znamená, že vlastně cokoliv

potom vy tam na tom Instagramu děláte,

tak nemáte měřené, tudíž nevíte, odkud k vám lidé chodí,

na co koukají, co se jim líbí, co se jim nelíbí a přepnutím

na ten firemní účet, což je mimochodem zdarma

pro tu firmu, vlastně okamžikem přepnutí a zveřejnění

jakéhokoliv obsahu vy hned vidíte, co se s ním děje.

To znamená, to je první krok. Pak je druhý krok, věci typu,

já tomu říkám jako obléct ho, takže dobrá profilová fotka,

která prostě v tom malém pidi kolečku bude

vypadat dost reprezentativně,

krátký úderný popisek, ve kterém napíšete, kdo jste,

co děláte, pro koho tady jste a co ti lidé od vás na tom

Instagramu můžou očekávat. Tady hodně lidí narazí

na problém, že nejsou schopní do 150 znaků napsat dostatečně

úderný popisek, aby to ti lidé, kteří přijdou kolem,

nějakým způsobem zastavilo a třeba, nechci říct přinutilo,

ale motivovalo k tomu, aby si to tlačítko sledovat dali.

No a pak samozřejmě ta nejtěžší část,

to je ta obsahová, kdy potřebujete něco

začít zveřejňovat. A tady je zase Instagram specifický tím,

že vy tam máte nějaké tři streamy obsahu, kam lidé chodí.

Třeba na LinkedInu, když si ho otevřete,

tak vy máte jednu hlavní stránku a tam vám to všechno teče,

to znamená, jste na jednom místě,

hodně podobně na Facebooku. Jenže na Instagramu lidé koukají

na tom svém home feedu, což je podobné tomu LinkedInu,

Facebooku, ale potom mají speciální kartu Reels,

kam chodí koukat jenom na krátká dynamická videa,

pak mají kartu Stories, kde mají zase krátké fotky,

videa, které za 24 hodin zmizí, takže tam jde o nějakou jistou

podobu exkluzivního obsahu. A teď vlastně vy musíte vymyslet,

co do všech těch kanálů jako tvořit. Což, když

já vždycky někomu řeknu, tak ten člověk si řekne, ježíš,

to je strašně moc práce, strašně moc času.

-Teď jste mi to vzala z jazyka. -Ano a, hele, ruku

na srdce, je to tak. Ta síť je poměrně časově náročná,

takže člověk musí vědět, že na to buď ten čas má,

anebo má peníze na to, aby zaplatil někoho,

kdo na to ten čas má, jo. A teď, když se budeme bavit

konkrétně jako, co tam zveřejňovat, tak, hele,

hrozně ráda bych Vám dala nějaký univerzální návod,

abyste tam dal fotku své kolegyně, která pije kafe

v kanceláři, ale nejsem si jistá,

jestli to je to, co ty lidi, které Vy tam chcete

oslovit, zaujme. Protože co si budeme říkat,

to, že někdo pije kafe v kanceláři,

to už je tam milionkrát ohrané téma a nevím, jestli to je to,

co tu firmu má formovat. -Teď mě napadla otázka.

Hodně se mluví o tom, že na jednu stranu se teda člověk

má oprostit od nějakých klišé a experimentovat,

protože musí najít, co ta jeho cílovka zrovna

na něm oceňuje, to je jedna věc. Na druhou stranu se říká,

že třeba ten feed by měl být konzistentní,

abyste byla rozpoznatelná. Tak co v těch začátcích s tím,

když teprve hledám? Mazat to, co se nepovedlo,

nebo nechat to tam vyhnít a doufat, že už vlastně po pár

měsících skrolování už tak na mě nikdo nedojde?

-To je zase asi individuální, ale Instagram má jednu skvělou

funkci, že když se vám něco na tom profilu nelíbí,

tak tam máte speciální funkci archivovat,

kterou to skryjete z toho profilu. Vám to zůstane

v takovém jako archivu, kde vám zůstanou ty liky,

komentáře, takže víte, co se tam dělo,

a když se třeba za půl roku rozmyslíte,

že to tam chcete vrátit, tak jenom kliknete a ono se

to tam znovu objeví, to je jedna věc. A druhá věc,

myslím si, že člověk by si měl plus minus říct nějaké třeba 3,

4 okruhy témat, které tam chce v tom obsahu točit a potom

vymýšlí, jakým způsobem je ať už nafotí nebo natočí.

Ale vlastně, když si to představíte,

že ten člověk přijde na ten váš profil,

tak on vždycky vidí 3 kostičky vedle sebe,

3 kostičky vedle sebe. A na tu první obrazovku se mu

průměrně vejde nějakých 12 kostiček.

A on by v těch kostičkách měl na první pohled vždycky vědět,

co děláte, jo. A spoustu firem dělá to, že oni třeba za sebou

dají 3, 4 příspěvky, které jsou tematicky stejné

a ten člověk přijde na profil a třeba zrovna

uvidí ty 4 kostičky, které ho nezajímají,

ale ono by tam toho mohlo být zajímavějšího víc,

ale de facto už ho to unudí a jde pryč. Protože ta síť

je extrémně rychlá a tam vlastně hrajete o vteřiny,

takže vy potřebujete prostě mít to dobře promyšlené,

aby to bylo pestré ten váš profil na ten první pohled.

-O vteřiny pozornosti toho dotyčného,

který zrovna je na mém profilu. -Ano, který prostě

kolem vás projde.

-Mluvili jsme o třech potenciálních kanálech, feed,

Story a Reels.

Typově, jaké typy obsahu do těch jednotlivých kanálů

dávat a případně, protože, jak jste říkala sama,

je to náročné, jaký obsah teoreticky a jak recyklovat,

pokud vůbec? -Když se budeme bavit o feedu,

tak ve feedu lidé nejčastěji začínají fotkami.

Ať už je to čtvercová, 4:5 na výšku, někdo používá ještě

zastaralý formát 16:9, což všechny zdravím,

už to tam fakt nedávejte. A tím člověk začne,

protože udělat nějakou fotku je to nejjednodušší,

vy si takhle vezmete telefon do ruky, zapnete foťák,

něco vyfotíte, takže máte to ve vteřině hotové.

Pak tam máte nějaká udělátka, kterými já vždycky říkám,

že to zprzníte tu fotku, že jo, a nahrajete

to a čekáte, co to udělá. Někdy to udělá něco,

někdy to neudělá nic, tak přemýšlíte, co dál.

Pak vám samozřejmě někdo řekne, hele, musíš dělat Reels,

protože teď je to hrozný trend, tak vy se do toho bezhlavě

pustíte, aniž byste si vůbec zjistili, jestli pro vás

ten formát Reels je vhodný.

A pak jsou lidé, kteří třeba mají nějaké vyrobené video,

které jim natočil někdo třeba na YouTube nebo na Facebook

a má to třeba 3, 4, 5, 10 minut, protože to vám tam dovolí nahrát,

a třeba ho vezmete a jenom ho tam nahrajete,

dáte ho k dispozici a většinou u toho videa zjistíte,

že to nemá moc dobrou dokoukatelnost,

protože ta dlouhá videa na Instagramu úplně moc nefrčí.

Pak si řeknete, dobré, tak feed mám nějak zmáklý,

tak jdu do těch Stories. A tady je důležité si zapamatovat

jednu věc, že Stories vidí primárně vaši sledující.

Ty Stories nemají možnost akvizovat nové lidi na účet,

protože to technicky není možné. To znamená, že de facto

ty Stories jsou, říkejme tomu něco,

jakože dal jsem si tě sledovat, tak mi ukaž,

co umíš a bav mě, jo. Ale abyste vůbec ty lidi nalákal

na ten profil, tak ten feed je pořád silná akviziční,

nebo silný akviziční nástroj. A pravděpodobně si řeknete, no,

ale jak tam dostanu ty lidi na ten feed.

-Vy mi čtete myšlenky. -Ano, ano, už jsme u toho.

Tak samozřejmě nejčastější způsob používáte hashtagy

nebo klíčová slova, protože ty slouží

k nějaké katalogizaci toho obsahu do různých témat.

To je to, co dělá každý.

Pak je další věc. To, co dělá dneska většina maminek

na mateřské a influencerů, že tam jsou od rána do večera

nalepení a všechno možné likují, komentují, což se o tom veřejně

nemluví, protože

lidem jako nepřijde důležité to říct,

ale prostě všichni to tak dělají, protože jak jinak

chcete o sobě dát vědět, než že budete interagovat.

A pak jsou takové případy, že třeba si zaplatíte

nějakou reklamu, pošlete tam nějaké koruny a necháte

ten Instagram, aby on k vám přivedl pravděpodobně lidi,

co by to mohlo zajímat. Takže to je takové nejčastější.

-Když teda budu začínat a třeba ještě nemám moc kuráže na

placenou reklamu

a zároveň jsem majitel firmy, tudíž nemám čas,

dámy prominou, v noční košili do oběda klikat srdíčka

a likovat cizí příspěvky,

jak si vybrat hashtagy, aby to bylo reprezentativní

pro to, co dělám, aby to nebylo, jako jsem taky viděl,

už jsem zase v pytli, hashtag, který nic neříká,

možná o mé náladě, ale k ničemu mi velmi pravděpodobně nepomůže?

Jak je kombinovat jednak ty velké hashtagy

s miliony uživatelů, ale zároveň

možná vlastní, nebo možná menší hashtagy, které

zacílí na mě? -Mně se líbí, jak jste zmínil,

že ty velké hashtagy mají hodně uživatelů.

To není o uživatelích, ale o množství fotek.

A spoustu lidí si naivně myslí, že když ten hashtag má třeba

2 000 000 příspěvků, tak je dobrý. Ale ono většinou

to značí jediné, že za nějakou dobu, třeba 10 let,

se tam nasbíralo 2 000 000 fotek.

To vám ještě vůbec neříká nic o tom, jestli je fakt dobrý.

-Tak vidíte, jaký jsem amatér.

-Nejste jediný. Přijďte ke mně, já Vás to naučím. Ale každopádně,

když se budeme bavit o tom, čím začít, tak já vždycky

lidem doporučuju, aby si napsali nějaká jako

kořenová slova pro to jejich podnikání. Dám příklad. Já vím,

že třeba BGRAM se zaměřuje na školení, marketing,

konzultace, podnikání. To jsou kořenová slova,

kterými začínám. A v Instagramu, když si dole kliknete

na takovou tu lupičku, přes kterou tam vyhledáváte

cokoliv, tak nahoru do toho řádku napíšete třeba to kořenové

slovo a teď on vám začne našeptávat různé kombinace,

které to slovo obsahují, a tím začíná ta práce s hashtagy,

že vy si vlastně děláte takovou jako rešerši těch hashtagů,

což ze začátku je časově trošku náročnější,

ale je potřeba to udělat, abyste vůbec zjistil,

jestli ta klíčová slova existují, kolik je pod nimi

příspěvků, jestli to vůbec stojí za to,

protože takové ty hashtagy, které mají příspěvků,

to bych vůbec neřešila. A pak se samozřejmě díváte,

co tam lidé zveřejňují, jak často to tam zveřejňují,

jaké typy lidí tam chodí, jo, jestli vůbec jako jsou to lidé,

které by mohlo zajímat, co děláte.

Vy jste schopný to z těch fotek nějak navnímat. To znamená,

že vlastně v začátcích jako se od tohohle odpíchnete

a zkoušíte to. A jak už jsem zmiňovala na začátku, vy tím,

že si to přepnete na ten firemní účet,

tak vy hned vidíte v těch přehledech,

jestli ty hashtagy vám vygenerovaly příchody.

Pakliže vygenerují, tak to děláte dobře.

Pokud tam nevidíte příchody z hashtagů, tak pravděpodobně

buď jsou ty hashtagy špatné, anebo ten typ toho obsahu

prostě nezaujal ty lidi třeba pod těmi klíčovými slovy.

A od toho se dá odpíchnout dál.

-Hashtagy česky, nebo anglicky? -Podle cílového trhu.

Já vždycky s radostí říkám, že pokud nabízím produkty

v Čechách a nemám zahraničí vyřešené,

tak je pro mě zbytečné cílit na zahraničí, když to tam neumím

dodat. Jednoduché.

-To máme, to máme hashtagy.

Ještě mě k hashtagům napadá jedna věc.

Vlastní hashtag, dává to smysl?

-Dává to smysl v případě, pokud očekáváte, že lidé

na Instagramu ho začnou sami používat. Typický příklad,

budete firma typu Pepíček s. r. o. a budete mít

třeba pobočky po celé republice. To znamená, že je velká

pravděpodobnost, že od vás lidé všude možně nakupují.

A pokud máte, dejme tomu, nějaké vizuálně zajímavé

produkty, tak dost často ti lidé se s nimi

chtějí pochlubit. A vy jim tímhle tím,

říká se tomu brandový hashtag, vy jim dáváte možnost,

aby de facto vlastně sdružovali ten obsah pod jedním klíčovým

slovem a pro vás to může sloužit jako zdroj obsahu,

může to sloužit jako nějaká komunitní část,

kde se sdružují ti vaši věrní zákazníci,

takže sdílí zpětnou vazbu, a samozřejmě do jisté míry

to slouží jako i taková vaše jako reference toho, co děláte.

Takže je x způsobů, jak se ten brandový hashtag

dá využít a já se bohužel v Čechách setkávám s tím,

že lidé si udělají brandový hashtag, ale oni jsou jediní,

kteří ho používají a pak to pozbývá smysl a

podle mě těm lidem to vlastně jako nedochází,

že to dělají jako nějak špatně a mohli by líp.

-Máme profil firemní,

máme vybrané hashtagy, možná jsme iPhonem 4kou udělali

pár prvních fotek. Teďka do toho chceme

šlápnout trošičku víc. Chceme, co vlastně vůbec chceme

na ten profil dávat? Chceme být určitě kreativní,

originální, to chce asi každý, ale reálně třeba pro tu moji

cílovku,

IT studio, nebo tu soustružnickou dílnu, jak byste na to šla Vy?

-U těch ajťáků záleží, jestli se propaguje ten ajťák

jako samotný, anebo nějaká firma, která zaměstnává

nějaký tým ajťáků. Protože vy to můžete pojat tím,

pojmout tím stylem, že buď chcete tím Instagramem

rekrutovat nové lidi do firmy, anebo chcete ukazovat,

k čemu výsledky té práce těch ajťáků slouží,

takže vlastně ukazujete ty finální produkty.

Takže na začátku je podle mě důležité si vůbec říct jako,

čeho tam chci docílit. Buď budu rekrutovat lidi,

pak mám asi úplně jiný typ obsahu, anebo chci ukazovat

lidem, hele, my děláme tyhle ty produkty,

ty produkty slouží k tomu, jsou pro tyhle typy lidí,

mají takovéto výhody a de facto vlastně chválíte ten svůj produkt.

-To znamená, jeden prodejní a jeden, v uvozovkách,

nákupní na lidi.

Pochopil jsem správně, že v jednom profilu

tohle to nedáte dohromady?

-Není to tak časté. Většinou zjistíte,

že se vám to potom tematicky láme a je těžší ten profil

potom vyhodnotit, co vlastně funguje,

protože se vám tam míchá jako několik publik a to měření

je potom komplikovanější. A většinou jako zjišťujeme,

že ty firmy spíš radši to využijí na ten jeden účel

a víc do toho šlapou a vidí třeba rychleji výsledky,

než když je to takový ten guláš, jo, mišmaš všeho.

-Mám potom teda na ten druhý účel zapomenout, nebo dává

smysl otevřít si dva účty?

-Někteří lidé to třeba řeší tím stylem, že ten druhý typ obsahu,

který má jiný účel, třeba není, není tak jako častý na tom

profilu a pak to třeba řeší tím stylem, že vytvoří

nějaký jako speciální hashtag pro tenhle typ obsahu.

Může to být třeba právě pro to náborování, jo,

a pokud nějací lidé další, co třeba do té firmy chtějí

jít pracovat nebo už tam pracují,

tak vlastně sdružují ten obsah pod tím hashtagem.

A já dokážu si ty lidi jako odlifrovat do toho hashtagu

a tam jim ukázat, co potřebuju, takže může to být taky cesta.

-Tak mám už i obsah.

Hlavně na zahraničním webu jsou neuvěřitelná čísla článků o tom,

kdy správně a jak často na Instagramu publikovat.

Co Vy na to? -Já nemám ráda tyhle ty zahraniční nějaké,

ne prognózy, ale výsledky, protože oni to berou jako

globálně z celého trhu a nám už se xkrát stalo s klienty,

že třeba oni vlastně sídlí tady v Čechách a chtějí třeba cílit,

dejme tomu, na Jižní Ameriku nebo nějakou část v Americe,

kde logicky je časový posun. A tam se potom stává ta věc,

že vy jste zvyklý tady v nějakou denní hodinu zveřejnit

obsah, ale ti lidé na druhé straně buď spí,

nebo se teprve probouzejí, takže vlastně vy to musíte

celé jako přizpůsobit tomu trhu, kam chcete cílit,

a není to tak jednoduché. Neříkám, že to není

realizovatelné, ale musí k tomu člověk takhle přistupovat.

Takže jedna věc je, na jaký trh fakt cílím,

a pak je ta druhá věc, že dneska už máte,

ať už v rámci toho firemního účtu, přehledy o tom,

kdy to vaše publikum, které už si nějak nasbíráte,

je nejvíc aktivní. Takže tomu vy se dokážete přizpůsobit.

A navíc máte nespočet analytických placených nástrojů,

které vám de facto téměř na hodinu přesně řeknou,

teď to tam zveřejni, protože teď je tvůj peak a když

to tam zveřejníš v tuhle dobu, tak následujících třeba 24 hodin

to získá největší množství nějakých čísel,

které by to mohlo získat.

-Vím, že průměry a zobecňování jsou

vraždou jakýchkoliv konzultací.

Na druhou stranu jsme ve fázi, kdy ještě třeba tahle ta data

úplně nemám, nebo nemám tak široké publikum,

aby to bylo reprezentativní.

V takových případech, kdy s novotou ven?

-Já bych se zamyslela nad tím, kdy podle vás z nějakých

zkušeností to cílové publikum pravděpodobně asi na tom

Instagramu bude aktivní. Já to třeba můžu říct na našem

příkladu BGRAMu. Nás sledují primárně podnikatelé,

lidé na volné noze, majitelé firem a my už prostě

víme, že třeba pondělky jsou totálně zabité,

protože oni mají jiné starosti. To znamená, že nemá smysl

jim důležitá témata dávat v pondělí. A to si stejně

člověk jako postupně vypozoruje jednak z těch návyků těch klientů

a jednak mu ty analytiky jako fakt začnou docela rychle

ukazovat data. A třeba zjistíte, že vy máte nejsilnější druhou

půlku týdne a čas víkendu. Tak se nemusíte stresovat tím,

že na začátku toho týdne to tam budete prostě pálit,

protože de facto jako, nechci říct, že by to efekt

nemělo, ale není to nezbytně nutné.

Takže stejně ty začátky u člověka, který začíná,

jsou spíš o nějakém testování, aby jako vůbec zjistil,

kdy plus minus ti lidé na to reagují a od toho se člověk

nějakým způsobem odpíchne.

-Jak často s něčím novým ven, když začínám?

-S něčím novým myslíte jakoukoliv fotku, kterou nahrajete?

-No, nějaký post nebo nějaký obsah, abych vlastně

refreshoval ten svůj

profil, živil algoritmus a dostával se kontinuálně

před oči svých potenciálních zákazníků.

-Já se Vám to úplně bojím říct, že Vás jako odradím.

-Mě neodradíte. -Dobře, tak hele, řekněme si to takhle,

je jedna část, kterou po vás chce Instagram, což je nějaké

4 příspěvky týdně na profilu, každý den 2 Stories,

do toho 3 Reels týdně, což normální člověk se zdravým

rozumem, když tohle vidí, tak si řekne, no,

tak to je jako na Bohnice, jo. A pak se budeme bavit o tom,

co je realizovatelné. A dneska je takový standard

u těch firemních účtů, že fakt aspoň ty 2,

3 příspěvky týdně na ten profil dají.

Ať už je to fotka, video, Reels, to je jedno, ale prostě třikrát

týdně tam něco šoupnou a co se týká Stories,

tak už dneska ty firmy to dělají většinou každý den,

každý druhý den tam něco do té Stories prostě pošlou,

aby vlastně jako kontinuálně udržovaly tu pozornost.

Samozřejmě, když jste v začátcích, tak logicky máte

tu tendenci tam toho pouštět jakoby víc a víc a tam bych

zase byla opatrná v tom, co už jsem zmiňovala,

že třeba spoustu lidí má tendenci dělat strašně moc

Stories a na ten profil se trošku vykašlou. Ale ty Stories,

oni neumí přivést nové lidi, takže de facto,

pokud tam máte zhlédnutí 20 lidí a vy tam prostě každý den dáte 2,

3 Stories a stojí vás to hodně času,

tak si musíte říct, jestli se vám to kvůli těm

20 lidem každý den vyplatí, anebo radši zapracujete na tom

profilu, nejdřív si trošku vybudujete to publikum,

takže ho přitáhnete k vám a potom třeba zvýšíte ten obsah

těch Stories, protože už to budete mít komu ukazovat.

-Já jsem schválně začal budováním obsahu a vysíláním třeba do

zdi, jak to dělají v televizi, protože spousta těch mých lidí

jsou analytici, introverti, pintlicháři, jo,

detailisté a nemají rádi, když přivedou člověka na něco,

co je prázdné. Takže vlastně

dokázal bych si představit, že u některých z těch mých

posluchačů se právě teď dostáváme k tomu, jak vůbec

nabrat lidi na profil. Co s tím?

Protože ten Instagram je třeba pro mě docela jako

counter intuitivní.

Jak vyhledávat lidi a jak je vlastně, v uvozovkách,

přinutit, aby dali sleduj.

-Já to slovo přinutit nemám ráda, protože nucení na Instagramu

bohužel nefunguje. Tam mají lidé svobodnou vůli. Ale já si myslím,

že když to budu brát třeba, řekněme si to třeba na příkladu

toho Vašeho podcastu, který děláte, jo. Tak Vy byste

k tomu mohl přistupovat tím stylem, že tam na ten profil

budete dávat takové jako ochutnávky těch epizod a řeknete

lidem, hele, běž se tam prokliknout,

protože tam si to pustíš celé. Mohlo by to takhle fungovat,

ale otázkou je, jestli ten člověk,

který Vás třeba může sledovat na tom YouTube,

kde mu vždycky vyskočí zvoneček, že máte nové video,

jestli to samé potřebuje vidět na Instagramu,

když to má na platformě, která je pro něj

třeba technicky příjemnější.

Spousta lidí poslouchá podcasty ve svých Apple Podcastech,

Google Podcastech, takže oni si to rovnou pustí a jako,

proč by to měli vidět na Instagramu, když de facto

ten telefon jim to řekne ve chvíli, kdy to zveřejníte.

Takže je potřeba si říct, jestli tohle je cesta.

Na druhou stranu podcasty jsou a vždycky byly a asi

budou o lidech. A když je to o lidech,

tak ti lidé většinou nějak vypadají,

takže lidé jsou na Instagramu třeba zvědaví,

jak ti lidé vypadají. A obecně lidé na Instagramu,

myšleno ve fotkách nebo ve videích, vždycky fungovali

skvěle a budou fungovat skvěle. Prostě lidé se rádi

dívají na jiné lidi. A pak je to samozřejmě

i o nějakém jako vytahování nějakých jako highlightů

z toho podcastu, že třeba, nevím, něco Vás v tom podcastu

zaujme a Vy to zpracujete do toho profilu v podobě třeba

nějakého grafického vizuálu, kdy máte nějaký pěkný obrázek

a přes to bouchnete třeba jenom ten výkus z toho podcastu

a zase lidem řeknete, hele, běž si to poslechnout tam,

protože se tam dozvíš víc a víc. Může to být cesta, jo.

Martine, hlavně si to napište, protože to zapomenete a...

-Já přemýšlím, co dělám blbě nebo dobře.

Jasně, teď napadá mě, napadá mě ještě jedna věc.

Hodně často se diskutuje třeba v angloamerickém světě,

že dnešní pozornost opravdu vyžaduje hromadu produkce.

Získat pozornost lidí vyžaduje hromadu produkce. Jedna část,

která teďka relativně je menší, říká, recykluj, recykluj,

recykluj, druhá část, která momentálně asi dost roste,

je, každá ta síť musí mít nějakým způsobem

originální přístup, originální obsah.

Jak se z toho nezbláznit a jak možná některé věci

recyklovat a co určitě nedělat? Jo, protože některé věci věřím,

že nějakým způsobem recyklovat jde. -Já si myslím,

že u těch fotek ta recyklace je na Instagramu poměrně častá

a dá se s tím dobře pracovat, protože vy, když už ty fotky

fotíte, tak ty naše telefony nebo ty naše foťáky je dneska umí

vyfotit ve velkém rozlišení. To znamená, že vy jednou

zveřejníte nějakou fotku, pod kterou potom píšete

nějaké myšlenky. A vy víte, že třeba o tom tématu se chcete

za nějaký čas bavit znovu a víte, že třeba ta fotka nějakým

způsobem zafungovala, ale na Instagramu to moc jako

nefunguje, že byste tu fotku znovu zveřejnil, jako to,

je to méně časté. Spíš se snaží ti lidé,

když už tu fotku jednou nafotili,

tak ji třeba oříznou zní nějaký kus, čímž vám vlastně

vznikne de facto nová fotka a vy to pod tím můžete

zase znovu nějak jako vykomunikovat to,

o čem chcete mluvit. Může být. Jako dělá se to často.

U té recyklace na Instagramu se setkávám v poslední době čím dál

tím častěji, protože když už někdo ten Instagram

nějakou chvíli dělá, tak je prostě vyčpělý s těmi

nápady, to jako, kór když se o to staráte sám.

Ne, když za rok vystřídáte 4 holky, které se vám starají

o Instagram, to je něco jiného. Ale když jste sám,

tak logicky dojdete do bodu, když si řeknete,

co tam mám pořád dávat. A pak přichází na řadu něco,

čemu já třeba říkám audit Instagramu,

kdy já tomu člověku prolustruju kompletně jeho obsah,

jeho statistiky a tam dokážu zjistit,

jaký typ obsahu mu funguje,

co to s těmi lidmi dělá, jestli víc komunikují,

nebo se proklikávají na web, co vlastně

na základě toho udělali. A díky tomu vlastně tahle

ta témata my zrecyklujeme a prostě je trošku

jinak popíšeme. Protože ti lidé kolem vás furt proudí a nikdo

nebude rolovat 70 fotek dolů, aby si tam něco přečetl,

na Instagramu ne, jako málokdo. Takže toho vlastně můžete

využít a já jsem přesvědčená, že se tohle dá dělat

na všech sítích, nejenom na Instagramu.

-Okay. Poslední věc, kterou bych dneska rád lehce probral.

Několikrát jsme tady zmínili Reels. Reels jsou dneska,

řekněme, propagované jako jeden z mála ještě fungujících

kanálů, kde nemusíte platit a je nějaká šance na zhlédnutost,

na zhlédnutelnost.

Za a, je to pravda, a za b, jestli jo, jak teda vlastně

k tomu přistupovat a jestli tady

i sem musím vlastně tvořit

originální obsah? Protože stejně tak,

jako se mluví o Reels, tak se mluví třeba pro mladší

věkovou skupinu o TikToku,

mluví se o YouTube Shorts. To jsou vlastně další dva

velmi podobné formáty, tři,

kde kdybych měl všude plodit originální

obsah, tak se z toho zblázním. Tak jak přistupovat vlastně

k téhle té části?

-Trošku mě zaujala ta informace, kdy jste říkal,

že Reels jsou jediné místo, kde se ještě nemusí platit.

-Já jsem to myslel tak, že tím, že jsou

pro Instagram relativně nové, tak se tvrdí, že jsou algoritmem

protěžované a je tam větší šance, že budete zhlédnuta, tak.

-To si nemyslím tohle, jo. To nevím, kdo to řekl na základě

jakých dat, toto je spíš asi nějaká obecná

bublina kolem Reels. Ale jako když se zamyslím nad tím

formátem, tak ono je to de facto,

lidé tomu říkají na rovinu vykrádačka TikToku.

Prostě Instagram už nevěděl, co udělat, tak si řekli,

tak tam prostě bouchneme tahle ta krátká videa,

protože to je nějaký trend. A já musím říct, že ono

spoustu lidí, kteří ty Reels tvoří,

tak většinou recyklují obsah z TikToku, kde to vytvoří,

a je to z jednoho prostého důvodu. To, co se

Instagramu prostě nepodařilo, je ta věc, že TikTok má prostě

lepší nástroje na vytvoření toho videa.

To znamená, že ti lidé, kteří už v tom TikToku umí,

tak je to pro ně přirozené prostředí, oni si

to tam rychle vyrobí a pak to stejně jdou dát

na ten Instagram, protože tam na tom Instagramu

mají to své publikum. Takže tohle je způsob.

Jenže to by nebyl Instagram, aby nám do toho neházel klacky,

protože Instagram jako s TikTokem nějakým způsobem

bojuje, je tam rivalita a oni už mají vyvinutý dneska

algoritmus, který vlastně pozná, že vy jste nahráli

z TikToku video na Instagram. A co to pro vás znamená?

Samozřejmě oni vás jako nezabanují, to určitě ne,

ale takováto videa oni v tom algoritmu tak často jako

netlačí do nějakých jako trendových sfér,

ale spíš to omezují, protože oni sami chtějí,

aby vy jste používal to jejich rozhraní pro tvorbu těch Reels.

-Jasně, tomu rozumím.

-Takže jako ono to dává smysl. -Ještě mě napadlo

a to vlastně, jak jste se podivila.

Když bych srovnal vlastně stejný, když

už jsme teda mluvili o Zážehu,

když vezmu stejný highlight ze Zážehu,

až budu zpracovávat Vás. Kam Vás mám dát,

aby Vás bylo víc vidět?

Zpracuju stejný highlight ve čtvercovém formátu do feedu

a vlastně ten samý ve storíčkovém formátu do Reels,

nebo ve formátu na výšku do Reels.

Kde mám větší šanci, že Katku objeví?

-V obou těch kanálech. Ale důležité je zmínit to,

co my ještě u Reels nevíme, my vlastně vůbec nevíme,

kdo to vidí, jo, protože já se s tím setkávám u klientů,

že oni mi říkají, my jsme teď udělali Reels

a to má 10 000 zhlédnutí, ale jací lidé to viděli

vlastně. To nevíte. A pak se třeba dozvím,

že ten člověk použil jako podkresovou hudbu z knihovny

Reels, nějaký song, který má pod sebou

3 000 000 sekvencí z celého světa. Tak si řeknete,

takže oni to viděli, vidí to lidé v Americe,

ale to není moje cílovka. V tomhle prostě má Instagram

před sebou ještě poměrně dlouhou cestu a ti lidé jsou dneska tím

strašně jako oslepení, že ty Reels jsou prostě mantra

jejich organického dosahu, ale oni nedomýšlí tu věc,

že ono to sice fakt nějací lidé vidí,

ale vy nejste absolutně schopný ovlivnit, kdo to uvidí, jo.

Takže já jenom chci lidem říct, aby se jako moc

na to nefokusovali, protože to, že to má 10 000 zhlédnutí

ještě neznamená, že to fakt viděli ti správní lidé.

A na tom profilu Vy jste furt schopný třeba těmi hashtagy

nějakým způsobem si, v uvozovkách, zajistit,

že se to dostane tady k těm třeba Čechům,

Slovákům a do nějakých tematických oblastí,

které jsou pro vás jako primární.

-Takže kdybych měl omezit Instagram na jako

absolutní minimum, pořád to bude feed?

-Já jsem přesvědčená, že minimálně v začátcích ano

a stejně, no, já nemůžu říct, co bude za měsíc, za dva měsíce,

třeba už Instagram otevře lepší statistiky pro Reels a dneska se

tomu, nebo příště se tomu zasmějeme,

co tady dneska říkám. Ale v tuhle tu chvíli,

tak jak to funguje, nechci lidem říkat, aby Reels nedělali,

ale aby se na ně neupínali. Aby nespoléhali jenom na Reels,

ale pořád mysleli na to, že ten feed je to hlavní,

co jim generuje tu návštěvnost.

-Už víme, co nedělat. Pojďte na závěr v pár větách

vydestilovat nějaké destilované moudro BGRAMu,

shrnutí tady toho dílu. Co dělat na Instagramu,

abych byl úspěšný? -Můžu být expresivní?

-Buďte, tady nikdo nepípá, nestříhá.

-Okay. Já si myslím, že by si člověk měl primárně

vytáhnout hlavu ze zadku, pokud chce jít na Instagram.

Musí si otevřít hlavu, protože ta síť je extrémně rychlá,

musí tam být člověk stručný, musí mít nějaký vztah

k tomu vizuálu. Pokud ho nebaví fotit,

nemá na to nějakým způsobem talent, nebaví ho natáčet videa,

ať tam prostě nechodí, protože to pro něj bude ztráta času.

Další věc je ta, že to, že mi zrovna nějaký obsah,

nějaké fotky nefungují, neznamená, že to není cesta,

ale chce to nějaký čas, než si ti lidé zvyknou.

A potom další věc, je potřeba si ujasnit

i nějakou jako jazykovou mutaci té mé komunikace,

protože spoustu lidí je tam schizofrenních,

jednou píšou česky, jednou anglicky,

jednou mají české hashtagy, jednou anglické. Je to zmatečné.

Takže i ta konzistence by měla být v tomhle tom smyslu.

A pak je další věc, že by se člověk měl připravit

na to, že ta cesta, než uvidí nějaké první výsledky,

může trvat třeba půl roku, než vůbec se to projeví.

A musí na to být připravený. A asi úplně poslední varianta je,

že určitě bych se ani nebála placených reklam,

protože do jisté míry jsou na Instagramu v některých

případech furt levným způsobem komunikace,

ale jakmile už chcete něco prodat konkrétního,

tak už do té kapsy musíte jako sáhnout poměrně hluboko.

Ale ty možnosti tam jsou a jsou poměrně jako rozšířené.

-A to my máme zrovna hluboko do kapsy.

-No, tak to bude pěkné.

-Když budu mít třeba zájem o spolupráci s BGRAMem,

o audit a nějaké nakopnutí, akceleraci, zažehnutí mého

instagramového profilu, kde Vás najdeme?

-Jednoznačně webovky, bgram.cz, já jsem poměrně dost aktivní

na svém LinkedInu, takže Katka Pavlíčková,

když si člověk najde, může si mě dát sledovat,

protože mám účet tvůrce, že jo, to jsem si nastudovala.

A samozřejmě jako Instagram, protože tam pravidelně ve Stories

říkáme o novinkách na Instagramu, člověk se může

podívat, jak to třeba my děláme, protože my jsme B2B segment,

takže se člověk může podívat i, jak se tohle dá pojmout.

A myslím, že to stačí.

-Perfektní. Děkuju za návštěvu. -Děkuju za pozvání.

-Tak to byla Katka Pavlíčková z BGRAMu.

Doufám, že jsme vám ukázali další možné cesty,

jak se dostat k zákazníkům

a že to není jenom LinkedIn, nebo

síť pro staré, Facebook, ahoj, Tomáši, ještě jednou.

Budu rád, když budete tenhle ten díl

šířit mezi svoje známé a kamarády, když budete likovat,

protože jinak se o nás svět ani LinkedInu,

ani Instagramu nedozví.

Ve svých podcastových appkách, nebo na YouTubu určitě dávejte

subscribe, abyste nepřišli o příští díly.

Pokud vás zaujal slíbený bonus od Katky, tak se mrkněte

i na moje webovky, kde v sekci Zážeh

tenhle ten bonus bude určitě k dispozici.

No a já už vám jenom přeju úspěch a držím palce, díky.