Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle, tohle je Zážeh.

Dnešní Zážeh bude s Jakubem Pacandou

a bude o komunitách. Jakub je zakladatelem společnosti

Wuwej, je to velmi známý community manažer a jak jsem se

před natáčením dověděl, tak Jakub je i community

industry inovátor. Dobrý den, Jakube.

-Dobrý den, Martine.

-Co znamená community industry inovátor?

-Komunitní trh jako takový, je v podstatě nějaká věda, tzn.

vyrábíme komunity od začátku, tzn.

od 0 lidí po nějaký počet, ty musíme propojovat.

A ta inovace v tom je to, že nikdo to doposud neuměl měřit.

A abychom to třeba mohli prodat tu komunitu nebo jsme zjistili,

jestli nějaká spolupráce může být třeba vzájemná z komerčního

světa s tou komunitou, třeba s lídrem,

pro někoho zajímavá, tak potřebujeme většinou změřit

nějaké jako důvody, proč se

jako propojit. No a na základě toho, protože nikdo to vlastně

do teďka neuměl měřit, tak vnímám to, že tady

je ten potenciál být tím inovátorem v tomhle

tom trhu a směru. To se říká vymyslet vlastně

i jakým způsobem to měřit a dát těm komunitám skutečnou hodnotu,

umět je poměřovat mezi sebou.

-To jste začal zhurta,

což je dobře, my se k tomu dostaneme.

Velmi inovativně jsme začali s komunitou jako s assetem.

Já to vezmu pěkně od začátku.

Spousta lidí, včetně mě, má pocit, že potřebuje komunitu,

já mám taky svoji, B2B byznys sféra,

a budujeme si ji proto, že chceme vybudovat loajalitu

mezi námi a našimi, řekněme, fanoušky,

spřízněnými dušemi a tak.

Spoustě z nás se to nedaří.

Tak pojďme možná od začátku

říct, jestli vůbec skupinu

obdivovatelů potřebujeme, jestli má cenu v dnešní době

budovat komunitu a jak na to.

-Jo. Já bych asi zmínil první věc, a to je,

že je důležité si na začátku říct, jestli chci followery, tzn.

já jim chci něco diktovat, předkládat jim něco, tzn.

jako influence marketing, a tím pádem sbírat třeba na Instagramu,

na Facebooku, na fanpage v podstatě jako liky,

dávat to jako ty informace já z firmy, směrem z firmy,

anebo druhá varianta, že vlastně chci vytvořit

prostředí, ideálně nějaké diskuzní fórum,

to může být i reálná komunita, to může být event,

jo, tak v podstatě nějaké diskuzní fórum,

kde naopak ty podněty přicházejí právě od těch lidí

a já reaguju na ty podněty jako od těch lidí. V momentě,

kdy mám jako představu o tom, co potřebuju, tak se budu

teprve bavit o tom, jestli do té komunity se jako pustit.

-Řekněme, že mám zájem o tu druhou skupinu, to znamená,

mám skutečně, vytvářím nějakou platformu,

kde si ti lidé budou chtít pomáhat, budou si

sdílet zkušenosti z podnikání atd. atd.

Má cenu tříštit síly, nebo kdy je pro mě lepší začít budovat

skupinu svoji vlastní, a kdy je dobré se třeba

rozhlédnout potenciálně po trhu a zkusit využít toho, co už je?

-Jo. Určitě v momentě, kdy třeba začínám úplně start-up

a nemám dostatek peněz, tak je dobré si to vyzkoušet.

Jsou prostě nástroje zdarma, jako třeba facebooková

skupina, ona funguje. Tím, že ještě furt Facebook

funguje na lidech a na tom, že tam si dají zkrátka,

že byli na pivu a byli, já nevím, támhle někde

na dovolené, tak prostě jsou tam víc otevření,

ne jako třeba na LinkedInu. Na LinkedInu už to je víc

o tom CVčku, víc o tom být tam fakt profík a podobně.

A ta facebooková skupina, ti lidé tam chodí v podstatě si

většinou jako pro informace. A ten byznysmen,

který třeba začíná, tak může začít právě na základě

té facebookové skupiny, pozve tam prvních, já nevím,

10 lidí začne s nimi formovat tu komunitu a může vlastně

díky tomu i třeba testovat svůj produkt a podobně,

nebo dávat tam zákazníky dohromady, které vlastně bude

propojovat, vystaví si tzv. C2C komunitu, client to client,

co jsem třeba stavěl pro Twisto, a v podstatě v ten moment se

vyplatí určitě to zkusit sám.

V momentě, kdy se s tím trošku seznámím,

můžu prostě použít třeba i nějaké kouče,

konzultanty na ten community development, už jich je pár,

jako v České republice už se tím zabývá jako dostatek lidí,

my už to tady jsme tedy za Wuwej, ale mohl bych sám

doporučit některé, případně, když se na mě vaši posluchači

vlastně obrátí, rád je nasměruji.

-Tak to máme moment, kdy je lepší začít sám.

Kdy je lepší to radši ani nezkoušet?

-Jo. Tak třeba ve vašem případě, vám už bych spíš doporučil

zaměřit se na to, jestli náhodou na tom trhu není

někdo, kdo už tu komunitu, kterou vy potřebujete,

náhodou nevybudoval, jo. Dá se podívat, nemusí to být

už jenom na tom Facebooku, může to být linkedinová skupina,

může to být slackové fórum. A v podstatě je to i to,

čím se vlastně vůbec začala jako zabývat, sledovat,

kde je ta komunita pro toho našeho klienta.

Naším klientem je taky B2B, v podstatě jsou to spíš

korporace, jsou to větší firmy

a start-upy, které jsou třeba po seedovém nějakém kole,

mají dostatek peněz už vlastně na marketing,

na community development a začínají řešit ten hloubkový

community development. Tak v podstatě my můžeme díky

tomu přeskočit tu fázi toho community developmentu,

to je vlastně druhá fáze, pak se dostane ještě k té první,

tak můžeme jít rovnou k té poslední, community

managementu, tím, že chytneme na tom trhu nějakou komunitu,

která už existuje, a jednoduše ji buď koupíme,

třeba od toho lídra, nebo s ním začneme spolupracovat

a podporovat jeho vizi a vlastně tím se nám stane perfektním

community manažerem.

-Jste tady zmínil několik fází výstavby a udržování komunity.

Můžeme si je teda pro jasnost říct?

-Rozhodně. První fáze je určitě community planning. To znamená,

já si musím udělat nějaký komunitní plán.

To znamená, stanovit si hodnoty, stanovit témata, které chci,

aby v té komunitě se vlastně řešily s těmi členy,

aby věděli moc dobře, jakým způsobem bude probíhat

onboarding do komunity. To spousta lidí podceňuje,

jo, nabírají vlastně velikou šířku rychle a pak se diví,

že tam mají lidi, kteří tam vlastně nepatří.

Že jsou tam takové Alenky v říši divů, jo, prostě, kámo,

hej, připoj se tady do komunity, prostě potřebuji tam posbírat

je jak Pokémony, jo, a v ten moment v podstatě se pak

diví, no, ono mi to vlastně nefunguje.

Když to dám na příkladu, teď, když stavím třeba komunitu pro

Campiri, tak v podstatě propojuju lidi,

kteří mají prostě buď obytňák, anebo s ním chtějí jako cestovat.

A v podstatě ta primární věc, kterou tam prostě potřebuju

udělat, je ten zájem o ty obytňáky. Takže musí tam být

témata typu, kam s tím cestovat, kde si to půjčit, jo, a podobně,

výlety, skvělá věc. A toho prodejního vlastně

obsahu ode mě, jako od community developera, musí být míň.

Takže to jsme u toho planningu, musím si to naplánovat

a v podstatě většinou nevytvářím komunity na pravidlech

a doporučuju nevytvářet komunitu na pravidlech,

ale stanovit nějaký kodex a ideálně s prvními těmi

jednotlivci, jo, nebo desítkami lidí,

které si přivedete, ono vám stačí 50 lidí na začátku,

a s těma 50 lidmi vlastně vytvořit kulturu té komunity tak,

aby oni si ji vlastně každý, jak si tam něco přinese,

tak oni si ji začnou jako

považovat za svoji. A tím pádem, že si ji považují za svoji,

tak začnou tam vodit ty své další přátelé a kamarády, rodinu.

Je to vlastně rozdíl oproti affiliatu třeba,

kdy v affiliate programech se spíš jako míří na to,

aby se rychle třeba prodávalo, dostali jsme odměny,

tím pádem zveme spíš jako ty neznámé, takový ten odpad těch

našich kontaktů, zatímco v community developmentu,

když to funguje, tak vám tam lidé začnou vodit manžele,

manželky, přátele nejlepší, nejbližší, jo, a v podstatě

na doporučení. Takže to je community planning.

Pak je tam community development a to je vlastně ta inovace,

protože to jsme třeba museli začít

na tom našem trhu v podstatě lidem vysvětlovat,

dělat tomu osvětu, že vlastně je rozdíl

mezi community developmentem, který v podstatě se

ještě moc tady o něm nemluví, a pak community managementem.

V momentě, kdy mám plán, tak potřebuju

community developera. Jako když vyvíjím vlastně nějakou aplikaci,

tak v podstatě potřebuju toho developera, který umí

prostě podle toho plánu začít stavět ty, tu komunitu od nuly.

To znamená, začne první členy pozívat do skupiny,

začne tam právě pracovat na té kultuře s těmi lidmi,

propojuje ty lidi. Networking v komunitách je velmi důležitý,

ať už osobní, nebo ten digitální skrze Messenger třeba,

já mám desítky zpráv v Messengeru, otevřených diskuzí

denně, bavím se s těmi lidmi prostě,

jako kdybych s nimi byl na kafi, jo. Nedělám s nimi

Zoomy, protože to by bylo jako hodně zdlouhavé,

ale jednám s nimi přes Messenger,

většinou z nich dostanu i ty informace,

které bych prostě dostal třeba z těch icebreakových schůzek atd.

Takže to je community development, community

development je, řekněme, že se dostanete do té fáze,

kdy máte třeba ve skupině na tom Facebooku, na LinkedInu,

tak máte třeba nějakých 500 lidí, případně 1000,

to je taková první meta, kam byste se měl chtít dostat.

A v podstatě, pokud budete vytvářet B2B sféru,

jak máte vlastně vaši komunitu, tak v podstatě ani nemusíte

mířit na desetitisíce lidí. Vám stačí prostě 1000 lidí,

kteří jsou prostě ti praví a dát si hodně pozor

na to na začátku, koho si tam onboarduju,

což v podstatě už tady kdysi myslím říkal David Kolář,

tohle to zmiňoval, velmi schopný člověk,

který se v podstatě hodně dobře naučil, jak ty komunity

fungují na tom trhu. A pak je tu třetí fáze

a to je ten čistý community management,

to už znamená, že už tu komunitu mám a v podstatě já ji musím

jako nějakým způsobem vést, udržovat ji v nějakém,

nebo respektive sledovat to, co se v té komunitě děje.

Komunita by měla víc, to je další inovace od nás,

kterou tam sledujeme, říkám tomu content making ratio, tzn.

vlastně content

making poměr, tzn., to je poměr příspěvků,

které vygeneruji já jako lídr, nebo jako firma,

versus, kolik příspěvků se vygeneruje,

jako komunita samotná. Takže třeba nějaká dobrá komunita

na Facebooku, teď mám vlastně, spravuju jednu velkou

stotisícovou, tak ta vygeneruje denně 40-50 příspěvků.

-Probrali jsme fáze, teďka, já se snažím tady dávat praktické

rady posluchačům

a divákům. Občas vidím, že firma chce si vybudovat skupinu,

kde bude, řekněme, ohřívat potenciální klientelu,

ať už do budoucna, nebo nějaký "lít",

který momentálně propadl sítem a ne úspěšně. -Ano.

-Mám teda, říkejme tomu muzeum mrtvých hlav.

Nekomunikuje mi to, zatím jsem ve fázi,

kdy já vlastně do té skupiny cpu obsah a snažím se rozmluvit,

abych, případně potom za pár let, a k tomu se teprve

dostaneme, tu skupinu mohl nějakým způsobem vytěžit, prodat.

Co s tím? -Dobře, to je výborná otázka,

protože to opravdu řeší spousta lidí a i já, jo.

Třeba teď se zabývám jednou věcí, a to je,

jak třeba zmigrovat komunitu z Facebooku, ze skupiny,

třeba do takového Slacku. První takový oříšek.

Protože každá firma, která začne tohle to řešit,

ten community development, by měla přemýšlet i v tom

community planningu, že třeba začne na tom Facebooku

v podstatě lovit ty ryby, tam to je obrovský rybník,

co rybník, oceán, a v podstatě potom by mělo být tím výsledkem

třeba, že je dostanu do uzavřeného fóra u sebe

na webu, anebo třeba do aplikace mobilní.

Proto jsem říkal, že vlastně start-upy

tohle to velmi rády využívají. A jak to rozpovídat,

tak je to jednoduché. Ono potom, když je mrtvá

ta skupina, tak je dobré si zase napsat, těm členům,

zeptat se jich, co s tím, dát jim vlastně

i to pomyslné žezlo. Zkusit tím prostě,

zkusit najít mezi nimi moderátora, jo,

někoho šikovnějšího, než jsem já, případně se obrátit

na nějakého konzultanta, který vám to třeba jako dokáže

víc vysvětlit, nebo na nějakou agenturu, která vám

v podstatě to třeba dokáže spravovat.

A že už taky se tady rodí na tom trhu, už jich je tady víc,

nemluvím teď o agenturách marketingových,

mluvím fakt o community development nebo

community management agentura, tak vím už minimálně o dvou.

Holky z marketingu, velká komunita, která prostě,

Pavlína Louženská umí velmi dobře budovat komunity opakovaně.

Důležité je, ono to jako umět zopakovat, je to to důležité,

jo, v podstatě jednou, když se vám to povede, fajn,

ale myslím ti skuteční community developeři a manažeři,

postupně, tak těch je tady asi 100, když to řeknu.

Takže v podstatě se na ně třeba obrátit,

zeptat se jich, dojít si na nějakou komunitní akci,

už se taky tady dějí,

třeba od CzechCrunche, začíná tady vlastně se tímhle tím

tématem zabývat, a

v podstatě je to o tom jít si sednout v podstatě s těmi

lidmi zase na kafe, v tomto případě třeba

přes ten LinkedIn chat,

zeptat se jich na tom, jak by ta skupina mohla být.

A pak, jedna z takových fíglů, a to doufám, že posluchače potěší

a vás, taková ta metoda, když se vás na něco ten člověk

zeptá, Martine, poraďte mi tady obchod, tak vy řekněte jednu věc.

Hele, dej to do skupiny a já odpovím tobě

i všem ostatním. A naučte si ho vlastně jako sdílet příspěvek,

zeptat se tam. A když to vlastně jako neudělá,

tak vy mu prostě nedáte tu službu, protože v tom

Messengeru přemýšlejte, že to je vlastně váš čas,

máte nějakou hodinovku, a v momentě, kdy

ho tam nasměrujete, tak je to ta platba.

To, že vlastně on je aktivní v té skupině, je to ta pomyslná

platba za tu vaši radu, jo. A tím pádem si rozdiskutujete

i ty ostatní.

-Zaujala mě poznámka s potenciální migrací.

Dává smysl vytvářet, jak vytváříme, nebo

jsme vytvářeli donedávna, dvourychlostní Evropu.

Dává smysl vytvářet dvourychlostní komunitu?

-Teď nechápu moc otázku.

-No že necháte vlastně část lidí na, řekněme,

Facebooku, typicky, a část aktivnější klientely si

převedete třeba na ten Discord.

-Rozhodně. Dokonce to doporučuju. V podstatě teď jsem

pro klienta řešil to, že jsme odkoupili stotisícovou

facebookovou skupinu a ta vygeneruje, jak jsem říkal,

40-50 příspěvků, day to day dat, plošných dat, tzn. to je to,

co mě na té skupině zajímá, ne ani tak dělat té firmě

tam to PRko, jak většina marketérů prostě by chtěla,

ale mě tam zajímají v podstatě ne data o uživatelích,

o jednotlivcích, ale v podstatě jsem začal vnímat to,

co zajímá ten Facebook. Jeho zajímá, jak se chová

prostě Česká republika, jak se chová Slovensko,

tak mě zajímá v tomhle tom oboru, třeba to cestování,

jak se chová ten trh, takže teď třeba vím,

že skutečně díky naftě, jak šla nahoru,

takže prostě je to takové jako třeba tematicky jako těžké téma,

takže teď jako třeba i stopneme nějaké marketingové věci,

dáme je třeba až za 14 dní, protože ty data máme prostě

den, day to day. Takže určitě doporučuju si získat nějakým

způsobem tuhle velkou skupinu a odtamtud potom sleduju,

protože ty velké skupiny, díky tomu, že vlastně jsou

anonymizované a nevznikají tam vlastně míra důvěrnosti,

tak zvaná, tzn. ti lidé mezi sebou nemají vztah,

takže si dokáží tam mezi sebou nadávat atd.

a správce potom jsou z toho takoví jako

tumpachoví bych řekl. Tak v podstatě,

když ten community developer potom umí s tím pracovat,

tak si odklání v podstatě ty nejlepší příspěvky a lidi,

kteří tam sdílejí, do nějaké menší skupiny,

takže pro toho klienta, pro toho člověka,

pro tu firmu mám v podstatě druhou skupinu,

tam je nějakých 2500 lidí jenom, a v podstatě tam

už je to o té diskuzi víc, protože s těmi lidmi, přesně,

procházel tam ten onboarding na vstupu, prostě jsem věděl,

kdo mi přichází do skupiny, proč tam jde, protože tam třeba

můžu nastavit velmi dobře vstupní otázky. Takže on si

podle tří otázek díky tomu jako vyprofiluji nějakým způsobem

toho člověka jako

při tom vstupu. Je to takový ten dotazník,

když by přišel třeba do reálného klubu,

tak si taky do golfového klubu prostě nepustím někoho,

kdo tam prostě nepatří a kdo by tam dělal bordel, jo.

Takže vlastně v ten moment dává smysl to, no a pak třetí fáze,

a to je ta fáze toho vlastně, řekněme,

employer brandingu a advokacie, čistá advokacie,

kdy fakt jako ten zákazník nebo nebo ten člen té komunity

vás fakt jako obhajuje, jak prostě, jo, může Apple udělat

v podstatě cokoliv, tak prostě ten loajální

jablíčkář ho prostě stejně hájí, jo, můžou za to dodavatelé,

ale nikdy ne Apple. Tak v podstatě v ten moment,

ty lidi, když vidím v téhle té ještě menší skupině,

2500 lidí, tak pak ty největší advokáty si vlastně tahám

jako základnu, úplně tu základnu, někam

na to třeba diskuzní fórum v té mobilní aplikaci.

-Okay. To je fáze developmentu.

Teďka předpokládejme, že teda skupina nějak žije.

Jak ji udržovat v té další fázi community managementu

dlouhodobě žhavou, aby to počáteční nadšení vlastně

nevyhaslo a ta skupina mi přežívala a já jsem se mohl

připravovat na fázi třetí, ke které se hnedka dostaneme.

-V momentě, kdy vlastně se ta komunita rozdiskutuje, tak

v podstatě máte na jednu stranu vyhráno,

na druhou stranu to může být dost nepříjemné,

protože ten správný community developer,

který se postupně stane tím manažerem,

tak v podstatě by měl být hrozně na pozadí. A v ten moment

vlastně teprve ta práce začíná, ta skutečná, protože v momentě,

kdy vám komunita začne růst, tak tam najednou přicházejí lidé

i přesto, že máte třeba dobrý onboarding,

tak tam přicházejí lidé, kteří nejsou, ti nováčci,

v podstatě nejsou ztotožnění zatím s kulturou,

ještě ji neznají, takže vlastně tam třeba začnou

spamovat, jo, nebo prostě vám tam začnou dělat neplechu.

A takže vy sledujete tohle, ale vlastně z principu

toho taoismu, proto Wuwej, proto můj pes Lao´c,

tak v podstatě z principu taoismu wuwei znamená v podstatě

nechat jako věci plynout, jo, člověk jako community developer

a manažer se musí naučit vlastně být jako hodně krizově naladěný.

Jakože prostě, nic se neděje jako špatně, jo, i to, že si lidi

zanadávají na sebe a pošlou se někam,

je v podstatě čistý ten trh, jo, tzn.

že já to můžu sledovat a v podstatě můžu třeba upozornit

na to v Messengeru toho člověka, hele jdeš prostě,

tady nějaká kultura, zkus trošku, zamysli se nad tím.

Já jsem podstatě za celou tu dobu, teď jsem to nedávno

počítal, asi vystavěl 11 komunit a jestli jsem vymazal asi

2 nebo 3 lidi, jestli jsem jako smazal nějaký příspěvek,

tak jich bylo tak do 10

a to díky tomu, že vlastně jsem šel třeba tou metodou,

kdy toho člověka jsem nikdy jako neshodil ve stylu,

hele, jsi tady třeba sprostý nebo něco takového,

já jsem řekl hele, vyjadřuj se jak chceš, jo,

vlastně naopak, vyjadřuj se jak chceš, ale jako

děláš sám sobě v podstatě jako reklamu, jo,

vyjadřuješ se tady před spoustou lidí a v momentě, kdy vlastně to,

takhle se vyjadřuješ, tak vlastně si zavíráš

i nějaké dveře a teď vlastně většinou jsem viděl to,

že komunita se do toho pustila, že vlastně vznikne tam

takový trošku občas lynč a docílíte toho,

že ten člověk prostě, nikdo nechce být lynčován

nebo nechce být prostě za,

jako v očích někoho, jako za špatného,

takže to sám ve finále smaže třeba po pěti minutách.

Kolikrát ani nestihnu vidět něco, že někdo vypostoval,

jo, protože sotva to tam dá, tak tím, že tam ta kultura je,

že ti lidé si to vzali za to, za svoje, tak v podstatě

ho jako vybičují.

-Vypískají sami. Tak se mi splnil sen,

mám aktivní komunitu, která se stará z valné části sama o sebe.

Přerostlo mi to svým úspěchem přes hlavu, nemám na to čas,

nemám na to peníze a tím se velkým obloukem vlastně vracím

na začátek, kdy jste říkal, pro mě docela překvapivě,

že se s komunitami dá obchodovat. Ještě, než se

k tomu dostaneme, jak se teda případně dá najít

parťák do komunity, ať už sponzor, nebo se komunity,

nechci říct úplně zbavit, ale prodat někomu,

kdo bude pokračovat.

I moje přesvědčení, a vidím to okolo sebe hodně, je,

ta skupina se staví pro nějakou loajalitu vlastně

k tomu zakladateli

na začátku. Ten zakladatel může být člověk, může to být firma,

může to být cokoliv. A teďka docházíme jako

ke kritickému momentu, kdy vlastně ta loajalita se,

speciálně tím prodejem, trhá a já musím přejít, nebo nemusím,

já se můžu ze skupiny vždycky ohlásit,

ale vlastně jsem převeden pod někoho jiného.

Jak se tenhle ten moment dá vysvětlit, nebo jak vůbec

vy komunitní manažeři a developeři na tohle to koukáte?

Jak něco, co pro spoustu lidí je hodně intimní,

najednou se stane assetem a něčím, s čím se

normálně obchoduje na trhu?

-Musím říct, že v podstatě, když začínám přemýšlet o obchodu

a já, že se tím teď vlastně skutečně jako zabýváme,

už neděláme konzultace, už neděláme community development

pro jiné firmy než Campiri a Wuwej, nebo já osobně,

tak v podstatě, jak jsem zmiňoval,

že jsem založil několik skupin, tak jedna z těch

prvních byli zakladatelé a správci facebookových skupin.

A to bylo ve fázi, kdy jsem o komunitách věděl absolutní nic.

Já po svém fuckupu jsem v podstatě zjistil,

že můj největší, jako v jednom start-upu jsem měl

vlastní fuckup a zjistil jsem, že tou největší slabinou,

na čem to vlastně ztroskotalo, je, že neumím stavět týmy.

A protože jsem býk, tak jsem si řekl,

že ze své největší slabiny udělám největší přednost.

A fakt jsem na tom začal makat.

Začal jsem stavět tu facebookovou skupinu,

krom toho, že jsem vlastně začal stavět nejprve jednu komunitu,

která se potkávala v reálu, něco, jako jsou

Podnikatelský klub Smart Network, nebo Business

for Breakfast, ICA Tomáše Havrdy a podobně, tak v podstatě

jsem stavěl něco podobného a já byl tak jako, řekněme,

líný, tak jsem těm lidem řekl, jako na propojování jich,

protože mi říkali, hele Kubo, dej mi vizitku na toho druhého

atd., a mně to začalo vadit. Tak jsem řekl, hele,

já vám založím facebookovou skupinu, tam vás všechny naházím

a tam se propojte sami. Vlastně nebrat si to,

jakože já to pro vás udělám, já jim udělám

ten základní servis. Umožním jim nějakou tu věc,

ale všechno ostatní už si dělejte sami, jo, jako prostě,

tady máte prostor a vyřešte si to.

A v podstatě tohle mi začalo vlastně

ukazovat, jakože hele, tak tím, že vlastně jsem hned po půlroce

vygeneroval prostě 21 facebookových skupin, Praha,

Brno, Ostrava, mi začal fungovat reálné networkingy na lídrech,

tak jsem zjistil, hele, to je docela dobré,

mohl bych se začít živit jako consultingem, jo,

tak jsem začal konzultovat. No a k tomu jsem potřeboval

ale jako sbírat odněkud

informace, jak na to, jo, prostě od lidí,

kteří jsou chytřejší než já v tom oboru.

A vlastně jsem využil facebookové skupiny,

jsem začal teda stavět tzv. asociační model a to znamená,

vy jste říkal vlastně, že většinou je postavené na tom

lídru, jo, není. Ono potom to bychom mohli potom někdy jít

do toho, do úplného detailu. Jsou 4 základní typy jako komunit

a to tady asi teď dneska se sem nebude vejít,

ale rád vašim posluchačům nabídnu konzultace

bezplatné, jenom pro vaše jako to, hodinovku.

Konzultace mimochodem, jak se říkal, už nedělám,

ale rád vašim posluchačům, když řeknou, že

od Martina Hurycha ze Zážehu, že poslouchali to,

že by chtěli se mnou nějakou konzultaci.

-Slyšeli jste to, od Martina Hurycha ze Zážehu,

a Jakub poradí.

-Tak, já jim poradím velice rád, tak vlastně vrátím se zpátky.

Tak jsem si začal skládat tu zakladatele a správce

facebookových skupin.

A fakt jsem si dal práci s tím onboardingem,

já jsem tam víc lidí neschválil za tu dobu, než schválil,

jo, prostě každý se mi musel skutečně prokázat tím,

že má facebookovou skupinu, nějaký jako, že buď je to

správce, anebo, že to je moderátor.

Když se mi prokázal při tom vstupu,

tak jsem ho tam pustil. Ostatní ne. A tím jsem začal

pracovat vlastně a z toho consultingu jsme se

dostali potom do toho community development jako takového,

protože najednou začaly ty poptávky, jak jsem

konzultoval, tak lidi mi utratili jako docela dost

peněz, na můj vkus, jako za konzultace a za školení

a za webináře a podobně už v roce 2015. A já jsem

takový ten jako spíš řemeslník bych řekl než konzultant,

jo, prostě mě baví to řemeslo, já jsem prostě,

mě bavily ty komunity stavět, a když někdo se ode mě učil

a zaplatil, tak mě hrozně mrzelo,

když potom jsem za půl roku se ho zeptal,

ty jsi zaplatil tady 9000 za webinář, jo, řekni mi,

jak to, že nemáš vybudovanou komunitu?

A najednou se začalo jako mi vracet, to není problém jako

v tobě nebo to, ale ve mně, a já bych potřeboval

někoho jako jsi ty.

Já jsem se tomu půl roku fakt bránil, začít budovat komunity.

První byla, první z nich, kterou vlastně kdo,

kterou jsem začal stavět někomu jako na míru,

bylo Business Animals, jsme stavěli asi 3 měsíce.

Proto vím, že David vlastně Kolář udělal obrovský krok

jako k tomu community developmentu od toho tvrdého

salesáka na toho community developera.

-Zdravíme Davida, je to pravda.

-Davida zdravíme, je to pravda a fakt jako klobouček před ním.

Tak i tohle se vlastně změnilo, jo, že vlastně potom,

jak jsem stavěl potom Twistu komunitu a podobně,

tak, a vracím se i k té inovaci, že dneska, ještě před rokem

jsem měl, se mi začínaly vznikat jako konkurence, ty

agentury a ty konzultační firmy, dneska jsou to mí přátelé,

protože prostě ten komunitní trh tady potřebujeme spolu prostě

budovat, jo, a dát naopak vědět, že doba třeba billboardů

a televizí je prostě pryč a že prostě fakt firma,

která pochopí, že community development,

ono to je dlouhodobé, jo, ale, že investovat do té komunity se

vyplatí a vlastně přemýšlet nad tím,

jak z těch lidí dělat billboardy, jo.

To je ta filozofie moje.

-Jak to funguje v momentě, kdy

já třeba na jednu stranu nemám čas,

nechci budovat komunitu a chtěl bych si, když už teďka vím,

že se komunity dají koupit, nějakou vyhlédnout.

Nebo na druhou stranu, jak jsem říkal, jsem ten,

který, kterému už to přelezlo přes hlavu, možná s podnikáním

končím, nebo měním své podnikání, ta komunita už mi,

teďka to nechci říct úplně špatně,

ale neprospívá ani ona mně, ani já jí, jo. Jak s tím

teda naložit, aby to úsilí nepřišlo vniveč? Jste říkal,

že se tím, s komunitami dá obchodovat, tak pusťte

nás trochu do... -Dobře. Tohle to je v podstatě...

-...do království. -...teď s tou migrací,

jak jsem říkal, vlastně velké téma pro mě, jo.

To je něco, co teď řeším každý jako, každodenní chleba,

a v tom je ta největší inovace. K tomu, abychom dokázali

tu komunitu jako nabídnout, prodat, tak zaprvé musím

umět vyhledat. Takže já jdu a hledám na tom trhu,

když mě vlastně poptá nějaká firma a řekne,

já bych chtěl komunitu

takovou a makovou, nebo první fáze většinou bývá,

jakoby vystavte nám to, a já už jim dneska vlastně říkám,

hele a skutečně to chceme stavět?

Na trhu není tolik community manažerů a když začnete vlastně

s tím community developmentem, zase musím se jich zeptat,

jestli fakt chtějí tu komunitu stavět, jo,

jestli nechtějí, nečekají followery na Instagramu,

jestli chtějí fakt se věnovat diskuznímu fóru a těm lidem a mít

s tím jako fakt tu péči, jo.

Takže v podstatě, když si řeknou jo, odkývají a řeknou,

že ano, že tohle to je ta cesta, kterou fakt chtějí dělat,

tak pak v podstatě jsou 3 možnosti. Buď začnu

tu komunitu skutečně stavět sám, to je vlastně nejnákladnější

možnost. To znamená, musím totiž najmout community manažera,

ne senior, ale medior začíná na 60 tisících a výš.

Ty seniorní jsou 100 až 150 měsíčně. Teď on musí

tu komunitu vystavět, tzn. že tady se nebavíme jenom o tom,

že platíte community manažera nějakou dobu, jo, ale to,

že on ji musí vystavět, takže to máme třeba

3 roky, jo, natvrdo. Ty velké komunity,

které už existují, fungují, jsou na trhu třeba i 7, 8, 9 let.

Na tom Facebooku fungují statisícové komunity,

které prostě existují tam.

Takže v podstatě vím, že tohle to je to nejnákladnější

a furt je tam to nejvyšší riziko, protože ten community

developer to nemusí umět, nebo nemusí to dokončit do toho

stadia, které my potřebujeme.

-Pardon. Jenom, abychom si zrekapitulovali,

teďka už mluvíme teda o nákladech přes milion

až 2,5 milionu ročně a nemám ještě v ruce nic. Je to tak?

-Ano, přesně tak. To je fáze community developmentu.

Pak je tu druhá možnost. Jdu a na tom trhu vyhledám

nějakou komunitu. Já dám příklad. Tak třeba Shoptet

dlouhodobě podporoval Reshoper,

event, jo, je to komunita. Lidé, kteří se potkávají

nad stejným tématem, eshopy. Dlouhodobě je sponzoroval a teď

je vlastně nedávno koupili, protože se jim

to prostě vyplatilo. Asi si každý umíme představit,

proč pro ně byl tenhle ten event vlastně,

nebo tahle ta komunita důležitá.

Další příklad dám, třeba kdysi v historii, to málokdo ví.

Tak nějakým způsobem, UlovDomov, pěkný start-up,

tak v podstatě získal 28 facebookových skupin

s nabídkou, poptávkou realit. S tím vlastně získali.

Oni si podchytili tím trh, protože do těch facebookových

skupin chodí lidi, sdílejí tam, mám tady byt, chci ho pronajmout,

a oni to vidí jako první, jako správci.

Takže pokud jsou chytří, tak v podstatě si tímhle tím

vlastně plošně získávají data o tom trhu a můžou vlastně

skrze Messenger třeba napsat tomu člověku, hele,

co kdybychom vás dali i k nám na platformu,

ať se ta nemovitost vlastně prodá jako rychleji.

Takže to je druhá varianta, že vlastně teda odkupuji.

Ale mně tam v podstatě v momentě a to je, teď narazím na ten,

vlastně vy jste mi dal dvě otázky a teď je spojím, jo.

Takže vlastně to, že ten lídr zvažuje prodej,

tak je to jako ve firmách, když prodává se firma, jo.

Prostě ten člověk má nějaký důvod to prodat,

jinak doteďka to byla pro něj srdcovka,

tak dokavaď je to pro vás srdcovka, tak to nechce prodávat.

V momentě, kdy se rozhodne, že to prodá, tak už s tím pak

ale po prodeji nechce mít nic společného. Dám příklad.

Když jsme teď kupovali tu velkou stotisícovou komunitu,

tak v podstatě ten lídr to v květnu minulého roku nechtěl

vůbec prodat, prostě srdcovka, dal nějakou cenu a v podstatě

nebyla tam jako, nebylo tam téma, nebylo tam prostě,

nebylo to průchozí. A časem, v podstatě, jsem si s ním stále

udržoval vztah. A to dělá ta Wuwej, že vlastně díky tomu,

že se s těmi lídry bavím, propojuju, bavím se s nimi

o těch tématech v podstatě,

tak jsme došli do fáze, kdy vlastně někdy v říjnu

jsem mu napsal, hele, tvoje komunita tomu mému

obchodnímu partnerovi velice jako slouží.

My bychom tě chtěli jako, já bych tě chtěl nějakým

způsobem podporovat. Řekni mi, co bys nám třeba dal tady

za 5 000 Kč měsíčně, že bychom, co bys nám jako nabídnul?

A on řekl, hele, víš co, mně se změnila vlastně

životní situace. Mně se narodil syn, ta skupina

mi vyrostla o 20 000 lidí víc

a každý den tam řeším prostě nějaké spamy a podobně

a už mě to nebaví, jsem v tom prostě za poloviční úvazek.

A začal vlastně si stěžovat a já mu říkám, no,

ale ty jsi vlastně to nechtěl prodat nebo to a on říká,

hele, já bych vám to nakonec jako prodal.

A pak se prostě už jenom dojednali podmínky

a v podstatě se to odkoupilo. V ten moment ale nastává

pro tu firmu znovu ten stejný problém, jako v té první fázi,

ano, přeskočil se community development,

což je výhoda, ušetřili jsme v tomhle tom případě 7 let,

jo, práce toho community developmentu,

nicméně máme problém, že nemáme community manažera, jo.

Takže musím na tu komunitu vlastně se jako vzít community

manažera, někde ho nahirovat, a v podstatě je tam riziko toho,

že on mi to pošle do kytek. Že prostě nebude tam umět

tu firmu implementovat, jo. A první, co ty lidi prostě

napadne, kupuju velkou skupinu, komunitu,

abych si tam dělal PRko, to je první, co je napadne.

A já říkám to je to nejposlednější,

co by vás na tom mělo zajímat, jo.

Fakt třeba ta plošná data toho trhu, ne o uživatelích,

to mě vůbec nezajímá, mě zajímají ta plošná data.

Jestli je ta nálada na tom trhu dobrá,

jestli vůbec třeba chtějí kupovat, příprava,

jo, někdo hodí příspěvek a já vidím, že fakt polovina

komunity, což se nestává, většinou to je třeba 10 %

komunity to vidí nebo reaguje na to, tak když více

jak polovina lidí na to reaguje, aha, dobrý příspěvek,

mohli bychom ho dát na blok jako třeba, jo.

A vlastně inspirovat se tou komunitou v podstatě.

Takže, jak jsem říkal, day to day data. No a nebo pak

je tu ta třetí varianta, nejméně nákladná,

s kterou přicházíme a už ji i tady, už ji známe,

například spojením Czechitasu a Googlu, jo, kdy Czechitas,

Dita Přikrylová, aktuálně Formánková,

tak v podstatě tehdy, když začínala v tom roce 2016,

předtím, než dostala vlastně grant,

nebo podporu od Googlu, tak v podstatě přišla s tím,

ne s investicí, nebo že pojďte do mě zainvestovat peníze,

ale s tím, že vlastně přinesla na trh,

já bych chtěla prostě školit a prostě podporovat ženy k tomu,

aby byly prostě ajťačky. Ten silný, ta hodnota

té komunity, jo, nějaká ta vize, ta mise prostě, to,

co k té komunitě patří, k té komunitě. Fakt jako nemluvím

o skupině, nabídka, poptávka, je to prostě fakt silná mise,

jo, která prostě s Ditou pravděpodobně bude až do jako

do konce života, pokud nevyhoří, což se taky může stát.

Tak v podstatě pokud ten lídr prostě fakt to nechá,

tak v podstatě ta Dita se krásně trefila do CSR

vlastně toho Googlu. Protože zase na druhé straně

Google dlouhodobě řeší diverzitu, tzn. vyrovnání žen

a mužů ve firmě, víc ajťaček ve firmě.

No ale když na trhu nejsou, jo, tak jak je vlastně, kde je brát?

No tak dali 6,5 milionu tomu Czechitasu, aby ta Dita

vlastně tady mohla tohle to zhmotnit a ta spolupráce

vlastně byla výborná, jo. To je vlastně to gró,

s čím přichází Wuwej, protože my řešíme přesně to propojení,

a to nám začalo fakt dávat obrovský smysl. To,

že ta Dita měla nějakou tu vizi a tam může být na druhé

straně ta firma, která má podobnou vizi nějakou,

tak než aby budovala a investovala vlastně

a proinvestovala spoustu času, tak má tady rovnou community

manažera, který v podstatě se musel už prokázat tím,

že nějakou kvalitu má. Když staví 7 let skupinu

a dostaví ji na 50 000 členů, tak jako mám perfektního

community manažera. Když mu dám peníze na,

třeba ten milion, na vývoj ročně, jo,

mám tam třeba teď desetitisícovou skupinu

začínajících programátorů, jo, lídrovi je 18 let, tuším,

nebo 19, čtyři roky funguje ta skupina sama od sebe,

prostě nějak se vygenerovala, takže tady máme podobný prostě

model s tím, že si za to někdo stoupnul.

Tomu Czechitasu dal teď Velux 26 milionů,

aby to znovu posunuli, výrobci oken, a to je to správné,

kam prostě by se to mělo směřovat.

-To je super. Jak tohle to, protože hodně těch známých

komunit je B2C, jak tohle funguje na B2B úrovni?

-Jasně, tak třeba právě Wuwej komunita, moje osobní komunita,

je víc B2Bčková.

To znamená, jak jsem říkal, stavím to na Slacku teď aktuálně,

stavím to od září, taky tam teď mám víc mrtvé duše

a hned vysvětlím proč. Protože ten onboarding

do toho Slacku, zaprvé je složitější,

já tam zápasím s tím, že vlastně musím lidi naučit

Slacku v Čechách, to je jedna věc,

ale má to obrovskou výhodu, když je naučím Slack, takhle,

já nad tím přemýšlím tímto způsobem,

když je nenaučím na Slacku, jak je naučím chodit do vlastní

aplikace mobilní? Když je nenaučím na Slacku,

který už jako je funkční a ve světě ho třeba používají,

tak pokud nedokážu rozkecat ve Slacku, přivést je do Slacku

a rozkecat je tam, tak pak je složitější ještě

v mobilní aplikaci, jo. To si pak lidi prostě programují

aplikace a diví se, jo, oni naprogramují super aplikaci,

třeba aplikace Fiddo, skvělá aplikace,

která byla vygenerovaná pro pejskaře, jo,

a nakonec to sice mělo stažení, ale ta aplikace by měla fungovat

právě na té komunitě, jo, takže hardware funkční,

ale software nefunguje. -Protože pro mě to je další

kanál, který musím kontrolovat, že jo.

-Přesně tak, takže já vlastně potřebuju fakt se

zamyslet nad tím, jak tu skupinu vygenerovat.

A teď, proč mi vlastně ne, nebo, proč je složitější ten můj

Slack jako vystavět, teda

jako rozpovídat, je to, že tam jsou vlastně,

je tam vyšší úroveň toho, kdo tam je a není tam ta úplná

ještě míra důvěrnosti, teď jsem fakt tady v community

developmentu, jako ve fázi community developmentu,

takže tam jsou třeba jako manažeři a decision makeři

z korporací a firem, jo, kteří tam jsou zatím jako spíš

na tu kukačku a píšou mi v Messengeru,

už jsem je naučil psát mi na tom Slacku do soukromých zpráv.

A pak tam jsou na druhé straně ti lídři, jo,

těch velkých skupin. Takže třeba já nevím, dám příklad,

Klára Horton, CzechCrunch Shine, Lenka Šťastná,

Equal Pay Day, Gabriela Mrkvicová,

Podnikatelský klub Smart Network, Tomáš Havrda,

ICA, jo, a další a další.

Na druhé straně třeba jména jako Filip Kahoun, prostě bývalý

obchodní marketingový ředitel, například v H1čce, vy, že jo,

samozřejmě a tihle lidi jsou superbusy, jo,

a teď naučte tyhle superbusy prostě lidi,

že oni by se mohli zastavit a teď v té Pacandovo skupině,

nebo v té Wuweji by si měli jako začít povídat a že vlastně

je to nějakým způsobem pro ně třeba zajímavé,

že jim tam něco usnadňuju, jo, prostě propojuju

docela dobré lidi. No tak na základě toho jsme teď

jako začali přemýšlet nad konceptem, vytvoříme třeba

přes Airmeet, což je aplikace nová,

která je vlastně v zahraničí už zase populární,

vlastně virtuální

jako konferenci, a vy tam můžete udělat stoly.

A u těch stolů uděláme networkingová témata a vlastně,

jak jsem říkal, že tu konkurenci,

která minulý rok ještě byla konkurencí,

tak vlastně jim dám ta témata a zastřešujeme celý

ten komunitní trh. Takže tam bude stůl

o networkingu, stůl o tom, jestli interní,

nebo externě stavět tu komunitu, a vlastně se stane v tomhle

tom prostředí toho Airmeetu, jednou za měsíc to vlastně

děláme v úterý, poslední úterý v měsíci,

tak vlastně chceme tam vytvořit to, že teď i jak byl COVID,

tak v podstatě spousta lidí začala být rychlokvašných,

prostě webináře zdarma atd., tak v podstatě my jsme se

zaměřili na to, že vezmeme ty odborníky,

kteří dělají ty jednotlivé akce, a dáme je do jedné,

jako do jednoho, uděláme vlastně event

v podstatě během hodiny a půl, kdy vlastně ten,

spíš se zaměříme celkově, abychom přivedli ne 10 lidí

každý si na svůj event, ale abychom přivedli třeba 60,

100 lidí na ten jeden velký event a pak si ty lidi rozesadíme

vlastně k těm stolům tematicky, co je zajímá.

Takže vy přijdete jako host, jo, nebo jako posluchač,

nebo jako popovídat si, a pro vás třeba nákup komunity

nebude to téma, jo, takže si sednete o tom s nějakou

networkerkou, třeba s Gabčou Mrkvicovou,

jak vlastně začít networkovat třeba, jo.

Takže doufám, že jsem teď odpověděl na tu správnou...

-Asi, asi. Ha ha ha. Každopádně zajímavé to bylo,

musím říct, že o komunitách by se dalo povídat hodiny

a hodiny, je to momentálně téma, které rezonuje i tou

mojí bublinou.

Pojďme na závěr to shrnout do pár bodů.

Řekněme, že jsem extrémní paličák, chci si to zkusit,

chci si pokusit vybudovat vlastní komunitu,

protože třeba jsem v tak

úzkém segmentu trhu, kde zatím nikdo není.

Má smysl se o to pokusit? 3, 5 bodů, jak nezhavarovat dřív,

než jsem začal. -Určitě bych doporučil fakt si

rozmyslet plán, jako to je number one.

Druhá věc je, koho tam chci mít.

Jako ono se to nezdá, ale já radši budu mít třeba

v mojí komunitě, kterou potřebuju,

budu mít 200 vědců, když to přeženu, na to téma,

kteří jsou fakt jako, ví, o čem mluví, jo. V těch

zakladatelích a správcích je 600 správců. Nepotřebuju mít

10 000 lidí, kteří třeba ani nezaložili skupinu,

potřebuju mít 600 správců, kteří ví, o čem mluví, jo,

a řeší ta témata. Takže to je určitě druhá věc,

nepodcenit ten onboarding. Protože to, co neudělám

na začátku, se mi promítne potom jako v budoucnu.

Když si tam pustím ty lidi bez toho,

aniž bych je seznámil s tou vizí, to je další věc,

s tou vizí, proč je tam vlastně zvu,

nemusím tam mít fakt každého, potřebuju vědět, že ten člověk,

který tam přišel, ví, proč v tom třeba teď v tom Slacku

je, jo, co tam má očekávat. Má to být fakt jako

vydefinované od začátku. Pak, čtvrtá věc, když to vezmu,

tak je to, že musím nechat tvořit tu komunitu.

Já to jenom založím a v podstatě vytvořím to prostředí,

nastartuje se to, jo, ale potom je potřeba dát prostor

těm lidem, aby oni byli ti členové, musí si

to organizovat, jo, dám to na příkladu.

Teď otvírám v Českém Brodě Coworking,

prostě jenom prostor, a teď tam vodím lidi,

fakt na ulici potkám člověka, ať ví, že to tady rozjíždím,

pojď se podívat a řekni mi, co bys tady chtěl.

A nechám ho vlastně tvořit. V ten moment, jakmile tvoří,

jakmile si tam dá tu poličku, tak vlastně, tak je to jeho, jo,

a začne to tvořit. A teď vlastně v ten moment začneme tím,

že se začnou už ti někteří aktivnější angažovat,

začnou to brát za svoje, tak pak tam vzniká tzv.

komunitní duch, a to je to, s čím se lídr musí umět začít

jako zabývat. Komunitní duch znamená,

že když mám ve skupině 500 lidí plus já, jako lídr,

tak nejsem to já a 500 lidí, je to 501 lidí, jo.

A v ten moment, jak tam vzniká ten komunitní duch,

já to dávám jako vždycky na příkladu, že prostě fakt každý

tam dá nějakou energii, i ten, co jenom sleduje a prostě

dokud neodešel, tak tam dává energii,

energii prostě tu pasivní energii třeba, jo,

ale dává tam tu energii. A v podstatě nahoře někde,

jo, teď to trošku možná půjde do fantasmagorií a esoterismu,

ale já tomu fakt věřím, je to, že se to spojí a v ten moment

vlastně vznikne tzv. komunitní duch. A ten komunitní

duch, vy ho dokážete jako vydefinovat,

vy mu řeknete charakter, tzn. že dokážu říct,

že prostě slacková, ta komunita na Slacku moje,

je teď aktuálně spíš jako hodně tichá, hodně pozorující,

co se bude dít, jo,

zdrženlivá, taková trošku i jako, já jsem jako někdo,

jo, a není to jenom kvůli tomu, že to je Jakub,

je to prostě ten součet těch energií.

-Nafrněná. -Tak, nafrněná, přesně, teď tak trošku nafrněná, jo.

Takže já vlastně, když to lídr ví, tak v podstatě,

a teď se vrátím ještě k tomu, jsem ten lídr, který prostě

to chce fakt prodat, jakože se toho jako z nějakého

důvodu chci zbavit, a děje se to, fakt se

na mě obrací, tím jak si konzultuju ty lidi,

do katalogu si zavádím jejich komunity a děláme vlastně

tu matematiku za tím, vytváříme vlastně

nějakou metodiku, jak to měřit, jak změřit třeba social impact,

to je teď něco, co mě hrozně baví,

jako něco tak abstraktního jako sociální dopad komunity reálný,

jo, to prostě nikdo neumí měřit a mě hrozně zajímá,

že to určitě musí jít nějak změřit. Jo, jenom

ještě ten vzorec, ten matematický vzorec,

to E=mc na druhou, ještě nemáme, ale prostě on tam přijde,

jsme nejdál. A teď v podstatě mě zajímá to jako,

abych já dokázal být jako ten správce, ten vůdce,

vyrovnaný jako v úrovni očí s tím komunitním duchem.

Mě už potom nezajímá v té fázi ten člověk jako samotný,

individuál, ale mě zajímá ten komunitní duch.

Já už musím cítit, že když se tam třeba hádá ta komunita,

že je musím nechat být, že si to musí vyřešit, jo.

Ono to hrozně jako táhne, jako rozsoudit to a tak dále,

nenechat se. A to je asi ta šestá, nevím,

kolik jsem jich řekl, ale pro mě šestá, nejdůležitější,

nenechat se jako lídr vtáhnout do role soudce. Pokud jste soudce

a máte rozhodnout dva, tak vy vlastně,

v ten moment je to o vás a komunita nemá být o vás.

Jak to udělat? Dejte třeba, když máte ve facebookové skupině

dva, máte tu konflikt, vy je dáte stranou,

vy jim vytvoříte prostředí malé, kde si ten fight vyřeší.

Řeknete jim, hele, hoši, neštvěte mě, tady máte prostě to,

vyříkejte si to tady vy dva, jo, a nezatěžujte tím celou komunitu.

Protože spousta lidí si myslí, těch lídrů, si myslí,

že, no jako ty fighty vlastně jako přitahují tu pozornost.

Ona to je pravda, ale pak zároveň si rozděluju tu komunitu,

protože jeden souhlasí s tím, druhý souhlasí s tím, jo,

a vlastně já si ji rozbourávám, nebo ten kolektivní

duch se rozhádává a vzniká vám, a to je to nejhorší, co se stane,

že vám v komunitě začínají vznikat podkomunity, jo.

A to je něco, to tak nemá být.

-Když se rozhodneme využít tu hodinu, co jste nám dal,

kde vás najdeme?

-Najdete mě na LinkedInu, určitě Jakub Pacanda, jsem otevřený,

kdokoliv mi napíše, na chatu jsem tam v podstatě pořád,

nebo respektive reaguju velmi rychle

v nějakých svých hodinách, hodinovkách, a pak wuwej.com.

-Bylo to skvělé, Jakube. Děkuju moc.

-Děkuju za pozvání.

-Tak to byl Zážeh o komunitách s Jakubem Pacandou.

Pokud jste se rozhodli nějakou komunitu založit,

udržovat, vylepšovat, nebo prodat, tak jsme jenom rádi,

udělali jsme svoji práci dobře. Pokud community management

a development není pořád ještě vaše téma, tak i přesto doufáme,

že jsme vám přinesli nějakou zajímavou

a obohacující informaci. Všichni na svých aplikacích,

ať už podcastových, nebo na YouTube, dejte odběr,

ať se uvidíme i příště. A já už jenom děkuju

za pozornost, držím palce a přeju úspěch, díky.