Dobrý den, já jsem Martin Hurych a tohle, tohle je Zážeh. Zážeh je počátek akcelerace,
a akcelerace je něco, co potřebujete, abyste se pohli z místa.
Tím, že jste si našli tenhle podcast, tak jste pro tu vaši akceleraci udělali
ten nejdůležitější, totiž první krok. V Zážehu sdílíme zkušenosti z B2B podnikání,
hlavně z obchodu, z inovací, z práce s lidmi, ale i jiných oblastí firemního života.
Dneska budeme akcelerovat s Tomášem Páralem,
spoluzakladatelem a CEO společnosti MoroSystems. Ahoj.
-Ahoj Martine, děkuju za pozvání. -Rádo se stalo.
Tomáši, pověz nám, jak se buduje IT firma o 138 lidech?
-Je to radost, co bych ti měl povědět. Ne, tak pojďme vážně. My jsme si se Standou,
s parťákem, před 15 rokama, protože tenhleten rok to je 15 let,
co jsme firmu založili. Jako bych řekl, že chcem vyvíjet software,
nejdřív jsme to dělali jako živnostníci, a potom jsme spolu založili firmu, a na bázi
nějakejch jakoby principů, jo, v té době jsme o tom tak nepřemejšleli,
ale řekli jsme si, že co slíbíme, to platí, že chceme dělat s kamarádama,
že chceme, aby naše pověst byla na zlato,
jo, že nechceme mít žádný procesy a pravidla, ale chceme se k sobě chovat tak, jako bysme,
jako bysme chtěli, aby se ostatní chovali k nám, prostě na svobodě a zodpovědnosti.
No a tyhlety principy držíme, a proto si myslím, že to je, že nám to jde,
a je to radost prostě, děláme to v kruhu dneska už 138 kolegů,
kteří sdílejí ty stejný principy, a to mě těší. -Já jsem se právě takhle na začátek neurčitě
zeptal, protože mě fascinovalo, já jsem se v přípravě od tebe dověděl,
že vy jste se neznali dlouho, vy jste se potkali na projektu s parťákem.
A bylo vám řečeno, že by bylo dobrý, kdybyste spolu založili firmu, což se stalo,
-Ano -a většinou tohle nestačí na vybudování velký firmy se čtvrtmiliardovým obratem,
nebo téměř čtvrtmiliardovým obratem a 140 lidma na palubě.
Tam něco musí bejt víc, Tomáši.
Je to opravdu o těch principech?
-No, já bych řekl, že jo, protože my jsme se snažili dodržovat,
a už toho prvního projektu se nám dařilo naplňovat očekávání našich zákazníků,
a přitom nás to spolu bavilo. Jo, takže my jsme si vždycky zakládali
na tom, že budeme... To, co děláme, že budeme dělat dobře,
že na tom si budeme zakládat, a
tak se to nějak kolem nás nabalovalo skrze dobrý zákazníky, dobrý kolegy,
že to šlo samo. Samozřejmě, řešili jsme řadu průšvihů,
prostě vždycky naším cílem bylo ty průšvihy v ideálním případě neopakovat,
ale poučit se z nich a něco změnit.
Ale, řekl bych, že takhle jednoduchý to bylo.
-Tak nám pojď říct, co je to, co děláte dobře, co je to, co děláte v MoroSystems.
-No, jasně. Jakoby všechno, co v MoroSystems děláme, máme založeno na jakoby
tezi, že když lidi spolupracujou, tak mají lepší výsledky, jako když ne,
jo, a, řekněme, dneska to mluvíme tak a přemýšlíme, že propojením excelentní
týmové spolupráce, technologií a know-how pomáháme lidem ve firmách spolupracovat
a zpracovávat data. My vyvíjíme software na míru a skrze informační systémy,
transakční systémy, digitalizaci procesů, fintechový řešení jakoby naplňujeme
tenhleten náš účel. No a děláme to pro zákazníky z celého světa dneska.
-Nějaká užší, nějaký užší vymezení, ty jsi říkal fintech?
-Užší vymezení v tuhletu chvilku nemáme. Majorita projektu, který děláme,
jsou právě z fintechu, ale ten typickej projekt,
kterej my umíme zrealizovat, je, že k nám přijde zákazník, má know-how
a potřebuje provést vývojem softwaru. Tak my ho vezmeme do našeho týmu,
uděláme tým společnej, protože to je z našeho pohledu ten nejlepší způsob,
jak vlastně můžeme dodávat software, a
zrealizujeme naplnění jeho potřeb. Zákazník má odbornost, účastní se vývoje
a my ho tím provázíme a dodáváme technologicky řešení, který mu tu byznysovou potřebu naplňuje.
-Okey, vy jste rozkročený nejenom v Čechách, vy děláte i do zahraničí, jak se stane,
že člověk začne dodávat pro třeba eBay?
-No, náhoda tomu chtěla.
V principu se to stalo tak, že eBay má tady v Praze kancelář a asi 2. ledna
roku 2014 nám manažer té kanceláře napsal, že potřebujou udělat kalendář,
který by manažerům v Americe ukázal, co tady v Praze dělají.
No a já jsem mu hnedka večer, odpověděl.
Druhej tejden sem byl, další tejden jsem byl na schůzce. A v principu,
když se ozvala konkurence, tak my jsme byli dohodnutí,
jak to budeme celý dělat. Jo, vznikla z toho spolupráce, která trvá dneska už 8 let,
kdy dodáváme do eBaye systém, který řídí marketingovej proces napříč celou
zeměkoulí, od Ameriky až po Austrálii, organizuje 2000 lidí a organizuje
20 000 kampaní ročně, který eBay posílá. Takže náhoda tomu chtěla a současně
jsme se o to i zasloužili tím, že jsme rychle reagovali a současně jsme
od začátků jakoby naplňovali ty potřeby, který zákazník potřeboval.
-A tak teďka to nejdůležitější, proč jsme se domluvili, že se mi objevíš v podcastu.
Mě hrozně zaujal název, a na to si radši vezmu brejle, aby to nezkazil:
No Paskvil Agile. Co to je?
-No Paskvil Agile je iniciativa, kterou jsme s MoroSystems založili,
jejímž jakoby primárním účelem je
zlepšit spolupráci zadavatelů a dodavatelů vývoje software, v dodavatelsko-odběratelském
prostředí. My kolem sebe vidíme, že i v roce 2022 to prostě nefunguje dobře,
a zadavatelé vyhazujou spoustu peněz za systémy, které nepotřebujou,
které nenaplňujou jakoby byznysový potřeby, který mají, a jsou potom nespokojení a současně
jsou nespokojení i dodavatelé, protože ti chtějí dělat svou práci dobře a
celej ten systém jako nefunguje správně. My jsme si nechali v roce 2020 udělat průzkum
mezi 100 zadavateli a dodavateli, a zjistili jsme, že jako v principu 13 %
zadavatelů je spokojeno se stavem svejch projektů. Jo, neboli 86 % zadavatelů se
setkalo s tím, že jejich projekty nebyly hotový v termínu, ceně, anebo nebo byly neužitečný.
-IT projektů. -IT projektů, přesně tak, softwarovejch projektů,
no a my ze zpětné vazby od zákazníků víme, že se nám to daří, že výsledky máme,
a že se zákazníkům s náma dobře spolupracuje, a tak jsme si řekli, že o tom chceme mluvit
na veřejnosti tak, abysme, abysme to prostředí edukovali. Ta myšlenka,
která je ještě nad tím, je, že v podstatě každá firma bude digitální,
-To je pravda, no. -Jo, ať už bude využívat digitální procesy nebo bude mít
digitální produkty. Já o tom s oblibou mluvím tak, že dřív byl radiátor jenom železo,
ale dneska je radiátor prostě digitální nebo technologicky dílo,
který má část hardwarovou a část softwarovou, lednička je to stejný, a za mě je potřeba to,
aby, aby výrobci těchhletěch zařízení prostě uměli vyvíjet software,
a přistupovali k tomu správně tak, jak by se k výrobě softwaru přistupovat mělo.
-Ta se na to pojďte podívat, protože moje cílovka je z velký části menší IT firmy,
z další části třeba průmyslový výrobní podniky, kde přesně to, co říkáš, sleduju,
dneska minimálně každej přemejšlí o tom, jak
zdigitalizovat procesy ve výrobě nebo kdekoliv jinde.
Pojďme možná rozebrat, kde zadavatelé nejčastěji dělají chyby.
Jo, že ty jsi říkal, že během celýho toho procesu se dělají chyby, a dokázal
bych si představit, že člověk, kterej v životě neměl ve firmě nic vyvinutýho na míru,
nebo nikdy nedigitalizoval, a vlastně neví, co
má čekat, jak má zadat práci, dělá hromadu chyb. Z těch vašich zkušeností,
kde ty chyby jsou, a na co si dát pozor?
-Já bych řekl, že to začíná tím, že k výrobě softwaru, netriviálního softwaru,
je potřeba přistupovat jinak, jak
k výrobě hardwaru nejspíš. Jo, nebo ke stavbě domu.
Jsou věci, které jsou už jakoby 1000× ozkoušené a dá se k nim přistoupit jako ke komoditě.
Vývoj softwaru je komplexní činnost, kde zejména když vzniká něco novýho,
tak se nedá na první dobrou dohlédnout do všech aspektů.
Jo a s tím je potřeba už od začátku pracovat, současně to pro zadavatele bývá investice
a o investici je potřeba se starat, a tak jako, když investujete peníze,
tak si většinou hledáte nějakýho parťáka, průvodce, který, kterému důvěřujete,
a který, který vám s tím pomůže. Jo, a to bych doporučil všem, kdo nemá zkušenost
jakoby s vývojem softwaru, aby si našli parťáka,
který je tím provede. -Jak poznat dobrýho parťáka?
-No, určitě to není tak, že vypíšu výběrové řízení, a očekávám papírovou
nabídku, a budu vybírat nejlevnější cenu. Jo, my o tom mluvíme tak,
že je potřeba k tomu přistupovat jako k výběru partnera, jo,
v podstatě chvilku s tím parťákem randit.
Potkat se s ním, bavit se s ním o tom, jak přemýšlí nebo vlastně zjistit, jak přemýšlí,
jakou má vizi, jaké má hodnoty, jak vlastně přistupuje ke spolupráci se zákazníkem,
podívat se k němu do kanceláře, abych viděl, jak to tam žije.
Možná udělat si nějakej pilotní projekt, jo, kde se vyzkouší ta spolupráce,
jestli vlastně může vůbec fungovat.
Zajet se podívat k nějakejm zákazníkům nebo si ty dřívější zákazníky toho dodavatele pozvat
na nějaký referenční návštěvu nebo call, a zeptat se jich, jak se jim s tím
dodavatelem spolupracovalo. Jo, je to, je to hodně moc práce. Jo, je to určitě
víc práce než udělat papírové výběrové řízení, ale z dlouhodobého hlediska se vyplatí.
Přece jenom si vem, že když chceš utratit jednotky milionů korun, možná desítky,
což jako vývoj na míru stojí, tak hledáš partnera na rok , dva, tři, pět, jo,
a všechny tyhlety věci chceš mít zjištěný a zmapovaný a dohodnutý předtím než se
do té spolupráce pustíš. Jo, protože potom vyměnit toho, nebo v průběhu spolupráce zjistit,
že si nerozumíte v principiálních záležitostech, tak je prostě hrozně moc drahý
dochází k plýtvání. Jo, a já jsem tady dneska kvůli tomu, aby zadavatele neplýtvali penězma
při vývoji softwaru.
-Rozchod s IT firmou může bejt stejně tak drahej jako rozvod doma.
-Je to tak. -Okey, to máme teda zadavatelskou stranu.
Pro třeba tvoje míň zkušený kolegy IT dodavatele,
čeho se naopak vyvarovat na jejich straně, když vlastně chci někde nějakou zakázku,
čeho se vyvarovat, abych já si nespálil prsty?
-Tak je to, je to různý, jsou tady, že jo, my vycházíme z toho, že vztahy mezi zadavatelem
a dodavatelem by měly být vyrovnaný, jejich společný úsilí by mělo vést k tomu,
aby vytvořili společně to nejlepší možný dílo neboli dílo s největší přidanou hodnotou.
Jo, my se s našima zákazníkama nechceme strávit maximum času na to, abysme se bavili o tom,
jestli něco bylo ve scope nebo nebylo. Jo, jestli je potřeba zvýšit rozpočet nebo ne.
My chceme tvořit hodnotu a,
ale tak to nemají všichni. Tudíž ten trh vypadá různě,
jsou tady zadavatelé, kteří vypisujou právě papírové výběrové řízení, kde na základě A4
specifikace chtějí jednu cenu od dodavatele, a vybírají tu nejlevnější,
a potom ten dodavatel se tomu většinou přizpůsobuje, pokud chce,
pokud je zvyklej takhle pracovat, a tomu zadavateli, dá něco,
aby to vyhrál. Jo, může to bejt nižší cena, než je reálná, s cílem toho získat ty,
získat ty peníze potom na change requestech třeba nebo potom následném provozu.
Jo, nebo si do té nabídky dává buffery a rezervy.
Jo, tudíž pro toho zadavatele ta cena je jakoby vyšší nakonec, než by mohla bejt,
kdyby na tom s tím dodavatelem dělali společně. Jo, a my se takovejch věcí nechceme zúčastnit,
tudíž my jakoby máme zájem na tom, aby byli naši zadavatelé a zákazníci úspěšní,
a proto se je snažíme už v rámci toho výběrové řízení edukovat tak, aby,
aby věděli, jak to mají dělat a pomáhat jim v tom. -Já bych se zastavil u tý A4 plný requestů.
Podle tvojí zkušenosti je to, protože
ten, kdo si objednává software, chce tlačit toho svýho dodavatele do kouta,
anebo to je do značné míry i tím, že není zkušenost.
A tudíž vlastně se k tomu přistupuje jako k dodávce kachliček do koupelny?
-Já si myslím, že oboje, oboje, moje zkušenost je obojaká. Jsou tady firmy,
které mají dlouholeté zkušenosti s vývojem softwaru, ale dělají to právě tady
na bázi papírových výběrových řízení a fixed time, fixed price a jsou zvyklí bavit se
o change requestech. Jsou zvyklí, mají ten aparát, kterej tohleto je schopnej zajistit.
Ale současně jsou tady zadavatelé, kteří tu zkušenost s vývojem nemají,
mají skvělej nápad, jo, chtějí ho zrealizovat, ale neví, jak se vyvíjí software a
přistupujou potom k tomu dle zkušeností, které mají.
Já to plně respektuju a my jsme si říkali, že je chceme edukovat, že chceme,
aby byli úspěšní, v principu obě dvě ty skupiny, a proto jsme vytvořili iniciativu
No Paskvil Agile, skrze kterou to děláme.
-To je mi sympatický už i z toho důvodu, že jak jsme se bavili, dneska vlastně každá
firma potřebuje mít nějakýho parťáka v IT, téměř všichni něco vyvíjejí.
A na trhu s IT vlastně není volná ruka.
A tahle přehřátá, nechci říct úplně bublina, ale tahle přehřátá situace samozřejmě
vede k tomu logicky, že
na straně dodavatelů je velmi rozdílná kvalita. Setkal jsem se už i s tím,
že agile mnohdy mnohdy zakrývá
ne tu předpokládanou nevědomost, kam to může všecko víst, ale
nejasný procesy v dodavatelský firmě.
Nechci říct úplně lenost nebo neupřímnost, jo, ale jsou tam jiný věci, jak třeba tohlencto
rozkrejt, a jak se tomuhletomu vyhnout?
-My tady vidíme dva extrémy, jo, na trhu. Jeden extrém je ten, že se
velký projekty za desítky milionů soutěžej papírovou formou na jednu cenu,
a to nejlevnější. A jako řešení jsou tady, je tady...
Firmy si myslej, že řešením agilita, neboli
bezbřehé sledování jako agilních metodik, které jsou opačným extrémem v podstatě.
Jo, a mi No Paskvil Agile říká, naše zkušenost ukazuje, že je potřeba
vzít jakoby to nejlepší z toho světa tradičního a ze světa agilního, zkombinovat to a dát...
Za A to vede k vyrovnaným vztahům mezi zadavatelem a dodavatelem,
a současně zadavateli dát nějaké garance a dodavateli také. Tudíž my,
my v principu říkáme, že tyhlety dva, nejlepší je tyhlety dva světy propojit a
zkombinovat. Například, pokud bych měl říct, tak garance, kterou že jo,
smlouvy o dílo se podepisujou kvůli tomu, aby zadavatel měl garanci maximální ceny,
termínů a rozsahu. -Jasně -A to se ukazuje, že je nefunkční řešení. Ta garance,
z naší zkušenosti, musí být někde jinde. Ta garance musí být na úrovni kompetencí týmu,
na procesu, který vede k tomu správnýmu řešení na úrovni toho, že probíhá,
že zadavatelé jsou zapojení vlastně do vývoje na 14 denní bázi a dokážou si dávat
zpětnou vazbu. Tudíž nedochází k plýtvání, protože jsou v neustálém kontaktu.
Jo, tak ta garance spočívá na tom, že na bázi 14 dnů, což je nějaký minimální
inkrement, se zafixuje ten scope a ten potom ten tým dodá. Jo, není to tak,
že mám zafixovaný scope na 2 roky dopředu a spolíhám na to, že to vyjde.
-V tý čtrnáctidenní komunikaci,
jak by to mělo probíhat, koho potřebujete na tý druhý straně, aby ta komunikace
byla komunikací a nejenom informací o tom, že se někde něco děje.
Znamená to, že musíte mít na tý protistraně IT znalýho člověka?
-Já bych neřekl, že IT znalýho člověka, my tomu člověkovi říkáme product owner,
a to je člověk, kterej má jakoby vizi toho produktu nebo řešení,
které by mělo vzniknout, a potřebujeme, aby měl rozhodovací pravomoci a dokázal jakoby
říkat, co je důležitý a co ne, jo, tím zbytkem ho dokážeme, tím zbytkem dokážeme provést.
Jo, neboli my jsme tady ti specialisti na IT, na vývoj softwaru, víme, jak známe proces,
jak by to měl probíhat a do party potřebujeme právě za zadavatele někoho, kdo má tu vizi toho,
jak by to mělo vypadat.
-Takže spíš byznysovýho člověka. -Ano, je to, je to byznysovej člověk,
kterej zná potřeby. -Jasně.
-Ten tým, jelikož aby to fungovalo dlouhodobě, tak on musí být součástí jednoho týmu.
Jakoby produkt owner, vývojovej tým, je v podstatě v jednom týmu,
a společně pracujou na tom, aby vymysleli řešení, které pokrývá
ty byznysový potřeby. Jo, to je jakoby v tom tradičním způsobu práce si zadavatelé
považovali, že ta zadávací dokumentace, ať už jakkoliv velká je prostě základním
jakoby řídícím dokumentem, a nechtěli se o ten vývoj softwaru dál starat.
Prostě delegovali to na dodavatele a čekali, že za 2 roky dodavatel vrátí jakoby plně
funkční řešení. Jo, ale za ty 2 roky se změnily potřeby, změnilo se jako v podstatě
skoro všechno, protože ten svět je dneska hrozně moc rychlej a prostě ukazuje,
že funkční řešení je to, že ten zadavatel musí být jakoby u vývoje.
Je potřeba, aby se o něho staral, a díky tomu jakoby ušetří netriviální množství peněz.
-Vy jste dodavatel řešení na míru.
Já už jsem to tady párkrát probíral a zajímal by mě i tvůj názor osobní nebo firemní,
kdy se mi vyplatí začít přemejšlet o vývoji na míru?
-No je to určitě v nějaké velikosti, buď je to dle velikosti firmy, anebo je to od
složitosti toho problému, který řeším. Jo, já kdybych si dneska dělal třeba e-shop,
no tak by si ho, vzal by si Shoptet,
a tam bych to, v něm bych to do nějaké velikosti celej
ten e-shop provozoval. Jo, ale v momentu, kdy bych zjistil, že to zboží nebo moji
zákazníci mají jiný potřeby a já
potřebuju složitější e-shop, tak potom bych zvažoval, jestli můžu
upravit Shoptet nebo jiné hotové řešení, a nebo jestli si ten systém nechám jakoby
udělat na míru. Jo, a dneska všechny velký e-shopy v podstatě jsou udělaný na míru,
nejsou to žádný customizovaný řešení, protože ty potřeby jsou natolik specifický,
že úprava jakýhokoliv hotovýho řešení by byla možná ještě dražší,
než si to nechat vyvinout na míru. Jo, takže spíš jde o to,
jakej problém ten zadavatel řeší,
jestli existuje vůbec nějaká, nějaké krabicové řešení, pokud existuje,
tak bych to v něm určitě začal.
Minimálně v momentu, kdy začínám podnikání, tak bych si vzal nějakej software,
kterej existuje, pokud takovej existuje, -Jasně -A až v momentu, kdy zjistím,
že ty potřeby mých zákazníků nebo moje jsou jiný, tak bych zvažoval,
jestli se vyplatí customizovat tohleto řešení, nebo si ho vyvinout celý na míru.
-Takže nemáte nějakou interní cifru, ať už obratovou nebo na počet
uživatelů v MoroSystems, kde řeknete: Hele, pod 50 lidí ve firmě to třeba nedává smysl?
-No, když tam zákazníci chodí, tak my jim jakoby doporučujeme nejvhodnější řešení.
-Okey, jo. -Tudíž když se něco vyplatí dělat v R-tablu, no tak mu řekneme:
My vám to nevyvineme, protože byste tady u nás plýtvali, jo, my chceme dělat smysluplný věci.
-Rozumím. -Takže nemáme žádnou,
nemáme žádnou jakoby cifru,
jak bysme u zadavatele poznali, že se mu vyplatí vývoj na míru.
Je to všechno individuální. Na druhou stranu my jako firma
jsme postavení na projekty, který jsou v řádech milionů korun.
My neumíme dělat sto jako projektů za statisíce. My umíme udělat jednotky projektů za
jednotky milionů korun. -Tomu, tomu rozumím,
No Paskvil Agile je zhmotněnej, jestli dobře pamatuju, i v e-booku.
Určitě najdeme někde nějaký internetový stránky.
-Jo, přesně tak. Máme internetový stránky nopaskvilagile.cz,
kde si ten e-book můžete stáhnout a ten pokrývá jakoby 3 základní kapitoly,
který, kde my vidíme, že k tomu plýtvání jakoby dochází.
Jo, tudíž je tam kapitola o výběru dodavatele, je tam kapitola o nastavení rolí v rámci
vývojového týmu a je tam kapitola o zasmluvnění v podstatě té spolupráce.
-Já dennodenně minimálně 20× slyším: Nemám čas, e-book je dlouhej.
A to ještě nevím, kolik má stránek, ale už je dlouhej.
Jak zjistím, jestli to mám číst nebo ne?
-No, my jsme připravili check list, který má 5 otázek, a kterej si můžeš jakoby
jednoduše udělat, a pokud právě teďka vyvíjíš software, tak si ho můžeš jakoby udělat
obratem a zjistíš, jestli dochází jakoby k plýtvání, nebo ne. Pokud zjistíš, že ne,
tak gratuluju a jinak jsme tady k dispozici.
-Okey, o check list tě poprosím, a check list dáme jako bonus tady k tý epizodě,
aby teda všichni, co vyvíjej poprvé, měl šanci rychle zjistit, jak jsou na tom.
Velmi pravděpodobně neslavně, ale to už je jiná kapitola.
-Hele, já by si přál, aby to bylo slavně. Jo, protože mně záleží, aby to fungovalo,
protože to potom pomůže všem, pomůže to zadavatelům, a pomůžete i dodavatelů,
jo, že
tohleto odvětví bude jakoby dostatečně dospělý a vyspělý, že budou vznikat jakoby skvělý díla,
jo, a nebude se, ať už zadavatelé nebo dodavatelé nebudou,
nebude jim brát energii to, že si vzájemně nerozumí,
a že musí řešit nějaký krizový situace, a tak. Jo, takže já bych si hrozně moc přál,
aby to všem vyšlo dobře, protože v konečným důsledku to pomůže zadavatelům tak dodavatelům.
-Otočme trošičku list. Mně se na vás hrozně líbí jako na MoroSystems, že šlapete do osvěty výuky,
a to nejenom na vašem poli,
ale i na poli, který je Zážehu relativně vzdálený, přesto ho tady zmíním,
protože se mi to opravdu líbí.
Vy děláte osvětu krypto světa v kombinaci s charitou.
Jak tohleto jde dohromady?
-No, jde to jednoduše. My vidíme jako Blockchain jako technologii, která, někdo o
tom mluví jako o technologii budoucnosti, jo, a
snažíme se hledat případy užití, jak bysme to pro naše zákazníky mohli,
mohli zužitkovat. Jo, a v minulým roce jsme se dostali k bublině, které se,
říká běžně NFT a spousta, spousta článků na internetu, a tahleta bublina v principu
je dneska využívána k tomu, aby docházelo ke spekulacím s duševním
vlastnictvím digitálních jako produktů. -Promiň, já tě tady přeruším,
možná ne úplně všichni vědí, co je EFT, určitě všichni četli, ale ne úplně každej zná,
co to vlastně je NFT, můžeš to nějakým -Jasně -krátkým způsobem vysvětlit?
-NFT je v podstatě certifikát o duševním vlastnictví nějakého digitálního artefaktu.
Jo, typicky se dneska používá pro obrázky, kdy,
kdy to NFT říká. Já nakreslím obrázek a vytvořím k tomu NFT token,
který říká, že já jsem jeho vlastník. -Okey. -A tenhleten token já můžu nabídnout k prodeji.
Existuje tady spousta market placeů, kde ho nabídnu prodej, někdo si může koupit
a tím dokáže, může prokázat, že je vlastníkem toho obrázku.
-Okey. -Nebo toho digitálního vlastnictví. Jo, a dneska je to široce využívaný k tomu,
aby docházelo ke spekulacím s růstem hodnoty toho obrázku. Jo, a
my jsme si říkali, jak to můžeme, jak
to můžeme využít prostě pro dobrou věc, jo, a kolega Petr Andrle přišel
právě s myšlenkou toho, že bysme mohli tenhleten princip využít pro charitativní účely.
Čehož jsme se ve firmě hnedka chytli, protože hledáme způsob, jak bysme mohli pomáhat.
Jo, a v principu jsme vytvořili NFT market place pro charitativní organizaci Dobré víly,
kde si mu může každý z vás dneska koupit NFT token obrázků, které nakreslily děti,
o které se Dobré víly starají. Dobré víly pečujou o děti z dětských domovů,
jejich motto je "objetí víc než dárek", neboli přináším, ne hmotné statky,
ale ale vztahy, zábavu, objetí, péči, a proto se nám jakoby zdálo zajímavé spojit
právě tuhletu iniciativu s nimi, domluvili jsme se a vystavili
jsme pro ně digitální tržiště, kde, které, je to nový prostě fundraisingový kanál,
které Dobré víly můžou využívat k tomu, aby, aby měly větší rozpočet na péči děti.
-Minimálně v mý sociální bublině nebo v tom, co já dokážu sledovat, je to neortodoxní,
ale o to zajímavější přístup. Kdyby sice jsme minuli Vánoce,
ale na dobrý skutky není nikdy pozdě, kdyby měl někdo chuť vás podpořit,
kde tenhle konkrétní projekt najdem?
-Najdete ho na nftprovily.cz
a nepodpoříte nás jako MoroSystems, ale podpoříte děti v dětských domovech právě
skrze charitativní organizaci Dobré víly. Takže já bych byl rád,
jestli byste se tam všichni podívali, tak a chtěli vyzkoušet právě co to je NFT,
chtěli si nějakej token koupit a vyzkoušet si kryptopeněženky, práci
s Blockchainem, tak tady to je příležitost.
-Aby jsme se vrátili k tomu, co dělá Zážeh Zážehem,
když se vrátíme do tý tvý domény
vývoje softwaru a inovací, co se dá předpokládat, že se
objeví v následující měsících jako něco, co ovládne IT svět, nějakej inovační trend?
-Těžko říct, jo, jsou tady, o Blockchainu už jsem mluvil, je tady Machine learning,
AI, atd., to jsou jakoby trendy, o kterých se hodně mluví.
Pro všechny z nich se hledají use case teďka, jak to, jak to přetavit pro naplnění
byznysovejch potřeb, jo, takže teďka tady asi neřeknu úplně nic novýho.
-Všude slyším meta, je to něco, co v dohledný době bude mít reálný nasazení?
Jako metaverse, virtuální realita, rozšířená realita, nemáte zákazníky,
který by něco takovýho požadovali?
-Jelikož my se na to nespecializujeme, tak ne, pokud bych já chtěl tady virtuální realitu,
tak bych šel do jiných specializovaných firem -Okey. -No, ale běžně se to používá už dneska
jakoby v rámci, v rámci tréninku novejch zaměstnanců ve výrobách, atd.,
takže já ten trend sleduju, ale jsou tady specializovaný firmy,
na který já bych obrátil, kdybych něco takovýho chtěl.
-Obchod. Hlavně menší studia
mají problém, jak se vlastně prodává vývoj na míru, protože to je něco,
už jsme se o tom tady bavili, spousta lidí vlastně nemá představu,
co vývoj jako takovej znamená.
Nikdy to nedělali, vývojový studia, je jich tady jako houby po dešti, malý, velký.
Jak se prodává vývoj na míru?
-No, prodává se složitě, upřímně,
je to věc, která je složitě uchopitelná, bych řekl,
a třeba přímej prodej je velmi složitej. Jo, tudíž my k tomu přistupujeme tak,
že se snažíme dělat brand awareness, snažíme se mluvit o tom, jak,
jak vlastně fungujeme, jak dodáváme, co dodáváme, to je jedna věc,
a současně hledáme témata, která by pro naše zákazníky mohlo být zajímavé,
že to třeba ten Blockchain
-Jasně -Nebo umělá inteligence skrze, které chceme zainteresovat jakoby tu cílovou
skupinu, a potom se bavit o jejich potřebách, a třeba přijdeme na to, že vývoj na míru
je pro ně nejvhodnější možné řešení. -Okey, to znamená vystupujete v první řadě
jako konzultanti toho dotyčnýho, kterej k vám přijde? -Přesně tak, přesně tak.
A jedna věc je, když k nám někdo přijde, to je většinou ta jednodušší část.
Jo, to, kde je to složitý je přímej prodej ve formě: obvolám 100 firem a do všech nabídnu
vývoj softwaru na míru, jo. To je nefunkční řešení, které jsme si,
které jsme si vyzkoušeli, takže my hledáme témata jak zaujmout naše
potenciální zákazníky a o nich se s nima chceme bavit, a pokud z toho přinášíme
hodnotu v první řadě, a v druhé řadě, pokud to vypadne nějakej vývoj na míru, tak vypadne.
-A poslední oblast. My jsme tady říkali, hnedka na začátku, že vás je kolem 140. Tys mi
říkal před začátkem natáčení, že chcete růst, ne úplně skokově, ale vlastně celý ty léta,
co existujete od roku 2006,
tak že plynule rostete.
Jak dneska dokážeš přitahovat lidi, aby pro tebe chtěli pracovat?
-No, je to skrze HR marketing, jo, v principu, v jednoduchosti řečeno. Jo, my jsme si,
my jsme si popsali, jak vypadá naše firemní kultura, už někdy v roce 2014 a v roce
2016 jsme vytvořili řekněme HR marketingovej koncept Spolu budeme lepší. Jo, a začali jsme
o sobě mluvit na veřejnosti a díky tomu k nám přicházejí kandidáti,
kteří jsou s náma jakoby vysoce kompatibilní.
Chvilku jsme dělali kompromisy v některých obdobích, ale je to pár let zpátky
jsme si řekli, že kompromisy dělat nebudeme. A jelikož nemáme žádný cíle jakoby skokově růst,
tak, tak se nám to v principu daří ty jednotky míst,
které máme zaplňovat kvalitníma klukama a holkama, se kterýma si rozumíme.
-Čím budujete firemní kulturu?
-Jak to myslíš? -Většina firem si na tohleto bere nějakýho pomocníka, protože
možná je to úplně špatně viděno z mý strany.
Mnohdy firemní kultura je něco, co je vysmívanýho,
A dokud nepřijde někdo, kdo ti vysvětlí, proč by si firemní kulturu měl mít, tak je to
vlastně zbytnost. Pro spoustu firem.
-No, je to tak, říká se, že každá firma firemní kulturu má.
-Jasně -Já vlastně jsem o tom přesvědčenej, jo, teďka jenom otázka, jestli je dobrá nebo špatná
a jestli pomáhá k naplnění těch byznysovejch cílů, které ty, které firmy mají.
Jo, my jsme někdy v roce 2014,
když už nás, to nás bylo já nevím 85, jsme
jakoby já se Standou a s ostatními klukama a holkama, který s námi byli od začátku
už jsme nedosáhli jakoby v denní komunikaci na všechny lidi ve firmě.
Jo, a rozhodovali jsme se mezi tím, jestli uděláme procesy a nařízení,
a nebo jestli si popíšeme hodnoty v podstatě neboli nějaké opakované vzorce chování,
které nás drží jako pohromadě, a
rozhodli jsme se naštěstí z mého pohledu právě pro tu hodnotovou stránku.
V té chvíli jsme jako nevěděli jsme, co s tím, tak jsme si pozvali GrowJOB v té chvíli,
a on nás vyzpovídal, pomohl nás jakoby nám provést tím procesem identifikace hodnot,
poslání, vize, a tak dál.
A to jsme si popsali a použili jsme to právě jako základ v principu náboru.
Jo, protože jsme popsali jenom to chování, který ve firmě máme, tak jsme se jakoby interně
nepotřebovali vůbec nějak měnit, jenom jsme si jakoby zhmotnili to, co stálo za tím,
řekněme, úspěchem, kterej nás dostal do roku 2014, a co potřebujeme opakovat.
Jo, a na základě toho jsme začali přitahovat nový kluky a holky a jakoby žádnýho jinýho
pomocníka už jsme nepotřebovali, jo, protože jak jsem říkal úplně na začátku,
my se snažíme k lidem chovat tak, jak bysme chtěli, aby se chovali oni k nám,
a takže má to jako i svou pozitivní stránky, i stránky jakoby negativní.
-Super. Tomáši, my vždycky Zážeh končíme pár větama shrnutí, nějakým doporučením,
doporučením posluchačům a divákům.
Jsme tady toho probrali dneska relativně hodně.
Nechám na tobě, vybere jednu věc, kterou myslíš, že z toho,
co jsme si dneska řekli, je za tebe nejdůležitější,
a zkus ji nějak shrnout do závěru.
-Jasně, rozumím, já jsem tady pro to, aby zadavatelé neplýtvali
penězi při vývoji softwaru. A podle mě je potřeba si uvědomit,
že investice do vývoje softwaru je jako jakákoliv jiná investice.
Je potřeba se o ni dobře starat.
Být u toho a mít parťáka, kterej vás tím provede, pokud vy sami v tom nejste kovaní.
Jo, takže pokud bych mohl zadavatelům něco doporučit, tak ať si najdou parťáka,
se kterým si budou skutečně rozumět.
Který je bude provázet vývojem softwaru, a aby to udělali způsobem,
o kterém jsem mluvil jakoby v podcastu, aby to udělali tak, že si s ním dají schůzku,
budou se bavit o tom, jak přemejšlej, jaký mají hodnoty, jaký mají cíle,
jak jim ta spolupráce do sebe zapadá, než aby to dělali na bázi papírovýho
výběrovýho řízení. -Dalo by se to shrnout tak, že
jseš strůjce svýho osudu a pokud svůj software hodíš jenom dodavatele,
že si to potom slízneš sám?
-No hodně přeneseně bych řekl, že to tak je.
Takže, že to tak je. -Tak jo, děkuju Tomáši. -Já děkuju, Martine, děkuju za pozvání.
-Tak to byl Tomáš Páral z MoroSystems.
Pokud jsme ušetřili aspoň jednu korunu ve vývoji vaší aplikace,
tak jsme udělali naši práci dobře, pokud jsme vás zaujali třeba i jinak,
tak určitě laďte další epizody Zážehu, ať už na YouTube nebo ve vaší oblíbené
podcastové aplikaci. Určitě nezapomeňte mrknout na naše webovky www.martinhurych.com,
kde v sekci podcastu najdete i Tomášem zmiňovaný bonus a check listy jak zjistit,
jestli peníze vyhazujete nebo nevyhazujete.
Noa mně už zbývá jenom popřát vám úspěch a držet vám palce, díky.
We recommend upgrading to the latest Chrome, Firefox, Safari, or Edge.
Please check your internet connection and refresh the page. You might also try disabling any ad blockers.
You can visit our support center if you're having problems.